Merkelová na kříži

Měl jsem  na  dnešek původně  vyhlédnuté  jiné  téma, nicméně  ztroskotání  rozhovorů o sestavení  nové  německé  vlády  je  důvodem  k  aktuální změně.

Konstatuji  rovnou,  že  nejde  o  žádné  velké  překvapení.  Kdo trošku a  klidně i  z  velké  dálky,  sleduje  německou politickou  scénu,  měl  dopředu  jasno v  tom, že  vytvoření  tzv.  koalice  Jamaika sice vychází  aritmeticky, ale  její reálné sestavení  je nad síly  reálného politika. Ale  dokonce i Davida  Cooperfielda nebo  chytré horákyně  či  princezny  Koloběžky

. A  řekněme  si  rovnou,  Angela  Merkel  by  sice byla  ráda  uznávaným  americkým  iluzionistům  a nejspíš  se považovala  za o hodně  více než  sofistikovanou  než  nějaká  chytrá holka  z hor či  princezna  Koloběžka,  nicméně její  politické  nadání  nedosahovalo,  ani omylem, kvalit  žádného ze  jmenovaných.

Takže  krach,  který  se zřetelně  rýsoval  od  oznámení  konečných  výsledků  koncem  září t.r. ,  respektive  – přesněji od  okamžiku,  kdy  deklasovaná  sociální demokracie  oznámila,  že   po  porážce odchází  do  opozice  a nebude  vést  žádná  jednání  o účasti  nebo podpoře  jakékoli  vlády, se skutečně  dostavil.  Vytvořit  suchý  déšť, teplý  mráz, bezvětrný  vítr či  cokoli podobného,  mně  osobně  totiž  připadalo  jako daleko lehčí  úkol  než  nalézt  společný  průsečík programů a zájmů tak  odlišných  politických  seskupení  jako  jsou  němečtí  Svobodní  demokraté /FDP/ a  zelení. Merkelová a  její  křesťanští  demokraté/ sociálové /CDU-CSU/  by  nebyl  problém.  Současná  kancléřka  během  tří period, kdy řídila  Německo, prokázala  tolik  oportunismu,  že  by  se  zkrátka  dokázala  zaranžovat  jak  se  zelenými,  tak  FDP. Kdyby  totiž  mohla  utvořit  koalici  jen  s jedním z těchto seskupení.Ale  s oběma  najednou?

A  to nemluvím  o  tom,  že  když  se podívám na   sestavu vyjednavačů  za  zelené -Cem Özdemir + Katrin Göring-Eckardt + Jürgen Trittin   je, dle mého  skromného názoru partička,   s níž  se nic  rozumného vyjednat  nedá. Ne pokud  máte  řešit  migrační  tsunami, její  důsledky  a  další kroky  ohledně  migrantů /zejména první  dva/ a zcela určitě  ne,  jestliže  se  jedná  o energetickém  mixu,  aniž  by  ekonomika  neutrpěla  fatální  škody.  S  fanatiky a  já  si dovoluji  do téhle  kategorie  všechny  tři jmenované, bez sebemenšího zaváhání zařadit,  se  totiž žádný  rozumný  kompromis  vyjednat  nedá.

A  když  k tomu připočtu  „tvrďáky“, kteří v  současnosti  vedou  FDP -Christiana  Lindnera a  Wolfganga  Kubickiho,  kteří  dokázali  resuscitovat  politickou  mrtvolu jménem  FDP tím, že  nemastný  neslaný,  za mne řekněme  „žvejkačkový“  kurs /přilepit se,  nemít  názor, ale hlavně  vydržet přilepený/ bývalého  vedení Svobodných, představovaného  naturalizovaným  vietnamským  sirotkem Philippem Röslerem a  především  bývalým  ministrem zahraničí Quido Westerwellem, který  více  než ministr zahraničí  byl  exkluzivním  velvyslancem  LGTB komunity,  z které pocházel.  Zkrátka  politicky  vzorně  korektní  a doslova  liberálně   modeloví exšéfové  FDP, přesně podle  mustru  a gusta současných  euroatlantických  elit, přivedli  Svobodné  ke  zničující  prohře v předminulých  volbách a  po zásluze  byli  spolustraníky  dekapitováni a  jejich pozice  zaujali tvrdě a přesně  kalkulující  realisté,  kterým  nemohlo  ujít,  že Mutti  Merkel

