Volby do Evropského parlamentu III. – pohled z evropského hlediska 1


Doposud  jsem se   a neplánovaně  dokonce ve  dvou dílech,  zabýval eurovolbami  z  domácího  hlediska. Zajímalo mne  jaký  dopad  má  tuzemskou politickou scénu, jak se změnilo, v jejich  důsledku,  rozdělení  sil.

Jenže  o tomhle  eurovolby  určitě  nebyly! Respektive  být  neměly. Jejich smyslem  bylo  určit, kudy  se Evropská unie a  tím i Evropa  bude ubírat  dál  a  jak to ovlivní  naše  osudy.

Tohle  je pravý  význam toho hlasování, ačkoli to nikdo nehodlá  vzít  na vědomí. Přesně  o  tomhle  rozhodoval  Josef  Novák a  to bez ohledu, jestli  k volební  urně  došel nebo  ne.  Protože  když  zůstal  doma, že  ho to jako neinteresuje a  nějaká Únie a  Brusel jsou mu ukradené,  pak  to za něj  rozhodli ti,  kteří  hlasovali. Ale  on bude  plně  potrefen  výsledkem toho cizího hlasování!

Tohle  je obecné  konstatování, leč  platí. Psalo se snadno.  Nesnadno  je ovšem odkud  tu  globální  celoevropskou  analýzu  začít.

Možností je  totiž neuvěřitelně  mnoho.  Než  se do toho pustím, zkusím nejdříve  sestavit  jakousi  hlavní  osnovu  toho, co pokládám  za  nejdůležitější  z celoevropského pohledu. A  pak jednotlivé  body  pojednat v  samostatných  kapitolách:

1-Hlasovali voliči z jednotlivých zemí opravdu o  Evropě  nebo  to bylo více či méně  skryté  votum o  domácí politice?

2-Kdo je  vítězem a poraženým těchto voleb?

3-Co to je  ta  tolik komunikovaná výhra proevropských  stran?

4-Naprostý protimluv těch co na  jedné  straně  vyčítají EU nedostatek demokracie a  na  straně  druhé  chtějí  Evropu nezávislých států?

5-Konec  Evropské  unie  skrze  Evropský  parlament?

6-Došlo/dojde   k velké  roztržce mezi Německem a  Francií?

7-Je  Evropa a  zejména  Evropa  po  volbách  akceschopnější?

8-způsobily  volby  nové  problémy  na  úrovni  migrační  tsunami a  vytvořily  nové  dělící linie?

9-komunikoval  vůbec  někdo opravdové akutní problémy  EU a má  Evropa  šanci  a  především  chuť  je  řešit  nebo vyřešit?

Tohle je  to, co mne,  na prvý  nástřel,  napadlo  jako  hlavní komentářové  linie. A už  teď  tuším, že  když ty  body budu  chtít  trochu zevrubně probrat, vyjde mi to nejméně  na dva hodně  dlouhé  texty. Tedy  čtení  pro politické  masochisty. Pojďme  tedy  na  věc!

1-Hlasovali voliči z jednotlivých zemí opravdu o  Evropě  nebo  to bylo více či méně  skryté  votum o  domácí politice?

v  prvních  dvou  dílech, kdy  byly  eurovolby  popisovány  z  domácího českého pohledu,  jsem  mnohokrát  opakoval,  že  hlasování nemělo nic  společného s  Evropou  nebo  EU, nýbrž  že se  jejich prostřednictvím  řešila  domácí  politika. Totiž  – voliš  Mažňáka  nebo Losnu? Respektive  jsi pro Babiše  nebo proti němu, či a nanejvíš  a naprosto  v menší míře- jsi proti EU?

Stejně  často,  ba  častěji,  jsem dodával, že  přesně  takhle  to je  špatně. Dokonce  i v dnešním úvodu.  Jenže  nešlo,  ani zdaleka, o   nějaké  české  špecifíkum! Takhle  to měli  ve  skoro  všech  evropských státech. Podle  mého  názoru opravdu  evropské  hlasování  proběhlo nanejvýš  ve  dvou  členských  zemích  EU  – Británii a Irsku.  Ovšem  v mantinelech  jejich  úzkého národního zájmu. V obou případech byl v  hlavní  roli  Brexit!  V UK  se zjišťovalo,   jakou podporu  mají  brexitáři  a jakou  antibrexitáři. Více to rozvádět nebudu a odkazuji  na  včerejší Kosu, jež se tím zabývala  v detailu speciálním článkem.

V  Irsku to  bylo  s opačným znaménkem. Řešilo se, jak velkou podporu  dostane  současná  vláda, aby  Brusel  v  nějakém budoucím handlu  s Londýnem neopustil irskou  pozici. V obou případech na  výsost  evropská politika, ale  jen ze  sobeckého národního pohledu!

Nemám ani zdaleka  přehled  o  politické situaci  ve všech  evropských  zemích. Nevím  nic nebo pranic  o Portugalsku, Maltě , Kypru, Bulharsku, Rumunsku, Finsku, Švédsku, Dánsku, Lucembursku, Slovinsku, Chorvatsku. Skoro nic  o  Belgii, Baltských  zemích…

Nicméně  v  těch ostatních, kde nějakými základními  informacemi  disponuji – stejné  jako  u nás.  Šlo  o souboj  současné  vládní sestavy  s opozicí.

Zkusím rychlý  přehled:

Slovensko – souboj  současné  opozice  s  Ficem a  vzájemné testování  sil.

