Internetový střední proud, vítězství průměrnosti


napsal Leo K.

 

Dnešní stav internetu lze sice vysledovat do vzdálené minulosti – viz na příklad ARPANET (1969-1990), ale k praktické a hlavně demokratické podobě se internet dopracoval teprve kolem roku 1990, kdy byla síť ARPANETu v březnu odpojena. Souvisí to se jmény Timothy John Berners-Lee a Robert Cailliau a s  Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě.

Tim Berners-Lee napsal nejprve program ENQUIRE pro dokumentaci, ale po určité době ho napadlo vytvořit multimediální informační systém s dálkovou sítí, aby k těmto zdrojům existoval přístup z různých míst, tak aby šlo vyměňovat pohodlně data a myšlenky fyziků věnujících se výzkumu vysokoenergetických jevů, kteří byli roztroušení po celém světě.

K tomu došlo v roce 1989, kdy Tim Berners-Lee společně s Robertem Cailliauem vytvořil první návrh projektu vytvoření distribuovaného hypertextového systému a tím byl zahájen projekt WWW. Bližší informace pro zájemce zde. V roce 1993 ve spolupráci s Fraunhofer Gesellschaft  Cailliau vytvořil první on-line projekt Evropské komise pro šíření informací v Evropě (WISE) a zasadil se o to, že CERN uvolnil webovou technologii do public domain (volné, nelicencované užití). V prosinci 1993 Cailliau svolal první mezinárodní konferenci o WWW, která se konala v květnu 1994 v CERNu. Na konferenci se sešlo 380 internetových průkopníků, což byl mezník ve vývoji webu a protože Evropská komise rozeznala obrovský potenciál projektu, vytvořila pod patronací  Cailliau „Web pro školy.“

Projekt World Wide Web změnil zcela zásadním způsobem myšlenku internetu na demokratickou platformu pro výměnu dokumentů obecně a pro veřejné služby zvlášť, takže například i v ekvádorském Quitu, 2750 m nad mořem si můžete zajistit několika kliky například lodní lístek z Athén na Lesbos, nebo vstupenky do Petrohradské Ermitáže. Ani tak demokratické medium jako internet se ale nevyhnulo komercionalizaci. Marxova myšlenka o rozporu mezi společenským charakterem práce a soukromým charakterem přivlastňování jejich výsledků, se opět ukázala jako pravdivá.

Stejná myšlenka která nastartovala u nás například týdeník Tip-servis nebo Anonce, kdy soukromá inzerce „je zdarma,“ protože je hrazená z poplatků za inzerci právnických osob, vytvořila tak zvaná sociální média; jmenovitě největší z nich facebook. Ten vygeneruje příjem přes půl miliardy dolarů ročně a převážná část jeho příjmu pramení právě z reklamy, protože každý z jeho dobrovolných uživatelů je potenciálním příjemcem reklamy. Podle zajímavostí ze statistiky počet uživatelů překročil dvě miliardy a pikantní je, že Češi jsou na facebooku nejaktivnějším národem. Světový trend znovuotevření stejné stránky v jednom dni na facebooku je 57%, ale v Česku je to 59% uživatelů. Prodej facebookovské reklamy v ČR již protočil několik milionů dolarů.

Fenomén facebooku je v Česku výrazně silnější než jinde ve světě. Momentálně ho používá na dva miliony Čechů, což představuje celých 40 procent místní internetové populace. Například v sousedním Polsku má komunitní síť o půl milionu uživatelů méně, přestože nás východní soused převyšuje počtem obyvatel čtyřnásobně. „Téměř 60 procent českých uživatelů přistupuje na facebook každý den, 84 procent pak aspoň jednou týdně. To je snad s výjimkou Skandinávie největší aktivita na světě,“ řekl v roce 2010 na konferenci Facebook now, Mark Cowan.

A pokračoval prognózou, že internet dnes prochází evolucí, kterou nastartovala sociální média. Do čtyř let bude větší část webu takzvaně „socializovaná“, či chcete-li úplně se rozmaže rozdíl mezi sociálními weby a zbytkem Internetu. To mu sice nevyšlo, ale Mark Cowan pochopitelně jako každý správný obchodník hájí barvy produktu, který má za úkol v Evropě prodávat.

Pravda ovšem je, že alespoň vybraná sociální média (facebook, Youtube) dnes získávají vliv, o jakém se leckterým klasickým jednosměrným komunikačním kanálům masového sdělení dlouho ani nesnilo.