– udělala  řadu  hrubých politických  chyb, z nich  ta  nejhorší a  nejflagrantnější  byla  její  zbabělá Willkommenskultur   

– posunula  tradičně  pravicové  unionistické  strany  do politického středu a leckdy  možná  i za  něj,  když převzala  nezanedbatelnou  část tradiční politické  agendy  SPD. Takže  už  dávno  přestala platit, ohledně unionistických  stran dříve  neporušitelná  mantra bývalého  bavorského ministerského  předsedy Franze Josefa Straußel, že napravo od CDU/CSU není místo pro demokraticky legitimní stranu, protože obě strany pokrývají politické pozice od středu napravo.

Tudíž FDP, podobně  jako AfD, ale  v  daleko  kultivovanějším přebalu  zdvihla  jak  téma  migrace,  tak  i  pravicovost  své  politiky.  Která,  vzhledem k excesům  a  experimentům  SPD, zelených  a Die  Linke, bohužel,  představovaly leckdy  jediný  zdravý  rozum  a  řešení  konkrétních problémů.  Do voleb  pak  Lindner  a spol.  šli  s programem,  který  toto  všechno  prezentoval a  bylo jasné,  že se  se zelenými,  zejména pokud budou vyjednávat  za  brčály  fundamentalisté jako Trittin, nemohou  dohodnout.  Ne, jestliže  některá  z obou  stran se  nevzdá  naprosto  ultimativních a zásadních  částí  svého  volebního programu.  Což  se  evidentně – ani po čtyřech  týdnech intenzivního  vyjednávání  – nestalo!

Zelení  sice  v neděli  dali  na  stůl dokument,  který  nazvali poziční  listinou a  který  měl situaci  v poslední  chvíli  zachránit a  kde  jak oni tak i  CDU/CSU  tvrdili, že  udělali  velké  ústupky, nicméně  to málo, co  jsem z  tohoto  dokumentu zatím  četl, mi  připadá  opravdu  jak  z  princezny  Koloběžky..  Obutá  – neobutá,  oblečená  neoblečená….

Ano, zelení  nakonec jako by  souhlasili  se stropem 200 000  migrantů do Německa  ročně  / jak už  dávno chtěl Horst  Seehofer /  nicméně  ta  formulace  toho stropu v jejich  podání  byla      všechno jiné, než  právně  závazná a vymahatelná.  Nemluvě  o  tom,  že  neústupně  požadovali  naopak naprosto vodotěsné  ujednání  o  tom, že  rodiny,  nikoli  těch, jimž  Německo  udělí politický  azyl – ale  tzv.  chráněně  trpěných  / tedy těch,  kteří  smějí  zůstat  v Německu  jen  do té  doby, než  se politická  situace v jejich zemi  stabilizuje/  měly  mít  právo se  do země  volně  nastěhovat na  základě práva  o slučování  rodin!!!! Takže nechápu  údiv  těch ,  kteří  vyčítají Lindnerovi a  spol.,  že  se nad  pondělním  ránem  zvedli od  jednacího stolu a  konstatoval, že  FDP  končí.

A  věřte, že  ta  kritika  je  opravdu mocná.  FDP  to  dostává ze  všech stran a podle jednotného  schématu  – neprokázala  dost  státnického  umu a zájmu  o  Fátrland, dost  vůle  nalézt  kompromis, přesto, že  jim zelení  vyšli  poziční listinou  dalece vstříc atd.atd. Nicméně  Wolfgang  Kubicki akonto onoho  pozičního dokumentu  pro tisk  konstatoval:

„Das kann nur jemand sagen, der das Papier nicht in der Hand gehabt hat“, sagt Kubicki vor einer Präsidiumssitzung.

To může  říci  někdo,  kdo ten dokument nedržel v  ruce.

Es habe noch über 120 Punkte ohne Einigung gegeben. Im Übrigen habe auch nach wochenlangen Verhandlungen keine stabile Vertrauensbasis zwischen den Beteiligten geherrscht.

Existuje  ještě  více než  120  bodů ,  kde nedošlo  k  dohodě. Nehledě  k tomu, že  ani po mnohatýdenních jednáních jsem  neobjevil  žádnou bázi  pro vzájemnou  důvěru mezi  účastníky.

