1.máj a humanitární bombardování, respektive – humanitární asistence


Dnes je zase  datum, ke kterému bych měl napsat  tzv. povinný  výroční článek –  je, jak sami dobře  víte 1. máj.

Buď  bych měl  vystřihnout  něco historicky současného,  třeba  o dříve  prolévané  krvi, které si dnes nejen   nevážíme, nýbrž ji  rovnou zrazujeme, Svou lhostejností, pohodlím, neochotou  vzít  se  věci obecné, ale i  vysloveně  naše  vlastní a  stále  více  čekáme  na někoho, kdo to udělá za  nás a  přinese  nám  ráj na  zemi, nefalšovanou  svobodu  a neokleštěnou demokracii. Kterou za nás   a pro nás  vybojuje, aniž  my  bychom hnuli zadkem nebo se zpotili námahou, nedej osude, že  bychom snad kvůli tomu přišli k nějaké  úhoně a dokonce  krváceli. Jako ti, co se  kdysi postaviliproti nevolnictví, následně proti robotě, později třeba proti  dětské práci, ještě  později za  osmihodinový pracovní den, nebo  všeobecné  volební právo,  za  spravedlivou  odměnu, za  právo na  důstojnou  práci, za důstojnou  existenci nás  všech…. Ano třeba  takhle  bych to měl pojmout  a bylo by  to jednak správně, ale  především potřeba.

Druhou  možnost představuje  fejetonek  ve  smyslu- je první máj, lásky  čas, vykašlejme  se na všechno a  vezměme  ty  které máme  rádi pod nejbližší rozkvetlý  strom a dejme  jim pořádnou pusu, tak pořádnou jako celý  rok  ne, aby  nám neuschli/ neuschly protože  život bez nich  by  byl…..,  vlastně  spíše nebyl. Takže  tu velkou pusu pod tím stromem, dokud  je  máme a oni /ony  mají nás.

Ano těmito dvěma  způsoby  lze pojmout    dnešní den.  |Potíž  je  v tom, že  já  je oba  na Kose  už  dávno  vyčerpal a  příčí se  mi, tak říkajíc, „vařit  další kafe  z  desetkrát  vyvařeného logru“.

Takže  mi nezbývá, než  to pojmout  způsobem  třetím  – nechat 1. máj  1. májem   a psát něčem jiném. Najet linku  informačního  mainstreamu, který nás  možná  také pošle  pod rozkvetlou třešeň, ale  rozhodně, ani v nejmenším, nepřipomene  tu  prolitou krev. Co  kdyby  národ  prostý …. no jako třeba v  té  Francii… kde  si přece nejdřív  zvolili evropské hodnoty  a  teď…  teď jsou v ulicích… v ulicích každý víkend,…už půl roku za  sebou… a  toho  evropského  hodnotu  ženou  čím  dál víc  do kouta… co kdyby se  to přelilo i k nám… co by  tomu  řekli  naši  páníčci, kterým  současný  český/slovenský  nájemní brk a  mikrofon   odezírá ze  rtů… ta  hrůz!!!!!

Takže  nás  krmí vším možným, aby  nás něco takového  ani nenapadlo!   A  o jednom takovém  všem možném  – respektive o vyvracení jednoho zlovolného  historického mýtu, šířeném samozřejmě pomlouvači, trolly  a dezinformátory, to dneska  bude. Ano jde  doopravdy o vyvracení  historického  mýtu. Nebo  vlastně?  To nechám na  vás. V každém případě půjde o zajímavé  zajímavé zjištění.

Česká mutace Deníku N  /N jako nenávist/ uveřejnila, nikoli k  1. máji, ale  už  14. března 2019 článek s názvem

Sdílejte, než to smažou. Pravdu o humanitárním bombardování vám Havlovi kritici neřeknou. Ale možná ani zastánci

 

Řeší totiž  otázku  autorství  notoricky  známého  výroku  o humanitárním  bombardování. Kterýžto  termín je obecně  spjat se  jménem  Václava  Havla.

