Zrádci versus občané


napsali Jan Urban /jistě  nechtěně/, SD, VM, LS a IP

Nebylo sebeméně zamýšleno, abych  k dnešnímu skvělému  textu  pana Lea k. který  záměrně  korunoval  celý volný  týdenní  seriál ke  100 letům výročí  vzniku  republiky  byl ještě vydán nějaký  druhý  článek. Tenhle  den na Kose  patří  jejímu  doyenovi a neváhám říci  – intelektuálně  vůdčí postavě  Kosy – panu Leovi K. Po zásluze.

Jenže  nemohu jinak. Jednak  kvůli tomu , co  mne právě  praštilo přes  hlavu na  Seznamu a  také proto, že se  s  vámi všemi musím ihned podělit o  výběr  z mailů, jež  mi přes  víkend  napadaly  do schránky.  To přímo  volalo  po nějakém textu. S jediným možným titulkem

Zrádci versus  občané!

Začnu těmi zrádci!  V pátek  jste  zde mohli číst sloupek  z  názvem

Kdo by neměl slavit výročí vzniku republiky? A jeden zajímavý průzkum.

Který  začíná takto.

Z kterého si dovolím ocitovat  pár  vět:

Nechtěl bych být takovým Jakubem Jandou nebo páterem Halikem či Janem Urbanem a masou jiných, tutově a jedině správných a řešit sto let vzniku Republiky Československé! ….

….

Těmhle opravdu ten 28. říjen nezávidím. Budou muset lhát sami sobě. My jsme totiž dnes od nich soustavně přesvědčováni, že

– jakýkoli projev národního cítění je zoufale špatný. Vlastenectví je kontinuálně dehonestováno jako národní a nesnášenlivý šovinismus

-národní tradice jsou špatné, protože jsou v přísném rozporu s bezbřehým multi kulti

-národní stát je přežitá, ba zavrženíhodná historická fosilie

-liberální demokracie je to pravé ořechové, strany jsou přežitek

-evropský univerzalismus je nadřazen suverenitě jednotlivého státu

-jen elity mají nárok a právo řídit politický život

Vyjmenoval jsem JEN TO NEJHLAVNĚJŠÍ, co tihle neustále vytrubují do světa a čím nás mlátí přes naše nechápající hlavy….

Můj odhad  byl, bohužel správný. Přesněji – částečně  správný. Přesně  trefeno bylo, kdo se ozve.  Nejvíce  a nejhnusněji – prozatím  – JAN URBAN.

Sebekriticky musím dodat, že  jsem  míru  jeho nenávisti k vlastnímu státu nedocenil. Ačkoli , po zkušenostech s  ním ve  věci Kosova a především jeho roli v kauze  Diag Human, jsem měl a mohl   daleko lépe  odhadnout, co z něj  vypadne.  Ušetřil bych si tvrdý  náraz s  někým, koho mám nyní v  kategorii zrádce. Já osobně.  Soudím, že  mám právo  jej  zařadit  někam  vedle  postav  typu  Emanuel Moravec.  Na  svůj osobní výběr  mám právo. Nikomu  svá  měřítka  a hodnocení  nevnucuji.

Úsudek nechť  si každý  vytvoří  sám. Ačkoli od  Urbana  vůbec  nic  nečekám,  musím  říci, že  tentokrát  překonal sám sebe. Na Seznamu. cz  je  k nalezení  něco, co se jmenuje

Československo byl vylhaný stát. Politici se dodnes nepoučili, tvrdí historik Urban

jehož  centrálním prvkem je  25-ti minutové video… Něco, co  chce  naprosto mimořádně  silný  žaludek.

…Československo byl vylhaný a umělý projekt….

…Aby stát nebyl vylhaný, musely  by  se přesvědčit okolní státy, že  to je  prospěšný projekt…

..Státy  a národy jsou umělé projekty….