Sociální sítě zatím skutečně vítězí hned na několika frontách. Jednak nabírají obrovskou masu uživatelů, ale na rozdíl například od televize či rozhlasu mají výhodu obousměrné komunikace, nebo, chcete-li, funguje zde okamžitá zpětná vazba. Každé sdělení, publikované například na facebooku, je podrobeno kritickému názoru desítek uživatelů, kteří se k němu mohou vyjádřit. To vyvolává ne zcela odpovídající pocit důvěryhodnosti, který se odráží v ještě větší frekvenci pobytu na síti. Tak na příklad řada uživatelů už vůbec nesleduje obvyklé oficiální zdroje informací, ale sleduje diskusi o nich na facebooku. Připočtete-li k tomu nižší vstupní náklady v porovnání s komunikací v tradičních vysílacích (broadcast) mediích, je vám atraktivita facebooku například pro firemní komunikaci okamžitě jasnější.

Díky rychlé zpětné vazbě je možné síť vedle propagace značky či produktu využít také coby platformu pro dialog (ať již s dalšími hráči na trhu, či se zákazníky), nebo jako rychlou a levnou alternativu k drahým agenturním panelům, zadávaným za účelem výzkumu trhu. To, spolu s pokrokem – zdráhám se říct výpočetní techniky, protože „chytré“ telefony tendují spíše k zábavě – vytváří výbušnou směs vpašovanou do lidské psychiky.

Jak ostatně napsal Stephan Finsterbusch v německém článku Haknutý mozek. Popisuje způsob jak „oblbnout“ nucleus accumbens, což je shluk neuronů koncového mozku, který hraje důležitou roli v mechanismech odměny, potěšení, smíchu, závislosti, agrese, strachu, a také placebo efektu, Lidé se postupně naučili zneužívat toto centrum alkoholem, nikotinem, ale také například hazardem. Ty mohou aktivovat dopaminové receptory v nucleus accumbens a stimulovat centrum potěšení až desetkrát intenzivněji než jídlo, pití nebo sex. A nyní k tomu přistoupila i závislost na internetu znásobená, že svůj smartfon máme stále s sebou.

Pro mnoho lidí je čistě technická možnost, že pošleme-li deseti přátelům na Facebooku deset textů a dostaneme od nich odpovědi, důvodem k uspokojivému vzrušení. Popisuje, že podle studie Federálního střediska pro vzdělávání ve zdravotnictví je v Německu takto postiženo 270 000 mladých lidí. Trpí nomofóbií, to je úzkost z pocitu, že právě nejsou v sociální síti online. Kuriózně na tento fakt zareagovala firma Apple, která ve svém novém iPhonu („sáhni si na budoucnost“) bude mít aplikaci, která uživatele upozorní, že má telefon zapnutý už příliš dlouho.

Přibude funkce „Aktuální čas,“ jež prozradí, jak dlouho přístroj již používáte (ukáže i časové grafy v té či oné aplikaci). Uživatelé si to neuvědomí, že jsou programováni i touto novou aplikací. Byť ji doprovází bombastické heslo:

Nová verze software je navržena tak, aby vám pomohla co nejlépe nakládat se svým časem.“

Je všeobecně známé, že největší rozbuškou sociální situace jsou vyloučené skupiny a lokality. A také to, že nejlepším lékem na tuto situaci je snaha tyto skupiny vtáhnout do děje, do politiky, dát jim praktický pocit, že i oni mohou participovat na rozhodování jak dál.

Myslíte si, že by vhodným nástrojem takové interakce mohl být například Facebook?

Právě na takových příkladech je zřetelné, že přídavné jméno sociální je nepřípadné, ba falešné, že tak zvaná sociální síť je prakticky shodná se sítí, kterou vytváří hráči internetových her. Že jde o účelové sítě, které místo rozvíjení sociální kreativity slouží k sebeutvrzování.

Jejich primární funkcí, která se nemění, je jakési minimalistické udržování vztahů mezi známými, kolegy z firmy, ze školy, nebo jen sociální vrstvy, zábava a marketing. Právě ono líbí, nelíbí, prozrazuje, že marketing není na posledním místě. Právě naopak. Marketing sociálních médií se stává stále populárnější pro praktiky i výzkumníky. Většina sociálních mediálních platforem má zabudované nástroje pro analýzu dat, které společnosti umožňují sledovat pokrok, úspěch a zapojení reklamních kampaní.

