Včera se Kosa zabývala tím, jestli má nebo nemá Mnichov nějaké rezonance na současné mezinárodně politické scéně, respektive, jestli se tehdejší protagonisté té historické prohry světové demokracie poučili a chovají nějak jinak.
Dneska se podíváme do tuzemska. Myslím, že to nebude škodit. I když tady ta paralela je výrazně slabší. Na první pohled. Z jednoduchého důvodu – republika není v nějakém fatálním ohrožení cizí mocností, která ji chce za každou cenu zničit, nemáme zde zfanatizovanou a militantní národnostní menšinu, která jen jen čeká na povel, aby ukázala svým nemilým krajanům co v reálu znamená heslo „Blut und Boden“ – pro neněmčináře – Krev a zem. Jež se stalo pro nacistické hnutí 30.let stejně důležité jako Heil Hitler! V mnohém ohledu snad ještě důležitější. Opakuji – naštěstí – nic z toho dnes není. Nicméně máme ono mnichovské výročí a české politiky.
A tohle spojení bylo dostatečným motivem k napsání dnešního článku
Vůbec nepochybuji, že o víkendu uslyšíme z mluvidel nejvyšších, i těch méně vysokých českých politikářů, eventuálně od jejich mluvků a psáčů hekatomby tirád na téma Mnichov, usmiřování, ne/ustupování diktátorům, záchrana demokracie, atd.atd.Není třeba zapojovat žádnou fantasii, aby byl už dneska člověk na té vlně, co nás doslova spláchne o víkendu. Tohle vás rozhodně hodlám ušetřit.
Chci si dneska vzít pod drobnohled praktickou denní politiku dneška. Dokonce tu z posledních dní, abych byl přesný. A nyní nemám na mysli například Kalouskovy výlevy. Kalousek a podobní jsou out. Doufám, že navždy. Do mrtvol se přece nekopá.
Už v jednom nedávných článků je psáno, že považuji za vrchol nevkusu, jestliže v měsíci září roku 2018 míří, nezávisle na sobě, předseda vlády České republiky, následován se 14-ti denním odstupem do budovy kancléřství. A také, mne nijak nepřekvapuje, když tyhle návštěvy, ohledně jejich symbolického významu, respektive vlastní dehonestace nikdo nerozmázne. Ani politická konkurence obou nejvyšších českých papalášů, ani informační mainstream. Jakkoli by tyhle dvě party doslova šílely, kdyby letos v srpnu, ve stejných termínech Babiš a Zeman zamířili do Moskvy! To by byl následoval takový průval mluveného a psaného humusu, že hlavní páteřní stoka pražské kanalizace je proti tomu čirý voňavý horský potůček.
Ovšem jet v době těsně předjubilejní k Mnichovu do Berlína? Do Berlína? Do kancléřství? Normálka! Dnešní Němec přece není Dnešní Rus. Ten mongoloidní opilý mužik je přece pořád stejný arogantní agresor jako ten, co sem dorazil před 50-ti roky + 1 měsíc, má to dědičně v krvi. Zatímco dnešní Němec je někdo úplně, ale úplně jiný než jeho předkové z před 80-ti či 100 nebo 148 respektive 152 roků. To je prostě kovaný demokrat, který se plně distancoval a navždy, od své historie a už to tak na věčné časy zůstane…
Takže návštěva Moskvy k výročí srpnové okupace by bylo jistě poplivání vlastní historie a státu, zatímco stejná návštěva směrem k výročí jednoho z nejtragičtějších okamžiků našich dějin, k momentálnímu spojenci, v nejtěsnějším časovém rámci tohoto jubilea, je cosi, co se vlastně rozumí samo sebou! A naprosto správné a nanejvýš pochopitelné.
