Má Ištván Léko totálního Alzheimera?


Je  obrovská  škoda,  že  články  z  dříve  Lidových, dnes Babišových  novin  nelze  dávat na Kosu  v originále. Protože  většina  z nich  je pouze  v placeném servisu.  Takže  je  nutno se spolehnout  na  eventuální zkrácené  výtahy  odjinud. Například z Parlamentních  listů.

A  ty  si v  pátek  vybrali  z Babišovek  například  tohle:

Sobotka jako papoušek. Nikdo ale nesmí zapomínat, že průšvih s OKD jde za ním, zdůrazňuje šéfredaktor

A píše  se tam , mimo  jiné  toto:

„Premiér ve svém přirozeném stylu jako papoušek dokolečka omílal zcestnou tezi o tom, že se jednalo o ‚standardní privatizaci‘, i v podstatě nepravdivou informaci, že za všechno mohou předchozí vlády ODS, které dopustily, aby stát v OKD ztratil majoritu. (Ano, za vlády ODS sice podíl FNM klesl pod 50 procent, jenže stát stále držel v dolech majoritu díky akciím OKD alokovaným do státního Restitučního investičního fondu.) Jinak u soudu Sobotka nevysvětlil vůbec nic, maximálně ještě odkázal na to, že mu nezbývalo nic jiného než se spoléhat na informace, které mu v dané věci dodali odborníci.

Chápal  bych,  kdyby  podobný  blábol  sesmolil  některý z redakčních  elévů,  kteří  udělají  všechno, co na  očích  panu  šéfredaktorovi   nebo samotnému  Andrejovi vidí nebo si  myslí, že  vidí, tak  jako  snaživý  Marek Přibil, neblahé paměti, aby  získali stálé  zaměstnání, či nějaký ten  mimořádný  stříbrný.  Ale  že  s  něčím takovým  vyrukuje  pan  šéfredaktor  osobně?  Tak to by mne  ani ve  snu nenapadlo. Ale  zřejmě  i  on  má  zapotřebí  se   pomazat  dostatečně  bahnem, aby  dokázal  Babišovi svou  neochvějnou  věrnost. Nebo prostě  má  těžkého  Alzheimera.

Na Kose jsem se historii  ukradení  OKD státu,  stejně  jako  MUS,  věnoval v  řadě  článků. Ty dvě  story  jsou, více méně  podobné.

Stát  si nechal  doslova pod  rukama  ukrást  majoritu, kterou  v  obou uhelných společnostech držel. A probudil se k nějaké  činnosti  až tehdy, když  už  spravoval pouze  menšinový podíl, s  kterým mohl  svolat, sem tak nějakou  valnou  hromadu   a  to bylo  asi tak  všechno.  Nebo menšinový podíl prodat.  Většinovému  vlastníkovi. Který  de  facto  určoval  cenu, za  který onen menšinový podíl koupí. Nic  více, nic  méně.

Kdyby   měl  Ištván  Léko  zájem,  jak takový nákup menšinového podílu  probíhá prakticky, respektive, jak se z  menšinového  akcionáře, proti  vůli toho majoritního  stane akcionář  většinový  a  co potom provede s tím  dříve majoritním  a za kolik  „vykoupí“  jeho podíl,  neprohloupí,  když  trochu poklábosí se  svým  chlebodárcem. Tedy  Andrejem Babišem.

Třeba  o  tom,  jak získal  Kostelecké  uzeniny!  Ale  to by nesměl mít  toho  Alzheimera,  zmíněného v titulku, protože  nejspíš  není schopen si zapamatovat najednou   pojem Kostelecké  uzeniny,  úkol  zajít  za  Babišem a  další  úkol  – zeptat se ho, jaks  to tenkrát  získal?  Ale  chápu, že  pamatovat  současně  na  tři věci najednou je  daleko  složitější  než  napsat  jeden  blábol.

K  těm Kosteleckým uzeninám a jejich  ovládnutí  Babišem  – pokud  máte  rádi  opravdu drsné, ale  velmi prokoumané  thrillery a  baštíte  například  takového Frederica  Forsytha /superfláky  jako Šakal, Mstitel, Vyjednavač, Mistr  klamu, Kobra, atd. atd./ pak  vřele doporučuji  vaší  pozornosti tenhle příběh z  českého  reálu!!! Osobně  soudím, že  se nejlepším  Forsythům  více než  vyrovná. A  navíc  – nejde o fikci.  Příběh  naleznete  například  zde v   Deníku Referendum.