Deník N  rešeršuje  a dokládá, že  jde o pomluvu a nedorozumění  a že  autorem není první český  prezident, nýbrž  současný  europoslanec  a univerzitní profesor  Jan Keller a  že řízením osudu   a několika  nepřesnými interpretacemi dokonce i lidí  z Havlova  disidentského okolí a  velkých  zpravodajských  agentur  a předních  světových listů,  byl neprávem nalepen  na  čelo  Václavu  Havlovi a dnes je  stále  znovu a znovu využíván podvratnými  živly k jeho  diskreditaci.

Zdá se, že  si  v redakci  Nenávisti  dali  s faktografií  docela  práci a  že  to bude  tak, jak píší. Za  sebe  jsem jim za  tuhle  odvedenou fachu vděčen. Nicméně….

Nicméně je zřejmé, že  jejich  cílem  není  uvést věc  na pravou míru a dokonce v  článku konstatují, že  to vědí, že  se jim to  ani nemůže  povést,viz  pasáž  ze  samého závěru:

Přidejte k tomu, že lidský mozek raději uvěří tomu, co potvrzuje vidění světa daného člověka – a přisoudit obhájci náletů sousloví, které jeho postoj ironizuje, jde celkem snadno.

A jak také před časem ukázal test magazínu Slate, mozek si umí vybavit i události, které se vůbec nestaly. Dávno před tím, než se v Česku uchytilo originální vysvětlení, že „to sice není pravda, ale mohla by být“.

a   ani nějak  zvlášť  chránit  image Václava  Havla / pokud  autor  i jeho editor  nejsou vzoroví formulační mimoňové, v  dalším  se k tomu dostane  v  detailu/, nýbrž  si to zase jednou  vyřídit s jinak myslícími, což  je  naopak  prezentováno hned  v úvodu:

„Jen o pár dní později váš humanitární bombardér Havel zatáhl náš národ do vojenské agrese proti slovanskému lidu Srbska. I na našich rukou je tak jejich krev,“ napsal v úterý na Facebook komunistický poslanec Zdeněk Ondráček.

Nebo v okamžiku, kdy  je   čtenáři odhalen  pravý  autor – je okamžitě  denunciován  větou:

Z prvních pěti výskytů jsou tři v Právu – vůbec první 20. dubna 1999 ve článku sociologa, za normalizace člena KSČ, Jana Kellera. S mezititulkem Sociolog  s  rudou knížkou. No  fuj no přece!Bejvalej komouš  má  co povídat!

Ačkoli nechci protože  asi budu zase hodně  dlouhý, nemohu si odpustit následující  repliku – svět má obrovskou  kliku,  že  Jan Keller  jen vynalezl  naprosto přesně  padnoucí  termín – HUMANITÁRNÍ BOMBARDOVÁNÍ a nikoli  třeba  Pythagorovu  větu.  Protože  akceptovat  obecně platnou pravdu  nebo  zákon, od  normalizačního komouše? To by Nenávist a její redakce neprokádrovala, nevydýchala a tudíž  nemohla  schválit  k všeobecnému používání.

Jsem všechno jiné,  než  příznivec  komoušů. Těch současných i těch  bývalých a poslance Ondráčka  zejména. Naopak, počítám se   do fanklubu  Václava  Havla  a je pro mne jediným prezidentem samostatné  České  republiky,  který mne  zastupoval.

Nicméně  ani  v  jednom ohledu  nejsem  bigotní.  Klidně  přiznám  komunistovi,  třeba  i poslanci Ondráčkovi nebo Deníku  N /N jako nenávist/ pravdu, když  ji mají,  stejně  jako  bez obalu jsem připraven  konstatovat, že  Václav Havel  se hluboce, ba  tragicky  mýlil,  když to tak je.A přesně o tenhle  případ  se jedná.

