Za fotbalovým podzimem 2018


Nějak jsem se  ke komentování  fotbalového podzimu nemohl dostat. Jednak proto, že  liga, díky novému hracímu systému skončila později než jindy /už se těším, až zase přijde jednou normální zima s hromadami sněhu a opravdu pořádnými mrazy  v prosinci, jak bývalo zvykem,  jak potom  ten polární, či polárnický fotbal bude fungovat/, ale  především proto, že  se mi materiál nějak netradičně   doslova  lepil na  prsty. Dnešní  článek by se měl spíše jmenovat  Fotbalová meruna  ve stínu  prašulí….

Protože  prachy a jen prachy  byly  dominantou  podzimní fotbalové scény. Tedy té ligové. Přesto, že  jsem se  zařekl, že  nebudu  už  fotbálek komentovat, nedá mi  to,   abych  nenapsal pár  řádků. Nejprve  k tabulce.

Že  vede Slávie  asi překvapilo málokoho. Tímto směrem  šlo nejvíce předsezoních tipů. Má jasně  nejsilnější kádr, hrála nejstabilnější a nejlepší fotbal a  především — má čínskou  bezednou kasu.Prostě na  tuzemské poměry megaprachy.  Vedle  toho ovšem také  support, který  jí  ostatní mančafty mohou  jen  závidět.Myslím tlačenku na hřišti. To, co docela  často  píštaly provozovaly  se soupeři seshitů  na hřišti bylo leckdy  do nebe  volající. Viděli jste například utkáni s Opavou nebo  Jabloncem, například? A  nejen přímo v  zápasech se Slávií  e děly opravdu prapodivné věci. Své o  tom  ví například  Jablonec, který si rozhodčí  karetně „podali“  už  o kolo dříve, než  znovu narazil na  červenobílé.  V Karviné  mimo jiné  vykartovali pro  poslední  mač, světe  div se, právě  s pražskou  čínskou filiálkou, jabloneckého střelce  Doležala.  A  extra  divadlo, s fotbalovým videem  v závěrečném mači na  Střelnici, vždy  ve prospěch vedoucího tabulky  byla  fraška, dovedená k opravdové dokonalosti!

Myslím, že  Peltič  koukal jak péro z gauče!  Aby mu  takovýhle kabaret, v němž  jeho boys  vystupují  jen jako bezmocně  se divící otloukánci, uspořádal  někdo na  jeho trávě?  Tak to by byl měl ještě na  začátku podzimní ligy  za  těžkou sci fi. Vím, že  jsem se nyní stal naprostým nepřítelem červenobílých, ovšem dodávám, že je mi to zcela  jedno. Mám rád  čísla.

Takže  jim  jedno dodám, nadmíru ilustrativní. O tom, že  seshiti  hrají  takzvaný  úpolový  fotbal / úpolové sporty   – zápas  řeckořímský, ve volném stylu, atd. atd/ nemůže  být  pochyb. Neříkám, že jen úpolový,  fotbalovosti mají dost  a dost, ale  řada běžně používaných zákroků  slávistické obrany  by,  v normálním civilním životě,  mohla a byla příslušnými orgány  dost  často i klasifikována  jako pokus o ublížení na  zdraví / přirozeně ne na vlastním/. Což se přirozeně  odrazilo v  počtu obdržených  žlutých  karet  -42 kousků.  Nikoho nemůže překvapit  že  v  čele  sběračů žloutků  figurují  pánové  Bořil a Ngadeu. Ti by místo  hráčské registračky  se měli rovnou prokazovat zbrojním pasem.  První  jich  inkasoval  6, druhý dokonce  7. Ale nepochopitelné jsou  dvě  jiné  věci

1- že  půlsezonu bez  karty  absolvoval  takový  Deli, který se od  těch  dvou  drvorůbačů naprosto  nelišil

2- že  červenobílí  nechytli s tímhle  žlutým skórem žádnou červenou!  Jako jediní z celé ligy, spolu s Peltaveny.  Nepochopitelné a  neuvěřitelné. No vlastně, zůstaňme jenom u té  nepochopitelnosti. Statistikám věřím. Nicméně to neznamená,  že  je chápu.