Ale  zpět  k  onomu čerstvému  Lékově  blábolu a  OKD. Jak  řečeno – věnoval  jsem  téhle  kauze  hodně  času a  důkladně  ji zkoumal  ze  všech možných  stran. Z  toho, co  jsem  sepsal, pokládám za  nejdůležitější  tyto -jsou seřazeny  tak  jak na  Kose vycházely  od  nejstaršího k nejnovějšímu:

Paskov, neviditelná ruka trhu, NWR, Bakala a ti druzí.

Kalousek, OKD, Bakala a byty OKD

Ještě jednou byty OKD, aneb je redaktor Lidovek Tomáš Plhoň ignorantský idiot nebo notorický lhář?

Kdyby  měl Léko opravdu  zájem  zjistit,  jak  to s privatizací OKD  a  zejména  ztrátou  majority  státního podílu  opravdu  bylo,  kdy  se tak stalo  a  tedy jestli  Sobotka  za  to může, či nikoli a  zda  tedy  Sobotka vypouští v podstatě nepravdivou informaci, že za všechno mohou předchozí vlády ODS, které dopustily, aby stát v OKD ztratil majoritu, abych  sklerotika Léka přesně citoval. Snadno by  to tam nalezl.

Dovolím  si upozornit,  že podle  dostupných  údajů  ten  kdo  státu  ukradl  OKD,  doslova  před  nosem,  byl jistý   Stanislav  Pros, který  už v  roce  1998!!  vystupoval  jako  VĚTŠINOVÝ  vlastník podniku!  V  roce 1998  Ištváne  Léko. A  disponoval  tehdy  akciovým podílem ve výši  50,8%!!!! Může  být, že  vedle  problémů  s  pamětí, máte  jako docela  dost  humanitně  vzdělaných  problém se základní triviální  matematikou,  či  jste  byl  zrovna  nemocen, když  se někdy ve čtvrté, či v páté  třídě právě  probíral procentní počet. Takže  dovolte , abych  vám  v  tomto směru doplnil  evidentní  mezery.

Nějaký celek  je  vždycky  reprezentován  hodnotou  100, slovy  sto  procent. Polovina tohoto  celku  pak  je  charakterizována 50%- slovy  padesáti  procenty.  Nadpoloviční  podíl  pak jakýmkoli  zlomkem  nebo  celým procentem přičteným  k těm  50-ti. Hodnota  50,8%  tedy  říká,  že  Pros  byl v  roce 1998 většinovým  akcionářem,    což  znamenalo,  že  celý podnik  musel dělat  jen to, co  on přikázal. Ostatní  akcionáři,včetně státu  byli  z  rozhodování  vyřazeni a velmi rychle  vyhnáni  z orgánů společnosti. Kdybyste  mi   nevěřil, což  je klidně  možné,  ověřte si to prosím opět  u Andreje  Babiše. Nebo kdyby jste se k němu  zrovna nemohl dostat, máme před  volbami,  pak doporučuji tento  článek:

Mladá fronta Dnes: Od incestu k miliardám – Tajné smlouvy odhalují, jak uhlobaroni Otava a Koláček k OKD přišli, 24.3.2003, Dalibor Bártek

Je  ze  sesterského plátku a  NENÍ, nikoli kupodivu,  veřejně  dostupný.  Ale  pro vás  nebude problémem se k němu  dostat. Může  být,  že  z něj budete  per plex.

Nic na  tom  nemohl  změnit  žádný podíl v  držení  Restitučního investičního  fondu. A propos-  když  už  jsme  u  tohoto  vašeho tvrzení,  že  stát za pomoci  Restitučníhoi  fondu  měl v  OKD  majoritu,…  Tak tohle  tvrzení přezkoumejme  na  pravdivost.