Den Verhandlungspartnern von CDU, CSU, Grünen und FDP habe eine gemeinsame Idee und ein Leitmotto gefehlt, beklagte Kubicki. „Dieses Spiel zu spielen, das vielleicht Frau Merkel aus anderen Verhandlungen kennt ‚Ich schmeiß‘ 123 Murmeln auf den Tisch und jeder nimmt sich, was er will‘, das ist keine Grundlage für eine stabile Regierung.“

Jednáním  mezi  CDU/CSU, zelenými a  FDP, podle  něj  chyběla nějaká  společná  idea nebo  leitmotiv a  nekompromisně  vyprášil  Merkelové  kožich,  když  vše  uzavřel následujícím  komentem:

Hrát  tuhle  hru, to zřejmě  zná  Merkelová  z  jiných  jednání -hodím  na stůl  123 kuliček a  každý  si  vezme, kterou chce. To  ale  není  základ pro stabilní  vládu!

Místopředseda  FDP má  recht!  Ostatně  není  sám, Což   potvrdil mimořádně uznávaný renomovaný  ekonom -Christoph Schmidt, takto president Fóra  německých  ekonomických  expertů,  když krach  rozhovorů pojednal takto:

„Ein Bündnis, deren Partner sich in den kommenden Jahren vor allem gegenseitig blockieren würden, wäre wohl noch schlechter als eine schleppende Regierungsbildung“,

Svazek partnerů,  kteří  by  se vzájemně  v  příštích letech  především  vzájemně  blokovali, by  byl  daleko  horší  než  vlekoucí s e jednání  o sestavení  vlády.  Zkrátka  suchý déšť a  teplý  mráz  nefungují…

Takže jednání /prozatím/ skončila a  Jamajka  šla  k ledu.  Co  bude dál? Media  mají  jasno, podle nich  existují  jen  tři  scénáře:

– Merkelová  zkusí přemluvit  SPD  k obnovení  velké  koalice

-Merkelová  zkusí  sestavit  menšinovou  vládu a  na ní politicky přežít

-budou  vypsány  nové  volby

Osobně  si  myslím, že  ačkoli  FDP  bouchla do  stolu a  řekla  – končíme,  nebylo by  dobře Jamajku  ještě  definitivně  odepsat. Minimálně  nový  německý  prezident  Steinmeier bude tlačit  Merkelovou, Seehofera, FDP  a  zelené  k  tomu,  aby  to ještě  zkusili a naprosto  jasně konstatoval, že  předčasné  volby  nechce A  vedle  toho si pozval  na jednání  i  bývalé spolustraníky  z  Willi  Brand Hausu, tedy  centrály  SPD. A  apeluje na jejich  odpovědnost  k voličům a národu. Takže  Jamaika  je ještě  na  JIPce, ale nikoli v márnici.

A  zbylí   tři možnosti?

Na obnovení  velké  koaly  v Germánii nevěřím.  SPD  na  ni  šeredně  doplatila   nepochybuji,  že  nebudou mít žádný  zájem si to zopakovat.

Menšinová  vláda?  A  Merkelová?  Která  byla  zvyklá  vládnout  neomezeně  a nyní  aby  se  doprošovala  o podporu jiných  při  každé  sebemenší příležitosti? Na  druhé  straně,  když  ale  jeden uváží  její  totální oportunismus a chuť držet  se u moci… Což  zpochybňuje  i její  naprosto  rigorozní  prohlášení z minula,  že  menšinová  vláda není  nic pro ni. Ale  na  tahle  řešení  nevěřím.  Postupně  všechny ostatní strany  signalizují,  že  ony další  volby  klidně  a už se dokonce objevují  i odhady  možného termínu  – v březnu nebo dubnu.     Do  toho  ovšem  přicházejí  varovné  hlasy  elitářů,  že  nové  volby  ne, protože  by  AfD mohla  přece posílit….Osobně o  tom pochybuji. proč  to  až  dále.

A  nové  volby?  Na  ty  to momentálně  vypadá  nejpravděpodobněji. SPD  je  vysloveně  chce. Povedlo se jí  zcela  nečekaně  zvítězit v  nedávných  zemských  volbách v  Dolním  Sasku  a    takže  Schulz  si  myslí, že  má  zase  vítr  v zádech a  vedle  toho  jsou  jeho  Parteigenossen zřejmě  názoru,  že  výsledek po  podzimním  výprasku může  už  být  jen  lepší. Zejména  když  nyní  mají  docela  silnou  novu  kartu  – voliči, podívejte se jak  Merkelová , FDP a zelení  totálně  selhali. To se vám s námi nestane.

