Sto let stará revoluce, vyvolávající spousty nikdy nezodpovězených otázek


Už dlouho a  dlouho  před  dnešním  dnem jsem přemýšlel , co  ke  stému  výročí  Říjnové revoluce  napsat.  Bylo totiž  jasné, k  čemu se  Kosa  dne  7. listopadu  2017 musí  vyjádřit. Že  totiž  nějaké jiné  téma  může  na  její  dnešní  stránku  jen  tehdy, pokud  by  se  jednalo  o  něco  dějinně  velkého o rozměru  například  II. světové  války…Jinak prostě  pojednání  tohoto dne  musí  být  o tom, co se  stalo v  Petrohradě  přesně  před  sto roky!

Zrovna  tak  bylo zřejmé, že  jestli  ale  to dnešní psaní má  mít  nějaký  smysl,  musí  být  alespoň trochu jiné než  ty  megatuny článků a článečků,  kterými  jsme nejen  dnes, ale  dobře  už  celý minulý  týden zavalováni. Kde  se  v  drtivé většině   řeší rudý, posléze  bolševický teror, gulagy,  nesvoboda, útlak,  násilí, nesvoboda  atd. atd. V  sofistikovanějších  verzích pak jde o  historické,  či spíše  historizující  seriály  o peripetiích té  bolševické  revoluce.

Jakkoli  nemíním  ani  trochu  třeba  jen  relativizovat bolševický  teror a  celou  tu hrůzu zejména  Stalinova  vládnutí, v  které se  koupalo  po revoluci  Rusko a  ruské imperium,  zrovna  tak  necítím sebemenší potřebu se  k tomuhle stejně  širokému, jako plytkému  informačnímu proudu připojovat.  Nehodlám, ba  dokonce  ani nejsem v  situaci, kdy  si mohu  dovolit  mrhat  svým  časem u počítače a  vaším  jako pozorných  čtenářů. Tohle  snadno najdete  dnes  a zítra  v jakémkoli  mainstreamu. A  na  to tady  Kosa  skutečně není a nikdy nebude.

Co by  mne   docela  lákalo,  je druhá  možnost  –  podat  nějaký,  byť  třeba jen  útržkovitý  pohled  na  7. listopad 1917  a  věci s ním související  nebo  z něj  vyplývající v  historizující  formě. Lákalo určitě, ale  jsem si vědom  svých  možností.  Tudíž  stokrát  se  vám  nějaká  cesta  může  líbit a  lákat  vás, ale  vkročit  na ni má  smysl jen  tehdy,  když  víte, že  jste  schopni  po  ní  jít a někam se  dobrat. A  tohle není  moje /současná, ale  bojím se, že  ani  budoucí/ pozice..

Takže  co s  tím  uděláš vlku?

Těžká  otázka  a  ještě  nesnadnější odpověď… Vlastně –   otázka a  nesnadná?! Proč??!!!  A  proč  otázka??? Co takhle  otázky?  Těch mám  celou  řadu! Právě k  dnešnímu  výročí.Už hodně  dlouho. Většinou  nezodpovězených, protože  je / pro jistotu  někdo, alespoň co je mi známo/ nepoložil. Aby  na  ně on  sám nebo  někdo jiný nemusel odpovídat.

Takže  dnes to  napíši formou, kterou jsem  dosud  v  žádném svém  článku  nepoužil  – jako seznam   otázek,  které  mne  ohledně  dnešního data  nebo v  souvislosti s ním napadají. Znovu opakuji – půjde jen o soubor více  či méně  souvisejících  dotazů.  Ale  nehledejte  za nimi žádné odpovědi.   Ne, že bych  si  nějak neuměl  většinově  odpovědět, ale myslím, že  daleko lepší  bude, když  si na  každou  odpoví jeden  každý  z  vás  sám.  Jen sám pro sebe.  Aby ho nikdo neslyšel. Protože  pak je  největší pravděpodobnost, že  odpověď  bude poctivá.  Poctivostí  vnitřního  hlasu.  Bez pózy  vůči okolí,  které  by  leckdy  mohlo  reagovat  velmi  nepříjemně a vaši odpověď  zmoderovat.  Jste  li s  touto formou  článku  srozuměni,  pak  vstupte  do  světa  vlkových  otázek.