Velmi  fundovaný  rozbor, jak to bylo   s  převodem  OKD  do  soukromých  rukou  jsem  nalezl  na  serveru  Ekonomický  deník,  kde  vyšel pod  názvem

Čistá  pravda o  OKD

a  kde je také  řeč o Restitučním  fondu a  akciích OKD, které  měl NOMINÁLNĚ /nominálně, neznamená  vždycky   REÁLNĚ/

dovolím si  citovat:

…. Restituční investiční fond (RIF), který držel původně 3%, v roce 1997 však až 5% akcií OKD. V roce 1997 RIF, jehož vlastníkem byl stát, ale správu jeho majetku svěřil firmě PIAS ze skupiny IPB, prodal svých 5% akcií. Odkoupil je podnikatel Pros. Ztrátu majority ještě v roce 1997-8 získat zpět, fakticky ji vlastně ještě držel, ale asi to ani netušil, a to prostřednictvím jím vlastněného RIF. Svůj vliv neuplatnil.

Jasnější důkaz odpovědnosti státu za tuto situaci nelze předložit. Ztráta majority a tedy vlivu na společnost OKD byla buď vědomá aktivita politiků a úředníků v letech 1996 až 1998, nebo nepochopitelná a trestuhodná neodpovědnost a nečinnost – oboje se stejným výsledkem.

Takže opravdu šíři Sobotka  nepravdivou informaci,  že  vlády  ODS  dopustily, ztrátu  majority?  Neznám přesné  datum oné  valné  hromady OKD , kdy  se  už  Pros prezentoval jako  majoritní  vlastník, ani  datum,  kdy to, s pomocí  RIF,  šlo ještě nějak  stopnout,  nicméně,  existují  jen  dvě možnosti  –  že  to bylo  před  volbami  nebo  těsně po volbách  v  roce 1998.  Takže  buď  za  dosluhující  Tošovského  vlády nebo už  za  šéfovaní  Miloše  Zemana  ve  Strakovce. Ovšem sklerotik Léko  nákládá  Sobotkovi, tehdy řadovému poslanci!

Nicméně která  vláda  nese zásadní odpovědnost  za   to, že  stát  přišel o kontrolu nad  ostravskými  doly  je  v  onom  článku popsáno s  chirurgickou přesností. Stalo se tak dne  25,6,1996 ,  kdy s tát  jednostranně  a  ze  svého podílu provedl  snížení základního jmění a  to převodem  3500 akcií do zřízení zvláštního likvidačního fondu ve stejné výši.Opět si dovolím  citovat, jak to konkrétně  proběhlo:

Došlo k paradoxu. Ten spočíval v následujícím:

  1. Rezerva na útlum za 3,5 mld. Kč, do té doby v „dočasném držení FNM“ byla započítána do akciového podílu státu. Tehdy podíl státu včetně rezervy činil oněch 52 %. Stát si ale nezajistil, aby skutečný podíl státu byl nadále majoritní i po odečtení tohoto „dočasně drženého podílu“. Fatální, vědomá chyba.
  2. Jinak pak nešlo zajistit další požadavek privatizačního projektu, že snížení majoritního podílu o 3,5 mld. Kč se „nedotkne podílů minoritních akcionářů“.
  3. Dne 9. 7. 1996 bylo na portfoliový účet OKD převedeno 3.500.000 ks akcií čímž akciový podíl státu klesl na 40,11 %, !!!!!!!!!!!!!
  4. 3. 1997 krajský soud Ostrava registruje snížení základního kapitálu z 27,8 mld. na 24,3 mld. Kč, po této operaci dosáhl podíl státu konečných 45,88%.
  5. OKD dle privatizačního projektu měla hodnotu 3,5 mld. Kč přesunout do „likvidačního fondu“. Měly být využity na krytí nákladů útlumu těžby. Zda se tak stalo, není známo, práva akcionáře vykonávalo v té době Ministerstvo průmyslu a obchodu. Stát toto již nekontroluje, společnost neovládá.
  6. Podle doložených dokladů však ministerstvo financí privatizační projekt (pravděpodobně) změnilo. Rozhodnutí o privatizaci ze dne 11. 10. 1993 č. j. 630/2150/631/93 vedeného na MF pod č. 40017 již nezmiňuje vytvoření likvidační fond ve výši 3,5 mld. Kč. Další fatální chyba?

