Dojděte prosím volit – před prvním kolem prezidentské volby


Téma tohoto článku  bylo jasné  už v  okamžiku,  kdy předseda  senátu  Milan  Štěch  stanovil  termín  prvního  kola  prezidentských  voleb  na  12. a  13. ledna  2018.

Nevím, co by  se asi tak muselo  stát  jiného,  aby  Kosa dnes psala  o něčem jiném  než  o dnešním a zítřejším hlasování.

Navíc  tenhle  text  nebude příliš  dlouhý.  Ani být  nemůže.  Prezidentskou  kampan  vede  její  hlavní protagonista  Zeman  už prakticky  od  svého zvolení  před  pěti roky  nepřetržitě.   Takže  rozdělil  národ  na dva  nesmiřitelné  tábory –  jeho podporovatele a  odpůrce. Původně  jsem  chtěl  použít  termín – fanatické podporovatele a  fanatické odpůrce.  Ale  to bylo  špatně.  Hodně  špatně.  Protože  bych onálepkoval a  navíc  nesmyslně,  sám sebe.

Nijak se dlouhodobě  netajím  a  napsal jsem to už  před  první   přímou prezidentskou  volbou,  že  Zeman je  někdo, komu  prostě  hlas  dát  nemohu a  nedám.  Už  jsem to dvakrát, v  letech  1996 a  následně  1998 zkusil a byl  jsem  jím podveden.  A  následně  ještě  několikrát potom  -v  letech  2006 a  2010, kdy  Zemanovo zasahování  do české politiky -v  prvním případě  stál za  zradou soc dem poslanců  Melčáka a Pohanky, v tom  druhém zcela  záměrně  svou pseudopartají  Zemanovci  ubral  Paroubkovým socialistům  těch pár  potřebných procent,  která  je  i přes  celkové  vítězství, poslala  do opozice.  V obou  případech  umožnil  vládní  řádění  Miroslavu Kalouskovi. Poprvé  s  Topolánkem, podruhé s Nečasem.

Nezapomínám. A  život mne naučil, že  dávat druhou  šanci  je  kolosální  hloupost,.V případě Miloše  Zemana  mi  prostý rozum  brání,  abych mu dal nikoli druhou, ale  pátou a šestou  šanci….  To po mně  opravdu nikdo nemůže  žádat.   Nepsal  jsem to nyní   proti  Zemanovi, ale prostě  proto, abych  vysvětlil nepoužitelnost  adjektiva  fanatický, ve  spojení se slovy podporovatel a  odpůrce ohledně  dnešní prezidentské  volby. Jakkoli si  uvědomuji,  že v  četných případech skutečně,na  té i  té straně o fanatiky  jde. Chci ukázat,  že  jako  volič  svůj postoj  pečlivě  vážím a  zdůvodnuji, než  se vydám k  urně.

To je  jeden sloup, na  kterém je  vystavěn  dnešní  článek.

Tím  druhým  je  konstatování,  že  není  určen zemanistům  /podle  vzoru  jehovista/.  Ti  by  zde  dneska  zbytečně  marnili  čas.  Jeho adresáty  by  měl  být především ten  z  vás, kdo

-uvažuje, jestli vůbec  k těm  volbám dnes  nebo zítra  půjde

-si  říká  a koho mám volit?  Vždyt si nemohu  vybrat?! Tak proč  bych tam  lezl, když politika  je stejně  špína a  já  s ní nechci  nic  mít

-půjde volit, ale  hlas  nedá Zemanovi.

Tyhle  tři  skupiny  chci oslovit.  Kvůli nim sedím  u počítače a  přemýšlím, jak  tenhle text napsat  co nejlépe a  nejsrozumitelněji a  trpím obavou, že  se mi to nepodaří.

První  skupinu  chci přemluvit, jak tušíte,  aby  k volební urně přeci jenom došla. Zejména tehdy,  není li spokojena   s dnešním stavem  světa.Nebo situací v  republice.  Zkuste  ji zlepšit. Odevzdaným  volebním  lístkem. Zkuste  Česko udělat, přes  volební lístek  lepším.  Řeči, že  stejně nic  nezměníte,  jsou opravdu jen  prázdné  řeči.  Nakonec i bez  vás,  někdo  zvolen  do úřadu prezidenta  bude.  Proč  to chcete  přenechat  těm ostatním?  Máte  je  snad  za lepší a chytřejší  než  jste  vy?  Nebo máte  snad  něco  důležitějšího na práci, než  spoluurčit  nejvyššího  ústavního činitele  téhle  země?

