Řádově před čtyřmi týdny jsem se v článku Že by přeci jenom, pomalu, trochu dostávali rozum? zabýval zajímavým názorovým posunem na tzv. ruskou ingerenci do západních, zejména amerických voleb v informačním mainsreamu, kde už i, zejména evropské, vlajkové lodě typu Spiegel, Le Monde, Telegraph či Die Zeit začínají na ruské „podvratné akce“ nahlížet velmi střízlivě a už jen tupě neopakuji mantru, kterou šíří zejména pohrobci Hillary Clintonové a poražení demokraté vůbec – tedy, že Trump vyhrál jenom díky ruskému zásahu. Čemuž přirozeně ráda sekunduje podstatná část republikánského establishmentu, která by velmi pravděpodobně radši přepustila Bílý dům Hillary, než aby v něm seděl Donald. Protože ten zkrátka není jejich kůň.
Jenže v tom článku jsem jaksi opomenul cosi dodat:
že v Evropě si můžeme psát co chceme, protože dokud se nezmění klima ohledně vztahů s Ruskem a k Rusku v USA, pak žádný posun nenastane! Což hned tak nebude, protože pro demokraty i republikánskou vrchnost je daleko snazší a příjemnější svádět vlastní neschopnost, zanedbávání a neřešení problémů minulosti a tím i současné porážky na ruské trolly, než se k tomu postavit čelem a zkusit výrazně měnit politiku tak, aby začala být podporována i těmi Američany, kteří se cítí být v globalizovaném světě poraženými. Ostatně, u nás je to v tomto okamžiku také tak nějak stejné.
Ale zpět k dnešnímu tématu. Nový rok mi začal v tomto směru nad očekávání dobře. Na monitoru tisku jsem totiž našel upozornění na článek ve Washington Post z 28.12.2017 s názvem
There’s still little evidence that Russia’s 2016 social media efforts did much of anything
a když jsem z něj četl krátký český výtah, nevěřil jsem svým očím! Posuďte sami:
Přes všechna obvinění proti Rusku ze zasahování do prezidentských voleb v roce 2016 v USA, stále ještě nebyly zveřejněny jakékoliv vážné důkazy o spiknutí mezi volebním štábem Donalda Trumpa a Moskvou.
Navíc dostupné důkazy nepodporují myšlenku, že Rusové v sociálních sítích uplatnili „chytrou strategii“, aby zajistili vítězství současného prezidenta Spojených států…. Navíc stále ještě neexistují žádné zvláštní důkazy o tom, že ruské úsilí v sociálních sítích bylo v roce 2016 něco vážného…
Už tohle je naprosto nevídané a neslýchané přiznání, speciálně ze strany WP, který spolu s New York Times a CNN tvoří „svatou trojici“ Kremlo a Putinobijců a je/byl hlavním sloupem honu na proruské čarodejnice a trolly!
Jenže v tom článku je něco ještě onačejšího, co jsem dosud v onom mediálním tažení na Rusa nezaznamenal:
„Už nějakou dobu víme, že se provádí několik vyšetřování ruské intervence ve volbách v roce 2016, aby se zjistilo, zda nepomáhali lidé ve spojení s Trumpovou volební centrálou Rusku v oblasti digitálních technologií. V červenci jsme dokonce začali přemýšlet o tom, jestli některý z účastníků volební kampaně nepomáhal ruskému úsilí zajistit snížení podpory Hillary Clintonové a ke zvýšení počtu příznivců Trumpa,“ poznamenaly noviny.
K neuvěření! Takže poslední verze, kterou nyní šetří v USA je ta, že Rusům pomáhali lidé napojení od Trumpa posunout jejich digitální vyspělost, aby mohli pomoci Trumpovi!!! Už samo o osobě tenhle nápad je totální klauniádou a fiaskem lovců ruských hybridů! A co teprve, když k tomu uvážíme, že kdyby to měla být pravda, pak z toho nutně musí vyplynout závěr, že onen meganebezpečný a všeho schopný ruský superhacker, co se dostane do úplně každého počítače, jak nám je pořád vykreslován, je vlastně poněkud zaostalý prosťáček, jehož na odpovídající úroveň musel přijít vyškolit někdo od Trumpa!!!!!
