11.11.1918 čas 11hodin


Vůbec  nepochybuji  o tom, že  dnešek zaplní  mediální  prostor stejné téma, které si dneska  vybrala  Kosa – 100 let od konce I.světové  války.  Je  to logické.  Už  kvůli  názvu -válka  První světová…  Osobně soudím, že ten  název  je mylný. Z mého pohledu  jde  o světový konflikt  v našem smyslu chápání, nejméně  třetí. První dva  bych viděl ve válce  Třicetileté a  válkách Napoleonských. Ale nemíním dnes  dát na sklo  historicky  disputační  článek. Ani  historicky  přehledový. To přenechám jiným a bude jich dost. Pokud  čekáte  zamyšlení, pak jste  sice  celkem blízko mému záměru, ale  ještě pořád  ne přesně v  cíli. Hodlám se  nejvíce  ze  všeho ptát. A  nehodlám dávat  příliš odpovědí. Myslím si totiž, že většinově  je  onou odpovědí  už  samotná  otázka. V drtivé většině jde ovšem o otázky, které nikde jinde, než na Kose nezazní.

Takže 11.11,1918 v  11 hod.t  měl padnout poslední  výstřel prvního celoplanetárního konfliktu.

Netuším jestli se  tak  opravdu stalo nebo zda  se  střílelo a  umíralo na frontách  téhle  války  ještě nějaký čas,  ale  vlastně … ale  vlastně, ach  ano, střílelo se  dál!    Nikoli však  na oficiálních frontových liniích, ale  na těch, kde  se  bojovalo stejně  urputně v  konfliktech, které by  bez téhle  války  nebyly.  Protože v jejím důsledku se rozpadly čtyři  velké imperátorské  říše- německá, rakousko-uherská, osmanská a především  ruská. Výsledek, který  byl  na  začátku léta 1914  daleko za  hranicí představivosti každého dobového politika, ekonoma, novináře i  těch nemnoha  spisovatelů tehdejší  sci fi literatury, nehovoříc  o fantazijních možnostech řadového občana… Zvláštní je, že  my  v této souvislosti  slyšíme pouze  o tom,  že  na  svobodný  svět /eh! 1914 a  svobodný  svět?/ padl temný  mrak záchvatu  bolševismu! Proč?

Přidám další proč – proč  se  v podstatě  nikdo neobtěžuje  s podstatnými rozbory důvodů a příčin, které  k té první světové, válce doposud  nepoznaných rozměrů, vedly?  Kde  byly opravdové příčiny a  kořeny?

Vzhledem k tomu,  že  v  naší rodině bylo  za mého mládí několik  svázaných  ročníků prvorepublikových časopisů a některé z první  poloviny  20-tých let, vím jak se s  tímhle  tématem vypořádal tehdejší mainstream – šlo o zlovolnou  akci zlotřilých pangermánských  nacionalistů, kteří  hodlali  nastolit  nad  celým světem vládu němectví a Němců. Byli poraženi hodnou Dohodou a  pangermány  ujařmené  národy  mohly svobodně  vydechnout a odhodit okovy…

V době  mé  školní docházky, v těch  velmi sporých hodinách  dějepisu, které  byly  této  tématice  věnovány  a následně  v  daleko více dotovaných  marxismu leninismu a  Dějin  mezinárodního dělnického hnutí mi pak bylo vysvětleno,  že  ta  válka se stala naprostou nutností,  z důvodů  buržoazního sobectví  a  touhy  získat  nové  trhy, přerozdělit kolonie   a zvýšit  zisky  vykořistováním dalších cizích národů  a rozhodující  roli nakonec  sehrál třídní  antagonismus, který v jejím závěru vyvřel..

Mohu si o  těch  teoriích myslet co chci, faktem je,  že  za posledních  30 let, pokud  člověk nečetl  vysloveně  vojensko historické přehledy, nikdo  se  o nějaké  vysvětlení  vlastních příčin vzniku téhle celosvětové  tragedie  pro širší  publikum ani nepokusil. Předmětem  úvah  nebyla  rešerše pohnutek a impulsů, natož opravdových příčin, ale  vždycky pouhý   popis událostí, války  samotné a zejména  hrůzy  ze  vzniku  bolševismu a jeho rozšíření do Evropy a jeho podvratné a rozvratné působení.