Německo– test  síly  současné  vládní  koalice, respektive  její  triviální  další  životaschopnosti  versus  ambice  opozičních  stran, zejména  zelených

Polsko – Souboj  Kaczynski  versus  sjednocená opozice

Rakousko -test  politického rozdělení  pro  Stracheho aféře

Francie – test  aktuální  Macronovy pozice

Itálie -zjišťování jak  silně  si  stojí  Salvini v jeho budoucím střetu  s  EU

Holandsko – souboj  Rutteho vlády  s opozicí.

Řecko – test  aktuální pozice  Tsiprasovy  vlády

Španělsko – tam  vlastně  volili  dvakrát za  sebou ob  víkend, čili vnitřní  akcenty  v  hlavní  roli. Viz  zvolení  exšéfa  vzpurné  katalánské vlády  Puigdemonta do europarlamentu

Všude to  bylo  stejně jako u  nás. Evropské  volby o  domácích problémech….

V Česku a  na  Slovensku nejsme žádná  evropská rarita.Útěcha? Nikoli!  Když  se  ztratíte  v hustém lese, pomůže  vám nějak, že  víte, že  zabloudili i jiní?

2-Kdo je  vítězem a poraženým těchto voleb?

Jeden  by  řekl,  že   podle  ohlasů  je  jasným vítězem  každý, kdo kandidoval! Bez ohledu  na výsledek!

Před  hlasováním se  nejvíce řešilo

a- jestli  dojde  ke  změně  v rozdělení  sil   v  europarlamentu a zda  skončí  dosavadní  hegemonie dvou největších poslaneckých  klubů -tzv.  Evropské lidové  strany  a Evropské  socialistické  strany,  jejichž  vzájemná aliance  určovala   dění v  parlamentu a potažmo i v  Evropské  komisi.

b- jestli  tzv.  unijně destručkní  strany / jmenované, kdo  ví proč, jako populistické/  získají  silný  mandát nebo zda  zvítězí tzv. strany proevropské

Začnu  tím, zda se podařilo  rozbít  onen  tradiční  dvojblok eurolidovců a euro socialistů Dobře  si prohlédněte  dva  následující  grafy ze  serveru Politico,

 

Je zřejmé, že  diumvirát  v  v  Evropském parlamentu  skončil. Součet  tmavěmodrých  mandátů EPP a  červených S aD na  většinu  nestačí!   Minimálně  jednoho  dalšího budou muset  přibrat  do hry, pokud  chtějí  novou  většinu postavit na dřívějším společném základě. Tohle  už  jste  určitě  věděli  dříve  i beze  mne. Ale   zabývali  jste  se tím, jaké z  toho plynou  praktické  důsledky?  Jejich popis  si nechám  na  později.  A   myslím, že…. no až  později!

Věnujme  se  tomu druhému  hledanému zjištění  tedy  zda  zvítězili  eurodestruktoři nebo tzv. proevropští.

Destruktory  představují  dva europoslanecké  bloky – světle modrý,  tvořený především  Farageovými britskými  brexitáři plus  italskými poslanci za  5 hvězd a černým sektorem  tzv. Salviniho Aliancí ENF.

Letmý, ale opravdu jen  letmý  pohled na  zisky  a ztráty říkají, že  Salvinoho blok  přibral v  novém parlamentu navíc  37 křesel  /také  díky  Okamurovi, kam zamíří Kotleba  zatím není  jasné,  ačkoli  vlastně  jinou možnost nemá/. Farage + hvězdáři  jsou +2.

Dohromady  oba  eurodestrukční kluby  mají  107. Úspěch? Vítězství?

Nevykřikoval  takhle  náhodou  Salvini před  volbami, že  budou nejsilnějším evropským  klubem v EP?  Těch 117 znamená  „až“  třetí místo…  Připočtěte  si  k tomu, že  do těch  107 celých  29 mandátů dodal Farage, který  chce  i se  svou kohortou,  zmizet  zpět  na  Ostrovy tak rychle , jak jen  bude možné. Což se  stane nejpozději  posledního října!   Ze  107 zůstane 88   a  pád na  čtvrtou pozici. Kdo z  vás  bez  zaváhání  odpoví, která  česká  nebo slovenská politická  strana  je  čtvrtá  nejsilnější v  národním parlamentu?  Takovouhle sílu  a význam   má čtvrtý nejsilnější  subjekt!  …..A  navíc  ve dvou klubech, protože  obě italské eurodestrukční strany  nehodlají  být  ve společném klubu!!!

Nepopírám zisky  eurodestruktorů. Ani náhodou.  Ale  vítězi prostě  nejsou!  S potencionálně ani ne  90-ti mandáty   budou mít, po odchodu  Britů sílu  cca  12,5%  z celku. S nimi nyní  o 3%  větší…

Takže  vyhráli  ti proevropští  a  je  důvod  k bezbřehému  jásotu,  jak  se  ozývá  ze všech   tradičních, „jedině  správných“ zdrojů?!

No já  vidím, že  eurolidovci  i eurosocialisti svorně ztratili-38 poslanců I když  liberálové jsou  +39, zelení +16,  součet zisků a ztrát  všech těch  nesmiřitelně a neústupně  proevropských, dává  dohromady -21!  Jenže  tohle  není  přesné  číslo!

U  eurodestruktorů  jsem  provedl  korekce po odchodu  jejich  britského  kontingentu!

Jestliže  při  751 poslancích je  síla  EPP  SaD, zelených a liberálů  dohromady  503  poslanců,pak po odchodu  těch  za  Británii se  jejich  celková  síla  smrskne na  465 a  utrpí  zejména evropští liberálové a zelení… Respektive  podíl těchto 4 europartají se  bez  Británie  sníží cca  o  1%  z celku.

Je  to  s tím  vítězství  proevropských  stran  asi stejně  jako  s  tím  Babišovým  v Česku! Nebo  jako s  vítězstvím eurodestruktorů . Jen okecávaná prohra! Všemi! Babišem, antievropany  i  eurofederalisty.