A to nemluvím o tom, že svého vlastního prezidenta už tihle špionomanioaci vyšetřují jako klasického záškodníka, který kvůli vlastnímu prospěchu zradil svoji zemi…..
Vědí vůbec ve WP co píší, respektive, co formulují za závěry?
Ale ať nebo tak, už v úvodu jsem konstatoval, že mi rok tímhle článkem začal dobře. Konečně si i za Atlantikem ti, kteří rozehráli tuhle krajně nebezpečnou a stále eskalující hru s ruským ohněm, začínají uvědomovat souvislosti a respektovat fakta. I když velmi podivuhodným způsobem! Nicméně každý posun je vítán protože nakonec dospěli k tomuto závěru:
„Ukázalo se, že dostupné důkazy nepodporují myšlenku, že Rusové v sociálních sítích zavedli mazanou volební strategii, která zajistila vítězství Trumpa,“
Takže WP najednou objevil Ameriku – důkazy nepodporují myšlenku, že Rusové na sociálních sítích provozovali kampan , která by zajistila vítězství Trumpa…. Nechce s e mi věřit vlastním očím! Tolik selského rozumu! Nezabije je to?
Nicméně, aby té radosti nebylo zase až tak moc, ve stejný den jsem na tiskovém monitoru objevil další článek, tentokráte z britského Guardianu a to je teprve rána do hlavy protiruské paranoie!
Facebook and Twitter threatened with sanctions in UK ‚fake news‘ inquiry
Konstatuje se v něm, že britský poslanec Damian Collins, který stojí v čele komise, která vyšetřuje ruský „zásah“ do referenda o brexitu, pohrozil Facebooku a Twitteru sankcemi!
Zkrátka výsledkem šetření Facebooku, které si u něj zadal britský parlament, o ruské snaze ovlivnit referendum o Brexitu, bylo podle zjištění BBC, že:
…. byly celé tři reklamy, které lze za určitých podmínek považovat za umístěné Ruskou federací s cílem „zásahu“ do Brexitu. Za čtyři dny je sledovalo asi 200 lidí, náklady na ně činily 75 pencí.
Pravda, na Twitteru to bylo o „jiných“ číslech a penězích:
Twitter ve zprávě volební komisi uvedl, že se mu podařilo odhalit jeden účet financovaný z ruských zdrojů, a to od RT (dříve Russia Today), a který propagoval obsah související s referendem. Twitter uvedl, že během kampaně bylo vynaloženo celkem 1 031,99 dolarů.
Jednomu se nechce věřit, za jak málo a s jakými minimálními prostředky lze zásadně změnit nálady příkladně demokraticky se chovající a vždy demokraticky odpovědné britské veřejnosti!!! Stačí tisíc dolarů!!!! a britský volič ztratí rozum a podlehne falešné vábničce…. Věřil by tomu někdo?
Oficiálně dodaným výsledkům od Facebooku a Twitteru britské parlamentní komisi, které předsedá poslanec Damian Collins, tento pán také odmítá uvěřit. Proto trvá na tom, že Facebook a Twitter
nechtějí spolupracovat při šetření –
„Nečekal jsem, že skutečně budou zcela ignorovat naši žádost,“
Collins dal Facebooku a Twitteru čas do 18. ledna, aby „opravily“, a poskytly údaje o „ruské dezinformační kampani“, o níž již dříve komise požádala. Jinak….
Zkrátka pan Collins, když nedostal, co očekával a co by nutně potřeboval on a zejména Tereza Mayová, která ohledně Brexitu utrpěla serii porážek v Bruselu a naposled zdrcující ponížení ve vlastním parlamentu, tvrdí, že ten ruský zásah tam být musí a musí a musí a pokud jim o něm nebudou poskytnuty důkazy nebo alespoň „důkazy“, pak je potřeba potrestat a to citelně ty, co neumějí vyhovět urgentní a urgující objednávce z nejvyšších míst. Jednoduché vysvětlení, že pro britského voliče při hlasování o Brexitu hrály zásadní roli úplně jiné faktory /já se stále domnívám, že to byl slepý odpor proti Cameronově vládě/, než které by rád objevil pan Collins and Co.
není do diskuse vůbec připuštěno.
