Pravnuci možná mají pravdu. Alespon částečně.


Ačkoli velmi nerad píši na témata, o nichž  vím, že je nemám aspoň trochu slušně zmáknutá, nedá mi to, abych nereagoval  poznámkou na   článek pana Lea K.

Je mi líto pravnuků

Bez výhrad souhlasím s jeho názory na  výchovu a její rozvolnění, plnění povinností, multikulturalismus, na  indoktrinaci ze  strany  Člověka v tísni a podobných. S  tím potíž nemám. Nepsal bych  ani kvůli té švédské děvence, co  podle pana Lea chodí za  školu  i když já si opravdu myslím, že  protestuje. A přiznávám jí právo na ten protest. Věk pro mne nehraje  roli. Lidé kolem dvaceti si zase  můhou  myslet, že  naše generace – s panem Leem patříme do jedné, by  udělala nejlépe, kdyby  za sebou zaklapla konečně  víko. Od  rakve. Já i on si jsme ovšem jistí, že máme nezadatelné právo na  názor a jeho vyjádření. Takže  vnuci s  názorem jsou v pořádku.  A není mi jich líto.  Ani jejich dětí. Ne v tom směru, jak naznačuje  Nestor naší Kosy.  Právo na omyl je nutnou součástí života. I my  jsme se jich hojně  dopouštěli. A také  naopak, už v  mladém věku sem tam měli  pravdu. Soudím, že  jak pan Leo, tak i moje  maličkost  asi  ve větším počtu případů, než bylo těch omylů. Naštěstí.   Ale jak už napsáno,ani  kvůli tomu  bych nyní neseděl u  klábosnice svého počítadla.

Přivedla mne  k tomu jiná věc. Možná, že  jste  si všimli, že  se ekologickým tématům Kos a vyhýbá. Jestliže  ano, jde o správný postřeh.

Nemontuji si do záležitostí o kterých sám vím, že  se  v nich neorientuji dostatečně, tak abych si troufl cokoli napsat. Ano, asi by  šlo leccos  nastudovat. Ale kde na to vzít  čas, když  je  tolik jiných záležitostí, ke  kterým mám blíže a mohu je komentovat  hned?

Dalším důvodem je  skutečnost, že  nejsem schopen  určit čáru která dělí  někoho, kdo zastává  oprávněnou  ekologickou obavu od  ekofanatika, či  ekoteroristy nebo někoho, kdo za  ekologické otázky  jen skrývá svůj sobecký  privátní zájem. Dálniční obchvat  Plzně a  všechno,co se dálo kolem něj, mne v tomto směru  dostatečně  vyškolilo, abych byl nanejvýš  opatrný. Nikdo mne  proto nemůže  nazvat kvůli čemukoli z minulosti za  ekofanatika, ekoalarmistu, ekonaivistu nebo jakkoli podobně.

Přesto si  dovolím  s článkem  pana Lea  nesouhlasit. Zejména, když  ho, pan Leo promine -zhutním na to, co je pro mne  v textu nejpodstatnější“

V grafu průměrných ročních teplot, červená čára vyjadřuje jejich trend a zároveň vyvolává otázku. Jak to že koncem 18. století byly zhruba stejné roční průměry jako koncem 20. století? Koncem 18. století neexistovaly letadla, auta a i průmyslových závodů bylo jistě řádově méně. Proč se na trendu průměrných ročních teplot neobjevily výkyvy v době obou světových válek?

Ale z klimatických změn se stalo politikum. Založené na představě, že ke změnám dochází lidskou činností. Ta představa je založena na faktu, že člověk svou činností vypouští do ovzduší miliardy tun emisí a v plynném obalu Země o hmotnosti cca pět tisíc bilionů tun lze prokázat látky, které nejsou přírodního původu.

Soudím, že ta otázka  není správná a dokonce  ani případná. Z jednoduchého důvodu-koncem onoho zmíněného 18. století na Zeměkouli  žila sotva JEDNA miliarda  obyvatel, jak dokládá následující  tabulka.

Ta ukazuje roky, kdy populace vzrostla o další miliardu, a zároveň počet roků, kdy ke změně došlo.