Ondráček pravdu má jen  částečně – ano i na našich rukou je  srbská  krev!  Ale  do téhle  špinavé  války  nás  nezatáhl Václav Havel,nýbrž Miloš  Zeman. Pravdu má  Deník  N když dokládá, že  Havel byl jednoznačně pro silový  zásah proti Srbsku a odůvodnil  to  nadřazeností lidských práv  nad  vším ostatním. Následujícím  Havlovým citátem:

„To je zásah, který není veden nějakými partikulárními zištnými cíli. Tam sice jsou jakési nerostné zdroje v tom Kosovu, ale o ty věru Aliance nestojí, proto tam nebojuje. Tady jde o princip. Že bojuje za lidská práva, kterým dala dokonce přednost před státní suverenitou, a tudíž mohla tedy zaútočit na Svazovou republiku Jugoslávii, a to dokonce bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, protože cítila potřebu projevit svou nelhostejnost k lidskému utrpení.“

Proti tomuhle  je je ono proskribované humanitární bombardování  doslova  nic.

Verifikovat  zločin svévolné  války  proti suverénnímu státu,bez  mandátu RB OSN, zabíjení  civilistů a  výsledné odtržení kusu jeho   je, při  vší úctě  a  sympatii  k Václavu  Havlovi – perverze. Lidská  práva  nemají přednost  před  suverenitou, zejména  ne  tehdy, když  jsou pošlapávána  jiná  lidská práva! Křivdu nelze  napravit  jinou  křivdou a  dokonce svým rozměrem ještě  větší,  viz vyhnání  naprosté většiny  Srbů z Kosova!

Nemluvě o fatálním omylu, jak aliance  NESTOJÍ o kosovské  zdroje. Generál NATO Wesley Clark, který velel spojeneckým operacím při kosovské krizi v roce 1999, skoupil  lignitové doly  v Kosovu – páté největší na  světě a  Madeleine  Albrightová, tehdejší ministryně  zahraničí USA,  velmi  levně  zprivatizovala  kosovský  Telecom. Když  jí musel ustoupit  chorvatský Telecom, většinově  vlastněný tím německým. A to  Albrightová  vydělala už před tím  asi 20 milionů eur prodejem jiného svého kosovského  aktiva – podílu v  jiné v kosovské telekomunikační firmě- Ipko, slovinskému Telekomu. Tohle  nepíše  Deník  N, nýbrž  já, na  základě  informací z portálu  ČT.

Václav Havel se,  s Kosovem a krytím  náletů na  Srbsko,  dostal do role  absolutního tragéda. Mýlil  se  absolutně  ve  všem. Nicméně  nebyl tím, kdo zavinil,  že  Česká  republika  má na  rukou  srbskou  krev  a  následnou  hanbu  za uznání  drogově  dealerské  republiky  Kosovo, odkud  masově  a  dlouhodobě  emigruje její  obyvatelstvo. Krev má na  rukou díky podpisu  Miloše  Zemana pod povolením přeletů humanitárních bombardérů, hanba  za  uznání  kosovských  drogových gangů jako republiky a pošlapání principu nedotknutelnosti  hranic  v  Evropě, jde na  triko Mirka  Topolánka  a Karla  Schwarzenberga. Proti  vůli většiny  voličů v  České  republice. Neboť  Deník N / jako  nenávist/  má opět pravdu,  když  uvádí, že  proti bombardování Srbska bylo tehdy  7 z 11 občanů s  volebním právem!

Nicméně cílem  článku není, jak  už  řečeno,  náprava  historického  omylu, ani obhajoba  Havlovy politické pozůstalosti, nýbrž  účtování  s těmi,  kteří používají  termín humanitární  bombardování. Protože  to je pře e jasný  hoax,  když jeho  autorem  není  Václav Havel!

Co na  tom, že  naprosto přesně  vystihl a vystihuje  postoj  tehdejšího  prezidenta? Vymyslel to exkomunista, používá také  komunista, takže  bez ohledu na  jeho trefnost  je to hoax a  trollové  jsou všichni, kdo to po nich opakují.

Jaké poučení  si z toho lze  vzít?