Viktorka  je v tomto směru  neustále  šikanována, že  jako Berbr.. Hmm. Já když se podívám na ligové statistiky a srovnám  data  sešívanců a  Viktorky, tak mi to vychází naprosto podivně -spolu s Bohemkou daleko nejméně  faulů v lize a  naprosto nejméně  žlutých, ale  k tomu tři červené…. Logika? Žádná! Slávia  skoro nejvíc, ale bez redky.

To nepíši kvůli nějakému  fňukání,  nejsem pražský  fanda,  nic takového na českém fotbalovém venkově  se  ublíženectví a  bebínkovství nenosí. Jen to jaksi ukazuje, že  Luftjarda jaksi musí čínským soudruhům  stůj co stůj ukázat,  že  ty jejich zlaťáky přetaví  v mistrovský titul i  kdyby  peklo mělo zamrznout  a  Velká čínská zeď  spadnout a  ČSA se  stá  znovu  mimořádně  výdělečnou leteckou společností!  On disciplinovaně  plní zadané úkoly. Jinak by se  se zlou potázal!

Ale  je opravdu  na férovku třeba konstatovat,  že  Slávie měla  nejstabilnější výkonnost, ve většině  zápasů nad svými soupeři  herně dominovala. Nicméně pobavilo mne  neskrývané  velikáštví borečků z Edenu, kteří po losu jarní fáze  Evropské ligy   ohrnovali nos  nad  tím, že  nafasovali  „jen“  belgický  Genk, který se  slušným odstupem vede tamní ligu a  ne Arsenál  nebo nějaký jiný  velkoklub.Oni jsou přece Slávia…..

Naivně  jsem si myslel, že tohle giganticky  zduřelé ego  je  genetickou  výbavou jen  Sparty, ale  zdá se, že to postihne  každého kopáče, co vstoupí  za  hranice velké Prahy a usalaší se tam. Nějakej Genk.. takový nuly! 

No   my, vyznavači jediné  víry pravé – viktoriánské,  jsme  Chorvaty  ze  Záhřebu  vzali s pokorou.Bude jich  plné brejle a  pak především – ačkoli  Viktorka  hraje  posledních  10 let Evropu téměř  pravidelně, je každý  další mač pro nás  velkým svátkem a  splněním  fantazijních  snů předchozích generací. Pokora je naše mantra.

Nemíním v tomto textu oslavovat  můj tým. Ostatně, s výjimkou  zápasů v Lize mistrů,  celkem  nebyl důvod  k nějakému  nadšení. Většina  zápasů  letos to byla  herně docela  velká mizerie a jeden se musel jen ptát, kam zmizel ten senzační esprit  z minulého podzimu a  divit  se jak  jeden a tentýž  hráč  se během pár  dní odnaučil hrát  fotbal. Kdybych to měl na  někom ilustrovat, řeknu -Kopic. Ať se na mne  Honza nezlobí, ale  tenhle jeho mátožný dvojník z letošní ligy  nemá nic  společného s tím báječným plejerem z loňska. Jen číslo na dresu. Ale není v tom sám.  O to zajímavější  je,  že  v tabulce je  vlastně  Plznička  jediným  zůstavším konkurentem Luftjardy  a  vlastně jediná, která by  tady  mohla  efektivně zatrhnout  čínské fotbalové rejdy /nenaklusal by  zase  čínský velvyslanec  k Babišovi, že jako je povinen zajistit zájmy  oprávněné čínských firem, jako třeba  fotbalový titul?/. Se zlomkem prostředků, které MiliJarda  tak  velkoryse rozhazuje. Z  cizího, přirozeně. V tom byl ostatně  vždycky  šampionem.

Ale nemá to být  dneska o politice nýbrž o  fotbalu a jak jsem signalizoval hned  na začátku –  o prachách.  Bez těch to fakt  nejde a  o prachy  jde vždycky  až v první  řadě, jak  řekl už klasik Klaus.