Jak se  teror a počínání  bolševiků  lišilo od  teroru spojeného s  Velkou  francouzskou  revolucí, která  je  považována  za  start  moderní  demokracie?

Jak  je  relevantní  poukaz na  to,  že  že  Velká  francouzská  revoluce proběhla  v  roce 1789 , tedy v  18. století a tudíž tam bylo barbarství  přípustné,  zatímco  stejný teror  v  roc e 1917,  tedy století  20. , když  mezi  naším dnešním  výročím a  časovou  distancí  1789- 1917 je  vlastně  stejný  časový  úsek?

Byla revoluce  nevyhnutelná?

Proč  přišla ve  třetím roce  I. světové  války?

Byla  možná  bez  vzniku  války,  do  které se poprvé oficiálně  zapojil  celý  svět?

Pokud  ne,  kdo o proč  rozpoutal  tenhle  dosud  nevídaný  válečný  konflikt,  který  prakticky  zdecimoval celou  Evropu?

Respektive – jak je možné, že  tzv. demokratické s táty, tehdejší sloupy  světové demokracie vůbec připustily  a umožnily  celosvětový  konflikt? Proč  vlastně? A jak je možné,  že  připustily  a  vlastně  svým počínáním  po konci I.ww založily  důvody  k ještě  horší  II. světové  válce?

Bylo Rusko  jediným  válčícím státem,  kde  situace hrozila  sociálním  výbuchem a vzpourou  frontových  vojáků?

Proč  v Rusku  nezabraly  drakonické  tresty  proti  vzbouřeným  vojenským  jednotkám  na  rozdíl  od  od  vzpour a odmítání  poslušnosti  vojenských  jednotek  v  Rakousku  Uhersku /Rumburk, Boka Kotorská/, Francii /vzpoura 112 divizí účastnících  se  ofenzivy  v  Champagni v  dubnu  1917/ , Itálii  nebo Německu?

Byl ten  rozdíl  dán tím  tím, že v  Rusku  bylo  samoděržaví  a  ve Francii a  Rakousku Uhersku  demokracie?

Nebo  byl  rozdíl  v tom, že situace  v zásobování  fronty  i  v zázemí  byl v  Rusku, na rozdíl od ostatních  válčících  zemí,  naprosto katastrofický?

Co  udělaly  tzv.  západní  demokracie před první  světovou  válkou,  po  revolučním výbuchu  nespokojenosti v  roce  1905 v  Rusku,  pro  to, aby  carskou  vládu  korigovali, aby  se tak  revoluční  vzpoura  nemohla  v budoucnu opakovat?

Byl rudý  teror  v průběhu občanské  války  jednostrannou  záležitostí  nebo používaly  obě  strany  konfliktu  stejné  metody?

Neukazuje  náhodou  finská  občanská  válka a  její  vyústění  do  nevídaného  běsnění  bílého teroru  vítězných  tzv. bílých  Finů, co by  se bylo  odehrávalo v  Rusku v případě opačného výsledku    tamní  občanské  války? Zde si dovolím připodotknout,  že  maršál Mannerheim  byl  elitním  carským generálem s  výlučným  vojenským postavením u  carského dvora… Byl by  dnes v  takovém případě  mluvil  o  genocidě?

