O Tříkrálové sbírce, Katolické Charitě a o platech zdravotních sester v Charitě pracujících z pohledu starobního důchodce, který tuto službu potřebuje.


napsal Geordyn

 

Tak, nadpis článku bych měl. A Tříkrálovou sbírku podporuji  svou stovkou nebo padesátkou do kasičky pravidelně každý rok.
Pochybuji, že se v české kotlině, nebo v moravských úvalech – a tam zvláště, se najde někdo, co nikdy neslyšel o Třech králích a nebo se jim někde říká také tři kouzelníci i také mágové. Tak dávno se to stalo, že nelze o tom ani pochybovat, ani tomu věřit. Bible se o tom zmiňuje také jen kuse a je tolikrát překládaná do různých jazyků s možnými omyly, že i tento údaj nemusí být pravdivý.
Ale nepopiratelný fakt je, že okolo šestého ledna, každý rok, zazvoní u mých dveří skupinka tří školáků, oblečených do červených pelerýn s papírovými korunkami na hlavách. Doprovázeny jsou vždy dospělým průvodcem, majícím zapečetěnou pokladničku.

Školáci začnou, když otevřu dveře zpívat hezkou lidovou písničku, ve které oznamují svou totožnost s přáním štěstí a zdraví. Ve druhé sloce oné písně se dozvím, že k nám přišli zdaleka, po dlouhé cestě. Třetí sloku už vynechávají, aby organizace, která je vyslala, nebyla nepřejícníky nařčena z rasizmu, nebo z jiných nepřístojností. Původní text třetí sloky totiž zní…..co ty černý, co tam vzadu, vystrkuješ na nás bradu.
Teď by si posluchač v případě, že by tu třetí sloku zazpívali, mohl pomyslet, že se může jednat o:
a) Provokatéry, mající od Ministerstva pravdy za úkol sledovat reakce posluchačů na svou rasistickou provokaci.
b) V tom horším případě, by mohlo slovo brada upomínat na jistého strýce, který také přišel – dokonce přiletěl zdaleka pro vyznamenání, ale ostrouhal.
Takže si u mých dveří vyslechnu pouze první dvě sloky písně a vždy koledníky obdaruji několika jablíčky, nebo kousky cukroví, abych je povzbudil za jejich snahu a do oné pokladničky, jak už jsem výše zmínil, vložím tu 50.- , jindy 100.- Kč. Vím, co se sluší a patří.
Do takových podrobností rozebírat záležitosti Tří králů, jsem ale nechtěl. To je zde mimo program.
Jde o tu sbírku organizovanou již od roku 2000. Tehdy pouze v Olomoucké diecézi. Tam to začínalo. Později již i v ostatních částech státu, tedy správněji, v jiných oblastech spadajících do správy katolickýchprelátů jak lze z pohledu ateisty také bez uzardění konstatovat. Promiňte paní Antonie. Musel jsem.
Tříkrálová sbírka je největší dobrovolnickou akcí u nás, kterou každoročně pořádá Charita České republiky. doplňují ji finanční příspěvky dárců prostřednictvím DMS a lze sbírce pomáhat i hotovostí složenkou.
Výtěžek sbírky je určen na pomoc nemocným, hendikepovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším jinak sociálně potřebným. V tomto se církve stále drží svého evangelia. Bůh jim v tom pomáhej i nadále. Když píši církve, mám na mysli i jiné u nás zavedené. Třeba Řeckokatolickou.
Z darů – jak se dovídáme od organizátorů, zůstává 65% charitě, která v místě koledování organizovala, 15% využije na své projekty příslušná diecézní charita, 10% pomůže potřebným v zahraničí, 5% jde na celostátní projekty a zákonných 5% je režie sbírky. Celkově sbírka v průběhu let ve své konečné částce vzrůstá. Takže mohu konstatovat, že ta chudší část obyvatel republiky je postupně stále štědřejší u podobných akcí zaměřených pro sociální oblast. Nejbohatší část populace z lidumilství, zejména  tohohle  drobného,  nepodezřívám. To by neexistovali.
Lze dohledat na webu výsledek letošní Tříkrálové sbírky – celkem i s výsledkem Tříkrálového koncertu, 120 452 251.- Korun českých.
Nyní se vrátím k tomu, co napovídá název článku. Ten až v úvodu.
O Tříkrálové sbírce a Katolické charitě jsem se zmínil. A Charita v našem městečku má také službu pečovatelskou, která je službou terénní a ambulantní, jejímž cílem a posláním je umožnit obyvatelům města a obcí mikroregionu zůstat co nejdéle ve svém domácím prostředí, ve kterém jsou zvyklí žít a mají zde své zázemí. Také poskytují úkony, na které již vlastní síly osoby nestačí. Shrnuto – osobní hygiena, dovoz obědů, nákupy, zajištění léků, úklid a pod.
To pro mne, dosti staršího člověka a jen pro o málo mladší manželku je místní Charita velkým přínosem. Ulehčuje v mnohém život, jaký vždy přináší stáří se svými obvyklými neduhy. Každý nemá od přírody dar zdraví, jako můj nedostižný vzor, pan Ing. Hanzelka, cestovatel a novinář, který se v přiměřené svěžesti dožívá svých sto let života 14. února 2019. K čemuž mu předem blahopřeji. Ale to jsem odbočil. I když rád.
Mne a mou paní – zvláště ji, co čtrnáct dní navštíví jedna ze zdravotních sester (odběry krve, měř. krev. tlaku) a dopraví odebrané do laboratoře. Pak náš telefon laboratoři a následná úprava dávky warfarinu a pod.