Když  tedy nevyhráli  ti ani  ti ,kdo  je tedy  vítězem?  Nějaký přece  jen být  musí?!

Měl by, ale podle mého nejlepšího názoru,  z obecného pohledu, kterým jsme  zvyklí  prvního na  pásce  určovat – nikdo takový  v novém  europarlamentu není.  Jestliže  tedy  nehodláme  za  výhru brát  fakt, že  Salvini a  spol.  nemají  v  EP  30% nebo  dokonce víc.  Nebo  to, že  už  si  k většině  nevystačí  ten  bývalý  tradiční   historický  dvojblok!   Protože   to první  se  stát  nemohlo a  to druhé  je  těžká  prohra! Nás  všech. V dalším vysvětlím proč.

Jestliže  v podstatě  ztratili /resp. po odchodu poslanců z  VB ztratí/ ti  i  ti,  tak  kam zmizely  hlasy, jenž  jim dříve  patřily? Do  EP se tentokráte  dostalo  daleko více subjektů  než  v minulosti!!! Všelijaká okrajová  hnutí, excentrici, klauni a  šílenci.  Stačí se podívat  na  rozdělení  mandátů v  Německu. U nás  bylo komunikováno, jen to, že  výprask dostala  jak Unie, tak především SPD a  že  posílili  mohutně zelení. . Ale  ono to zdaleka  není všechno. Viz  následující tabulka:

Německý poslanecký  kontingent,  mimo  eurozastupitelů z tradičních parlamentních uskupení,   nově    čítá  i  celkem 9 poslanců ze  sedmi straniček, bez zastoupení  v Bundestagu!  A  jde  o takové  kusy, jako Stranu  ochránců  zvířat, Rodinnou stranu  nebo Satirickou partaj!  Mají  dohromady skoro   tolik  mandátů jako AfD nebo Die  Linke  a  FDP  dohromady!!!!  Podobně  je  tomu  jistě  i v některých dalších   zemích. Tihle  v  podstatě  zlomkoví hráči  obrali  jak  eurofederalisty  tak eurodestrukční!!!  Ono  příslovečné  mávnutí  křídel motýla, které v důsledkuvede ke  katastrofě… Co scházelo, aby  sranda podnik jedné české  blogerky jménem Serjožka  s  jejím  ANO vytrollíme dodal  dalšího  takového  europoslance do party?

Nejsme  schopni  najít  vítěze,  ale  můžeme  místo toho konstatovat  něco jiného. stejně  důležitého:

Byly  jsme  strašeni z jedné  strany   hrůzami  Evropské  unie, co nám všechno děsného způsobí a působí a proto je nutné  jí  rozbít  na kusy a z  druhé strany  tím, jaké  obrovské nebezpečí  hrozí  od  eurodestruktorů,  že  by mohli po volbách narušit  vůbec   fungování  a  existenci společné  Evropy. Volby  ukázaly, že  nic  z  toho není  pravda!  Že  šlo, v  obou případech, jen o demagogii a vymývání  hlav.

EU v  nebezpečí skutečně  je.  Ale  přichází úplně  odjinud,  než   oba  tábory  svým věrným  nalhávají!

 

3-Co to je  výhra proevropských  stran?

Vím, že  si mohu  psát  co chci a předkládat  důkazy  jaké chci, ani  Jakub  Janda a  podobní, ani Tomio Okamura a jeho věrní  spol.  a především  jejich  celoevropské  vzory, je  nevezmou na vědomí.

Budou  dál prohlašovat,  že  vyhráli  oni. Protože  Jandů a  jejich  mainstreamu  je  daleko více a  mají  zejména obrovskou  mediální  převahu, tak je na  místě  se  podívat, co v praxi znamená  ono  halasně oslavované  vítězství proevropských  sil.  Co představuje  konkrétně!

Poctivě, s nejlepším vědomím a  svědomím  říkám, že  NIC!  Kdybych  měl tomu nic  přidělit  jeden  charakteristický  rys, aby  získalo konkrétní  obsah, pak  nejvýstižnější  je  slovo

CHAOS!!!!

Ano,  chaos.

Je nutné  zdůvodnit proč.

Dvojblok  lidovců a socialistům  mnohým  vadil a  byl  snadným cílem. Zejména  když  v minulosti tradičně ten lidovecký  byl  šéfován  německými  unionisty  a  ten socialistický  francouzskými/německými   socialisty. Jenže to jednak  předloňské  listí / zejména u  socialistů/ a jednak představuje úvahu s logickým obsahem  typu  –  ANO bude lépe!

Někdo  totiž vůdčí  postavení mít  vždycky mít  musí, nemá li  propuknout  anarchie! Chceme  Evropu  v  chaosu a  anarchii? Sotva! Věcně  nazývat rozbití  diuvirátu je nonsens. Europarlamentu někdo  šéfovat bude tak jak tak. A nejvíc  po tom  touží  ti, co  porážku dvojbloku  slaví nejvíce.

Ale  může být, že  pořád  jsem příliš  abstraktní. OK. Dám příklad, který známe. Z domova. Na  Slovensku se  tvoří koalice, která  by  převzala  vládu  po Ficovi a  má reálnou šanci.

V  Čechách tak  daleko nejsme, nicméně  je  jisté, že  kdyby  se povedlo  ANOšéfe! dostat ze  Strakovky  a z vlády,  pak  by  příští kabinet  byl  také  koaliční. Ve  slovenském  i českém případě by  se jednalo  o široké seskupení mnoha stran a subjektů. Slováci si to už  zažili  s  administrativou Ivety  Radičové.   Každý  pes jiná  ves,  všichni si, okamžitě, jak se  dostali  k funkcím, začali hrát  vlastní  hry.  A  těžce poskládaná  vláda skončila  v kotrmelcích. Tohle je prostě  vlastnost  všech  mnohočlenných koalic. Co  mají Piráti společného s Lidovci nebo  Progresívné Slovensko s KDH? Kromě  apetitu zařznout  Babiše /Fica? Nic!  vůbec  nic!