Kladu si další otázku proč  – proč  je tak malý zájem vysvětlit a odhalit  příčiny  toho prvního globálního válečného požáru? Není to náhodou proto,  že  by  kdosi  musel konstatovat,  že  kapitalismus a  demokracie mají zkrátka  svoje limity  a  také kapacity, které omezují  velikost problémů, jež  jsou schopny  vyřešit  nebo alespoň nějak řešit a že  když jsou tyhle možnosti překročeny, pak už  zbývá jediné  – sáhnout po zbraních?  Neznamenalo by to ale,  že  bláboly  o  liberální demokracii  a našem nejlepším kapitalismu nás právě přivádějí  někam  do předvečera  Sarajeva? A  co ten  bolševik? Už jste, kromě  marxistických, respektive  Leninových vysvětlení, četli nějaká další jiná, proč  k revoluci/revolucím   došlo?

Jo  vím – ano je zde  vysvětlení jednoduché a laciné – že  německá tajná  služba  vyslala Lenina  do Ruska  ze Švýcar  v zaplombovaném vagonu, s  cílem rozvrátit  ruské válečné  úsilí a  vyřadit východní imperium z boje. A  tím  ještě  více  jednak ukázat  prohnanou zlotřilost  bolševismu a  také hanebnost  pangermánů…

Stačí  vám takovéhle objasnění?  Mně nikoli.  Protože neodpovídá na  naprosto  jednoduchou  další otázku – jak to,  že  bolševici, takto produkt  pangermanismu a  vilémovských  snah po světovládě  a jeho tajných služeb, nejen že  dokázali získat na svou stranu většinu  ruského obyvatelstva  a  vyhrát   jednu z nejkrvavějších občanských válek, ale  také  se vypořádat s intervencí vojsk Dohody? Když  ta bojovala za  správnou  věc a byla proti nákaze  bolšánstvím imunní?

A  budu v ptaní pokračovat- nebylo v  daném historickém okamžiku na  bolševickém programu  tolik nového a v  té době  žádaného,  že  se  stal nejatraktivnější  doktrinou  minimálně  následných 50-ti  let, až  ji zahubil sám bolševik -pokračovatel v srpnu 68?

Ten bolševik nespadl  sám z nebe. A nevymysleli  ho,  ani jeho program, někde v  pracovnách šéfů  tehdejšího Abhweru -plukovníka Waltera   Nicolaie a  jeho zástupce  majora Friedricha Gemppa na Lindenstrasse. Kdyby  ano, rozhodně  by  bolševismus  nenašel takový okamžitý  ohlas  v půlce  Evropy – viz poválečné  Maďarsko, viz Německo, viz Rakousko a konec  konců i Československo. A  zcela určitě  by  nevznikla nutnost oddělit  Sovětské Rusko od  zbytku  tzv. sanitárním kordonem, na  čemž  trvali zejména  Britové a především proto souhlasili  se vznikem nových státních  útvarů na troskách Rakouska -Uherska!   Takže- kde  se vzal  ten  bolševismus a  čím byl tak chytlavý? Respektive nebezpečný?  Co takhle  tím, že  zkrátka  přinášel odpovědi na ne/řešené kardinální problémy své doby  a stávajícího systému, na  čemž  vítězství Dohody  nic neměnilo? Že  tehdejší svět a  jeho systém byl prostě  nemocný  a bolševismus  se jevil jaké lék?

Pojďme  dál – onoho 11.11.1918 v 11hod.   si všichni příčetní na celém světě  přísahali, že tahle  válka  byla  tak strašná, že  už  žádná  jiná  nebude!  Určitě nebude, protože  ty  hrůzy  musí každého odstrašit  předem…  Jak  dlouho to vydrželo?

Ani ne pár  dnů – viz intervence  dohodových a  dalších  armád  do Ruska.  O  válce za nezávislost  Irska  jsem už na Kose psal několikrát – tedy  válka  přímo v  jádru  Britského impéria. Války  v koloniích nezohledním.  Takový „detailista“  nebudu. Stejně  také pominu  všechny občanské  konflikty  – v Maďarsku, Rakousku, Německu, Finsku nebo polsko – ruský konflikt, či  náš  sedmidenní střet s Poláky o Těšínsko.

Nicméně záhy  přišel  fašistický převrat  v Itálii a  s ním válka v Habeši, japonská  expanze  do Koreje a  především do Číny a  občanská  válka  ve Španělsku….

Je  notoricky  známo, že  I.ww.  zrodila nejen  bolševismus, ale  svými nesmyslně  tvrdými podmínkami  pro poražené Německo, také Hitlera. V kombinaci z  celosvětovou krizí  30-tých let. A tedy v okamžiku svého konce porodila válku Druhou  světovou…

Takže  se ptám – jak to, že Německo bylo podrobeno opravdu  decimujícím kapitulačním podmínkám a nikdo z vedoucích státníků  si neuvědomil, co  takový  šílený tlak asi  tak vyvolá?  A když už se v Sanit  Germaine  podepsalo, co podepsalo, jak to  že  následní vítězové, válkou  velmi oslabení sami nakonec  dobrovolně  odstoupili od  vynucování  kapitulačních podmínek a trpěli porušení pravidel?  Proč  byli  tak krátkozrací?