Tak nějak podobně  na  tom  budou i postkomunisté  s Die  Linke.

Zelení  už  ukazují  svaly  – my klidně půjdeme  k novým  volbám…  Ačkoli  by  mne  u  jejich  voličského elektorátu  zajímalo  rozdělení  na    skalní  tvrdé  jádro a  měkčí – tzv. okamžité  sympatizanty.  Míním  tím  ty  naivy, co  vítali  na  nádražích, co  chtějí  zastavení  výroby  z  energie  z  jádra,  protože  přece  ve Fumušimě z  toho  byla  pěkná  paseka. Aniž  by následně  zvážili,  že  by  jim stejně  vadil  další  exces  kolínského Silvestra a  že  atomovou  elektrárnu  Biblis  nebo  Isar v  Bavorsku a  další podobné,  rozeseté po  celém  německém  vnitrozemí,  nikdy žádná  tsunami  nezasáhne… S  jejich necelými  9% a pozicí  nejmenší  parlamentní strany  bych  byl  velmi a  velmi opatrný!  Abych takhle náhodou  také  z Bundestagu příště  rychle  nevyletěl. Jak pověstný  čert  z  elektriky…. Protože  pro ty  měkké  sympatizanty  nebo  jejich  část,  klidně  mohou  být právě  brčálové  těmi,  kteří zavinili zmar  jednání.

FDP  musí  mít  svou pozici, když  jednání  ukončili, nejspíše  dobře  zkalkulovanou.  Stigma  toho, kdo  hru  zkazi,l obyčejně  funguje docela  dlouho. A  v konci  stojí  voličské  hlasy.  Jenže  Lindner  nejspíš  počítá s  tím, že  německý a  dodejme  tradiční prototyp  pravicového voliče by  měl ocenit  jejich principiální  postoj  v  otázkách,  kde  se cítí  být Merkelovou  už dost  dlouho zrazen – migrace a její  důsledky,  nesmyslný  výstup  z  atomové  energie  a nyní  dokonce i  z  té uhelné /Merkelová  nabídla  zeleným  zásadní omezení  produkce  energie  zejména  z  uhlí do roku  2020/. Takže  podle něj a Kubickiho  by FDP  mohla urvat příště  další  pověstnou „libru masa“  z těla  unií a  získat  více než jen  10,7%.

A  AfD, s kterou  je opět máváno jako se  strašákem, že  prý  získá  další  voliče a proto  další  volby  neee? Za  sebe  říkám – nevěřím na  lepší  rezult  pro tuhle  partaj. A  to hned z několika  důvodů

1- strana  se rozštěpila a  odešla  z ní  bývalá  předsedkyně  Frauke  Petry a poslanci, kteří  na ni byli  navázáni. Kteří bezesporu představovali  daleko snesitelnější  a obecně  přijatelnější  část  AfD.

2-Tahle  nepochybně protestní  strana  se zatím v  Bundestagu reálně, kromě  svého  rozdělení nedokázala nijak prezentovat, aby  se zavděčila  svým  voličům.

3-Stokrát může  poukazovat  na  selhání  Merkelové a  kolaps  jednání  o Jamajce, ale  alternativu  nabídnout  nemůže. Prostě  hlasy  pro  AfD jsou, na  rozdíl  od těch pro  FDP  ztracené. Pro,  řekněme  občanštější  část těch, co  to dali minule  AfD, po  odchodu  paní Petry  přestala  být  tahle už  skutečně  nahnědlá varianta napříště nedělatelná.Odhaduji,  že  část  voličů by přeskočila  k Lindnerovi a  něco zpět  k Uniím.

4- Ostatně poslední zemské  volby pro  AfD  nedopadly  nijak oslnivě  a  to  jak ty PŘED  volbami  do Bundestagu , tedy  Severním Porýní  Vestfálsku, tak  ty PO  parlamentním votu  -v  Dolním  Sasku. Skvělé dvouciferné  výsledky, jdoucí  někdy až přes  20%  jsou  bájnou minulostí.  AfD se sice do obou Landtagů  dostala. Ale  jen tak  tak  – 7,4%, resp.6,2%  . AfD  měla  jedno jediné  téma – migraci.  Nic  jiného  nenabídla  ani nabídnout  nemůže. Protest  je  jednorázová  záležitost. Ale  nefunguje  jako trvalá  základna. Jestliže  se  znovu  nerozjede  nějaká  větší migrační  vlna…..