Místo toho se zoufale hledá vhodnější varianta k tvrzení, že britský volič je
– absolutní trubka, který se masově nechá zmanipulovat pár inzeráty na sociálních sítích za nějakých 1 000 dolarů
Je zjevné, že zatímco novináři,zejména evropští, alespoň ti, co nemají místo mozku jen dogmatickou poučku, že mráz přichází z Kremlu, už sem tam střízliví a začínají sami sobě i svým čtenářům a posluchačům klást konečně správné otázky a nalézat příslušné odpovědi, u politiků je tomu, bohužel jinak.
Ti prostě univerzálního ruského hříšného kozla potřebují, aby na něj mohli hodit vinu za každé svoje selhání a neúspěch. Což je nějakých posledních nejméně 10 let – setrvalý stav.
Je to pohodlné a praktické. A proto se vůbec neobtěžují zamyslet nad jednoduchou pravdou, že jim ani tahle taktika nemůže věčně vydržet. Částečně proto, že se voličům okouká a omrzí a přestanou jí věřit, a pak také z toho důvodu, že vede k neustálé eskalaci napětí s Moskvou. Což lze jen do určité prahové hodnoty. Kdy dalším krokem může být už jen vyhlášení války….
Nicméně – i tady mi na první lednový den monitor tisku vyhodil informaci, že snad už i někteří politici začínají chápat tu jednoduchou premisu, vyjádřenou v předchozích dvou větách. Alespoň já si tak interpretuji rozhovor, který dal nedávno pořád ještě úřadující německý ministr zahraničí Siegmar Gabriel Westdeutsche Allgemeine Zeitung.
Nordkorea: Sigmar Gabriel appelliert an USA und Russland
Gabriel v něm vyzval ke zlepšení vztahů mezi Washingtonem a Moskvou. Jen tak lze zabránit tomu, aby se Severní Korea stala další atomovou mocností. Á konto této možnosti konstatoval:
Pokud bude svět přihlížet, nukleárnímu vyzbrojování Severní Koree , bude to zatraceně nebezpečné, protože jejího příkladu budou následovat další. Ovšem vojenské řešení problému je spojeno s množstvím obětí.
Gabrielova slova podepisuji do posledního písmene i já si myslím, že Kimovi nesmí být dovoleno získat A zbraň. Už proto, že severokorejský jaderný program byl tématem jedné z Hodin vlka na Slobodném vysielači asi tak před čtvrt rokem. Kde jsem konstatoval přesně totéž jako šéf německé diplomacie včetně důvodů, proč se mu to nesmí tolerovat…
Netrpím sebemenší iluzí, že by snad Siegmar Gabriel seděl každý pátek přilepený uchem ke svému počítadlu a nasával moudrosti z táček vlka s Borískem a pak opisoval nebo, že by tím pověřil někoho ze svého personálu. Úplně mi ke spokojenosti stačí, když se dočtu, že s tříměsíčním zpožděním za jakýmsi politickým amatérem z České republiky, formuluje veřejně stejný závěr. Když nemůžeme mít politiky vizionáře, kteří důležité věci vidí daleko před vzorkem obecné populace, pak nám musí postačit, když registrují alespoň ta nebezpečí a hrozby, co vnímá obyčejný člověk /kéž by tomu bylo tak před migrační tsunami!!!/ s relativně malým zpožděním.
A že dokonce pochopí i to, že Kima může zastavit jen nejužší možná spolupráce mezi USA a Ruskem. A jejím základním předpokladem že je začít konečně proces viditelné deeskalace vzájemných vztahů. – viz jeho prohlášení:
Právě my, Evropané musíme mít zájem na tom, aby vztah USA -Rusko se stal lepším…
Jenže není růže bez trní. I Siegmar Gabriel je momentálně výrazně blíže ruskou fobií posedlému Damianu Collinsovi než vlastním elitním žurnalistům ze Spiegelu nebo Die Zeit. A to hned ze dvou důvodů.