..Mnichov je mýtus…

.. V roce 1945 to nebylo osvobození, ale okupace…

Podobné perly  se sypou celým pořadem! Jak dlouho ho vydržíte  poslouchat?

A tenhle  člověk se považuje  za  elitu, co má právo  nám obyčejným  kázat!!! Takže  káže!  Nedocenil  jsem tohohle  exempláře. Špatně jsem odhadl, že  že nás  bude ctít buzerovat  jen  na srovnání minulost – přítomnost. Jenže on na to šel totálně od lesa  – ano přítomnost je hanebná, ale  minulost? Tak ta  je  také taková!

Tohle  je  jak jed! Urban a podobní si ničeho a nic neváží.  Jen sami sebe  a takových, jako jsou oni. Opakuji, je to jako jed.

Takže  je nutno vzít protijed! Naštěstí je k dispozici. Naštěstí, protože  kdyby  tahle  zem měla  být naplněna většinově  Urbany, je to na okamžitou sebevraždu.

Naštěstí, mám kam  sáhnout  pro protijed. Do mailové  pošty, která mi dorazila  během víkendu. V  níž  čtenáři Kosy  a  posluchači Slobodného vysielače  reagují na  články na Kose a také poslední Hodinu vlka.

Dodávám, že  jde o výběr. Pouhý výběr.

Začnu  vzorkem od  paní SD, která nedávno publikovala  na Kose:

.Je dobře že píšete o vzniku republiky, taky mám pocit, že se mnozí stydí za to, že jsou Češi. Až teprve poslední dobou si uvědomuji, co tomu předcházelo a kolik  obětí bylo v běžných rodinách. V 1.sv. padl můj pradědeček. Jeho syn byl poslán na  Slovensko, protože měl obchodní akademii a pracoval tam jako berní adjunkt. Bohužel zemřel v sedmadvaceti na banální  zánět zubu, jelikož někde na Oravě nebyla dostupná lékařská péče./ o tom se vlastně mluvilo v Hodině vlka/.Děda mého muže bojoval v Rusku, byl raněn, ale přežil. Strýc rovněž bojoval v Rusku a vracel se odtamtud přes Beringovu úžinu  do Čech celých 6 let. To jsou tak neuvěřitelné osudy. A to se píše pouze o mužích. ale velice tvrdý život měly ženy , které se doma staraly o děti , hospodářství a podobně. No, a my dneska sedíme v teple svých domovů a hodnotíme, hádáme se která hodnocení jsou správná, která vlastenecká,málo vlastenecká, kde jsme urazily Němce ,jaké to mělo následky a tak podobně. To, co tady píšu vím já, ale moje děti už ne. Nikdy jsem neměla potřebu jim to povídat.Asi začnu…..

Další  dva příspěvky mi udělaly  ještě  větší radost!  Oba  dorazily  ze  Slovenska!

První přišel z Popradu od VM. Vybírám z něj:

Dovoľte mi pár poznámok k včerajšiemu dualógu na Slobodnom vysielači. V prvom rade chcem vyjadriť veľký súhlas s vašim pohľadom a hodnotením udalostí vzniku našej 1.ČSR. Úplne sa s ním stotožňujem a nie len preto, že pochádzam z československej rodiny alebo možno práve z toho dôvodu! (Okrem iného aj môj prastrýko František Kulatý z Vilémova u Litovle  bojoval za našu štátnosť ako dôstojník, bývalý poručík CK- armády v československej légii. Vojenskú službu nastúpil v júli 1914 ako poručík u pešieho pluku č. 102 v Benešove. S plukom sa zúčastnil bojov na srbskej a potom na talianskom fronte, kde bol dňa 10. 10. 1916 zajatý pri bojoch na Piave.
Dňa 1. januára 1918 sa prihlásil do légií. Do čs. légie v Taliansku zaradený 26. 4. 1918, 33. peší pluk, rotmajster. Koniec v légiách 31. 12. 1919, posledný útvar: 33. peší pluk, posledná hodnosť: rotmajster. Potvrdenie o účasti v légiách má číslo 59 858.
Vrátil sa do vlasti a zúčastnil sa bojov o Slovensko. Potom slúžil v československej armáde, ako dôstojník pôsobil v Kežmarku, Ružomberku, Krupine, Šahách, poslednýkrát v Bratislave ako major pešieho pluku č. 39. Po odtrhnuti Slovenska sa vrátil späť na Moravu, do Brna prišiel 17. marca 1939. Čoskoro sa zapojil do odboja v Obrane národa (skupina Brno-sever), bol zatknutý 26. novembra 1939. Vo Frankfurte nad Mohanom bol odsúdený na trest smrti 28. októbra 1942, tamtiež popravený 18. marca 1943.)

