Potpouri


napsal Leo K.

Vlády se chopil Březen. Astronomové sice říkají že jarní rovnodennost nastane až 20. března 2019 v 22:59h, ale už tak nějak unaveni zimou si říkáme, že březen je jarní měsíc. Když se rozpomenu na dětská léta, tak si vzpomínám, že někdy okolo svátku Josefa (19. března) hřálo sluníčko tak, že jsme vlezli do hučícího potoka s ledovou vodou. Doma pak bylo hubování, horký čaj a alou děcka do peřin, abyste se nenachladily, ale březnové sluníčko to odpracovalo za nás.

Ale kvůli téhle vzpomínce článek nepíšu. V posledních únorových dnech se konaly zajímavé akce. V Katalánsku a konkrétně v Barceloně se ve dnech 25. – 28. února konal největší veletrh mobilní techniky MWC 19TM.

Jestli pátráte po smyslu písmen MWC, znamená to Mobile World Congress. Pokud se o něm něco chcete dozvědět, doporučuji portál ŽIVĚ.cz, kde zpravodajové Živě, Jan Láska a Jakub Michlovský komentují ty čtyři výstavní dny přímo z výstaviště. Proč nás má zajímat veletrh mobilní (vztaženo k mobilním telefonům) techniky? Inu z jednoduchého důvodu. Celý veletrh se nesl ve znamení sítí páté generace, ve zkratce 5G. Vida, už se začíná vyjasňovat, že.

Pro nás, ve své většině neznalce, je komentář obou zpravodajů vítanou popularizací problému, o němž toho moc nevíme. Dozvíme proč vůbec 5G, které nám dovoluje zasíťovat technologie s minimální dobou latence (zpoždění) v řádu mili a dokonce mikrosekund. Česky, že zpoždění je v řádu tisícin až miliontin sekundy. Nebo obráceně, že při stejném výkonu, přenesete signál tří, pět až deset krát rychleji, než v současnosti. A také proč to má takový význam právě v Číně (přehuštěnost dat v megalopolích) a ve Spojených státech (velké vzdálenosti a malá hustota obyvatel).

A že technologie Huawei chtějí operátoři nejen proto, že je relativně levný, ale hlavně proto že je opravdu nejlepší. Nejméně o tři koňské délky před všemi ostatními.

A nejen proto, ale i z toho důvodu, že je ochoten poskytovat řešení s otevřeným softwarem, takže si ho může zákazník, pokud nechce proprietární (předpřipravené) řešení, dotvořit podle sebe. Zkrátka dozvíte se celou škálu informací okolo 5G, jenom jedno tam není. Jak je to s bezpečností takových sítí a takových přístrojů. Z celkem logického důvodu.

Bezpečnost dat vypouštěných jako elektromagnetické záření, dat vypouštěných „do vzduchu,“ nelze nikdy zaručit, ať jde o jakoukoliv technologii.

Pro bezpečnost strategicky důležitých, kritických sítí (energetika, voda ap.) platí: rigidně oddělit; nepřipustit, aby tyto sítě, nebo jejich části spravovala komerční společnost a drasticky omezit všechny body, kde se stýká s veřejnou sítí. Tyto body pak důsledně monitorovat vhodným firewallem. Pro příznivce hypotéz o všemocném hackerství: Chci-li cokoliv hacknout, musím s tím být ve spojení. Bez spojení to opravdu nejde.

I tak je třeba riziko omezit co nejvíc, omezením počtu vstupních zařízení. Rozdáte-li 20 speciálních telefonů určených ke kontaktu s chráněnou sítí, zápasíte s dvacetkrát větším rizikem než když je ten telefon jeden. Jestli jste dávali pozor, tak jste si všimli, že tam nezazněl požadavek na 5G ani 4G, že prostě bezpečnost záleží na úplně jiných kritériích.

Ještě něco zpravodajové o výstavě, kterou navštívilo ve čtyřech dnech 109 000 návštěvníků, zamlčeli. Konstatovali totiž, že Evropa zcela nutně 5G technologii bezodkladně nepotřebuje, že si může dát „time-out.“ Že vyvinula technologie, které mohou tu přidanou hodnotu zčásti nahradit. Jmenují například (mimo jiné)Vodafone NB – IoT síť pro internet strojů. Ano, to je pravda, pokud ignorujeme Nerudovo naučení –

Pryč s klímotem již u kormidla lodi:
kdo chvíli stál, již stoji opodál,
den žádný dvakráte se nenarodí,

Naštěstí společnost Deutsche Telekom (vlastní třeba T-Mobile) oznámila, že testuje sítě páté generace v šesti evropských zemích, aktuálně na 150 vysílačích. Nedělá to z charitativních důvodů, ale naopak ze strachu ze ztráty zisku. Je to jen relativně malý test, plnohodnotná 4G síť T-Mobilu pokrývající Českou republiku běží na více než šesti tisících vysílačů. Přes antény potečou skutečná data ještě do konce března. Firma zvolila standard 5G NR (New Radio). V testu je zapojené Rakousko, Německo, Řecko, Maďarsko, Polsko a Nizozemí.