Jemu fotbal  nic neříká, ale pro něj to platí také. Dost možná , že pro fotbal více než pro cokoli jiného. I v  tomto směru se  Eden vydal zajímavou cestou – zřejmě  se tam rozhodli, že v  rámci velkého skoku postaví nejméně  deset jedenáctek. Takže  automaticky  skoupí  každého, kdo se  v lize  jen trochu ukáže. A především každého,  koho by  chtěla nebezpečná konkurence. Myšleno zejména  Plzeň  nebo Letná. A  když  dojde právě na  tyhle pády, pak čínský  místodržící opravdu  nekouká napravo, nalevo a sype. Viz případ  Matoušek. Viktorce  v  tomhle furiantském mariáši nepomohla  ani předběžná dohoda  s Příbramí, ani s  hráčem,  prachy  to vyřídily  jinak. A sám fotbalista, který  měl velkou formu? No tak  ten v  Edenu skoro nedostal čuchnout a půjde  pro jaro na hostování  tam, odkud  přišel. Sparta si to prožila s Jugasem a Coufalem. Prostě  MiliJarda přeplatil i rudochy a  ti utřeli nudli a  slzy.

Výsledkem  téhle přebíjené ve stylu  frajerů z vesnické hospody  je to, že  kluby  náležitě  zvedly  ceny. Když může  cálovat  Slávka,  zdražili všichni, kdo mají nějaké zajímavé koně.  To, že  čínské love  financují  v podstatě  převážnou část  české ligy  mi rozhodně  nevadí.    To je  snad jediný  fungující  případ, kdy  ze  Zemanovy  servility  vůči Pekingu něco konkrétního v  téhle  zemi zůstane. Míním pozitivního. Protože  místní fotbal prostě  umírá na  nedostatek financí. Na druhou stranu se vytváří jasné  diferenční  čára  ve  vrcholovém kopání do míče – na  jedné straně  jsou obě  pražská S, na druhé všichni ostatní. Kteří prostě  tvoří jen kompars. Kanonenfutr.  Někde  na dělící linii je  Viktorka. Díky tomu, že letos  hrála  Ligu mistrů a hrála ji nad očekávání! Klidně přiznám osobní mínění  bylo někde u  těžkého  výsledkového propadáku. A po domácím  utkání s  CSKA se  smolnou remízou v poslední sekundě, mi  zbylo jen konstatování, že  holt  skončíme  jen s  jedním bodíkem poslední.

Je příjemné se někdy a  hodně  zmýlit. Co nefungovalo v lize  se  dařilo  naprosto nečekaně  na  nejvyšší  možné evropské  úrovni. Ano, přišly  debakly s Realem v  Plzni a v Římě, ale  na  Realu, v Moskvě a zejména  doma  s  AS?  Paráda!  Paráda! Až se jeden zdráhal věřit  tomu,  že  jde o stejnou kapelu, co odehrála před tím tragické  zápasy  v Edenu, Jablonci, Liberci a doma  s Příbramí.

Viktorka  v tomto směru nebyla  sama  co odkopala  skvěle  pohárovou  Evropu. Slávce  vyšly  obě  střetnutí se Zenitem Petrohrad. Olmík se také rval úžasně  se Španěly v  kvalifikaci o EL a  Peltaveni nakonec zabodovali v Kyjevě.

Taky  jste přemýšleli, čím to je,  že  se tyhle  mančafty  trápí v lize se  Slováckem, Teplicemi, Karvinou  nebo Opavou? Klidně  jsem mohl jmenovat  Bohemku nebo Příbram, aby  bylo jasno, že  nemám  žádný despekt k moravské části naší ligy.   Jen prostě poukazuji na  rozpor  mezi  běžným výkonem  našich předních mančaftů se  spodními patry  tabulky a  tím špičkovým, které docela  často podávají proti skutečně renomovaným soupeřům ze  zahraničí.

Většina  fandů si  vystačí s dvěma konstatováními, aby měla  jasno:

a- utkání proti  supersoupeřům  je  něco jako supermotivace

b- ti velcí  české mančafty  leckdy podcení.

Tohle je jistě pravda. Ale  soudím, že je v  tom ještě  něco jiného. Žijeme  v době, kdy  videorozbory  jsou  naprostou nutností i při utkání  se  Sokolem Horní Dolní. A naše mužstva vymýšlejí taktiku  přesně na každého soupeře  zvlášť. Ti velcí zahraniční to dělají stejně. Jenže  asi  ne  zrovna, když  mají nastoupit proti  tuzemským kopálistům.