Totéž  platí o  vítězství  oněch  bájných proevropských  sil!  V byznysu, respektive chodu  firem  je okřídlené  rčení,  že  dva  majitelé  jsou moc, jeden málo.  V politice  pak  se  často  užívá jiný příměr – politický  přítel, politický  nepřítel, koaliční  partner.

Oba  sedí!  Na  budoucí  Evropský  parlament. Už takhle je  to mimořádně  těžkopádné a nefunkční  těleso.A to se dohadovayi  jen  dva  subjekty. Které  v tom dohadování  měly  zkušenost a  tradici  a věděly, že musí  dosáhnout kompromisu.

Dnes  budou  potřeba na  totéž  minimálně  3. Minimálně!  Zkouším si představit,  co  má   společného  Mafred  Weber  z  bavorské  CSU a holandským socialistou Timmermansem  a  liberálem- fanatikem Verhofstadtem…  Tedy  kromě   nazírání  na  Rusko…. Jiný  vzájemný  průsečík  nevidím. A  tihle  budou  hledat  rychle  nějaké potřebné,ale především  funkční  kompromisy?

To nemluvím, o  tom, že  ve hře  je  i zapojení  eurozelených. V jejichž  čele  stojí  27-ti letá  Němka Ska Kellerová.  Její  životopis /pro němčináře/-  to je tedy  fakt  počteníčko!   Punkerka, členka  Anitify, bojovnice za práva  zvířat,aktivistka  proti paušalizování  kriminality   mladých imigrantů, atd.atd.  Jediné  co musí  člověku  imponovat  je její  jazykové  vybavení. Mluví nejméně 5-ti  jazyky! S  tou si případní  europartneři  užijí….

Mimochodem,kdybych měl hledat nějakého skutečného  vítěze, pak jím, k mému  velkému zklamání,  jsou  evropští zelení!  Výrazně posílili a  to ve  své nejagresivnější  formě  – německých  zelených!

Tohle je metla na budoucí Evropu! Nejen v  Germánii. Platí to i o státech, kde zatím  o brčálech nikdo/*skoro/ nic nevěděl. Bylo by  to na  dlouhý  rozbor.  Hlavní příčiny  jsou  dvě  1- generační,

dnešní mladý volič  /pod  25let/ se neidentifikuje   klasickou politickou stranou. Nekonvenují mu a nemá  na ně  čas. Jsou nudné. On chce být  cool  a free.  Aby  byl  cool a free, tak musí  mít  velké  téma! A  ačkoli se mnozí posmívají  švédské  školačce  Grétě a dětským manifestacím, které  na  ochranu klimatu  spustila,  tak  jejich  výsledkem je  celoevropské posílení  zelených!  Mantra  mladých  voličů  je prostě  zelená  a zase zelená! Až příště  kdokoliv  bude  natírat  Gretu a souputníky, měl by  vzít  v  potaz   a to velmi  vážně –  výsledek  eurovoleb a  speciálně  evropských  zelenáčů… V  žádném případě  jejich zesílení  nebude bez  dalekosáhlých politických následků  napříč  kontinenetem!

Zpět k eurofrakcím! Dejte  si  ty  čtyři /lidovce,socialisty,liuberály, zelené/ dohromady a  chtějte  po nich  něco  kloudného   rychle  dohodnout!  To nemluvím o tom, že  ani jejich  poslanecké  eurokluby nejsou vůbec  homogenní.  Je obrovský  rozdíl  mezi  německými  nebo   řeckých  lidovci. Mám  popisovat rozdíl  mezi  „liberálem“  Babišem  a  opravdovým britským  vyznavačem liberalismu? Totéž  u  socialistů. Jen  zelení  jsou  výjimkou -fanatici a  zase  fanatici. Jenže  spolu závodí, kdo z nich je ten úplně největší.

A nejméně  tři ze  čtyř budou  vždycky  v budoucí europarlamentní  většině. A nejde jen  o logickou sestavu eurolidovci+ eurosoc + euroliberálové.

Začala  těžká  válka  o  eurofunkce.  A  jak  Weber, tak  Timmermans  testují  zdali  by , jeden bez  druhého dali  dohromady  nějakou  funkční  většinu  europoslanců,  která  by  jim zajistila  nástupnictví  po Junckerovi.

Takže  nelze  vyloučit  i  hororovou  sestavu socialistů , liberálů a  zelených!!!  S potenciálem 325  hlasů.

Weber zase sonduje  lidovce + liberály+ eurokonzervativce  /česká ODS/, kteří dají  dohromady 346.

Ani Weberově  solo bloku, ani tomu od  Timmermanse,  to nestačí, potřebují minimálně 376.  Museli  by  do  hry  vzít  každý  spoustu   drobných  poslaneckých  houfečků.

Takže  to nakonec  zřejmě zafunguje  moje oblíbená  Occamova  břitva!

Budoucí  europarlament  bude  nikoli lepší, výkonnější, funkčnější,nýbrž  právě  opačný.

Jeden  velký  CHAOS!

Tohle  a nic jiného přinese ono  tolik vyjásané  a oslavované   vítězství proevropských  stran!  Protože  označení proevropský  je jen  obecná  floskule. Bez konkrétního obsahu.Protože  být proevropský  může  znamenat  tisíc a jednu odlišnost!  Dohromady pak jen a jen

CHAOS!

