Tip na dobrou knížku: Císařův prezident – Tajemství rodiny TGM


napsal Řezníček z Brna

Tip na dobrou knížku: Císařův prezident – Tajemství rodiny TGM
Autor knížky: David Glockner
Vydalo nakladatelství: Euromedia Group 2015
Počet stran 293
 
Otázka, zda Tomáš Garrigue Masaryk byl nemanželským synem císaře Františka Josefa I. se vznáší nad bývalými zeměmi monarchie už více jak sto let.
Tato kniha mapuje záhadné a dosud opomíjené události v Masarykově životě a hledá souvislosti s tím, co se dělo v rodině císaře Františka Josefa I.
Výsledkem je barvitý a místy velice pikantní příběh dvou rodin, Masaryků a Habsburků, který hypotézu, dosud považovanou za skandální staví na překvapivě pevné faktografické základy.

Ukázka z knížky:
V roce 1900 Masarykovi nepřátelé objevili v jihomoravských matrikách zápisy, z nichž měli upřímnou radost.
Šlo hlavně o údaje o Masarykových rodičích, do té doby neznámé a opomíjené.
Vyšlo najevo, že jeho matka je o deset let starší než jeho otec a TGM se narodil sedm měsíců po svatbě rodičů.
Jeho matka přivedla na svět několik let před narozením TGM nemanželské dítě, které brzy po porodu zemřelo.
Tyto fakta již tenkrát spustily lavinu dohadů, kdo je vlastně otec TGM.
Cíl měly jediný, zdiskreditovat osobu TGM….. 
 
Fakt, že v kopiáři (deníky císařů Rakousko-Uherské monarchie, které velmi pečlivě vedli všichni panovníci monarchie a kam zapisovali každý den všechny podrobnosti, které vyřídili, poznámky a úkoly pro další dny) se na několika místech objevuje jméno Masarykovy matky Terezie Kropáčkové. Nejznámější je zápis Kropaczek erl, který zapsal tehdy devatenáctiletý František Josef do svého kopiáře na konci roku 1849.
Byly nalezeny i další záznamy rukou císaře, kde se nalézá jméno Kropaczek.  Mimochodem to slovíčko ERL za jménem Kropaczek znamená vyřízeno.
Ukázka z knížky:
Překotné události roku 1848 vyvrcholily uvedením Františka Josefa I. na trůn. Mladý císař měl najednou plno vážných starostí – tou největší bylo zabránit rozpadu říše. Vzbouření Maďaři kladli rakouské armádě houževnatý odpor.
Císař byl zahnaný do kouta. Série dalších porážek od maďarského vojska jej donutila, aby přistoupil na nabídku ruského cara Mikuláše I, že vyšle proti vzbouřeným Uhrám vojenský sbor.
A tady začněme pohyby císaře sledovat podrobněji.
Pro tento příběh je totiž období od konce května do poloviny června 1849 důležité.
T.G. Masaryk se narodil 7. března 1850, k jeho početí došlo na přelomu jara a léta roku 1849.
Centrum dění se přesunuje z Vídně do malého městečka na jihu Moravy – Hodonína, kde se formují ruské jednotky cara Mikuláše I a rakouské armády,  a kde je i mladý císař František Josef I,  a kde žije a pracuje i Terezie Kropáčková.
Mladý císař musí být samozřejmě v centru dění – v Hodoníně. Po celodenních přehlídkách, raportech se tu nabízí příjemné uvolnění v náručí Terezie. 
 