Nemůže  to být náhoda, když  to na podzim fungovalo  takhle  masově, že prostě  české celky  se dokázaly prosadit a nakonec i bodovat. Troufnu si tvrdit,  že  Real, AS  Řím,  Zenit nebo Dynamo Kyjev v přípravě neřešily  nějaké  herní přednosti  nebo zvláštnosti Plzně, Slávie  nebo Jablonce či Olmíku,  ale  vyšly  ze  své daleko větší  individuální  technické  vyspělosti a vyšší  herní propracovanosti jako faktu a  věřili, že  to prostě  musí  na  ty  české pod/průměrňáky  stačit.  Taktiku pro zápas  postavili jen  sami na sobě a nepitvali protivníka. A když dali rychlý  flastr, tak také  stačilo. Když ne?  Tak  najednou  naše mančafty  zjistily, že  vlastně  mají  tolik prostoru pro zakládání  útoků,  jaký jim  nikdo v lize, včetně poslední Dukly,  nikdy  nikdo  neposkytne. A když si  akci nezkazí  nějakou triviální technickou chybou jedince /což se stávalo velmi často/, pak že budou opravdu nebezpeční!

Je a není to podcenění. AS  by v italské lize  nikdy nedarovala  soupeři tolik možností kombinovat ve středu  pole! Věřili na svou  sílu. Docela oprávněně, kvalita  individuálních technických  vybaveností byla nebetyčně  rozdílná. Naše  celky  na svoji pracovitost a poctivost a  taktika  defenzivy  byla  vždycky  tuzemskou doménou. Tak jako Karviná  nebo Příbram umí znepříjemnit  život   velké české trojce, dokud  mají sílu a  jsou schopni  běhat   a plnit obranné úkoly, tak fungovaly proti evropským esům Plzeň, sešívanci, Jablonec a  konec konců i Olmík.. Vyplatilo  se. Do jarní Evropy  postupují dva mančafty.

Ovšem  k nějakému  jásání  není důvod. Nejspíš, pokud nebude velká smůla,  uhájíme  i pro další sezonu koeficient mezi 15-ti nejlepšími, což znamená opět možnost vyslat  do Evropy  celkem 5 zástupců. Nicméně  je poctivé  si  říci,  že tenhle počet je nad  reálné síly  tuzemského fotbalu. Ano byl  v posledních deseti letech tuším jeden  ročník, kdy  do jara postoupily tři kluby, ale  zpravidla  už dva byl obrovský  úspěch.   V podstatě  to znamená,  že  nějakou  roli  v evropském klubovém  fotbalu  mohou reálně sehrát  jen dva, maximálně  tři česká mužstva. Zbylé   z těch pěti   vlastně  jen odepisují  z  našeho klubového koeficientu. Nic k němu nepřidají. Olomouc reálně   neměla  šanci, i když se byla  na výsost  statečně  a vlastně  se Španěly odehrála jediné dva kvalitní  zápasy podzimu, ta si nemá co vyčítat.Ovšem bych byl  velmi zvědav, na její výkon, kdyby  jí los  přisoudil nějaký  balkánský  mančaft  nebo Poláky, Maďary, Bělorusy, Ukrajince a  tak.

Vyřazení rudochů se  Suboticí? To byl jeden  z highlightů podzimu! V kategorii Karamboly-Trapasy!

Ani do budoucna  tomu nebude jinak. Pokud se nenajdou   mecenáši s  „bezednou“  kasou  i pro další kluby a nikoli jen pro obě  S. Bez prachů to prostě nejde. Bez těch  tuzemská klubová  kopaná  žádné trvalé a stabilní mezinárodní renomé nezíská.

Už  jsem psal, že  Viktorka  je  někde na  dělící rovině  mezi těmi finančně  vyfutrovanými a zbytkem peletonu, co žije  z  ruky  do úst.