 

4-Naprostý protimluv těch co na  jedné  straně  vyčítají EU nedostatek demokracie a  na  straně  druhé  chtějí  Evropu nezávislých států?

Znalosti běžného občana  o Evropské  unii  jsou  velmi  vágní. Spíše  nijaké.  Ví, že  Unie  existuje, že  jaksi  díky její  existenci může  cestovat  po území  všech  členských států bez  pasu, že neexistují  žádné  vnitřní  hranice takže  si odkudkoli může  přivést  cokoli. A  že  část  členských států má  stejnou  měnu  – Euro.  Jen  někteří  berou na  vědomí,  že  pokud  už je  nebaví bydlet v  tuzemsku, tak se klidně  mohou odstěhovat  do Portugalska nebo Finska či na   Kypr a nemusí  se  o  tom s nikým bavit a nikoho se dovolovat. A dokonce budou mít právo na  lékařskou  péči a   stejná  práva   / a také  povinnosti/  jako  tamní občané. Samozřejmě  s  určitými omezeními v obou směrech. Dál už  běžný  občan  jen  ví,  že  sídlem unie  je  Brusel,  kde jsou obrovské  unijní  baráky se spoustou  byrokratů,  co  vymýšlejí  pitomosti typu norem pro zakřivení  banánů a  okurek  a plný  vůbec neužitečných nikým  NEVOLENÝCH  darmožroutů  za  obrovské prachy A  že  tihle  nevolení  darmožrouti mu  chtějí  ukrást národní  identitu.

Dál zaznamenal, že  politici všech barev  a odstínů nás  musí  před  těmi  darmožrouty  a jejich  nápady a  záluskem na na českou/slovenskou  suverenitu chránit. A  proto, že  chtějí  ve  volbách  do europarlamentu získat  co nejvíce poslanců, aby  nám  vrátili  zpět  Evropu národních  států.

Snad  jsem to zrekapituloval dostatečně  kompaktně a  stručně!

Nechápu,  že  ty  dva  hlavní postuláty  zatím nikdo nenapadl!  Míním to, že Unie  je  v moci  NEVOLENÝCH  byrokratů ,  přirozeně především  nejvyšší  vedení  EU  – tedy  předseda  Evropské komise /momentálně  Juncker/, což  je  evropská  vláda! Ekvivalent  té naší  domácí, jak ji známe. Komise a její  rezortní ministři – tedy komisaři /z ČR  Jourová , ze  Slovenska  Šefčovič/ JSOU  VOLENI Evropským  parlamentem!!!!   Který  jsme  si právě  spoluzvolili! Uniká  mi tedy  smysl  výčitky na nedostatek  demokracie! A proč  se mluví  o nevolených byrokratech!

Že jako nejsou voleni  pracovníci  bruselské  centrály?  A my  snad  volíme   zaměstnance  našich ministerstev?

Nebo  že  by  výtky  o deficitu  demokracie směřovaly  na  třetí  klíčový  orgán Evropské  unie /vedle  Evropské komise  a europarlamentu/ na  EVROPSKOU RADU?

Ta  volená  rozhodně není a nikdy nebude! To je pravda.  Jenže  v  ní zasedají  předsedové  vlád  nebo prezidenti jednotlivých členských  států EU! Kteří dojednávají  vše podstatné. Většinově  s potřebou  jednomyslného hlasování.  Jen v některých případech je  možné většinové  hlasování!  Evropská rada  je klíčovým orgánem Evropská  unie!!!  Nikdo nemá důležitější slovo!  Chce  snad  někdo  aby  význam rady  byl potlačen a  více pravomocí  by získal volený  Evropský  parlament?

Když  zároveň  varuje před  předáváním  dalších a dalších národních pravomocí  do Bruselu?! Nikdo se na to Babiše, Okamury nebo Filipa a  dalších neptal a neptá. Přiznávám, že  tomu  nerozumím!  Ani, co by  se  za nehet  vešlo! Dokonalý  protimluv!

To  není  všechno.  Mnozí tvrdí, že  do Bruselu  bylo předáno příliš  původně  národních kompetencí a   že  je třeba  si některé  vzít  zpět  na  národní  úroveň.  Jiní  – konkrétně  ODS,   zase voličům  sdělovali,  že  oni  provedou  korekci  dalšího směřování  Evropské unie, tak  aby  další  přibližování, či sbližování  členských států mohlo probíhat nestejnorodě  a různým tempem. Všechno  mimořádně  chytlavá  hesla. Jako ono  zprofanované  -ANO bude líp!

Nicméně stejně  bezobsažná.  Babiš  nesdělil KOMU  bude,vedle  něj,  lépe! Ti co  chtějí  od  EU  zpět přebírat kompetence také  nesdělují, pro jistotu, které,  aby  zájemce mohl  zkontrolovat, jestli  pak náhodou  nedojde  k zásadní kolizi s  těmi   čtyřmi základními pilíři Unie – volnému pohybu osob, kapitálu, zboží a  služeb!! Protože  VŠICHNI  naopak tvrdí, že  jsou pro zachování  jednotného trhu…

Než se vypořádám  z představou  více  rychlostní  EU podle Zahradila, trošku odbočím.

Když  vezmete  ten  jednotný  trh  EU  bez  předem nastavených  emocí, musíte potvrdit,  že  vlastně  vymezuje základní  funkce  každého suverénního státu! Tak, jak jej  známe. V  rámci republiky  jsme  se vždycky  mohli  volně pohybovat,  nakupovat a prodávat  zboží, přeposílat  svoje  kapitálová  aktiva a nabízet  či pořizovat  služby!