Hledáme-li odpovědné osoby, pak ministrem privatizace byl Ing. Jiří Skalický, jeho náměstkem Ing. Jaroslav Jurečka, ministrem financí Ivan Kočárník a předsedou vlády Václav Klaus. Krátce poté toto ministerstvo privatizace zaniklo!

Aby  mi  Ištván  Léko porozuměl, pro případ, že by uvedené  skutečnosti pro něj  byly  příliš  komplikované:

Stát ještě  24,6 1996 tedy  dva  roky před  tím, než  přišel o  majoritu s  akciovým podílem v  držení  FNM, DOBROVOLNĚ a  z  vlastního rozhodnutí a  vědomě,  tuto přímou  majoritu  ZLIKVIDOVAL, aniž  by  ho k  tomu  někdo nutil. O den později už  k prosazení  své  vůle  ve strategické  společnosti potřeboval pomoc  dalších akcionářů – nejlépe  měst a obcí,  které vlastnily, opět z  rozhodnutí státu akcie  OKD plus  onoho Restitučního investičního fondu,  který ovšem  řídila  IPB. Kterou  ovládala  Nomura….A   dokonale ji vytunelovala.  Ale dokonce i  dalších. Protože   FNM  od  9.7.1996 vlastnila  jen  40,11%  akcií…..

Cože  jsme  si, Ištváne  Léko vysvětlili  výše? To, že  40,11%  je  hrubě  pod polovinu podílu!

Sobotka je  taven  za  prodej  menšinového  balíku  akcií v  roce 2004. V onom  článku  o  tom jak Babiš  přišel  ke Kosteleckým uzeninám, je  také  řeč o odkupu minoritního akciového podílu.  Od  původních  vlastníků  Babišem.  Ten v prvním kole, aby  se  do firmy  vůbec  dostal, zaplatil za  1/3 firmy  300 milionů  korun. Pak provedl pár  dalších operací, stal se vlastníkem většinovým a  původní  majitele  vykopl  za  ušmudlaných  20 míčů. A bylo.  Pamatujme  si  to,  za původních 33%  300 milionů, za    poslední  část  dvacka!

Sobotka  je  vláčen   různými  Léky  kanály za  to, že  za  minoritní podíl v OKD  dostal jen  4,5 miliardy.  Na  základě posudku,  který  si nechala  vláda vypracovat a jehož  autorem byl jistý Josef  Doucha.  Jen jako perličku dodávám,  že  tentýž  odhadce  figuruje  i v  té story  Jak  Andy ke Kosteleckým uzeninám přišel. Ovšem kupodivu  nikdo a  nejméně  ze  všech  Babiš  nebo  Léko, tuto  jeho roli  zpochybňují…  Ale  věnujme  se  OKD.  Přiznávám, že  i já  jsem  řešil  jeden problém  – jakou  cenu  by  byl  asi  Sobotka  za  ten zbytkový  balík dostal, kdyby  byl  šel  přes  burzu a  tedy zvolil  úplně  stejný postup,  jako  Zemanova vláda a Zeman sám, když  prodával minoritu v  ukradené MUS. Ovšem těm, co před  tím  stejnou společnost  státu většinově  ukradli.

Byla  to pro mne  otázka  mimořádného  významu, protože  dávala  zásadní odpověď  – mohl Sobotka,  resp.  tehdejší  vláda  prodat lépe nebo ne?, protože  burza  byla  jediným  místem, kde  cenu zcela  nediktoval  většinový  vlastník. Jakkoli jeho vliv  byl i  zde  svým způsobem  fatální.  A článek mi  jasně  odpovídá – opět  si  dovolím  citovat z něj klíčovou větu:

Propočet ceny byl, …. porovnán s tržní reálnou hodnotou akcií firmy na trhu a byla mírně vyšší.

Pro  laiky – stát  inkasoval za  jednu  akcii  více, než byla její  aktuální cena  na  burze k danému  dni!!!  Tečka  finito!