Ano, letos  natankovala   v LM  opravdu  obrovské finance. Na  tuzemské poměry. Media  uvádějí  770 milionů.  Já to mám za  810, protože  připočítávám ještě  výnos  ze vstupného. Což je  v  českém klubovém fotbálku  naprostá  finanční fantazie. Jenže jde o příjem   mimořádný a v podstatě neopakovatelný. Nedá se na něm stavět. Jen nejbližší dvě, max tři sezony. A pak? Buď přijde další zázrak nebo….Nebo česká realita – postupně  stále  větší začleňování do houfu českého průměru. Se všemi důsledky. Protože bez prachů, přesněji – dnes už  velkých prachů, díky  Tvrdíkově  možnosti  rozhazovat  čínské chechtáky,  to už prostě  nepůjde. Zejména  v situaci, kdy Křetínský  je  za totálního kašpara! Zkusil Spartu internacionalizovat. Výsledkem byla  totální a historická blamáž, trvající  už  dvě  sezony nepřetržitě.  A  finančně? Křetínský odepsal jen ve finančním roce  2017 třičtvrtě miliardy!  Naprostý a ojedinělý  rekord  packalství v  českém fotbalu!

Někdo mi  může  nyní omlátit o hlavu, že  jsem v minulých letech  trend  té internacionalizace   tady  na Kose,  ve  fotbalově  hodnotících  článcích, podporoval. Je to pravda. A  myslím si  čím dál více,  že pokud  někdo chce  v tuzemsku vytvořit  konkurence schopné  mužstvo  v evropském měřítku, míním trvale  konkurence schopné,  musí nastoupit  tuto cestu.  Prostě  z  českých/slovenských  kopáčů  průměrný evropský celek dohromady  nedáte. Na  tom úspěchy  Viktorky  nic nemění.

Jenže Křetínský fotbalu opravdu nerozumí a jeho výběr person, které  mu rozumět mají za něj, je katastrofální.  Už minule jsem dával odkaz, podle kterého  při jednání s Vrbou měl konstatovat, že  ho asi chtít nebude, protože hraje nemoderní, zastaralý  fotbal /Procházka  Hattrick/. Nejsem si jist,  zda si to známý  antiviktorián a plzńobijec  nevymyslel. Soudím, že nejspíše  ano, aby  si, po svém zvyku,  kopl do nenáviděného klubu. Co ale je jisté je, že  Křetínského emisaři s  Pavlem Vrbou skutečně jednali jak s onucí. Při návratu z Ruska mu měli  „nabídnout“  trenérský post na Letné za  250 litrů měsíčně. Konkrétně  vševěd  Kotalík. Což se pochopitelně  rovnalo osobní urážce. Takže  Vrba  znovu do Plzně, Srandaccioni na  Letnou.  Ve  finančním  vyjádření – Plzeň miliarda   z Evropy za poslední dvě  sezony plus, Sparta nejméně miliarda  mínus. Plzeň nejméně jeden titul, jak dopadne  aktuální liga  se ještě uvidí, Sparta totální ostuda dvakrát za  sebou! Tohle  se Křéťovi  povedlo mimořádně!  Spolu s  každým nesparťanským  fanouškem říkám – jen ať jim to ještě  chvíli vydrží! Jenom tohle i je MOŽNÁ  může  TROCHU a  na chvilku, naučit pokoře. Protože není pochyb, že  rudoši se do české  fotbalové špičky  zase, s plnou parádou, vrátí. JENŽE  NEJDŘÍVE MUSÍ UDĚLAT DOMÁCÍ ÚKOLY.

Těch není  vůbec málo.Znamená  to  dát dohromady  klubový MANAGEMENT, hodný toho jména. Nikoli spolek kamarádů. Ale  lidi, kteří ví, znají, mají autoritu a dokáží si své prosadit  i proti majiteli, co si myslí,  že má  jako jediný patent na rozum. Což je  v kritickém rozporu s osobním přátelstvím, nějakou  předchozí vazbou na klub  nebo osobní zásluhy  o Křéťu nebo Spartu  – dnešní letenský modus operandi.