Nicméně  klíče  od  nového otevření  volebních  místností  drží  Merkelová.  Může  být  k jejich použití  donucena okolnostmi.  Nebo  také  nějakým  chladným  kalkulem.  Ovšem osobně  tipuji,  že  spíš  připadá v úvahu ono donucení okolnostmi. Odvaha, pokud  vůbec,  není už  dlouho  nějakým  jejím  markantem – nemluvě  o  markantu  výrazném.  To postrádala vždycky. Mně  osobně  se současná  kancléřka  jeví  býti  ze  všeho nejvíce Gustávem  Husákem  německé politiky.  V  Německu  prostě  panovalo  totální politické  ticho.  A  protlačován  byl jediný  správný  názor  – ten  od Mutti Merkel. Vnitrostranická  opozice  nebyla trpěna  – stačí si vzpomenout  na poslední  sjezd  CDU,  kdy  dostala  s  výjimkou  8, hlasy  všech delegátů a  s  těmi  pár  zoufalci bylo následně nekompromisně  zúčtováno. Merkelová  také  nepřipustila,  aby  vedle  ní  vyrostl  nějaký  zajímavý politik. Jakmile  se, byť jen trochu objevil, vždycky  nějak dost rychle  skončil….

Merkelová  dlouhodobě  budovala  svoji image  matky  národa, političky, která  vyřeší  krize a  umí cokoli vyjednat. Ačkoli to nebyla  pravda.  Merkelová  vyhrávala  volby  tím, že  vykrádala  politické programy  svých momentálních  vládních  spojenců  – nejprve  FDP a  následně  SPD. Problémy  ani krize neřešila.  V nejlepším případě je  vyseděla  nebo  vinu za  existenci problému přehazovala  na jiné. Stačí si  vzpomenout  na  Řecko, eurokrizi nebo Ukrajinu.Při  jednáních o Brexitu o  ní nebylo slyšet  vůbec…  A  ohledně  migrantů se ukázala  jako  nezodpovědný   zbabělec! Vláda  se  usnesla  na  uzavření  hranic  s Rakouskem a  zaražení  přívalu připrchlíků  do Bavorska.  Pár  hodin před  realizací přijatého opatření  ovšem dostala  strach  z  reakce medií a  jejich  reportáží  z hranic, jakož  i  z echa  mezi  německými vítači a  totálně otočila,  vyhlásila  pravý  opak  -Willkommenskultur…

Voliči  FDP a  AfD  tohle  zaznamenali  a  hlasovali podle  toho. Proto  Merkelová  masivně  ztrácela  a  momentálně  nelze  v sestavit  většinovou  vládu. A  nyní  i  ti, co jí  ještě  věřili,  vidí,  že  ona pověst  brilantní  vyjednavačky, která  umí  vyjednat i nemožné,  je  jen a  jen  iluze.  Jamajku  vyjednat /zatím/ neuměla.

Prostě  Angela  Merkel  hraje  o  svůj politický  osud a dokonce možná  už  i odkaz. Jen nechápavě  registruji v této  chvíli  čerstvou informaci,  že  CDU stojí i  nadále  za  svou současnou  šéfkou!  Jestliže  přeci  jen budou na jaře  nové  volby,  být  stratégem  CDU, dělal bych  všechno,  aby  partaj  buď  měla  nového lídra  nebo  aby  kandidátem na  kancléře  byl  Horst  Seehofer! Merkelová  je prostě nonsens.  A  zůstane  jím, jestliže se nestane  něco hodně  nečekaného!