 Čo sa týka vašej otázky, prečo aj na Slovensku sa neoslavuje 28.október ako štátny sviatok, na to málokto odpovie priamo, väčšinou sa udržiavajú mýty typu nedodržanie clevelandskej či pittsburskej dohody, zmarenie federalizácie resp.autonómie Slovenska, ktorú Česi zámerne porušili.  Odpoveď, ktorú ste včera uviedli o nepripravenosti úradných kádrov na Slovensku, absencii školstva, a mnohých iných dôležitých faktorov na riadenie štátu, však nikto nechce ani počúvať, dokonca ani len o tom diskutovať. Pre väčšinu Slovákov to je krivda a basta fidli na dlhé obdobie. V tomto svetle by som rád doplnil resp. osvetlil niektoré epizódy, ktoré postupne časom sa vytratili alebo sa zámerne opomenuli. Neviem, či ste včera spomenuli aj úlohu maďarských katolických cirkevných hodnostárov-biskupov na Slovensku. Samotná katolícka cirkev v uhorskej časti rakúsko-uhorskej monarchie presadzovala silnú maďarizačnú politiku, katolícka hierarchia na Slovensku bola úplne maďarskej národnosti a vôbec neovládala slovenský jazyk. Ako príklad môžem uviesť ostrihomského arcibiskupa Jánoša Csernocha, ktorý apeloval na biskupov a kňazov patriacich do jeho arcidiecézy, aby presviedčali slovenský ľud, aby verejne deklarovali príslušnosť k Uhorsku. Týmto postupom chcela maďarská strana dokázať, že Slovensko si neželá samostatný štát.

Tak sa často stávalo, že v mnohých oblastiach Slovenska pod vplyvom nižšieho duchovenstva, veriaci ľud bol za zachovanie monarchie a sabotoval  vznikajúcu Československú  republiku. Že by aj to mohlo byť príčinou absencie osláv 1.ČSR, na rozdiel od českej strany, kde spontánne vítali nový štát  ?

Druhou poznámkou by som sa rád dotkol idei českoslovakizmu a idei jedného národa z hľadiska jazyka. Už profesor Ďurovič – pôvodom Slovák, inak lingvista, filológ, pôsobiaci vo Švédsku na univerzite v Lunde – upozornil, že s myšlienkou, že Česi a Slováci sú jedným národom, pretože majú spoločný jazyk, vystúpili slovenskí evanjelici už koncom 17. storočia v dobe prechodnej rekatolizácie na Slovensku. Časť z nich sa dostala do Lužice, do Saska, kde nadviazala kontakt s druhou a treťou generáciou českých exulantov. V tomto evanjelickom prostredí vzniká myšlienka, že máme spoločný jazyk (slovenskí evanjelici používajú staročeštinu, jazyk Biblie kralickej, ako jazyk liturgický), teda sme jedným národom.
Spoločný jazyk nazývali lingua slavo-bohemicae alebo Bohema-slavica. Táto myšlienka žila v evanjelickom prostredí v 18. storočí. Avšak katolíci, ktorí na slovenskom vždy tvorili väčšinu, túto ideu nikdy neprijali.