Druhou nutnou podmínkou je přebudování  kádru. Sparta  se od jiných klubů v  zemi lišila tzv. sparťanským srdcem. Lze ho čekat od  zástupu  Rumunů,  Jugošů, Turka, Izraelce a  vím já jakého  ještě pronároda?    Upozornil jsem na  tohle  nikoli dnes,ale  už před  startem ligy  2017/18 a také konstatoval, že nutně musí  dojít k pnutí  v kabině, vzhledem k tomu, jak cizinecká legie byla diametrálně jinak zaplacena  než  její česká  část. Která  navíc ještě  seděla  na střídačce. V lepším případě, jinak na  tribuně. Všechno plasticky  dokumentuje případ  Šuralovy  nové smlouvy. Nemám tohohle  frajírka  rád. A  v Plzni bych ho nechtěl, podle mne  je hodně  nakřivo. Ale  to není důležité. Šural když zjistil, kolik bere Kaya a Rumuni a  kolik on, tak si při jednání o novém kontraktu  měl říci  o  mega měsíčně. Čímž  naštval vedení. Ti mu to nechtěli dát. Jsou li moje  informace správné, slevil na  700 000. Byl opět  odmítnut. Ačkoli  každý  zahraniční  nekop a nesrdcař  bere více.  Takže frajer  řekl dost, končím na Letné a jdu jinam.

Tohle je druhá strana  internacionalizace! Prostě  skloubení  domácích a  cizáků a  vytvoření kompaktní jedenáctky a fungující kabiny.  Ve Spartě  se to evidentně nepovedlo.  A není to jen kvůli prachům, jakkoli to kvůli prachům také je. Někdo může  konstatovat, že  ve  velkých /a  v podstatě i menších a malých zahraničních ligách/ to  bez problémů na multinacionální  bázi funguje. Tak proč by to nemělo klapat u nás?

Tak především, tam s tou internacionalizací začali před  dvaceti třiceti roky. Postupně. Mezi tím vybudovali  systém skautingu a akademií, kde  si zahraniční hráče připravují. Fotbalově, kulturně, jazykově, mentálně.  A  také  finančně – domácí  hráči nejsou  za  ořezávátka a  finanční pitomečky. Je  nastavena  vnitřní atmosféra,. Pro  tuzemce  i  zahraniční akvizice. Křetínský/Srandaccioni to chtěli zmáknout  za dva měsíce. Ščasný s  Hapalem  také.  To nefunguje. A fungovat nemohlo. Sparta  rozbila  svou českou kostru a  poslala na  hřiště  9-11 cizáků. No když to může  dělat ManCity, tak proč ne  Sparta, že?

Například proto, že v ManC  všichni hráči nějak mluví anglicky. Z  těch  rudých zázraků česky  nikdo a většinou se  o to ani nesnaží.  Je to pro ně  jen další štace. V ManC nejde o štaci, ale  splnění  snu! O  zajištění do konce života!  Všichni to vědí a  chápou. Ovšem někteří i tak nerespektují to,co s  tím souvisí. Ale to je jiný příběh. Sparta je prostě   jen další štace, protože  zrovna  nebyla jiná, lepší.

Kolikrát  už  jste  četli, že  Stanciu je  nejdražší  hráč  české ligy?  Mnohokrát, že?  Stál, představte  si – asi 117 milionů kaček…. V mezinárodním  srovnání  jde  o naprosto nezajímavou a podprůměrnou sumičku! Cena  hráče  3. či spíše  4. kategorie!  A jsme u toho!

To, co u nás  vypadá jako superluxus  je prostě  výprodejová  kvalita!  Stanciu  je  nepochybně  hodně  nadstandardní  plejer  svou  výbavou. S nožičkama  umí. O tom žádná.  Jenže  i  s tím, co dostal naděleno ohledně pumlíče  v kolébce, žádnou díru do světa neudělal! Nikomu to nepřišlo divné! Všichni jaksi měli za to, že  to je  shoda okolností  a že trenér / trenéři  Anderlechtu  jsou  tupci, co nevidí diamant, co mají na  lávce. Že  na Letné fotbalu rozumí lépe! No a pak přišel zápas  Sparty s Viktorkou a  Stanciu zcela nepochopitelně a zákeřně podrazil, za  zády  rozhodčího Limbu. Dostal, po zásluze  redku a  šel ven. Soudnému člověku  v ten okamžik bylo jasné, proč si  v Anderlechtu moc nezakopal. Tamní  trenéři prostě  u něj objevili asi i jiné  věci než jen kopání do míče. Které, jde li o charakter,  mají obrovský vliv  na  mančaft. Zejména  u borců, na nichž má stát  celkový  výkon! A odstavili ho.   Mám dodávat, že  totéž  lze napsat  Kangovi nebo  Ben Chaimovi? Z těch  sparťané nikdy nebudou.