Jistě, nejde  o celou paletu  úkolů  klasického  státu, ale  v každém případě  o  jeho ekonomickou  agendu  z podstatné  části. Tam, kde  zavedli euro, pak už skoro  kompletně!  Stát  vedle ekonomických  činností, pro své občany  zajišťuje  ještě  vnitřní a vnější  bezpečnost,  soudnictví  s nutnou restrikcí, vzdělání, zdravotní péči,zjednodušeně  řečeno.

Máme už  nebo nemáme  toto i v EU?

My  v česko -slovenském prostoru jsme  zvyklí,  že  vše jmenované je  v  našich státech  centralizováno.  Ale  už  v  sousedním Německu  je   jak vnitřní  bezpečnost, tak  soudnictví  a vzdělání a  do značné míry  i  zdravotnictví  organizováno   na  úrovni spolkových  zemí! To znamená, že  se  například  vzdělávací  systém  v  Brémách  a v Sasku může  značně  lišit.  A přesto že  jde o jeden  jediný  stát.  Podobné to nyní vlastně máme  v celé dnešní EU! Když  se přestěhujete  do Francie s  dětmi, budou muset  chodit  do tamních  škol. Nebudou moci zůstat  doma. Když  bude potřeba  zdravotní  ošetření /nechme  nyní  stranou detaily/ dostane  se vám ho. Podle  tamních standardů. Když  budete obětí trestného  činu, budete   /doufám/ chráněni  francouzskou policií a  soudy.

Nemohu si pomoci,  EU  má  většinu  charakteristik jednoho společného státu. Ve  formě  hodně  rozvolněné  federace  / vzpomínáte  na  jednání české a slovenské reprezentace v roce 92/ a  na  slovenský nápad  s konfederací?  Detaily  Slováci nikdy nepředložili, ale nejspíš  to mělo vypadat  nějak takhle/.  Každý  kdo  volá po   zpětném   přesunu národních kompetencí  v podstatě  říká  – opustíme  společný  hospodářský prostor, chceme  konec volného pohybu lidí, zboží , kapitálu a  služeb,  aniž  by  to řekl na  plná  ústa!  ANO bude líp- ale komu vlastně?

Což platí i pro Jana  Zahradila a  jeho ideu  vícerychlostní  Evropy.  Ať se nám to líbí nebo ne,  Evropská  unie  je  prakticky  více  méně  jedním státem. Aniž  by  se tak chovala – vždyť  hlavní slovo  má  Evropská rada  v níž  jsou  šéfové  členských  států.  Komise může  jen to, co jí rada  dovolí nebo předá a  co NĚKDY- odsouhlasí  europarlament.Nic  více. S ODS  a Zahradilem – takto  spitzenkandidátem / o těch bude ještě  řeč/  frakce  Evropských konzervativců naprosto  souhlasím, že  v  předávání  dalších kompetencí  by  členské  státy  měly  být  krajně  obezřetné. Jde  především  o  oblast  daní a pár  dalších  /například  společný  rozpočet a  společné  finanční instrumenty/,  ale jinak  NEMÁ pravdu! Ani trochu.

Chce  snad  říci, že  V  České republice, by  se také zákony  a nařízení  měly zavádět/ aplikovat  s  různou mírou intenzity, podle  toho, jak by si to přály   třeba  jednotlivé  kraje  či jak by  jim to vyhovovalo?  Že by  třeba  zákon  o původu potravin  mohl být  v Jihočeském kraji  aplikován  více nebo méně  než  ve Zlínském?       Jistě  by  se nekompromisně  ohradil! Tak proč  stejnou  věc  navrhuje  na celoevropské  úrovni?!  A  postavil na ní  svou, v  daném případě  celoevropskou,  kampaň?! Vícerychlostní  Evropa  znamená  destrukci  společného ekonomického prostoru!

Jen na okraj   vážení –  o tomhle  byly  ty  právě  absolvované  eurovolby! O tomhle  a podobných věcech – o rozdílech  v postojích  jednotlivých  stran  k opravdovým problémům  EU a  nikoli o kecech, jak prý nás  někdo tvrdě  a nekompromisně  ochrání  před  Bruselem. Vedle toho, že  neochrání, protože  je  na  fungování  EU  v minimálně  současném rozsahu, ale  lépe  větším, smrtelně  zainteresován, ale především  z toho důvodu,  že  sedí  v  Evropské  radě, která, znovu pakuji  je největším evropským hráčem ze  všech! Takže  nás  musí  chránit  on v  Radě  a nikoli jeho  pár poskoků  v obrovském  europarlamentu!

Zkrátka političtí  šantalové  současně  říkají že  něco je  v jednom okamžiku  bílé  i úplně  černé, že  je  to hranaté  současně ale také kulaté a  ještě  také v  jednom a  tom samém okamžiku  mokré a  suché  a  teplé a studené!  A  volič,  protože  není/ nechce být  informován/, jim to odkývá a odmění  svým  hlasem!

Vyčítat EU  deficit  demokracie  a  chtít  Evropu  národních států je  jen   další  ze  způsobů vynalézání   perpetua mobile!  Rozuměl bych  tomu, když  někdo bude  jasně  zřetelně  kandidovat s  tím, že  chce  ještě  hlubší integraci a  jiný, že  chce   nekompromisní opuštění  EU. A  budou komunikovat  své  argumenty  a důsledky  toho, co se stane, když  dostanou příležitost prosadit  svou  vizi!  Ale nikoli, že  chtějí a  zařídí oboje  najednou. Viz  flagrantně  Okamura  a  Zahradil.Ale  s ústředním a univerzálním  heslem  české  volební  kampaně  – ochrana  před  Bruselem, vlastně  všichni….