1- Siegmar Gabriel jaksi zamrzl pouze na problému Severní Korea, resp. nebezpečí šíření atomové zbraně do dalších zemí, pokud by to Kimovi prošlo. Jako kdyby řada jiných, ne méně závažných kauz, které se dají řešit jen za spoluúčasti Ruska, což znamená zohlednit i jeho zájmy, neexistovala. Zlepšíme vztahy kvůli Severní Korei.. A co potom, pane ministře?
2- tak vztahy Moskva -Washington je potřeba narovnat? A Evropané se prý o to snaží… Zajímalo by mne jak, když doslova před pár dny EU prodloužila platnost protiruských sankcí!
To Angela Merkelová zapomněla o této skutečnosti informovat vlastního ministra zahraničí?
Nebo snad se mají zlepšit jen vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem a Evropa má dál zůstat u svých sankcí? A až bude vyřešena případně otázka Kimova jádra, budou tyto sankce opět zpřísněny? Tak jako se to stalo v okamžiku, kdy Putin donutil, tehdy vítězící povstalce, uzavřít pro ně nevýhodné dohody Minsk I a Minsk II a EU vždycky „za odměnu“ okamžitě zavedla nový sankční režim?
Pro vysloveně nepravděpodobný případ, že by přeci jenom někdo z německého ministerstva zahraničí si chodil pro rozumy na Kosu a na Slobodný vysielač mi nezbývá než pro jistotu položit řečnickou otázku:
Nepadlo ještě Siegmara Gabriela, že nejlepším krokem pro nastartování žádoucího oteplování vztahů mezi Kremlem a Bílým domem, by bylo ideálním krokem, kdyby Evropská unie začala konečně redukovat svoje vlastní sankce vůči Moskvě? Protože tím by velmi pravděpodobně donutila Washington, přehodnocovat svou ruskou politiku. Bez Evropy by totiž Američanům nic jiného nezbylo….
Nechápu, co je na téhle tak složitého, že k ní Gabriel ani nikdo jiný z evropské 28 zatím nedospěl. Zejména když Evropa původně americké sankční návrhy odmítala a to tak, že exviceprezident Joe Biden prohlásil, že USA EU k nim musely doslova donutit!!
Ale i tak jde o dobrou zprávu.Na Nový rok o slepičí krok!
Dodatek:
Tenhle text než vyšel byl 5x odsunut a celkově jeho vydání nabralo zpoždění tři týdny. Velmi často se pak stane, že takový text v mojí terminologii „zasmrádne“ – tedy stane se překonaným, nepotřebným a musí do koše. Někdy a to je naštěstí, z mého pohledu, tento případ, naopak bud získá na aktuálnosti nebo v čase k němu přijdou další zajímavá zjištění. Což je dnešní varianta.
Byl jsem kýmsi upozorněn na text , který Wall Street Journal, tedy další tzv. „těžká zpravodajská váha západního civilizačního okruhu, vydal 4. ledna t.r. pod titulkem
The Democrats’ ‘Russian Descent’
Tactics in the Trump probe are starting to look a lot like McCarthyism.
Dá se to přeložit jako
„Ruské“ vyšetřování demokratů se blíží praktikám Mc Carthysmu.
Tedy v mé tristní angličtině….
A autor se s ničím v textu nepárá. Podává si demokraty za jejich, dnes už naprostou posedlost dokázat spojení Trumpa s Kremlem, respektive zlovolné zásahy Kremlu do amerických voleb s tím, že dnes už se snaží vyvolat stejný hon na čarodejnice, jaký v začátku 50-tých let rozpoutal tehdejší bigotní senátor Mc Carthy a který právě demokraté v minulosti označovali často jako jednu z nejtemnějších částí historie USA.
Dnes praktikují to samé. Jen aby dosáhli výsledku, který by jim vyhovoval.
Zcela konkrétně jde o dopis na internetu jisté April Dossové, která pracuje jako senior konzultant pro demokraty v senátorské zpravodajské komisi. Ta najela na jakéhosi Roberta Barnese, právníka blogera Charlese Johnsona. Ten, ač konzervativních a pravicových názorů, se neváhal setkat s Julianem Assangem. A ten, jak už nějaký čas „víme“ , v ruském žoldu „provozuje server WikiLeaks“.