Tohle si v dobrých  zahraničních klubech nikdo nedovolí!  I to patří k internacionalizaci! Netvrdím, Robben či Lewa v  Bayernu  jsou kovaní Bavoři na  krev. Jen vysoce   odpovědní provozovatelé  svého řemesla. S  ručením neomezeným pro  svého aktuálního zaměstnavatele. Neoddělitelně!

Českému  hráči, který jde do obou S nebo dnes ještě pořád  do Viktorky, není vůbec  nutno něco podobného vysvětlovat! Po zahraničí je  smlouva  s těmihle  třemi kluby  maximální meta, kterou může  tuzemec  dosáhnout. Ne tak pro cizí  žoldáky. Pro ty je to jen ta  další štace. 4. kategorie. A tak k tomu přistupují. Však také nejde o žádné Lewandovské nebo Robbeny.  Stačí se podívat na  takového Edina  Džeka. Ten byl u Teplíků stejně poctivý a profesionální  jako je  dndes  v AS  Řím nebo před tím v ManC…. Tohle je  ten rozdíl mezi ním a  Stancuem a Kangem.

Jakýkoli český  klub bude  muset dlouhodobě  hodně  zapracovat, aby se  stal celkově  alespoň  slabším evropským průměrem. Svým  vnitřním nastavením, procesy a  chodem. Jde o dlouhodobý proces.  Jestliže tohle  vytvoří a  k tomu získá i ty naprosto nezbytné, v současnosti pro českou ligu  gigantické   finance, pak si bude moci dovolit  kupovat trvale  alespoň  třetí  jakost na světovém hráčském trhu. Tedy  borečky, co budou mít nějakou fotbalovou kvalitu a vedle  toho budou chápat české angažmá  jako šanci k posunu nahoru. Nikoli jen jako nějakou  další štaci.  Tohle je  problém internacionalizace Sparty. Idea  byla  správná, provedení naprosto diletantské. Díky, že  Křetínského  bafuňářstí mistři vesmíru těmi směšnými  250  000 urazili  Vrbu a on šel k nám! Více  se  o podzimním rudém fiasku rozepisovat  nehodlám. To přenechám jiným. Stejně  se v tomto směru  činí jako diví.

Ale  protože  leitmotivem dnešního psaní  je spojení fotbal a prachy, pak Sparta je exemplárním příkladem rčení, že  peníze nejsou všechno. Samotné love  také nestačí. Naštěstí.

Co  dál?

Jen pár  slov  o zbytku ligy. Zdá se, že se nám rozdělila na  dvě  skupiny  – prvních pět a ostatní.

Příjemným překvapením  je pro mne  držící forma  Jablek. Patřil jsem k těm, co si mysleli, že  jaro bylo jejich  přechodným vzepětím. Jenže plukovník Rada  v nastoupeném trendu vydržel i na podzim. Dobrý, hodně dobrý! Jenže  zdá se, že Peltič musí prodávat. Masopust už je pryč, Trávník možná  balí, zamávali  Lischkovi s Hanouskem. Jestli to takhle nějak dopadne, nevěřím, že  Jablonec podrží svou výkonnost. Ale podzim byl parádní.

Na druhou stranu nejsem překvapen  tím, jak vzhůru vystřelil Baníček. Prostě  před jarem nakupoval. Hodně a kvalitně. A když  byl zvládnut  kritický boj o záchranu ligy, musela  se, v normálním nastavení, ta kvalita projevit!

Hodně dobrou práci odvádí  tolik vysmívaný  Michal Bílek ve  Zlíně. Mužstvo má tvář a fazonu a dokázalo se vypořádat  i s několika citelnými hráčskými ztrátami. Mimo jiné proto, že se vracejí ztracení synové. Ale jaké bude jaro?

Liberec? Pro mne dokonalý jojo tým. Nahoru a  zase  dolů. Zahráli špičkově proti Viktorce, další  mače trapně odevzdali. Karl opět  prodává klíčové hráče. A bez  Ševčíka? Jsem zvědav.  Ale  starosti mít nebudou. Mají  nahráno.

Teplice?  Po špatném začátku se chytli a jsou asi tam, kam  výkonnostně  patří.Ale také budou  hráčsky  krvácet. Vaněček pryč, Král pryč.. Možná ještě někdo.