Mimochodem a nikoli zcela  bez kontextu  – zaregistrovali jste, že  Boris  Johnson půjde před soud  v Londýně  kvůli tomu, že  lhal veřejně  v  brexitové  kampani?

5-Konec  Evropské  unie  skrze  Evropský  parlament?

Tímhle  bodem tento  díl ukončím. Z  dnešního  textu je  nejdůležitější.!

V propagandistické  kampani před  volbami  jsme  byli neustále  masírováni  dvěma  hrozbami

1- že  když  vyhrají  eurohujeři, zaprodají  nás  Evropě  a bude konec  světa

2-že  když  vyhrají  nacionalisté  zanikne  Evropa  a bude konec  světa.

Zargumentoval  jsem, proč  ani  jedno tvrzení  nemá  s pravdou nic společného.  Myslím,  že  reálný  průběh  brexitu v  Británii  leckoho přivedl k vystřízlivění.  Stejně  jako se  to  podařilo o čtyři  roky  dříve  migrační  tsunami.

Přiznávám, že  té  se to povedlo  lépe, nicméně  nikoli dokonale  – viz  nezisky  stran, zejména  ve  starých  členských  zemí,  které  pořád ještě  vsázely na  migrační  kartu a  někde / Německu/ drtivý  nárůst těžce  sluníčkářských  zelených.  Opět  se potvrdilo, že  volič  si pamatuje  události  maximálně  6 měsíců zpět. Starší  věci, bez ohledu na jejich  důležitost a velikost,  ho prostě  přestaly  zajímat!migranti na  evropském západě  a severu už  jsou de mode!

Opět odbočím – opakovaně  jsem  v uplynulých  letech  tvrdil, že  zdaleka nejnebezpečnějším  prvkem  v  celé  soustavě  Evropské  unie  je  Evropský  parlament. A  jestliže  mi doslova  naháněl hrůzu  ten, co právě  skončil,  ten  nový, aniž  by  byl už  uveden  do chodu je, podle mého  nejlepšího vědomí – JEŠTĚ  HORŠÍ.  A to hned  z několika  důvodů.

1- nutnou většinu  bude  tvořit  nyní  více  subjektů. S rozdílným viděním světa a  vnitřně  navíc  mimořádně  nesourodých. Místo  dvou  hlasů  budou  nyní  tři a  navíc  každý se spoustou podtónů. Což nemůže  vést k ničemu  užitečnému Bible  říká,  že  když s e stavěla  Babylonská  věž, která měla  vyrůst  až do nebes,  došlo ke zmatení  jazyků, protože  ti co odnesli materiál  na  vrchol, šli  tam a  zpět  tak dlouho, že  přestali rozumět  původnímu jazyku těch, co kráčeli nahoru. No a  europarlament  mi připomíná  ze všeho nejvíc  právě  tu  bájnou věž, co měla  protnout nebe, aby  bylo lidem  blíže!

2- v europarlamentu  výrazně  ztratily  obě  frakce, provozující  umírněnou   reálpolitiku, ačkoli   se to nijak nekomunikovalo. Míníněni jsou  eurokonzervativci / česká ODS/ -17 a  frakce evropské  levice a severských  zelených /za  Česko KSČM/ -14.  Což  je průšvih, protože  tím pádem jde  o okrajová  uskupení s nejmenší  mírou  vážnosti  mezi všemi frakcemi.

3- naopak posílil  supersluníčkáři /Eurozelení/  a  různí  exoti. Může  se vám zdát,  že  posílení  zelených o  16 poslanců  není  nic světoborného!  Hluboký a  dramatický  omyl. V Německu  totiž  zcela  přepsali politickou  mapu a  dnes  jsou  druhou nejsilnější  stranou v  zemi a  skoro tak silnou  jako  Merkelové  CDU  bez  bavorské sestry  CSU!  A Německo je  vůbec  nejdůležitější  zemí  a Ska  Kellerová,  o níž  jste  si už přečetli,  je  šéfkou zelené  eurofrakce!  Vedle  toho, lze počítat s  tím, že  bude jen  hůř,  protože  němečtí  voliči podle  věkových  skupin  na  stromu  života, hlasovali takto:

Povšimněte  si,  že  mezi  německými voliči  do 30 let zeleným nemůže Zeleným  žádná  politická strana  konkurovat a  do  45 let jen s  odřenýma  ušima  zatím  CDU/CSU…

Tím je jasné,  jak  asi bude vypadat  budoucí  německá politika. Všechny  strany  se budou snažit  akcentovat  ekologická  témata!  Podle  oblíbené  metody – dohnat a předehnat!  Máme  se  na  co těšit. A  Evropa  také. Už  proto, že  jak už  bylo  řečeno, zelení  získávali  napříč  západní a severní  Evropou a  to i  tam, kde o  nich nebylo zatím   ani vidu ani slechu. Demonstrující děti mohou být  hroznou  zbraní!  Všechny dotčené  vlády  budou muset  reagovat. Jenom my  se dětem smějem, pošklíbáme  nebo je ignorujem! Jak dlouho!  Gréta je  definitivně politickým fenomenem!  Bez ohledu na  to, zda  se nám to to líbí nebo ne  /nelíbí/  a začíná  vyhrávat! A  také  rozdělovat  Evropu.  Co  Evropu – dokonce i jednotlivé  státy. Stačí  se podívat  na  už  rozebírané Německo. Na  to kde  a jak bodovali  zelení  a  kde AfD!

Čím tmavší odstín, tím větší místní podpora! Hranice  mezi  NDR a  NSR  se vrátila! Není  z  ostnatého drátu a minových polí, ale  ta  v  hlavách je daleko  trvalejší a nebezpečnější!  Německo dokonale  ilustruje  jednu z  dělících  čar  v Unii.  Kterou  sotva něco nebo někdo vygumuje…..