Mnozí si  mohou myslet, že služba dodávky teplého oběda od Charity, nebo zajištění nutného léku, případně úklid a pod. jsou bezplatné. Kdepak milánkové, tvrdě na dřevo! A důchodce má sakra hluboko do kapsy. A když zůstane sám, tak teprve je ouvej.
Pro příklad. Měsíčně za teplý oběd pro jednoho – 1800 až 1980.- Kč dle délky měsíce. A jen ve všedních dnech. Za dodání léku 50.- Kč, běžné nákupy a pochůzky 120,00 Kč/hodina a pod.
Návštěvy zdravotních sester působících v Charitě jsou, jak jsem se již zmínil, i neplánované – když nemoc zavelí. Nedalo mi to a optal jsem se jedné ze sester na její plat. Váhala s odpovědí. Klasický úkaz dnešního systému – zaměstnanec – zaměstnavatel. Tajdův! Znalí vědí proč.

Neřekla sumu. Ale znám ji. Nic moc. A také vím, že platy zdravotních sester u organizací typu, jakou je Charita, jsou závislé na konkrétní zdravotní pojišťovně. Zde jde o VZP. Dnes lze vše dohledat na internetu. VZP určuje výši bodu, na kterém závisí celá ekonomika Charity. Kdyby církevní otcové trochu zapátrali ve svém svědomí a ze získaných tak zvaných restitucí, které já považuji za velkorysý dar Českého státu a pustili něco z těch miliard pro obětavé sestřičky, ale ne ty řádové, nýbrž zdravotní, měl bych poněkud střízlivější náhled přesvědčeného ateisty na vliv církví jako organizací, působících na chod společnosti. Doufám zřejmě marně.
Hodnota bodu od VZP je nějakých 1,05 Kč. Solidní plat zdravotní sestry by vyžadoval hodnotu bodu nejméně 2,00 Kč. Zvláště když požadavek kvalifikace není jen maturita z oboru a několikaletá praxe, ale i řidičský průkaz B. Jezdí totiž za svými pacienty ( kterým se nyní urážlivě říká klienti ), za každého počasí . Dívám se z okna. 15 cm rozbředlého sněhu. A v noci to všechno zmrzne. Sedněte do auta a jeďte. Za bídný plat.
Je mi sester líto. A nemohu s tím nic dělat. Jen o této situaci napsat. Protože  mají velké, opravdu velké srdce!

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.