Rakouska armáda spolu s ruskou armádou drtivě porazila vzbouřené Maďary u Komárna a později u Világoše (od té doby se říká, ti dostali világoš, poznámka autora). Autor knížky snáší další historická fakta k osobě Terezie Kropáčkové, v té době inteligentní mladé ženy, velmi hezké, plynule hovořící německy a ač pracovala jako kuchařka, oblékala se jako měšťanka ze střední vrstvy a byla považována ve své době za „lepšího člověka“.
Velmi jsem v knihovně Jiřího Mahena váhal, zda-li si tuto knížku půjčit. Na první pohled se mi zdála jako „bulvár“, navíc autor knížky není historik, ale spisovatel napínavých historických románů.
Knížka ale není historický román, je to literatura faktu, kdy spisovatel vychází z celého spektra životopisců TGM a císaře Františka Josefa I. Střídají se zde kapitoly se života TGM a císaře, psané velmi poutavě a doslova nabité historickými fakty, o kterých jsem neměl ani tušení.
Když se soustředím na osobu TGM, ke kterému mám jako Čech vřelejší vztah, než k císaři, vychází mne to z toho především obraz TGM jako člověka. Je zde líčen se všemi klady i slabostmi. Nebyl vynikající student, měl problémy se svou nespoutanou povahou, ale přesto od mala svým aristokratickým chováním vzbuzoval přirozenou autoritu. Často se dostával do problémů, ale někdo nad ním držel ochrannou ruku, a tak mu pomáhal řešit jeho často složité životní situace i finanční problémy.
Vybral jsem dvě ukázky z různých období Masarykova života. Ta první se týká jeho studia psychologie, kdy mladý TGM se soustředil na výzkumy v oblasti hypnózy a příčin sebevraždy.
Ukázka z knížky:
Masaryk, jak už jsme řekli, k sobě přitahoval zvláštní osobnosti.
Jednou z nich byl i Isidor Flesch, syn bohatého brněnského továrníka.
Tento melancholický mladík chodil v 70 letech na Masarykovy přednášky na vídeňské universitě.
Zaujalo ho, jak barvitě se docent Masaryk dokáže zamýšlet na sebevraždou.
Když pak Masaryk v roce 1882 získal místo v Praze, odjel tam Isidor Flesch za ním a dál navštěvoval jeho přednášky.
O rok později zamířil do Berlína, aby tam pokračoval ve studiích psychologie.
O vánocích 1883 přišla odtamtud šokující zpráva – Isidor Flesch se zastřelil a veškeré svoje jmění odkázal Masarykovy!
Šlo o sumu 124 000 zlatých, což v té době představovalo 60 ročních  profesorských platů.
Ozvali se příbuzní nebohého Isidora i Masarykovy nepřátelé.
Ti první zpochybňovali závěť jako takovou, ti druzí si celou kauzu vykládali tak,  že Masaryk duševně labilního  studenta dovedl k sebevraždě a to s podlým úmyslem dědit.
Masaryk to nakonec vyřešil tak, že přijal pouze polovinu dědictví a druhou polovinu rozdělil mezi příbuzné zemřelého.
V každém případě tak Masarykovy spadlo do klína nádherných 62 000 zlatých, takže mohl směle vrátit všechny půjčené peníze  a navíc se pustit z ekonomického hlediska do většinově bláznivých aktivit. 
Jednalo se především o sponzorování trvale prodělečné tiskárny jeho bratra a vydávání silně prodělečných časopisů.
 
Další ukázka se týká jeho vztahu se slečnou Charlottou Garrigue, svoji pozdější manželkou. Jedná se o dramatickou událost, kdy TGM zachránil život paní Goringové, přítelkyni rodiny slečny Charlotty Garrigue.
Ukázka z knížky:
Za pár týdnů požádá Masaryk slečnu Garrigueovou o ruku.
Došlo k tomu za dramatických okolností.
V úterý 24. června se sedmičlenná společnost v čele s paní Göringovou vypravila na projížďku po kanálech a jezerech do nedalekého Connewitz.
Všechno šlo hladce až do okamžiku, kdy se rozhodli společně povečeřet na břehu.
Bylo čtvrt na deset, takže se společnost vyloďovala už za tmy.
Masaryk s Hedvikou a Carlem vystoupili jako první, za nimi se z lodi soukala korpulentní a neohebná paní Goringová.
Uklouzla jí noha, člun se odrazil od břehu a tělnatá dáma s výkřikem zmizela pod hladinou.
Masaryk se nerozpakoval a skočil za ní.
Po dvouminutovém zápasu v hluboké vodě jsem jí živou vytáhl, líčil později Masaryk.
Takovou práci jsem nikdy nezažil a nikdy jsem smrti nehleděl tak zblízka do obličeje.
Půdu pod nohami jsem neměl, protože břeh je tam kolmý a paní velmi těžká, v šátku a šatech, já také ošacen, zápasil jsem ze všech sil, než jsem jí na břeh dostal.
Okamžik jsme byli oba pod vodou jakoby ztraceni a tehdy jsem se loučil se světem – jako střela projely mne vzpomínky na všechno a na drahé mě osoby.
 
Autor knížky jde časem a střídavě v jednotlivých kapitolách popisuje život Masarykův i císařův a nezapomíná na fakta, které směřují k tomu, že Masaryk byl jedním z osmi císařových levobočků.
Zda-li skutečně byl TGM císařův levoboček byl musel prokázat test DNA, ale snad to ani není to nejdůležitější. Já jsem celou knížku s velkou chutí přečetl a dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí ze života obou historických osobností a mohu řici, že to byla nejlepší knížka z literatury faktu, ke které jsem se v roce 2018 dostal.

 
Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.