Aby mi bylo správně rozuměno – nejde mi o strašení současným Německem. Opravdu z něj, momentálně, strach nejde. S tímhle Německem můžeme, zatím, žít opravdu v klidu. Ovšem to samé si myslím o Rusku. S tímhle Ruskem nás nemusí chytat žádné historické křeče. Rozdíl je jen v tom, že v Německu se dříve či později /a já doufám, že hodně a hodně později/ znovu velmocenské ambice probudí. Zejména tehdy, kdyby došlo k rozpadu Evropské unie. To by to potom šlo eins,zwei, abych tak řekl. Protože pak by Němcům, ve vzniklém mocenském a politickém vakuu po zániku Unie nezbylo skutečně nic jiného, než obnovit svůj velmocenský statut se vším všudy a pak nám pomáhej Nejvyšší.Na rozdíl od toho Ruska je naším sousedem.
Odstavec, který jste právě přečetli, nebyl původně naplánován, nýbrž vznikl tak nějak sám od sebe. A když už, pak prosím zejména ty, co se vidí v tom, jak rozkotají tu nenáviděnou Brusel, jak strhnou a zahodí unijní okovy, aby si ho přečetli ještě jednou. Pomalu a pozorně a zkusili popřemýšlet, jestli takhle není pravdivý. Protože pokud by Německo ono vakuum okamžitě nezaplnilo, stalo by se samo nesvéprávným státem. V nejlepším případě pod komandem Francie… Nebo snad Holandska či Rakouska? Vážně někdo z vás má až takovouhle představivost? Není to náhodou tak, že EU, přes všechny svoje nedostatky a chyby, je pojistkou proti jakékoli případné rozpínavosti spícího německého giganta?
Ovšem téma dnešního článku je jiné – tím jsou Babišova a Zemanova návštěva Berlína v krajně nevhodném termínu. Pokud by se ty jejich berlínské tripy byly uskutečnily v srpnu, nebo říjnu, či kdykoli jindy, neměl bych důvod toto téma pojednávat.
Nemám žádnou obsesi z těch dvou, pro mne – zemských škůdců. Mám pro svůj postoj k nim dost dobrých důvodů a nijak se s nimi netajím. A ti co mi tu obsesi tak rádi mlátí o hlavu by nadšeně tleskali, kdybych stejným způsobem, při stejných příležitostech, nakládal Kalouskovi, Klausovi, Sobotkovi a vím já komu všemu. Což bych nepochybně udělal, kdyby kdokoli z nich na místě Babiše a především Zemana jel ve stejném termínu do Berlína. Jenže nejel a nemohl. Jeli tam právě ti dva. Takže jsou protagonisty dnešního sloupku.
Začnu Babišem. S ním to bude kratší a snazší. Nedávno jsem se jej, ohledně tzv. syrských sirotků, musel zastat. Bez sebemenšího zaváhání, ale také bez zamlčování, že při tom skřípám zuby. A zastanu se ho, se stejnými vnitřními pocity i dneska. V podstatě sám proti sobě. Ano termín byl zvolen nešťastně a nevkusně, o tom nemůže být debata. Nicméně bylo před summitem EU v Salzburgu a nejspíš šlo o nějaké vzájemně ladění postojů před tímhle vrcholný europapalášským potlachem.
Babiš zřejmě dostal rychlé pozvání od Merkelové a nereagovat by bylo jak hloupé , tak nevhodné. V mnoha ohledech. Takže vyrazil. Nicméně kdyby někdo v jeho okolí měl nějakou historicko sociální inteligenci průměrného rozměru než má klozetové prkénko, mohli klidně domluvit třeba Drážďany, Lipsko nebo nějaké jiné město. A nikdo, ani vlk, nemohl říci ani popel. A Babiš by si byl ušetřil trapas, kterého si, kupodivu, ani částečně nepřátelsky naladěný maisntream nevšiml. Totiž že exkomunista a registrovaný spolupracovník StB pokládá věnec obětem Berlínské zdi. Tedy k uctění těch, kteří zaplatili životem za to, že utíkali před takovými, jako byl on sám. V časech, kdy on z toho režimu, jež je má na svědomí, profitoval.