Ano  i taková  situace může  nastat – v  pátek podstupujete  operaci a termín máte  už  dávno  dohodnutý  nebo se vám stala  náhlá  příhoda.  Nebo  vám právě  hoří  dům a vy musíte  hasit. Atd. atd.  Ale  pokud  už třeba  vezete  manželku  akutně  do porodnice, protože se na cestu dere  vaše  dítě,  postarejte  se v  sobotu o to,  že bude žít  ve spořádaném státě, vedeném spořádaným  člověkem na prezidentském stolci!  Žádný větší  dárek mu  dát  nemůžete! Proč  ho  chcete  handicapovat  trváním  toho bince kolem  nás  hned  od okamžiku, co přijde na  svět?

Vy z druhé skupiny, co hledáte  velmi obtížně  svého kandidáta,  vězte, že  tady  jsem  členem.  Vím přesně koho a proč  nechci,  ale  nějak  nemohu trefit  toho, kdo by mi byl názorově  a lidsky  blízký.  Dva  z nezemanovských kandidátů  znám osobně.  Jednoho  z  nich  volit  nemohu  kvůli  tomu, co o něm  vím,  druhého proto,  že  mi sice vcelku konvenuje, ale  jeho šance jsou limitně  blízké  nule.  A  tím se vlastně  dostáváme  ke  skupině  třetí –

těm,co  ví, že  nebudou volit  Zemana, že ho, tak jako já, na  Hradě nechtějí.

Trochu odbočím  -v  minulých prezidentských  volbách  jsem volil podle  nepsaných  pravidel  přímé dvoukolové  volby

-v prvním kole  volíme tzv. pozitivně –  toho,koho  bychom  rádi  viděli jako  vítěze

-v kole  druhém  jde o tzv. negativní  volbu- hlas dáváme  tomu, koho považujeme  za menší  zlo.

Tohle  jsem   a  s velkou lítostí  dodávám  – bohužel- provozoval  minule. Tentokrát si tenhle  luxus   nikoli odpustím, ale  přímo zakáži!  Ani nápad, že bych to opakoval.

Už nehledám  toho,  kdo je mi nejbližší.  Respektive  – hledám. Ale současně a možná  ještě  více je pro mne  důležitější,  zda má reálnou  šanci  postoupit  do  druhého kola a hlavně  a především  – v něm obstát a  Zemana  porazit.  Právě  schopnost postoupit  do  finálového klání a tam zvítězit   bude  určujícím  motivem proto,  komu  dnes  dáme  v  rodině  svoje  hlasy.  Je  to o to snazší,  že  na každém  z  nezemanovských  kandidátů  si člověk  něco najde, s  čím má nějakou obtíž.  Ale  v téhle  volbě jde o to, konečně  mít prezidenta, který se bude chovat  jako  normální, předvidatelný,  vypočitatelný  člověk.     Který pro svůj  hedonismus  se    každý den neptá svého zrcadla, kdo je  v zemi  nejchytřejší a  nerozdává  lidem ve velkém otrávená  jablka  permanentního  sváru. Jen  aby  byl  stále  středem pozornosti.  Takováhle  prezidentů  už  jsme  si , myslím, užili  přespříliš.

Chci v  těchto  řádcích oslovit  ty , co  půjdou  volit  a  nedají to Zemanovi,  aby  převzali tuto   filosofii  prezidentské  volby.

Na  základě  později zveřejněných  dat  o  chování  voličů  se  totiž ukázalo,  že  kdyby  byl  minule proti Zemanovi  ve  finále  nastoupi,l  místo  Schwarzenberga,  Jan  Fischer, byl  by  ho porazil. Proto  prosím každého jednoho  z  vás,  preferujte  prosím  šance v  druhém kole  před jakýmkoli  jiným  kritériem. Minule pro mne  byl noční můrou  a konečnou pro  hlasování  v druhém kole duel  Zeman  –  Schwarzenberg.  To byl jen výběr  mezi AIDS a  Ebolou.  A  rozhodně jej  nechci  opakovat letos dvojicí  Zeman -Topolánek!  Navíc  s předem  známým  vítězem…

Nedovolme  opakování  téhle  chyby.  Odevzdejme  hlas tomu,  kdo  má  opravdovou  šanci  dostat  Ovčáčka,  Mynáře, Nejedlého a  jejich  šéfa  konečně  z Hradu.

Což je možné jen tehdy,  když  bude mít za  čtrnáct  dní  soupeře,  který  má největší potenciál  sjednotit  hlasy  těch, co Zemana  nechtějí.

Navíc  apeluji na  každého,  kdo  nepatří  mezi sektu  zemanistů, aby  přemluvil  sám sebe a přeci jen  šel k  volbám  i  když  se mu sebevíce  nechce.  A  tam  to prostě  hodil,  třeba  náhodně  někomu  z  té  nezemanovské  osmičky.   Jen co největší  volební  účast totiž  může    zabránit  tomu, aby  Mlha  nevyhrál  už  v prvním kole. Počet  jeho bigotních přívrženců je  totiž  konečný  a  menší  než  polovina populace  s  volebním právem.

Předem děkuji. Ne za  sebe. Ale  za  svého vnuka  a vnučku.

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.