Byly  gulagy a  teror  proti  civilnímu  obyvatelstvu  jedinečným  bolševickým  vynálezem  nebo  měl  své  velké  vzory v  nedávných  činech ostatních  velmocí?  Například postupu  Washingtonu  proti  původnímu  obyvatelstvu v  druhé polovině  19. století.  Kdy  podle  některých  odhadů  bylo zdecimováno  až  10 000 000  původních obyvatel  USA na  výsledných  250 000? Co  Mahdího povstání v  Sudánu a  Egyptě proti  Britům?  Co opakované  protibritské vzpoury  v Indii -viz povstání  Sipahiů a v  rámci  jejich potlačení  dělostřelecké  zmasakrování  žen a dětí  v Kánpůru?  Co  bůrská  válka a masové  zavedení  koncetračních  táborů pro  „nespolupracující “ civilní obyvatelstvo,  kde  kvóta úmrtí  mezi internovanými  ženami, dětmi a  starci  byla  až  25%, což  snese srovnání  s počtem úmrtí  v  nacistických  koncentrácích, pokud  jsou odečteny oběti  průmyslového způsobu vyvražďování plynem a podobnými  způsoby? Co nizozemská  kampaň  kapitána   Westerlinga  v  rámci  tzv. špinavé  války  proti  indonéským  partyzánům na  Celebesu? Co  francouzské decimační bojové  metody  v  Alžírské  válce?  Abych jmenoval jenom  některé  nejznámější  a  nejkřiklavější případy?  Jak se  tohle  lišilo od  bolševické praxe?

Byl  by bez  bolševické  revoluce  skončil  koloniální  systém?

Jak se lišil hladomor  na Ukrajině od hladomoru v  Irsku kvůli tzv.  plísni bramborové?

Jak se  lišilo  nucené  stěhování  obyvatelstva  v  Sovětském  Rusku  oproti tzv.  vystěhování  Vysočiny  – tzv. Highland Clearances,  kdy  angličtí majitelé  skotských pozemků donutili  původní obyvatelstvo k masovému  exodu  ze  Skotska, protože  potřebovali pozemky  pro  rozšíření  chovu ovcí?

Pokud  jde o hromadný stalinský  teror a  útisk – jak se lišilo právní postavení obyčejného sovětského Rusa od postavení  britského domorodého podaného  v tehdejším  Egyptě, Indii,  Jižní  Africe a dalších  britských  korunních  koloniích?

Byl příchod  bolševiků k moci v  Rusku a pozdější  jejich vládnutí  v Sovětském  svazu pouze o teroru   nebo měl také  nějaké  světlé  stránky?

Byl  by  někdo  zmodernizoval  tak  rychle  Rusko, kdyby  neproběhla  revoluce?

Bylo  by  nebolševické  Rusko odolalo  německému  útoku  v  roce 1941 nebo by  se bylo  nejspíše rychle  zhroutilo  stejně jako Francie či Polsko?

Byla  by se  udržela proti  Hitlerovi  Británie po  rychlé porážce  Ruska  Hitlerem?

Byl  by  býval  Hitler ve  II. ww vůbec   poražen,  kdyby  nebylo  Sovětského svazu  a  jeho  teroristického vládního  systému?

Existoval by,    bez zapojení  Sovětského Ruska  do  II.  ww dnes  český  element  ve  střední  Evropě?

Jak  by  vypadal  dnešní mapa  Evropy, kdyby  před sto lety  nezvítězil  bolševik a neumožnil  vznik  nových samostatných  států -konkrétně  Polska, Finska, Estonska, Lotyšska a Litvy?

Byla  by  Trojdohoda  umožnila  rozpad  Rakouska  Uherska a vznik  nových  států na jejich  troskách  –  konkrétně  Československa a  Jugoslávie,  kdyby  nebylo  říjnové  revoluce,  která  vyslala  jasný  signál,  že  monarchie  ruského, ale i  rakousko uherského typu nemají  budoucnost nebo  by  Česká  republika  byla  stále  součástí  Habsburské  říše? ?

A  nebyly  státy bez  budoucnosti  jen  novým  sudem prachu další bolševické  revoluce?

Nebyl  takhle  náhodou  v pozadí  souhlasu se  vznikem  Československa  Jugoslávie  strach z  bolševické nákazy  u velkých  nespokojených národnostních  skupin  ve  střední a  jihovýchodní  Evropě?

Nepřispělo k  bolševickému teroru  v  třicátých letech  i  politické  nastavení  ostatních  velmocí vůči  bolševickému  státu a  snaha  o jeho totální  izolaci?

Nevedla  politika  takhle  náhodou  Politika détent, zahájená  Západem  koncem  70-tých let v konečném  důsledku  k  instalaci  Gorbačova  a zániku  komunistického světového  imperia?