Takže milá April Dossová / nejspíše rodným jménem Mc Carthyová/ dostala nápad zmáčnout a natáhnout na skřipec svých výslechových praktik a doporučení jak zloducha Johnsona, tak jeho advokáta. Protože nejspíš Johnson byl spojkou mezi Wikileaks a Trumpem. A proto by měl senátní vyšetřovací komisi předložit veškerou komunikaci a styky , které „měl s Rusy“.
Na což se advokát Barnes dotázal, co a kdo to jsou podle té žádosti Rusové. A odpovědí mu bylo, že všichni lidé, s kterými se Johnson potkal a mají ruské občanství nebo předky!
Netuším, jestli se někdy bloger Charles Johnson potkal s britským ministrem zahraničí Borisem Johnsonem nebo jestli nejsou dokonce příbuzní. Ale kdyby ano, musel by ho uvést mezi možnými narušiteli amerických prezidentských voleb, protože ten má prokazatelně část rodokmenu s velkou ruskou ingerencí. A pokud je mi známo, má určité ruské kořeny i Bernie Sanders, kterého machinace demokratického ústředí silně poškodily v demokratických primárkách ve prospěch Hillary Clintonové. Že by už tehdy začal ruský hon? Ale blbinky stranou.
Dostáváme se podle autora článku z WSJ do fáze, kdy k podezření z neamerické činnosti / Mc Carthyho univerzální obvinovací termín/ stačí k tomu, aby se stal člověk podezřelým ze zrady Spojených států, se všemi právně trestními důsledky!
Autor to srovnává se stavem, jak by demokraté ječeli, kdyby někdo přišel s vyšetřováním nebo restriktivními zákony, kde by na místě Rusů figurovali například Arabové….
Zkrátka ruská štvanice nabírá čím dál větší grády. Uměrně tomu, jak běží čas a jak stále zřejměji schází použitelné a zejména věrohodné důkazy.
Za sebe doufám, že tahle naprosto zoufalá a krajně nebezpečná horečka snad včas skončí. Dříve než se dostane do fáze, že začne živit sama sebe a nakonec v její nesmyslné pasti skončí tahle planeta. Takže je dobře, že už i Washington Post nebo WSJ začínají psát a zveřejnovat články, které by ještě před krátkým časem nesměly na stůl ani vrátnému v jejich redakcích.
Dodatek II
Tento dodatek píši vlastně sám pro sebe. Protože ho přidávám o necelé dva týdny později, co vyšel původní článek. Činím tak především sám kvůli sám sobě. Abych měl pro budoucí použití, o němž si myslím důvodně, že pravděpodobně přijde snadný přístup k ucelenému zdroji informací.
Oč jde? O to, že v v USA, a to i ve velkých sdělovacích prostředcích hlavního proudu začínají nejspíš skutečně polehoučku pomaloučku pukat ledy ohledně vztahu k Rusku a aféře ruského ovlivnění voleb. No pukat.. Možná se to až příliš silný výraz. V doposud jednolitém , enormně silném, až neprorazitelném ledovém krunýři se sem tam objeví nějaká ta prasklinka. Ale takhle prostě pukání ledu startuje.
Naposledy se taková nová trhlinka objevila v Los Angeles Times pod titulkem
Our national obsession with Russia is preventing sane debate
v mém primitivním překladu
Naše národní posedlost s Ruskem brání zdravé debatě
Autor, jakýsi , si dovolil věci, které by ho nejspíš ještě loni v létě bezpečně stály nejen místo, ale i karieru novináře a komentátora. Posudte sami:
Už první konstatování je úderné
… pokud Moskva hrála nějakou roli v amerických prezidentských volbách, asi se jí nepodaří prokázat….