Napriek tomu čeština žila na území Slovenska čiže horného Uhorska sporadicky ako jazyk používaný v administratívnom styku a kultúrnom prostredí, avšak postupne sa v 19.stor. presadila idea svojbytného slovenského jazyka, kedy za základ sa zobralo stredoslovenské nárečie(Štúr a Hodža). Tu by som chcel upozorniť na v celku neznáme fakty, že práve stredoslovenské nárečie obsahovalo po lexikálnej a štrukturálnej rovine veľa prvkov z jazyka južnoslovanského (srbského), kým západoslovenské a východoslovenské nárečie vykazovalo viac spoločných znakov s jazykom českým. (Termín juhoslavizmy v strednej slovenčine uviedol do jazykovedy S. Cambel, ktorý po prvý raz vymedzil osem javov, spájajúcich strednú slovenčinu s jazykmi južných Slovanov (Slovincov, Srbov a Chorvátov): (1) osobná prípona -m: nesiem, vediem, pijem; (2) chotárne názvy zo

stredného Slovenska: Hore Pútmi, v Rázputí, Ráztoka, Brdo, resp. lexémy typu: grm, grmáň;

(3) tvary prídavných mien v nom. sg. stredného rodu: dobrô dieťa, starô víno; (4) príbuznosť

v kvantite; (5) vkladné a v gen. pl. feminín a neutier: maták, sestár; (6) depalatalizácia mäkkého

ŕ a jeho splynutie s tvrdým r; (7) zmena skupín tl, dl na l v toponymách na Selá, Selce, resp.

v tvaroch šilo, salo, selo; (8) za dôkaz príbuznosti Slovákov a Slovincov pokladá aj názov

„slovenská reč“, ktorý používajú aj Slovinci na pomenovanie svojho jazyka [Cambel, 1903,

s. 76–80].

Tak vidíme, že po rozpade Veľkej Moravy, vznikom českého štátu a začlenením Slovenska do uhorského kráľovstva vznikali podmienky na rozdielne formovanie českej a slovenskej národnosti a tým aj jazyka, ale nielen jazyka, ale aj príslušnosti k národu. Kým v Čechách sa zachovala aká taká meštianska vrstva a tým aj povedomie českej príslušnosti, o príslušnosti k slovenskej strednej vrstve sa vôbec nedá hovoriť. Mestá a mestečká na území horného Uhorska- dnešného Slovenska, ovládali výlučne obyvatelia buď maďarskej či nemeckej národnosti, alebo aj židovskej národnosti, na vidieku zase prevažovalo obyvateľstvo síce „slovenskej národnosti“, ale z väčšej  časti pod silným vplyvom maďarskej katolíckej vrchnosti, čo malo za príčinu takmer úplne pomaďarčenie a odnárodnenie. Máloktorý Slovák sa totiž stotožňoval s pojmom slovenská národnosť aj v dôsledku nepriaznivej sociálnej situácii, keď je človek hladný, tak je mu jedno či je Slovák alebo Maďar. Veľmi dobre o tom písal vo svojich literárnych dielach dr.Ladislav Nadaši-Jegé.

Je neoddiskutovateľným faktom, že pokrok v oblasti kultúry, všestranného vzdelávania, zdravotníctva, bol pre Slovákov ohromným pozitívom, ktorý im prvá československá republika priniesla.

A posledním příspěvkem,  nějž se chci podělit  je výběr  z toho, co mi poslal LP:

v piatok večer som počúval Slobodný vysielač a dnes (sobota) večer som si prečítal Váš článok o „chúlostivých“ udalostiach prvej republiky… Naozaj bol ten článok dlhý (a priznám sa že na môj vkus ich píšete dlhé vždy a málokedy ich prečítam celé od začiatku až do konca…) ale dnes som ho zhltol aj s navijákom…Myslým že je poctivé hovoriť aj o tienistých stránkach prvej republiky a nefiltrovať fakty podľa toho čo nám momentálne pasuje do krámu…dokonalosť predsa nejestvuje. Sám pochádzam z jednej Vami spomínanej obce, kde žandári zastrelili poľnohospodárskeho robotníka počas ŠTRAJKU…iba za to že chceli dôstojnú mzdu a neuposlúchli výzvu aby sa rozišli…a stihol som si ešte vypočuť rozprávanie priamych učastníkov toho štrajku…poviem Vám, tí veru tatíčka Masaryka nevelebili…(je to pochopiteľné, aj keď ja ho považujem za postavu pozitívnu a je jasné že on nemôže niesť zodpovednosť za všetko čo sa v štáte deje…)