A  jak si snadno ve  zmíněném  textu  můžete  ověřit – šlo  o ceny  výrazně  vyšší  než  ty  z  obou posudků, které si vláda nechala  vypracovat  – tedy  ten  od Josefa  Douchy a druhý od Komerční banky.  Která  už v  té  době  nebyla  zkorumpovanou  kampeličkou s  pochybnou pověstí, kde za  větší  či menší všimné   bylo  možné  získat  úplně  všechno  včetně posudků,  nýbrž  součástí  renomovaného  francouzského  bankovního koncernu Societe  Generale. Kterýžto deal s Francouzi  realizovala,  po velkém oddlužení KB, za  peníze  nás  všech  – vláda Miloše  Zemana. A  ta  by  přece  někomu  zkorumpovanému  významnou banku nikdy  neprodala…

Tohle  všechno si  může   a vlastně  by  měl  zjistit  i Ištván  Léko.  Ale  chápu,  že  když má  někdo opravdu těžkého Alzheimera, těžko  si vzpomene  i na ty nejnutnější  úkony,  které má  a  musí  učinit a jejich  správné pořadí.   Není mi sice jasné,  jak v  takovém stavu může  řídit  noviny, ale  to opravdu  není moje  starost. To je Babišův problém.

Ano, musí  to být  Alzheimer…. Jinak bych totiž musel  dospět k  závěru,  že  Ištván Léko je….. a  Lidovky  tím pádem  také.Takže  Alzheimer.

Jo – když  jsme  u Babiše,  jeho privatizací a  Sobotky. Ten  článek o  tom  jak získal Kostelecké  uzeniny  opravdu  hodně  a hodně  doporučuji  vaší pozornosti. Pro případ, že  byste  neměli  čas, dovolím  si  přetisknout  část  z jeho samého závěru – konkrétně záznam  z odposlechu,  který pořídila policie  když  šetřila  machinace v Konsolidační  agentuře  konkrétně  činnost někdejší  náměstkyně  Kafkové,  která tehdy z  odstupem byla  nejlépe  placenou státní  úřednicí  a  nakonec  šla  sedět na12 měsíců   natvrdo za přijetí úplatku   a poškozování  státu. Hádejte   kdo byl v konkrétním případě na druhém konci  drátu a  komu  Kafková  radila, jak z Konsolidačky  získat co potřeboval od  Sobotky, tehdy ministra financí  – pokud  říkáte  -Babiš, máte za  jedna s  hvězdičkou:

28. dubna 2005 si Radka Kafková s Andrejem Babišem povídali takto:

  • Babiš: Já půjdu dnes k Sobotkovi v půl čtvrté a budu tam mluvit o Kostelci. Co teda mám říkat? Tam to bylo v investiční radě a jde to do vlády?
  • Kafková: Přesně tak, tam to bude klasické připomínkové řízení na šest týdnů a mělo by to být zařazeno na program vlády.
  • Babiš: Tam může být výjimka, né?
  • Kafková: Může tam být výjimka jako například u Zetoru, čas investiční rady do vlády byl asi týden…
  • Babiš: Jak se můžeme zařídit, aby to šlo mimo připomínkové řízení do vlády? Co je potřeba udělat?
  • Kafková: To musí zažádat ministr, který předkládá ten materiál do vlády.
  • Babiš: To je kdo?
  • Kafková: To je Urban, MPO.
  • Babiš: Takže mám zavolat Turečkovi?
  • Kafková: Tureček bude vědět přesný postup, ale když já předkládám materiály, tak žádá ministr financí předsedu vlády, aby to šlo mimo připomínkové řízení a dostalo se to přímo na program jednání, tak tohle musí udělat Urban. Jestli k tomu musí dát Sobotka vyjádření, nevím.
  • Babiš: Takže jde o to, aby vláda mohla projednat materiál ve vládě bez připomínkového řízení. Tak v pondělí v 18 hodin v Intercontinentalu a projednáme to.

Vláda Jiřího Paroubka vyslovila souhlas s postoupením pohledávky Konsolidační agentury za Kosteleckými uzeninami Agrofertu usnesením z 15. února 2006 – i díky vlivu a působení Radky Kafkové. Čím se jí Andrej Babiš za pomoc odvděčil, jisté není, nelze tedy vyloučit, že mu pomáhala prostě z přesvědčení. V případu nebyl on osobně sledován jako podezřelý. A Kafková byla odsouzena za korupci v jiné kauze.

 

 

 

 

 

 

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Antilidovky, Hodina vlka se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.