Evropa  bude od  nyní   ještě  více  bigotněji  -zezelená. Začne  tlačit   stále  tvrdší  a nesplnitelnější  ekologické  limity. Protože  poslanci europarlamentu, v klasické zanícení  páchačů  dobra to  budou  forsírovat. A  rozumných  ubylo.

Babišovi nepřeji normálně  nic  dobrého, ale musím uznat, že minimálně  co se  týče budoucí  ekoagendy  EU,  má  jasno. Viz jeho prohlášení ve  smyslu, že  když  to Unie  bude dále přehánět, ztratí  Evropa   další a  další výroby  ve prospěch Číny a  máme  fatální problém.  Souhlasím! Jenže  mnou cloumá zvědavost  – jak Babiš  a  jeho holky pochodí s tímhle  stanoviskem u evropských liberálů,  pokud  se vůbec stanou  členy  jejich  klubu!  Vsadí si někdo   na  to, že  když  dojde na lámání  chleba Babiš  a  jeho lidé se  vzepřou a postaví liberální většině? Ptám se. Nenasazuji  na  něj!  V  téhle  věci  sdílím tytéž obavy.

Jisté  je, že  nový  europarlament  bude, v duchu  už  avizovaného hesla-  dohonit  a předhonit  zelené převzetím jejich témat  a tím získat  voliče, jak utržený  ze  řetězu.

Podobně  to bude  s migranty  a  posilováním jejich práv!  Na  ty jsou zelení, ale  i liberálvé a  socialisté  superfořti!

Bude  mazec! Který  už klidně  na  podobných  agendách   Evropského parlamentu  může  vést ke  konci Unie.

Ale i kdybych se  mýlil v odhadu   toho kam budou  europoslanci většinově  tendovat / byl bych mimořádně  spokojen takovým chybným odhadem/,  je  tady  naprogramován  naprosto  existenční střet!  Konflikt  mezi  Evropskou radou, která  dosud  drží  zásadní pravomoce a  právě  europarlamentem.  Ten  má, ve  srovnání s  národními poslaneckými komorami, velmi přistřižená  křídla. Naštěstí!

Nesmí /zatím/  podávat  návrhy  evropských  nařízení / zákonů/ například. Může  je jen  a to ještě ne  v úplně  všech případech – zamítat. Hlavním hráčem je prostě  těch 28/27 mužů a  žen, stojících v  čele  svých  států.

Tohle  se pochopitelně  europoslancům  hrubě  nelíbí a hodlají si vynutit  změnu. Protože  demokracie  je přece demokracie!  A  oni  jsou  navíc  sdruženi  v parlamentních  klubech nikoli podle  národní příslušnosti nýbrž  podle  politické orientace!  Měli  přece  tzv.   evropské  spiztenkandidáty, kteří  prý  reprezentovali  v  každé zemi  příslušnou národní  stranu! Vlastně  celou  Evropu!

Nevím o někom,kdo  by  volil české lidovce  nebo TOP/Stan  kvůli Manfrédu  Weberovi  nebo Babiše  kvůli  Verhofstadtovi , respektive Margrethě Vestagerové, atd. atd..  A mimo jejich mateřské země  to bude  všude stejné!

Nicméně právě  oni  spitzenkandidáti už  dali jasně  najevo, že  o  nejvyšší  znovuobsazované  evropské  funkce  budou  tvrdě  bojovat a  že  si je nárokují a tentokrát vůbec  nehodlají  respektovat  přání  Evropské rady! Ačkoli je  to tak   zakotveno  v Lisabonské  smlouvě. Oni, stejně  jako jistý  český politik,  rajtují na  tom, že  mají  mandát  od  voličů.  A basta!  Ačkoli  Evropská unie  NENÍ, de jure  stát a  další tlak  tímto směrem vyvolá v  celé řadě států   velmi bouřlivé  reakce a  možná až totální averzi k Unii  jako celku.

Jestliže  starý  europarlament  byl  mimořádně nebezpečný,  tenhle  je  ještě  nebezpečnější!

Výsledkem klidně  může  být  demontáž  Unie  jako takové. Když ne v  této  volební periodě,  pak  už  nikoli zanedbatelně pravděpodobně  v té další.

Dokonalý  příklad  jak demokracie může  být těžce  kontraproduktivní a  může  doslova zdiskreditovat  sama  sebe  a  skvělou myšlenku!

Ještě někdo  hodlá  plkat  o deficitu  demokracie v  Unii?  A  také  o  diktátu  Německa  Francie?  V  evropské  poslanecké  sněmovně, jako v každé  jiné, rozhoduje  většina  hlasů. A protože  staré  členské země  MAJÍ  a budou vždycky  mít  daleko více poslanců  než  ty  nové a protože  vidění světa  a jeho problémů  je  na západ, sever  a  jih  většinově  jiné  než   v postkomunistických  zemích viz  mapky  podpory  zelených a AfD  v Německu,  máme  co do činění  se  sudem  střelného prachu.  Myslím, že  doutnák  už byl zapálen!

A jestli  opravdu EP  získá  ještě  více moci, nemá  EU budoucnost!  Skončí nikoli  vlivem eurodestruktorů, ale  díky  atrofované  demokracii a tzv. proevropským silám.

Šanci na přežití  naopak  dává  velmi  opatrný  postup a  kdybych si měl vybrat, které opatření  jednotné  Evropě  prospěje a  podpoří  uchování  skutečných  Evropských  hodnot, pak naprosto nejnutnějším krokem by z mého pohledu bylo  okamžité  zrušení  Evropského  parlamentu a  existence  jen  Evropské  rady a  Evropské komise!

Dokončení zítra.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.