Je tedy možné, že národní zájem nezaměníme za zájem „spojenců“ v USA, není to ale naše zásluha, právě naopak.

Senátor a bývalý diplomat Pavel Fischer chce pozvat kvůli sporu o rizika užívání technologií Huawei majitele investiční skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera na jednání zahraničního výboru horní komory.

Zřejmě chce zaujmou roli inspirovanou zvláštním vyšetřovatelem Robertem Muellerem v americkém Kongresu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že v tomto duchu napsal dopis členovi představenstva společnosti Vladimíru Mlynářovi. Zástupci skupiny by podle Fischera měli na jednání senátního výboru osvětlit smlouvu o spolupráci s Huawei.

Rolí senátního výboru je podle Fischera vnášet do veřejné debaty i témata, která se týkají celé ČR a velkých firem. „Protože se jedná o suverenitu země, otázku obrany, bezpečnosti i našich vztahů s Čínou, tak je jedině správné, když nabídneme platformu v rámci Parlamentu,“ uvedl.

Jako bývalému diplomatu se mu pochopitelně pod různými záminkami daří ohlupovat obyvatelstvo a skrývat své skutečné úmysly, kterým je (moje spekulace) zřejmě úsilí o prezidentský stolec. Je to jenom další z těch nositelů „pravdy a lásky,“ kteří se za třicet let dopracovali k užívaní svých nynějších politicko-mocenských prebend. Smutné je, že tu jeho snahu prohlédne jen velmi málo lidí, přes to, že se v problematice vůbec neorientuje, že – jak se říká – neví která bije.

Cēterum cēnseō Carthāginem esse dēlendam („Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“). Byť žádný historický zdroj neposkytuje frázi přesně tak, jak se obvykle v moderní době cituje, lze z řady zdrojů dovodit, že římský státník Marcus Porcius Cato starší vždy zakončoval své projevy nějakou variací tohoto vyjádření – a to i když o Kartágu vůbec nebyla řeč. Proto lze tuto frázi používat také jako úporné, opakované naléhání na nějakou věc.

Není to zas tak zvláštní, Radkin Honzák na Aktuálně.cz, prakticky v každém ze svých sarkastických příspěvku neopomene poukázat na to jakou má pifku na Miloše Zemana. Na serveru Palba zase nick Julesák končí své každé vyjádření sloganem „Jediný režim který uznávám je pitný.“ Malinkou vadou na kráse je, že i to se v poslední době zpochybňuje.

Když tedy mohl Cato, proč by nemohl Pavel Fischer? Huawei má obrovský trh doma, přesto mu samozřejmě není jedno, že Američané vyšli s podpásovým úderem (nevinu nikdy nelze dokázat) a požádali spojence o totéž.

Huawei je vedle korejského Samsungu největší světovou společností zčásti vlastněnou jejími zaměstnanci a současná hysterie donutila firmu, aby ještě zvýšila podíl zaměstnaneckých akcií a tím si zabezpečila jejich nezměrnou loajalitu. Huawei je také největším držitelem patentů, které se 5G týkají, má jich už zhruba 1500. Firma jen v minulém roce investovala 13,2 miliardy dolarů (15 procent z celkových tržeb) do výzkumu a vývoje, přičemž hnací silou těchto investic je 5G. Zároveň oznámila navýšení těchto investic na 15 až 20 miliard dolarů ročně.

Když tedy Huawei nejde k Pavlovi Fischerovi… Ostatně soudím…Je opravdu tristní za jakého šaška se Pavel Fišer dokáže převléknout.

S koncem února a se začátkem března je spojená jiná akce. Masarykova demokratická akademie, zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v ČR a Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS) společně pořádali v Praze, v centru Evropy, třetí ročník mezinárodní konference na vysoké úrovni Prague Social Europe Conference, která měla být prostorem pro diskusi o možných cestách k posílení evropské integrace v sociální oblasti. Konference se konala 28. 2. – 1. 3. 2019 v Černínském paláci (Loretánské nám. 5, Praha). Původně měla v programu praktické kroky které by směřovaly k problému vyjádřenému podtitulem „ Sociální soudržnost v době digitalizace.“ Diskuse se měla zaměřit na kroky nezbytné k hladkému zvládnutí probíhajícího procesu digitalizace v programové i praktické rovině. Protože,

digitalizace zásadně proměňuje trh práce a vyžaduje modernizaci vzdělávacích a sociálních systémů. Implementace Evropského pilíře sociálních práv vyžaduje ucelený přístup, který sjednotí národní a evropské legislativy a přinese sociální práva a ochranu lidem v atypických a nových formách zaměstnání. Předmětem debaty mělo být také zajištění finančních zdrojů Evropské unie a národních států, které umožní prosazení účinné sociální politiky v celé Evropě…