Zde  se odpověď  nabízí  – protože  Hitlera  sice považovali  za  darebáka, ale klasického  našeho darebáka! Který  za  nás  udělá  špinavou  práci – vyřídí  bolševika! Jak to, že  si nikdo nikdy nepoložil otázku, proč  toho bolšána měl zničit  Adolf a  nikoli přímo ti, kterým nejvíce  vadil?  Speciálně tedy  oligarchické  kruhy  v Británii a  ve Spojených státech? Proč  ten  Hitler?  Co  třeba  proto, že  k  takovéhle  válce  by  se  asi  velmi těžko  mobilizovalo?  Že onen  ruský experiment  měl  tehdy  velkou základnu příznivců  v  celém průmyslově  rozvinutém světě  a  těžko by  se  hledal  důvod,  jak  mobilizovaným vysvětlit, že  mají  zase navlíci mundůry, vzít  flinty  a vyrazit  na Rusa? Takže  Adolf?

Když  už  jsme u  Hitlera a  jeho dravé a nekompromisní  rozpínavosti, které se ani při obsazení Porůří, ani při anšlusu Rakouska, ani v Mnichově  nikdo nepostavil na odpor  –  tohle generuje  další  otázku -proč? Proč  na  hitlerovskou expanzi, v jejím počátku,  nebylo odpovězeno silou?  Ano, část odpovědi již   byla právě uplatněna  -Hitler  byl  predikován jako  kladivo na  bolševika.  Ale to není celá pravda. Další  část   přišla  před  měsícem, kdy  se obecně  řešil Mnichov a jeho okolnosti. Jeden kousek  skládanky  viní ze  selhání  údajné „slabochy“  -Daladiera a  především Chamberleina.  Selhání jde na konto  těchto své době  a úkolům nedorostlým zbabělcům. Aniž  by  nositelé tohoto vysvětlení  sdělili, jak mohli za obsazení Porůří v  roce 1936 nebo za „nevměšování a neutralitu“  v případě španělské občanské  války, když tehdy  politiku obou  velmocí řídili úplně jiní  lidé?  Jiní  tvrdí,  že prostě  v Mnichově  Francouzi a Britové  nemohli jednak jinak. Protože  obě  země  potřebovaly čas, aby  sestavily  armády a  náležitě  je vyzbrojily, že  to prostě  byl nutný taktický manévr a především,  že  nebyla vůle  obyvatelstva  bojovat, protože  to si  až příliš pamatovalo  ony už  zmíněné  hrůzy  I. světové  války a tudíž  všechno  pro něj  bylo lepší než  znovu mobilizovat..

Mohl bych se nyní zeptat  – a co tedy  Francie  a  Británie za ten rok navíc  dokázaly? Respektive – zač  rozměnily  svou  naprostou  suverenitu  a  absolutní superioritu  globálního vítěze  z 11.11.1918-11.hod? Když o dvacet let později jejich obyvatelstvo  bylo z  další  války takhle vyděšené?

Nezeptám se.  Podám to jinak, v jiném dotazu. Jak to, že  stejnou obavu  z další války neměli Němci? A  také Rakušané, Italové  a  třeba  Maďaři?  Nebo,  jak se ukázalo – ani Slováci  nebo Rumuni?  To neutrpěli stejně  hrozné  ztráty  mezi roky  1914-1918? Nespokojím  se s odpovědí-  to byly totalitní státy  a tam vůdce  rozhodne a ostatní se neodváží  protestovat… A  co případ  sudetských Němců?  Až zavítáte  do bývalých  Sudet, když si dáte  trochu práce, najdete  v  každé  vsi  pomníčky  padlým v I. světové. Samé německé jméno! Jedno vedle  druhého…. V dlouhých seznamech…  Jejich potomci a  příbuzní si mohli vybrat – zůstat v demokratickém Československu nebo volit  Hitlera a tím zcela jasně  – válku. Mein Kampf  byl tehdy  v německém kulturním okruhu dobrovolně povinnou četbou takže, s výjimkou naprostých idiotů,  musel mít každý  čtenář  tohoto spisu jasno  o tom, že  panská rasa  musí  svou vůli vnutit  těm méněcenným  násilím – tedy  válkou? Jak to, že  Němci a  ostatní  na jejich straně  neměli stejný  strach z další  války jako Francouzi, Angličané, Američané – minulí  velcí vítězové? Proč  ten defetismus  Francie a Británie, proč  zanedbání  armády, proč  nulová snaha zastavit Hitlera  na  začátku jeho cesty? rozhodnou vojenskou  akcí?