Včera som prakticky súhlasil s 95% vecí ktoré ste hovorili v relácii na SV. Napriek tomu že za 100 rokov sa toho udialo veľmi veľa je nemožné sa dopátrať absolútnej pravdy v každom detaile, v hrubých rysoch je myslím každému triezvemu človeku jasné že to čo sa stalo po I.sv vojne je pre oba národy požehnaním. A hlavne pre Slovákov, ktorí síce prežili 1000 rokov pod maďarskou nadvládou (nadvláda nerovná sa národnostný útlak) ale maďarizáciu po rakúsko-maďarskom vyrovnaní by už dlho nevydržali…ČSR bol pre nás záchrana v hodine dvanástej. Ale tá záchrana nie je niečo imaginárne, je to obrovská, koordinovaná pomoc z
českej strany, ktorá sa ukázala ako VYSOKO ÚČINNÁ. Za dvadsať rokov vypiplať inteligenciu prakticky z ničoho je na nobelovku za mier! A to nehovorím o industrializácii po II. vojne.
Ak to celé podškrtneme, spolužitie našich národov pomohlo obom, ale hlavne Slovákom. Ich to zobralo z hrobárovej lopaty a z Čechov to urobilo hrdý národ, ktorým sa my pomaly/alebo rýchlo stávame až teraz…a konečne si teraz úprimne vážime jeden druhého. Nemám rád kvetnaté rečičky a pátos, ale keď sa povie že Česi sú naši bratia, tak je to pravda. Bratia sa v živote vedia aj povadiť ale keď
príde do tuhého, stoja pri sebe. Pevne verím že to tak bude aj medzi nami…Sme Vaši dlžníci. A ak Vás niekto napadne, budeme prví ktorí prídu na pomoc…
Keď letím zo zahraničia domov cez ČSA a pri nástupe do lietadla hrá
Smetanova Má vlast, je to balzam na uši a pomaly sa cítim ako by som bol
už doma…
Mimochodom, doma deťom púšťam  zahraničné filmy dabované zásadne v češtine. Preto nemajú najmenší problém s češtinou…bez učenia…:-) A môžeme si potom krásne pozrieť aj českú tvorbu v originále a rozumieme jej a tiež geniálnemu českému humoru….Škoda len že keď prídeme do ČR, vaša mladá generácia niekedy gúľa očami keď otvoríme ústa „co to voni říkají? dyť jim nic nerozumím..“.Minulý mesiac sme dali zdvorilostnú reč s malou skupinkou mladých Čechov na hrebeni Malej Fatry…asi po desiatich vetách sme pochopili že nám rozumeli asi tak na
polovicu…hmm…čo už.

 

Na  jednoho Urbana  na jednom malém, mikroskopickém blogu hned  3x  protijed?  Věru  dobré  skore!  Pro mne potřebné. Nemám a  nebudu   si mít nikdy  s Janem Urbanem  a podobnými co povídat a  už vůbec ne  cokoli společného sdílet. To, že  můžeme  mít,  dejme  tomu,  nějaký  stejný náhled na nějakou  událost  nebo člověka,  na tom nic nemění. Svět  Janů Urbanů  není  vlkovým  světem.