Opava? Kdyby  hrála od  začátku soutěže  doma a ne v Brně, byla rozhodně  výše. Tradiční nováčkovský esprit plus solidní hra. A  to i přes  mizerný start. Jenže  i Slezany  potrefí rozborka. Kayamba  už je  u nás, Kuzmanovič  maže  k arcinepříteli do  Ostravy, Puškáč  také.  Uvidíme, jak to  s nimi zamává. Ale  o záchranu se bát nemusí. To už dají.

Bolka  je  malér. S Komličenkem v jeho  naprosto unikátní fazoně  a  desátý  flek?  Zoufalost nad  zoufalost. Větší je jen ta  letenská. Bez famozního Rusa  by se pleskali někde v nejnižším ligovém suterénu. Jsem zvědav,  co se  nyní bude dít ohledně  jejich  snajpra.

Slovácko, Bohemka, Dukla – tak to je mizerie. Daleko za očekáváním. Především  houžvemi z Bohemky  jsem nemile překvapen. Jsou prostě  za očekáváním  na  hvězdné roky daleko.

Příbram překvapila  několika  senzačními výsledky, ale  selhala  tam, kde prostě potřebovala  bodovat. Se soupeří, s  kterými se bije  o holou existenci.

Pro mnoho fandů je  zklamáním Olomouc. Pro mne osobně nikoli. Loni jim všechno vycházelo. Na to nelze  sázet. Trenéru Jílkovi  narostl hodně  a hodně  hřebínek. Myslel si, že  všechno zná a  od  všeho má klíče. Zjistil,  že  nemá a nerozumí.  Když se mužstvo dostalo do krize, ukázalo se  že  talenti typu Houska, Falta, Kalvas a  pod.  jsou sice  zajímaví hráči, ale  zatím ne  takoví, aby  dokázali lámat  krizové momenty. Což neznamená,  že  takovými nebudou napřesrok.  Když si  to zase  v Sigmě  sedne, může být  rychle  všechno jinak.

Zbývá Karviná. Ta  se loni  zachránila  v poslední chvíli v zápase pravdy. Letos  je to s ní jinak. Osobně si nemyslím a  už  to bylo konstatováno minule, že  severní Morava  je schopna  utáhnout  na slušné úrovni  tři  prvoligové fotbalové  mančafty a k tomu  dva  extraligové hokejové.  Na to  tam prostě není ekonomický  fundament!  Fotbal i hokej je prostě  o penězích.V našich poměrech a měřítkách – velkých penězích. A ty musí někdo vydělat a investovat do černé díry jménem  vrcholový fotbal a hokej. A  to dlouhodobě.

Prostě  prachy  a zase prachy! Jsem zvědav, jak se  s tím v Karviné vypořádají.

Co dál? Mám hotovo?  Ještě  ne. Normálně nemám zájem  komentovat národní mužstvo. Tentokrát musím. Po  naprosté zoufalé marnosti,co repre předváděla pod  Jábulímem a jeho zaslouženém  a velmi zpožděném vyhazovu, přišel Jarda Šilhavý.  A jako by se mávlo kouzelným proutkem!  Jiná hra a  jiné výsledky!  Nepřeceňuji je, ale  kdo rád kouká  na  naprosté tragedie, což  byl Jarolímův  repertoár?

Zajímalo by mne, co je  pod  Šilhavkou jinak. Jedno je jisté  – tahle proměna  není o prachách. Tohle bude o lidské chemii,  o atmosféře, o důvěře, o chování se k hráčům, a kdo ví o  čem ještě. A také o  štěstí. Které Šilhavý  zjevně má. Ať se ho drží! Ostatně  uvidíme, jestli je  ten obrat trvalý. Začíná kvalda  o ME.   Když se podívám na los  naší skupiny, pak to nebude vůbec  snadné. Obecně se má  za to, že  rozhodovat budou  zápasy  s Bulhary. O druhé místo. Ale mně  se nelíbí ani ta podceňovaná  Černá hora. A kopat  v drogově  dealerské republice Kosovo? Tak to bude zážitek sám o sobě. Uvidíme, jestli  Šilhavému jeho kouzlo vydrží. Přeji mu, aby  ano.

Proto, aby  fotbal fakt nebyl jen o penězích!

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotbálek se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.