Že  by opravdu  političtí pohlaváři  slyšeli na onen odpor  mas  k válce? Nebo to  spíše byla  nejistota, co by  taková  nějaká další  válka mohla  vlastně přinést? Jestli  takhle  konečným rezultem by nebyl transport  bolševismu  do západních zemí? Nebo nějaký  další  naprosto nečekaný  dějinný  zvrat podobného kalibru? Jestliže  I.ww rozmetala  čtyři obrovské a neotřesitelné  říše, neskončila by  ta  další  zánikem těch, které přežily? Nebyl ten nepochopitelný  ústup před  Hitlerem diktován těmito obavami? Obavami, co všechno by  tentokráte mohla  rozvrátit další velká  válka?

Nevím, na rovinu říkám, nevím! Proto jen kladu otázky  a nenabízím  žádnou odpověď… Je to v rovině – co by kdyby?

Jistých je jen pár  věcí – ony přísahy  z  11.11.1918 11hod. nejen, že  zůstaly nenaplněny, ony  byly  hned  vzápětí  zrazeny. Mocní,  kterým se  nechtělo v roce 1938  do války, klidně  válčili  v mnoha konfliktech  před tím.  A  stejný  vývoj  jsme  absolvovali  po roce 1945.  Kdy už  svět, nyní ve  stínu  atomového hřibu, také už neměl vést  žádnou  válku….  Bylo jich od té doby  nespočet. A přibývají stále nové.  I náš  svět  se  dočkal stejné superiority jako vítězové  z  11.11.1918v  11hod. Vlastně tehdejší vítězové  zvítězili znovu a stejně  drtivě- téměř přesně skoro ve  stejný  den -9.listopadu 1989 padla  Berlínská  a  s ní  bolševik   a jeho říše! A  co vítězové ze svého, více méně nečekaného, triumfu  vyzískali? Nejsou  náhodou nyní ve  stejné situaci jako Francie s  Anglií  v roce 38, kdy jsou stínem vítězů z 9.11.1989?

Nepochybně se  v  českých ulicích dnes objeví  vlčí máky. Na počet padlých  veteránů. Dovolím si otázku –  za co  padli, když  za  dvacet  let  měli všichni, opravuji – někteří a zejména  vítězové, panický strach z  války, která  zjevně  měla  řešit  důsledky  té předchozí, v  níž  oni zemřeli?

Avizoval  jsem v úvodu, že položím řadu  otázek, na  něž nedám odpověď. Stalo se. Nepokouším se o to. Soudím, že by bylo záhodno, aby  se  dostavily z povolanějších hlav než je ta moje. Jenže  ty mlčí. V tomhle  ohledu mlčí… Proč?  Musím to ptaní se zastavit, protože  bych přidával jen  další proč? A jen otázky ztrácí smysl.

Jedno vím  určitě – tu První světovou rozpoutaly tehdy  demokratické  mocnosti! Rakousko -Uhersko přece, jak jsme  se opakovaně  dočítali před  28. říjnem, bylo  vzorně  demokratickým státem,  jehož  rozpad  všechny poškodil. Myslí si to nejen ti jedině  správní, ale  značná  část  české populace. Je li tomu tak, pak Vilémovské Německo  na  tom s demokracií  rozhodně nebylo  hůře. Ba co se sociálního zabezpečení  – viz Bismarckův  důchodový systém – lépe.  Takže  až na zpátečnický  ruský  carismus  a zoufale  středověké Osmany to byl konflikt  nejfunkčnějších  demokracií  tehdejšího světa..  Jak je  to možné? Eh, slíbil  jsem přece, že  se ptát přestanu.

Radši napíši, co  vím jistě. Není toho mnoho.  První světová  válka a podmínky  vítězů porodili  tu II. světovou. Jako přímý  důsledek. 11.11. 1918v 11 hod.

Tu první  nerozpoutal  bolševik. Ten byl až jejím produktem. Který ohrožoval svět a bylo potřeba jej zničit. Nerozpoutal ani peklo té  II. světové.  Obrovskou ironií  historie to byl onen  bolševik, který  zachránil svět před  tím, co zpackali  totálně  vítězové  z 11.11.1918!!!  Zachránil tehdy náš  svět. Splnil svou dějinnou úlohu a zmizel ze  scény…  Kdo nás  zachrání dnes?  Myslete na to, až třeba  si budete  připínat  dnes vlčí mák

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.