Jak  uspěla západní  demokracie  a demokratická  politika  vůči  Německu?  Jak a proč  vznikl a  zvítězil  v Německu  nacismus,  který málem vyhubil  demokracii, tak  jak  ji chápeme  my dnes?  Kdo umožnil a podporoval jeho vznik a  růst a proč?

Jak je možné,  že  naprosto  nesvobodném a terorizovaném sovětském  státě  se podařilo  z  učinit  z  beznadějně  zaostalé  země  supervelmoc, která  jako první  vstoupila  do kosmu a  vyslala  do vesmíru prvního člověka?

Byla  by  se byla , bez  ruské  bolševické  revoluce  byla vůbec  někdy  osamostatnila  jako  suverénní  stát? Totéž  Indie?

Jak je možné,  že  dnešní  Čína  se nepochybně  stane  osudovým  vyzyvatelem  Spojených  států,  když  jde o komunistickou  diktaturu,  kde  existují  občanské  svobody  buď  velmi omezeně  nebo jen formálně?  Jak je možné, že  v  direktivním  a rigidním komunistickém  politickém  systému  došlo k  hospodářskému zázraku,  který  nemá v lidských  dějinách obdoby?

Existoval  by  na  Západě  sociální  stát, kdyby  nebylo   bolševické  revoluce a  následného podílu SSSR  na  vítězství  Spojenců ve  válce s Hitlerem?

Měli  bychom  dnešní  vějíř  lidských a  sociálních práv, kdyby  zde byl  neexistoval  konkurenční politicko společenský  systém?

Není takhle  celý  ten  virbl  kolem  bolševiků  sporem o  nadřazené postavení  postavení  soukromého  vlastnictví,  které  je  nadřazeno  úplně  všemu  ostatnímu, včetně práva  na  život a   a  udržitelné  životní prostředí?

Je  hromadění a držba  majetku  opravdu  tou  jedinou a největší  hodnotou  existence  člověka?

Lze  dosáhnout  svobody  jednotlivce  bez  jeho  svobody  existenční?

Není takhle  náhodou  důkazem  boží  existence,  že  stvořil  dvě obrovská  zla, ohrožující  samu podstatu lidské  civilizace –  Hitlera a  Stalina  v jenom jediném okamžiku a  toho  horšího a nebezpečnějšího  z nich pro lidstvo  nechal potřít  tím  druhým? Nebyla by  to příliš  velká náhoda, kdyby  v tom nebyl nějaký  vyšší  záměr?

Tyhle  otázky mi  víří v hlavě   už  hodně  dlouho  hlavou. Nepochybně  si  zítra  vzpomenu na  tucet  dalších, stejně  významných. Zejména tehdy  až budu  číst  ty  masové, ale    stejné komentáře  o  bolševické  revoluci  jako erupci  zlého, ničemného, tupého  a  antilidského násilí…   Ale momentálně  zůstanu  u těch,  co  už  opravdu dlouho , v  souvislosti  s  dnešním  dnem  řeším.  Odpovědi,  jak jsem napsal v  úvodu, ode mne nečekejte.  Smyslem  mého  otázkového  kvízu je  donutit  vás   vaší   vlastní odpověi. Jen  sama  sobě.  Protože  k  tak  obrovské  a  významné  události  v lidských  dějinách,  jakým byla  revoluce  v Petrohradu  7. listopadu  1917, musí, každý politicky  motivovaný  člověk  zaujmout  svůj  vlastní postoj.  Což  znamená  odpovědět si poctivě  na  otázky, které  nikdo nikdy  nepoloží.  Ne  z  mainstreamu a to jak  zpravodajského, tak  zejména politického.  A  ti, co je položí,  z krajních křídel  spektra  nabídnou  všeřešící a  samospásné  odpovědi.  Já nikoli. Já to nechám  na  každém z  vás. Záměrně.

A večer nebude od  věci  věnovat krátkou  tichou  vzpomínku  všem obětím  – přímým i nepřímým té revoluce, staré sto let! Jejich tragický osud  rozhodně nebyl nutná. Ale a  to je má poslední  otázka na  vás –  byl  marný a promarněný?

 

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.