Ovšem politicko sociální inteligence a empatie u někoho, kdo nahrabal po převratu miliardy a nakonec s nimi vtrhnul do politiky, aby zcela ovládnul celý prostor? To může očekávat leda úplný blázen. Ale jak už uvedeno – Babiše omlouvá rychlé pozvání k jednání, na které musel reagovat a jež nešlo odmítnout.
Takže se věnujme Zemanovi. Rovnou říkám, že tohle je pro mne totální chucpe. Navíc, jak si ukážeme, chucpe dokonale trapné. Pro něj i republiku.
Zeman do Německa jel na základě programu tzv. návštěv sousedních států po druhém zvolení na Hrad. Byl na Slovensku, v Polsku, v Rakousku. Zbývalo Německo. Troufnu si odhadnout, že podnět k této jeho návštěvě vyšel z jeho kanceláře. Nemyslím si, že by kdokoli z dnešních německých politiků nějak toužil po potřesení ruky se Zemanem. Nicméně tohle berte jako konstatování, z kterého nic nedovozuji. Vycházet zdvořile se sousedy je dobré v každém případě.
Problém vznikne v okamžiku, kdy zvážíme další zřejmou věc – že podobná prezidentská návštěva, kdy je v plánu se v jednom termínu se setkat se sousedním prezidentem a předsedkyní vlády, se připravuje s dlouhodobým předstihem. Zde konkrétně déle než půl roku. Nic jako s Babišem a Merkelovou. Tam to byla operativa,. Tohle byla dlouhodobě koordinovaná návštěva. Takže šlo snadno se vyhnout faux pas, kdy Zeman je v říšském, pardon, demokratickém hlavním městě v prakticky ve výročních dnech Mnichova! Jiný termín by byl nepochybně k mání. Ovšem to by Zeman nesměl být přesvědčen o své genialitě a jedinečnosti, které ho oprošťují od ohledů na cokoli a kohokoli. Dokonce i na historii státu, který zastupuje a její peripetie.. A stejně jako Babiš, by si byl býval mohl ušetřit faux pas. Na rozdíl od něj ovšem u něj je to v množném čísle….
Začalo to už přijetím u německého prezidenta. Viz snímky z Aktualne.cz
Jsem rád, že hradní pomluvčí nebo šíbr Mynář či Nejedlý nejsou jen tak nějaká béčka, alébrž důležití homo sapiens. Na druhou stranu – jak pro koho…
Fakt si někdo myslí a je spokojen s tím, že republiku a jeho osobně a jeho rodinu reprezentuje takováhle galerie?
Ovšem ta trapná groteska před palácem Bellevue pokračovala. Například v okamžiku, kdy Zeman měl jako tradičně vykonat přehlídku čestné jednotky. Nekonala se. Protože toho zkrátka fyzicky nebyl schopen. Takže to operativně upravili tak, že Zeman, spolu s německým prezidentem Frankem Walterem Steinmeirem stáli na zámeckých schodech a velitel čestní stráže připochodoval a podal hlášení. A bylo! Zeman nemusel udělat ani krok.
Ne, nedělám si si Zemana srandu. Zdraví buď máte nebo ne. Je ostudné se jeho absenci posmívat. To si opravdu rád ušetřím. Jenže já když to viděl ve zprávách, si vzpomenul na jiného českého prezidenta v Berlíně, také silně zdravotně handicapovaného – jistého Emila Háchu…. A nikoli náhodou. Za chvilinku se k tomu dostanu.
Se Steinmeierem prý Zeman mluvil o ekonomické situaci v Evropě, a Evropské unii, o česko německých vztazích. A Zeman také prohlásil, že si přijel získávat nové přátele, patříc na Steinmeiera…
Ten se ho naopak prý měl zeptat na to, jaký je český postoj k otázce válečných reparací, které jsou v současnosti velkým tématem v Polsku…
A neúnavný zastánce českých národních zájmů?Podle novinářů odpověděl, že Česká republika nevidí důvod zabývat se touto otázku… že prý minulost se má ponechat historikům! Co vy na to zemanisté? No problem?