Já  osobně a bezprostředně zjištění, že  Havel  není autorem termínu humanitární  bombardování, nýbrž humanitární  asistence! Viz Deníkem N citovaý  jiný  Havlův  autentický  výrok:

…. ta přítomnost mírových sborů je přesně tím instrumentem, který může znamenat klíč ke všemu ostatnímu. I k tomu zastavení toho vyvražďování a vyhánění lidí z domovů i k eventuálním – vytvořit jakýsi prostor pro eventuální další politická jednání, k zabránění té katastrofě humanitární, jak se to nazývá, k té humanitární asistenci,

To  si budu pamatovat opravdu důkladně! Jsem rád, že  mi to Deník N osvětlil. Je pro mne  celkem převratným zjištěním,  že  termín  asistence může  být  synonymem pro  slovo bombardování a  naopak! To by mne  fakt  v  nejdivočejším snu nenapadlo!

Jenže  tohle je  zjištění  soukromé a  nevýznamné.

Ale  dovolím si  vám nabídnout  jedno obecné a podle mne  důležité. Které  navíc  pasuje  k dnešnímu dni.

Národ  je  rozdělen jak ve  vztahu k Václavu Havlovi, tak Miloši Zemanovi. Pro koho  je  ikonou  ten první, nenávidí  toho druhého a  přirozeně, že  kdo uctívá  Zemana nesnáší  Václava  Havla.

Na případu špinavé, hnusné a podlé agrese  proti Srbsku je  vidět,  jak blízko k sobě  v  téhle  ostudné záležitosti pro Českou  republiku měli.  Oba  agresi NATO, v  rozporu  s většinovým míněním  voličů -PODPOROVALI!  Ale pouze  JEDEN  ji  svým podpisem  za  ČR ratifikoval a umožnil!   A nebyl  to  Havel, nýbrž  Zeman! Přesto je za  humanitárního  bombardéra,  pardon ASISTENTA, v  rozporu se  faktickou skutečností,  označován  první a nikoli současný  prezident. Ten je  naopak  veleben  jako ten, kdo se zastává  obyčejných lidí a  naslouchá  jejich  vůli a přáním a nikdy  by  se ničeho špatného nedopustil!!!

Jeden by  řekl, že  něco takového  nemůže  fungovat! Přesto je  to tak. A  dlouhodobě – Havel je  krvavá  bestie, Zeman mírotvorce!

Co to má  společného s  1. májem?

Pro mne poznání, že  pravdu  měli naši předkové. Když  dnešní den  byl pro ně dnem nesmlouvavého  boje. Jejich  boje. I za  cenu  krve  nebo  života.  My  spoléháme  na  to, že  nás zachrání, ochrání NĚKDO! Kdo to vybojuje  za nás. Někteří  si myslí, že  to činil  Václav Havel, jiní, že  tak učiní   /konečně  někdy/ Miloš  Zeman.  Ti první  žijí  v iluzi,  ti  druzí v  dokonalém  a trvalém  sebeklamu. Václav Havel byl jen  člověk, nikoli  další  vtělení  Krista. Měl  svou  vizi,za kterou  si šel a která mi  konvenuje a  sdílím  ji. Ale byl omylný,jako my  všichni! Takže ohledně  Srbska a Kosova  se  tragicky  mýlil a  dokonce byl  těmi, jimž  bezmezně  věřil  především  Albrightovou, podveden. U  Zemana  je  to jinak Ten  vizi, kromě projekce  své  vlastní osoby, jako středu vesmíru, nikdy  žádnou neměl. O  postojích  ,především svých  voličů, k možným náletům na  Srbsko dobře  věděl. Přesto, kvůli  své osobní prestiži, v  rámci členských zemí  NATO, podepsal.

Nejde mi   útok na Zemana. Jde mi o upozornění na  dvě věci

1- když se  o sebe a  své zájmy nepostaráme, proti mocným tohoto světa, my sami,nepostará se nikdo

2-slepě věřit sebejmenovaným nebo  uměle  vytvořeným mesiášům je  cesta do otroctví  mocných. Ti to za nás neodmakají!

Naši předci to dobře  věděli. Deník N mi  to připomenul velmi plasticky. I když jistě zamýšlel pravý opak.

Jo, abych nezapomněl -neseďte  u počítače, vezměte  tu svou nebo toho svého a  šup pod  rozkvetlý  strom! Ať neuschne a  vy neuschnete!

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.