Trávník jako symbol. Proč?


napsal Řezníček  z Brna

Je jaro a nejméně polovina národa vyrazila zušlechťovat trávník před svým domem nebo chatou. Věřím, že i mnohý Kosíř se chápe sekačky a objíždí svůj pažit s cílem dosáhnout takové kvality svého trávníků, jako má londýnský Arsenál u rohového praporku (tam je prý trávník nejkvalitnější, protože se tam nejméně hraje).

Nechci fušovat odborným časopisům typu Receptář a Zahrádkář do jejich práce, ale rád bych napsal, inspirován knihou profesora Hebrejské university v Jeruzalémě p. Harari Homo deus,  něco o historii pěstování trávníků.

Lovci a sběrači doby kamenné před svými jeskyněmi určitě trávu nepěstovali. Rovněž v athénské Akropoli nebo římském Kapitolu nevítaly návštěvníky zelené pažity.

Nápad pěstovat pouhou trávu před svým zámkem dostala až ve středověku francouzská a později také anglická šlechta.

Dobře udržované trávník\y vyžadovaly v době, kdy ještě neexistovaly automatické zavlažovače a elektrické nebo benzinové sekačky velkou práci a nepřinášely vůbec žádný zisk. Dobytek se na nich nemohl pásti, vždyť by trávu pošlapal a pokálel.

Trávník znamenal nenapodobitelný status a hrdě hlásal kolemjdoucím: Tady bydlí bohatý a mocný, má tolik hektarů půdy, že si může dovolit část vyhradit na pouhý trávník, o který se mu starají jeho nevolníci.

Čím větší trávník, tím větší boháč.

Pokud ale před nějakým šlechtickým sídlem byl trávník neudržovaný, kolemjdoucí nepochybovali o tom, že je to s majitelem sídla nahnuté, nebo je dokonce v bankrotu.

Trávník měl i společenskou funkci, sloužil jako koberec pro slavnostní události, normálně se po něm chodit nemohlo.

Dodnes nalézáme na mnoha veřejných místech tabulku: Vstup na trávník přísně zakázán.

Královské a knížecí paláce vytvořily z trávníků symbol autority. Králové a knížata padli, nebo jim hlavu setnula gilotina, ale prezidenti a premiéři udržují trávníky dále. Parlament, nejvyšší soud i prezidentský palác svými krásnými pažity proklamují svou moc.

Střižený trávník symbolizuje politickou moc, sociální status i bohatství. Zpočátku si jej mohla dovolit jen skupina bankéřů, průmyslníků a právníků, když ale průmyslová revoluce přinesla střední vrstvu a přinesla sekačku a zavlažovací zařízení, milióny rodin si dnes mohou takový trávník také pořídit.

Dávný luxus boháčů se stal hlavně na předměstích nezbytným pro střední vrstvy.

Vznikl i nový rituál. Lidé se hlavně o víkendu vrhají na úpravu svých zelených ploch. Kdo jde okolo, může hravě posoudit majetnost rodiny podle velikosti a sestřihu trávníku.

Například v USA je trávník  třetí nejrozšířenější pěstovanou rostlinou. Za tím stojí ohromný průmysl: zahradníci, semena , hnojiva, sekačky…

Trávník ale nepobláznil jen Evropu a Ameriku. trávník dobývá i srdce muslimů. Katarské muzeum islámského umění se pyšní velkolepou zelenou plochou, jež  by mohla soutěžit s trávníky, na kterých se hraje nejvyšší anglická fotbalová soutěž.

Trávník zabírá plochu 100 000m2, nalézá se na poušti a musí být denně zavlažován absurdním množstvím vody. Však my na to máme, v Kataru…

Až budete vážení Kosíři plánovat dům svých snů, nebo jenom rekonstrukci předzahrádky u svého domku, zamyslete se nad nezbytností trávníku. Možná po přečtení mého článku dostanete chuť vykašlat se na symbol svého statusu, hodit za hlavu zvyklosti knížat, kapitalistických magnátů a prezidentů. Možná vás zaujme japonská skalní zahrádka ze sukulenty a skalničkami nebo něco ještě více originálního. Možná také necháte trávu vyrůst, zaplevelit jí sedmikráskou a kopretinou a budete pak otevřeným oknem poslouchat cvrkot cvrčků, kteří milují vysokou trávu. Bude to rozhodně lahodnější zvuk než řev benzinové sekačky….

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.