Je kupodivu, že z konference neexistují téměř žádné veřejné výstupy, vyjma odkazovaného videa s částí vystoupení Lubomíra Zaorálka a nemastného a neslaného článku v Deníku Referendum, ze kterého je ale jasné, že panelista Josef Středula, hodil do programu konference vidle:

Středula přesvědčení svých kolegů z panelu nesdílel. „Postřehli jste, že má Evropská unie sociální rozměr? Kde? V čem,“ tázal se poněkud provokativně publika. „Evropský pilíř sociálních práv je pěkně popsaný kus papíru. Nemohu se na něj nijak odvolat,“ navázal na slova Andora a Hackera s tím, že Pilíř sice zmiňuje například právo lidí na spravedlivou mzdu a důstojnou životní úroveň, ale v České republice se výše minimální mzdy stále pohybuje pod příjmovou hranicí chudoby pro jednotlivce.

Pro naprostý nedostatek zpráv se zdržím komentáře, ale poukážu na jiný trochu podobný případ. Na konci ledna se konalo Světové ekonomické fórum v Davosu. U nás opět opomíjené. Respektive se psalo o Švédce Gretě Thunberg, která tam také „vystoupila.“

Ale o skutečných kontroverzích se pomlčelo. Ještě trochu se zmiňoval přílet účastníků. Jedním z bodů fóra bylo totiž také znečištění ovzduší. Potud dobře. Komické na tom je, že cca 1500 účastníků přiletělo soukromými tryskáči.

Hitem internetu se ale stal rozhovor mezi historikem Rutgerem Bregmanem a moderátorem Fox News Tuckerem Carlsonem. „Je to, jako bych byl na konferenci hasičů a nemohlo se mluvit o vodě,“ řekl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu nizozemský novinář, historik a spisovatel Rutger Bregman. Podle něj je nezpochybnitelným faktem, že proti nerovnosti bohatství se dá bojovat jen tím, že mocní a bohatí budou platit adekvátní daně.

„Přestaňme mluvit o filantropii a začněme mluvit o daních,“ prohlásil ve videu, které se stalo virálním hitem.[…]  „Šlo možná o nejlepší moment v dějinách Davosu,“ nešetří smějící se  Carlson chválou a oceňuje, že Bregman poukázal na to, že lidé létají v soukromých letadlech na konferenci, kde mluví o klimatické změně, a zároveň mlčí o vyhýbání se placení daní. Jenže Bregman vzápětí přechází do útoku. Se zdaněním bohatých podle něj souhlasí voliči napříč politickým spektrem, ale Fox News o něm mlčí stejně jako lidé v Davosu.

Má to podle něj jednoduché vysvětlení: vystupují a  fungují zde lidé financovaní miliardáři. I ve „zlatém věku kapitalismu“ padesátých a šedesátých let se podle něj míry zdanění nejbohatších pohybovaly mezi 70 až 90 procenty, a to i za republikánského prezidenta Eisenhowera.

Spojené státy by navíc podle Bregmana, mohly daňové ráje klidně postavit mimo zákon, ale nechtějí. Místo toho mají dnes prezidenta, který před veřejností tají daňová přiznání a Fox News to ignoruje. „Murdochova rodina po vás vlastně chce, abyste očerňovali imigranty místo toho, abyste mluvili o daňových únicích,“ říká v neodvysílaném interview Bregman a následně Carlsona obviní z toho, že bere „špinavé peníze od Cato Institute,“ think-tanku financovaného bratry Kochovými.

„Jste milionář financovaný miliardáři. Jsem rád, že se konečně vezete na vlně boje proti ekonomickým nerovnostem a superbohatým, kterou iniciovali lidé jako Bernie Sanders nebo Alexandria Ocasio-Cortez, jenže vy nejste součástí řešení, pane Carlsone. Ve skutečnosti jste součástí problému. Jak je možné, že jsou všichni vaši moderátoři milionáři? Je to jednoduché: protože o určitých věcech prostě nemluvíte.“

Očividně zaskočený moderátor Fox News Tucker Carlson se ještě chvíli snaží zachovat tvář, ale nakonec vybouchne a pošle Bregmana „do hajzlu.“

V rozhovoru pro Vox Bregman prohlásil, že nechce žít ve společnosti, v níž jsme závislí na dobrosrdečnosti nejbohatších. Tak spravedlivá společnost nevypadá. Ve spravedlivé společnosti by filantropie byla nepotřebná, protože by bohatě stačil silný sociální systém a silná demokratická vláda. Enormní bohatství je podle něj morálně neospravedlnitelné a filantropie leckdy funguje jen k vytváření dobré image:

V Davosu máte lidi, kteří vydělali své peníze vykořisťováním a dobýváním rent,“ dodává Bregman; „a potom se vrhnou na trochu filantropie, aby od všeho odvrátili pozornost.“

Možná měl Rutger Bregman navštívit i Prague Social Europe Conference.

Příspěvek byl publikován v rubrice Země Lea K. se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.