Kdybych  jim  měl  poradit  ještě  dále, pak  by mé  doporučení  znělo  – zvolte  do čela  nějakého  mužského, co  bude vypadat a nejlépe  i jednat   jako  mužský! Těch  tetek,  které  Merkelová  prosadila  za  léta  svého  šéfování  do čela  stranické  hierarchie  bylo už prostě příliš  mnoho.  Osobně,  když  vidím  takovou  Ursulu von der Leyen – takto úřadující  ministryni obrany, tak  okamžitě zřím  její  českou exkolegyni – zpívající  pudřenku  Parkanovou.  A   Julia Klöckner ?  Ta  se loni, v zemských  volbách pokusila  od  Mutti  Angely  distancovat, ale  po prvním  zavrčení  poslušně  zalezla  zpět  do  boudy… Prostě  tetky, co  to  nevytrhnou!

Jenže  kde vzít  toho  chlapa?  Který  by  tak  vypadal  a hlavně  jednal?    Když  Merkelová  dlouhodobě  a pečlivě  dbala  na to, aby  nikdo takový  vedle  ní  nevyrostl,  takže  až  na  Schaubleho  lze  vedle ní, v  kalhotách s  poklopcem  nalézt  jen  bezpohlavní  intrikány  typu  Kauder  -šéf  poslaneckého klubu nebo ministr  vnitra  de Maizière ? Zkrátka  totální personální  vyprahlost.

Půjde Merkelová  do rizik a nových  voleb,  které  pokud  dostatečně  nevyhraje, budou  její  nikoli pohřbem  nýbrž popravou? Ze  své  svobodné  vůle  nikoli.  Bude k tomu  muset  být  dotlačena.  Je  totiž  na  kříži.

Mnozí  v  Čechách a  na  Slovensku  budou mít  z  krachu  jednání  a potíží  Merkelové a jejího  blížícícího  se konce   velkou  radost.  Velmi  je  před  tímhle  pocitem  zadostiučinění  varuji. Je  vhodné  si  nejdříve  udělat  alespoň  malou  inventuru  toho,  co  je  nejvýhodnější nikoli pro  Němce, nýbrž pro  nás!

Ano  bylo by  fajn, kdyby  to Merkelové  spočítali za  to  otevření  hranic..A  co jako s tím dál?  Nemělo by nás  zajímat  spíše to,co bude, v souvislosti s  německou politikou   a námi  nastoleno  druhý  den po její  abdikaci?

Osobně mám  novou masovou  migrační  vlnu za  nepravděpodobnou.  Všichni  evropští politikáři  vědí, že  to nesmí zopakovat,  jestli  nechtějí  bleskově  do politického zapomnění. Merkelová  pro nás  měla  jedno obrovské  plus. Věděla, nejen, kde    Česká  republika  je na  mapě,  ale  osobně ji znala a věděla, co si a si tak  myslíme a  celkem to respektovala. V míře  pro ni možného. Nevěřím, že  stejnou  míru empatie bude mít  jakýkoli  její  další  nástupce,  zejména, pokud  začne  vystupovat  tak , jak si  přejeme ohledně  migračních  problémů.Jestliže  bude  razantní  dovnitř  Německa, kde bude muset  vybojovat  velmi ošklivou  bitvu s informačním  mainstreamem, jehož  síla  je  nesrovnatelně  větší  než u  našeho  domácího  a  vítači  všeho  druhu,  kteří  tvoří  voličskou  základnu  Linke, zelených, SPD a  části  CDU, pak bude ještě  nekompromisnější v  jednání se  státy  našeho významu.  A přerozdělit  migranty  chtějí  úplně  všichni  němečtí politici!!!!    Troufnu si tvrdit,  že  den po  Merkelové nám  začnou  větší problémy, než  ty s  Merkelovou.  Těm,  kteří na moji argumentaci  neslyší,  doporučuji,  aby  si zkusili představit,  že  v  Germánii  by  moc  přebral nějaký  takový  německý  Zeman. Se  stejnou  rétorikou jako  Mlha  provozuje  tady.  Ale  zacílenou  na  nitro  německého voliče…  To  by  byl  nářez!!! Tohle  bych osobně  nechtěl  zažít!!!

Při  tom,  jediné, co  nás  na německé  politice  musí  zajímat, nejsou  v žádném případě  naše  pocity a sympatie  nebo antipatie k nějaké  personě, ale  jen  a pouze  její  dopad  na  Českou  republiku!  Abychom ještě  po  Merkelové prstíčkem nehrabali…  Já si   naivně  také  myslel,  že  po Klausovi, Topolánkovi a  Nečasovi s Kalouskem už  nemůže  být hůře! A  dneska jen  zírám….