Společnosti se zabývají řadou zúčastněných stran prostřednictvím marketingu sociálních médií, včetně současných i potenciálních zákazníků, současných i potenciálních zaměstnanců, novinářů, blogerů a široké veřejnosti, marketing sociálních médií je také používán firmami, aby se budovaly vztahy „důvěry“ se spotřebiteli. Na strategické úrovni marketing sociálních médií zahrnuje řízení marketingové kampaně, řízení, stanovení rozsahu a zavedení požadované sociální kultury médií a „tón.“

Neobstojí ani argument, že absencí styku tváří v tvář, dovoluje zapojit do sociální skupiny jedince trpící sociální fobií. To jsou lidé, kteří cítí ve společnosti jiných lidí nervozitu a napětí. Nejčastěji jde o strach z odmítnutí, kritiky nebo hodnocení. To se lépe daří na fóru, kde nejste přítomen fyzicky. Vesměs touží udělat dobrý dojem, přes své přesvědčeni , že se jim to nedaří. Patří mezi ně ovšem i ti, kteří se dopouštějí opaku, to znamená, že neustále přehnaně nebo nevhodně upozorňují na své přednosti a myšlenky. Takoví lidé ve vyhraněných případech narcisticky využijí každé příležitosti, aby strhli veškerou pozornost na sebe. Velmi rádi zveličují své dobré vlastnosti nebo skutky a na druhou stranu zase zamlčují ty ne zcela výstavní exempláře. Většinou se tato vlastnost označuje jako exhibicionismus.

Nemusí to být ve všech případech na škodu. Říká se například, že každý učitel musí být trochu exhibicionista, aby každý den dokázal vystupovat před svými studenty. Vraťme se ale k Marxově tezi a zkoumejme co nám Facebook bere, aby odměnil své akcionáře.

Nedávno – 25. května 2018 – vstoupilo v platnost nařízení GDPR o ochraně soukromých dat, které, zjednodušeně řečeno, dává každému občanu zemí EU právo vůči institucím na informace o svých uložených údajích, stejně jako na jejich opravu či vymazání. Všimněte si, prosím, že soukromými daty se zde rozumí personalie, které identifikují každého jednotlivce, například jméno, příjmení, datum narození a podobné.

Že se uživatelé facebooku dají identifikovat i podle jiných charakteristik, nazvěme je třeba vzorcem chování, marketingoví specialisté už dávno vědí a tak se mohlo například stát, že když mi přijela dcera s vnučkou z Ústí nad Labem do Liberce na návštěvu, tak po několika krocích na libereckém nádraží jí její smartfon sděloval, že zboží, které neúspěšně v Ústí sháněla, mají v Libereckém Forumu. Co je lepším důkazem Velkého Bratra?

Nařízení o GDPR se soustředilo na marginálie. To, co nás odhaluje, to, co nás zrazuje, to, co nás vydává Velkému Bratru, nejsou naše data, ale naše dobrovolná přítomnost na sociálních sítích. Nikdo nás nenutí se identifikovat, identifikujeme se sami a ještě nás to baví. A protože jsme svou přítomností na webu všichni potenciálními příjemci reklamy, tak jako bonus to Markovi Zuckerbergovi vyneslo něco přes 75 miliard dolarů.

Už jsem se na stránkách Kosy zmínil, že naši dobu jasnozřivě předpověděli autoři Zamjatin, Huxley a Orwel, kde Zamjatin a Orwel operovali Velkým Bratrem, naprostou degradací jednotlivce (pouhé číslo u Zamjatina) a strachem, zatímco u Huxleye absencí myšlenek (kdo by četl knihy, ještě by lidé začali mít starosti), ohňostrojem podružností a nekončící zábavou. Zdá se, že naše doba dokázala absorbovat mix těchto způsobů, takže blbneme aniž bychom to pozorovali.

Jasný názor na sociální sítě má bývalý viceprezident společnosti facebook pro růst uživatelské komunity Chamath Palihapitiya. Ten během vystoupení na Stanfordské univerzitě prohlásil, že sociální sítě ničí základy fungování společnosti a že lidi by si měli dát od nich pauzu. Jeho děti je mají prý zcela zakázané.

„Nemají dovoleno ty sračky používat,“ reagoval Palihapitiya velmi nevybíravým způsobem na dotaz, zda jeho děti mají vlastní účet na sociálních sítích. Zároveň vyzval veřejnost, aby si od sociálních médií dala „pořádnou pauzu.“ Za použití vulgarismu se omlouvám, ale jak v Anglii tak v Americe je slovo „shit“ daleko frekventovanější než u nás jeho český ekvivalent.

Palihapitiya před akademiky na Stanfordu vystoupil už v listopadu, až tento týden si ale jeho slov začala všímat světová média. Bývalý viceprezident největší sociální sítě na světě se tak zařadil k dalším bývalým funkcionářům facebooku, kteří v poslední době veřejně kritizovali svého dřívějšího zaměstnavatele. Snad bychom se měli nad těmi slovy alespoň trochu zamyslet.

Příspěvek byl publikován v rubrice Země Lea K. se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.