Mezníky světové populace (odhady USCB)
Populace
(v miliardách)
1 2 3 4 5 6 7 8 9
Rok 1804 1927 1960 1974 1987 1999 2012 2027 2046
Za období (let) –– 123 33 14 13 12 13 15 19
Může  být,  že  pan Leo nyní  namítne – vždyť je to jen potvrzením toho, co píši! Tvrdím, že není!  Z prostého důvodu – jestliže  dříve v minulosti  došlo k nějakému ekologickému excesu, mělo lidstvo jako celek, vždycky únikovou možnost – přesunout se z ohrožených oblastí  někam, kde  byly  poměry  jakž takž  normální.
Dnes, vzhledem k současným 7,6 miliardám lidí  na planetě,  nic takového možné  není! Nemá smysl si cokoli nalhávat – současná migrační krize NENI   nějakým  tajnýma  tajemným spiknutím iluminátů, Sorose, Calrgyho, multikulturalistů a podobných, kteří chtějí rozvrátit Evropu /ona migrační vlna už  dávno atakovala  Austrálii, Nový Zéland a  dnes  současně  také Spojené státy/ nýbrž nikoli z nepodstatné míry je důsledkem populační exploze a přelidněnosti v Africe a Asii.  Dalším kruciálním důvodem je  namyšlenost západního světa, který  sám sebe povýšil na jediného určovatele dobra pro kterýkoliv kout světa a  válkami vytvořil  migrační tsunami. A bude  stále hůře. Protože  ono  žít, zejména  na  černém kontinentu je stále problematičtější.
Proto tvrdím, že  otázka, zda  má pravdu ta  či ona  skupina  vědců, jedni  označovaní za  ekoalarmisty, druzí za  ekoignoranty je zbytečným žabomyším sporem. Sporem o nic a o ničem. Je totiž nesporné, že  průměrná teplota nebezpečně rychle roste /na tom se shodnou obě skupiny/ a má to už naprosto hmatatelné a pro lidstvo jako celek- kritické důsledky.  A světová populace přišla o možnost přesunout se z ohrožených míst jinam. Není totiž KAM! Své o tom  vědí  obyvatelé  ostrovních zemí v Tichém oceánu. Jimž  reálně  hrozí  zaplavení jejich ostrovů! Kam se  podějí? Kam lidé ze  stále  se rozšiřujícího pásu  Sahelu?
Spor o to , zda  růst teploty  způsobuje  člověk svou činností či nikoli je k ničemu.  Osobně si myslím, že ano, že  zeměkoule  je někde  na hranici své přirozené zátěže lidskou rasou, ne li  už dávno za ní. A že by  člověk neměl svou činností  situaci zhoršovat.O tohle je – o zhoršování  už tak prekérního stavu!  Bez ohledu jestli  to vyvolal nebo ne!!!! Jen tohle je podstatné!  Otázka správně tedy  podle mne zní takto:
Má člověk, co nejméně  přispívat k dalšímu oteplování planety  svou činností a podle toho ji upravovat?

Někdo může přijít argumentem roku 536 jenž byl vědci stanoven jako nejtragičtější v lidských dějinách. Tehdy vybuchla na Islandu sopka a její masivní erupce zakryla slunce nad celou severní polokoulí. Dlouhé měsíce pršely zplodiny a lidé se dusili kouřem. Celá Evropa a velká část Asie potemněly a teploty v létě klesly téměř k nule.

Na mnoha místech v létě sněžilo, což se negativně odrazilo na zemědělské produkci. Nízké teploty zničily veškerou úrodu v Evropě, v Číně i Mezopotámii, což vedlo k hladomoru.

V letech 540 a 547 následovaly další dvě erupce, které situaci ještě zhoršily. Lidstvo bylo tak oslabené a hladové, že v roce 541 vypukla epidemie takzvaného moři, která zabila polovinu tehdejší populace byzantské říše.

Utrpení trvalo zhruba sto let. Podle vědců se lidstvo začalo z tohoto zážitku vzpamatovávat a v roce 640. Pak opět začal hospodářský růst… Ano, tohle  se může stát znova  nic s  tím nenaděláme. To je  viz major a  fatální  hrozba. S  čím dělat můžeme a  musíme  je druhý fenomen – neoddiskutovatelný přízrak  zničení planety  lidským druhem. Tam kde to je nesporné. A  není potřeba  hledat dlouho. Dovolím si krátký citát:

Lidstvo od roku 1993 zničilo plochu o rozloze dvakrát větší než Aljaška. Vyplývá to ze studie doktora Jamese Watsona z Queenslandské univerzity, která vznikla ve spolupráci s organizací Wildlife Conservation Society. 

Odboníci také tvrdí, že při tomto tempu devastace planety lze předpokládat, že na konci 21. století už nebude na Zemi jediné místo nedotčené civilizací. Za posledních 25 let totiž lidstvo zničilo desetinu volné přírody.

Zdroj:

Máme nebo nemáme to nechat být? Má nebo nemá  ta patnáctiletá švédská školačka právo proti tomu protestovat? Je to špatné, že  protestuje, jen proto, že je jí patnáct? Nemůže  mít  člověk i v patnácti pravdu?
Aniž bych chtěl vyvolávat  duchy, maně si v  této souvislosti vzpomínám na jednoho, co prohlásil o patnáctiletých toto:
v žádné zemi, ani v rozvojové ani socialistické a kapitalistické neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být. A to se bohužel stalo
Ze všech uvedených důvodů nemohu s Vámi pane  Leo souhlasit v některých podstatných částí  Vašeho článku. Nemáme už kam utéci!

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.