Je čas vysvětlit toho Háchu. Historii jeho jednání 14. března 39 v Berlíně znáte. Hácha byl nemocný muž a vzdoroval, jak uměl nejlépe. Z mého hlediska osobně obstál. Na rozdíl od.. no ale počkejte ještě minutku!
Nicméně ani jemu, v jeho nemožném postavení se nestalo to, co Zemanovi. Jednání se Steinmeirem byla protokolární záležitost. Nic více. Schůzka, která být musela, ale nemohla být o ničem konkrétním. Zdvořilostní věc.
Jasný středobod představovala návštěva u Merkelové. Nicméně.. inu tady si to vyžral bohužel český prezident, při svém narcisismu do dna. Merkelová mu vyhradila pouhou půlhodink! Více času pro něj neměla. A to ho ještě, oproti pevně stanovenému termínu nechal deset minut čekat. Protože důležitější pro ní bylo jednání se šéfovou SPD Andreou Nahles…
Zeman ani nemukl a čekal… I nebožák Hácha šel ke kancléři bez průtahů…
Tím ale ty Zemanovy průšvihy neskočily. Jakkoli jich bylo, na státní návštěvu nevídaně.
Pro zemanisty, kteří to dočetli až sem, mám něco obzvláště pikantního. Jakkoli možná už pátrají kolem sebe, jestli je náhodou nepřišla klepnout pověstná Pepka. Bude hůř a nemůžete s tím nic dělat.
Mezi příznivci Zemana, Filipa a Okamury, což je v velké části jedna a ta samá krevní skupina, se často hraje na národnostní notu. Zejména na to jak jsme kolonií Západu, jak tady zahraniční společnosti bezostyšně rýžují, jak profitují ze zdejší levné práce. A jak je na čase to zpěnit a těm zahraničním pijavicím zatnout tipec. Předpokládám, že Zemanovi, Falmerovi a Pitomiovi příznivci nyní, výjimečně s vlkovými řádky souhlasí.
Zeman se zase často a rád vychloubá, jak jako pro republiku nespí a doslova dejchá a jak dělá tu ekonomickou diplomacii. A přirozeně, že to dal k lepšímu i při té jízdě do Němec. Tak jo! Tak to přezkoumejme v detailu.Dovolím si dát několik autentických referencí.
–Prezident Miloš Zeman jednal v Berlíně s nejvyššími představiteli německého průmyslu. Česko je pro ně dlouhodobě nejatraktivnější zemí střední Evropy. Loni se objem investic dostal skoro na sto miliard korun, což je o třetinu více než předloni. Nyní zástupce firem jako Deutsche Bahn, BMW nebo BASF přesvědčoval k dalším investicím.
já dodám, že ty investice sem přišly bez jakékoli Zemanovy zásluhy a ingerence.
A nešť. Politici se rádi chlubí cizím peřím. Nicméně vážení národovci, německá síla v tuzemsku je o 30% větší. Meziročně! – vadí vám ty zahraniční firmy, co tady realizují zisky, na které v mateřských zemích nemohou ani pomyslet? Inu pak vás jistě potěší následující Zemanův výrok:
„V rámci naší ekonomické spolupráce nejsou žádné problémy – díkybohu. To samé nemohu říci o jiných zahraničních investicích,“
A vy byste je chtěli nějak střihnout? Nemáte v tom nyní zmatek?