K ničemu mi, naštěstí, není a nebude  jeho doslova vražedný despekt k vlastní minulosti, státnosti, národnosti, jeho pohrdání  ostatními  a  naopak bahnění se ve vlastní  výjimečnosti / docela  by mne  zajímalo, proč  mu vadí  Zeman a jeho narcisismus, který se od toho jeho liší nikoli velikostí nebo sebestředností, ale především  tím, že  on plive na  většinu spolubčanů a  minulost státu a  činy jeho zakladatelů, což  Zemanovi bez  dalšího  příšít  v žádném případě nelze/. Mně bude plně vyhovovat  společnost  obyčejných lidí, ale především -OBČANÚ, jako je  paní SD nebo pánové VM nebo LS. A nic  nevadí, že jsme občany  různých států. Pro mne  jsou  názory  slovenských  kosířů jen potvrzením toho, CO jsou OPRAVDOVÉ NADNÁRODNÍ  HODNOTY, které  je potřřeba  sdílet, na  čem mohou  a  měly by  stavět  svoje  vztahy  evropské  národy!!! Tohle  jsou a zůstanou opravdové EVROPSKÉ  HODNOTY! Nikoli ty  bláboly z  kterých  si existence jako  Janda, Urban  nebo Halík udělaly  skvěle placenou  živnost.  Za lidskou  vzájemnost a  sdílený  lidského  duševního tepla  se neplatí!!! To buď  mezi lidmi je  spontánně nebo  není a nebude.

Díky  paní SD, pánové VM a LS.

A pro LS  speciálně  – Jan  Urban v  závěru  svého blábolu vykřikuje, že  spoléhá na maldou generaci, protože  to bude  první česká, která…..bla, bla, bla…

Vy píšete, že  to je  první česká styu  „co to voni říkají? dyť jim nic nerozumím…

Ano asi  budou umět  anglicky a  kdo ještě  jak.  Ale nebudou  rozumět  na Slovensku. Nebo  Slovákům v Praze. Pro Jana  Urbana  naděje. Pro kolegu LS  a pro mne  -KATASTROFA!

Ne svět  Jana  Urbana nikdy  nebude tím mým.Tohle  jsem ze sebe  musel okamžitě  dostat. Pane  Leo , věřím, že pochopíte a prominete, že  Vám dnes  lezu do zelí.

Nic  na  tom  němění, že  mi přišel  v mezi čase  mail, při psaní tohoto textu, zcela opačného ražení. Od nicku VUk, kde mne na  toho Urbana  škodolibě  upozorňuje  a  s gustem sděluje, že  na  99%  s  Urbanem  ztotožňuje….  Má na  to právo. Emanuel Moravec  také nebyl  sám, kdo  dostal Svatováclavskou orlici. Celkem  jich  bylo uděleno 930…. Nikomu nebráním a bránit  nechci, aby  vyznával stejné hodnoty jako Urban.

Kosa byla, je  a zůstane  blogem obyčejných lidí. Co ty  obyčejné spojuje? To mi před  chvilkou čerstvě  dokonale napsal v  dalším  mailu  kosíř  IP.

Kdysi občené Sovětského Svazu a předpokládám, že i nyní Rusové si přáli nejenom k osobním svátkům, ale i k významným svátkům své země. Když se rozhodnu, že se budu po nich opičit, tak co přát ostatním k výročí země, která vlastně již neexistuje a přesto má pro nás přímo existenciální význam? Co je společné všem, bez ohledu na majetek, politiku a bůhví co ještě? No přece ŘEČ. Tak se pokouším přát svým bližním k svátku 28. října a současně je nabádat, aby jako úctu k tomuto výročí se snažili kultivovat svoji řeč a případně ji posilovat četbou takovýc mistrů řeči, jako byl Karel Čapek, Vladislav Vančura a další.

Bravo – společná  řeč!  s paní SD,panem IP,  ale  stejně tak VM a  LS.  Ne proto, že  si rozumíme  lingvisticky i když to je nutný předpoklad, ale proto, že  se  vnímáme  lidsky! Dokonalý protijed proti Urbanům a VUkům.

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka, Hosté se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.