…
… Američané v podstatě ani nevědí, jak vlastně aktivity Ruska ovlivnily volby…
..proto není také jasné, zda si ruská činnost vůbec zasluhuje takovou pozornost. Jestli Clintonová nemohla porazit vulgárního, nečestného, nevědomého misogyna, který byl nováčkem v politice a jehož kampaň se opírala o rasismus, xenofobii a zřejmě nerealistické sliby – a to navzdory skutečnosti, že se v roce 2016 vše aktivně popsalo v tisku, – je možné, že se ruský zásah nijak zvlášť na výsledcích voleb neprojevil…
…Rusko nehodlá nikam zmizet. Tato země vůbec neumírá, jak se často tvrdilo v devadesátých letecha počátcích roku 2000. Její ekonomika se nehroutí, a jeho armáda opět posiluje – a Kreml využívá tuto armádu docela obratně a rozhodně. Na světové scéně zůstává Rusko důležitým hráčem, jehož zájmy a možnosti jsme ještě plně nedocenili. Před několika desítkami let, kdy bylo Rusko slabé, se obecně předpokládalo, že na tom nezáleží. To už neplatí. A to by mělo být tématem našich veřejných diskusí. A volby v roce 2016 by měly být ponechány vyšetřovatelům….
Pro moje účely je ale nejzajímavější a nejdůležitější, k jakému vývodu autor dospěl!
Hned v úvodu konstatuje podle mne naprosto klíčovou věc, kterou by měli tesat do zdi současného Kongresu:
Ve Spojených státech se vyvinula národní posedlost Ruskem a sotva projde den, kdy se ve vysílání a titulcích neobjeví nějaký další přestupek Moskvy…..
…. čím více Američanů se ponáří do hysterie, tím obtížnější bude vést takovou diskusi v budoucnu…..
klíčová formulace!!! Klíčová!!!!
A končí takto:
Američané musí pochopit, jak došli k nové studené válce s tím samým Ruskem, které v posledním čtvrtstoletí několikrát označili za partnera. Musí zvážit své vlastní činy a zeptat se sami sebe, jestli vždy postupovali správně, nedopustili se určitých chyb, a aby se tyto chyby neopakovaly.
Dodatek III
Dne 28. ledna 2018 vyšel ve Wall Street Journal článek
The Steele Dossier Fits the Kremlin Playbook
bohužel je v placené sekci. Nicméně v předmětém článku dostává rusobijství a rusofobie nový rozměr. Takovýhle:
„Wall Street Journal celý ten hon na ruské čarodějnice teď ‚zachraňuje‘ novou teorií, podle níž celý ten uplynulý rok v americké politice byl jen dezinformační hrou ruské špionáže, která sice volby a politické procesy ve Spojených státech neovlivňovala, ale dokázala obě tamní politické strany přesvědčit, že ovlivňovala, a vybičovat je k tomu honu…
Dodatek IV
09.02.2018 zveřejnil švýcarský list Luzerner Zeitung rozhovor s dlouholetou korespondentkou německé veřejnoprávní televize ARD –Gabriele Krone-Schmalzovou.
Nichts ist gefährlicher als das Feindbild
A tato nesporná odnornic e na Rusko, kterou nikdo nemůže podezírat ze sympatií nebo že dokonce jedná v zájmu Putina a Kremlu, je ve svých hodnoceních Západní politiky vůči Rusku naprosto nekompromisní.
Označuje ji za „fatální chybu“ vedoucí „nebezpečnému rozporu“,
Ve skutečnosti jsou akce Ruské federace výhradně strategické a obranné povahy, .
„A má (Rusko) k tomu své důvody,s obrovským územím obklopeným potenciálními nepřáteli je Rusko mnohem zranitelnější vůči Spojeným státům na svém kontinentu. Navíc Moskva vidí hrozbu v rozsáhlém rozšíření NATO, které začalo po pádu Berlínské zdi.“
Dodatek V.
Dne 12.2. 2018 vydalo Ministerstvo vnitřní bezpečnosti na svém oficiálním webu prohlášení náměstkyně ministra pro vnitřní kybernetickou bezpečnost Spojených států Jeanett Manfraové.
DHS Statement On NBC News Coverage Of Election Hacking
Překladač Googlu mi z něj, kromě jiného vyhodil toto:
„Nedávná zpráva NBC prezentovala falešné skutečnosti a klamala své klienty ohledně snah našeho ministerstva … týkající se boje proti vměšování do voleb. Za prvé, dovolte mi, abych jasně řekla: Nemáme žádný důkaz – nový nebo starý, že hlasy byly zmanipulované ruskými hackery během voleb v roce 2016,
Nezodpovědné zpravodajství NBC, kritizované bezpečnostními odborníky podkopává schopnost ministerstva vnitřní bezpečnosti….
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
