Schválně, co asi tak vysílali?

napsal Petr B

v noci z 29. na 30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda. Jsem zvědav, jestli bude zmíněna v mainstreamu stejně jako 15. březen 1939, tj. takřka vůbec. Zrovna včera, v předvečer výročí Mnichovské dohody, jsem dočetl knihu Krvavá hranice západních a jižních Čech na podzim 1938, kterou vydal v květnu tohoto roku Miloslav Sviták z Jindřichova Hradce vlastním nákladem. Jelikož kniha má v podtitulu „Incidenty mezi čs. jednotkami a henleinovci. Události od 12. září 1938 do 11. října 1938 pohledem zpravodajského oddělení I. sboru.“.

Je naprosto zřejmé, o čem tato kniha vypovídá a že v ní nelze očekávat logo nějakého dotačního programu EU. Ačkoli  jsou  jiné  daleko méně  podstatné publikace, které  jím opatřeny  jsou.

Přehledy významných incidentů na základě archivních pramenů dokládají protistátní a teroristické působení členů a přívrženců Sudetoněmecké strany po Hitlerově projevu z 12. září 1938 do konce obsazení pohraničí.

K 28. září 1938 bylo po bojích s henleinovci a Freikorpsem na straně čs. ozbrojených sil evidováno 40 mrtvých, 103 raněných a 228 odvlečených do Německa. Naši milí krajané zabíjeli v pohraničí i v říjnu, po uzavření Mnichovské dohody. Například u Nové Vsi u Kdyně byl zastřelen 8. října Jaroslav Lauda a umučen Vojtěch Ret (Prapor SOS Domažlice).

Málo známým je také fakt, že Ašský výběžek byl už od 22. září 1938 de facto odtržen od Československa, když byl obsazen ordnery, frontkämpfery, SS, SA a říšskoněmeckou finanční stráží. Čs. stát již tuto část území nestihl dobýt zpět a vrátila se až po osvobození (nebo dobytí, co je dnes správně?) v roce 1945.

Při potlačování henleinovského povstání podporovaného z Německa probíhaly v září 1938 tvrdé boje, na které se zapomíná stejně jako na oběti na české straně. I ve značně složité situaci, kdy neměla být poskytnuta Německu záminka pro útok, dokázaly naše jednotky udělat maximum možného.

Původně jsem chtěl k tomuto tématu napsat obsáhlejší článek, ale myslím, že  není  třeba  psát  více. Proč  také.  Vy  už  víte,  jak  k tomuhle  výročí  přistoupily  televizní  stanice  působící  na   našem území….

Myslím, že  nejblíže  tomuto  tragickému  výročí  byl  včera  kanál Prima  MAX. Běžela  tam   westernová  klasika  Pro pár  dolarů  navíc….  Myslím, že  to  je  dokonalá  charakteristika  toho,  jak  mediální prostor  s tímhle  osudovým  datem  naložil….Včetně  ČT  24,  kd e soudný  koncesionář očekával  alespoň debatu  v Historii.cz… A  vlastně  –  nakonec  můžeme  být  rádi,  že  nezařadili  například  Habermannův  mlýn…. Nebo příhovor  Daniela  Hermana. To  už by byla dokonalost  sama!