Nenechám vás vydechnout, ten duševní chaos bude ještě větší. Díky Zemanovi. Také vám vadí, že ty německé firmy zde platí na mzdách jen zlomek toho, co doma? Za stejnou práci? Tak to vám nesmí ujít další perla geniálního prognostika, ekonoma, šachisty vůbec univerzálního myslitele, kterému Jára Cimrman nesahá ani po podrážky bot:
Hlava státu se k existujícím desítkám tisíc pracovních míst a investovaným miliardám snaží přilákat další. Před zástupci firem argumentoval třeba tím, že Česká republika je jednou z nejbezpečnějších zemí na světě a jsou v ní stále výrazně nižší platy než ve státech západní Evropy…
Kdepak konec levné práce a Zeman…. Jak vám je zemanisté? Opravdu má vlk obsesi z vašeho svatého?
A nepřijde vám to všechno dohromady jako vrchol submisivity vůči Německu? Navíc téměř na výročí Mnichova. Který nemá historickou obdobu kromě okupace?
Ovšem ten mítink s německými velkými podnikateli byla nadmíru povedená taškařice!
Zeman tam mimořádně zaperlil například tímto výrokem:
. „Jakákoliv světová hospodářská krize je způsobena blbostí politiků a blbostí bankéřů,“ řekl Zeman zástupcům německých firem.
Tohle řekne na oficiální státní návštěvě nejdůležitější evropské ekonomické mocnosti! Kde prý hledá nové přátele. Před zástupci koncernů, pro které je skvěle fungující propojení s německou vládou životně důležité. Nehledíc na to, že řada německých velkokoncernů je vlastněna bankami nebo naopak sami jsou velkými akcionáři bank… Tomu se říká nevidět si do mluvidel!
Ale tím se Zeman vůbec neobtěžoval. Při tiskovce po setkání se Steinmeierem prohlásil:
„Samozřejmě, že Alternativa pro Německo (AfD) je protiimigrační, a to je mi nesporně sympatické,“… „Je ale dobré přečíst si její program jako celek a najednou zjistíte, že AfD odsuzuje Benešovy dekrety,“
Jestliže na tom nevidíte nic problematického, tak si vzpomeňte na Hermana na sjezdu Landsmanschaftu a milé krajany! Co vám pak vadí na zběhlém velebníčkovi a kámošovi milých krajanů?
Zejména když pár dní po návratu domů přijal na Hradě poslance Bundestagu za AfD Petra Bystroně. Spolu se Stevem Bannonem. Takže mu ten postoj AfD k Benešovým dekretům asi zas až tak hrozně nevadí. Leda, že by Bannon před návštěvou dal najevo, že se bez Bystroně k Zemanovi bojí…
AfD českému prezidentovi jistě mezi německými politiky i průmyslníky obstará mnoho nových přátel. A nám do budoucna zadělává na problémy s dekrety. Protože Bystroň je zkrátka AfD a AfD je Bytsroň. A ten má , tak říkajíc – hradní certifikaci!
Mám toho kolem Zemana a jeho úletů v Německu nachytáno ještě více. Ale myslím, že bohatě stačí to, co jsem už dal.
Všechno vzniklo z toho, že zkrátka současný nájemník Hradu musel mocí mermo v ten krajně nevhodný termín do Němec. Aniž by trochu popřemýšlel. A dopadl, osobně, trapněji než Hácha.A způsobil škody, které nejsou na první pohled viditelné. Ale jen na první pohled.
Zkrátka současná česká politická vrchnost se opravdu z Mnichova vůbec nepoučila. Žádný div, když důležitými členy delegace prezidenta republiky je trio Ovčáček, Mynář, Nejedlý. Jaký pán, takový krám. A koho jsme si zvolili, toho máme.
Ovšem Koblihové věří, že Zeman s Babišem hájí jejich zájmy… Jak že to řekl Zeman těm německým průmyslníkům?
Česká republika je jednou z nejbezpečnějších zemí na světě a jsou v ní stále výrazně nižší platy než ve státech západní Evropy…
V situaci, kdy už v zemi není disponibilní pracovní síla?
Budete slyšet alespoň na tohle? Protože zrada vlastního národa a vzdání jeho pozic, podle mne může vypadat i takhle!! Ani nás k tomu nemusel nikdo z ciziny tlačit.