Ukrajina po volbách

Sice  ještě nejsou úplně  definitivní  výsledky -momentálně je  sečteno 80%  hlasů,  ale  zdá  se,  že není  důvod dále  čekat  s nějakým  letmým  rozborem  výsledků parlamentních voleb na  Ukrajině.

Centrální  ukrajinský deník  Pravda  je vydal takto:

Zelená je Zelenskho strana  Sluha národa

Modří jsou  strana  Jurije  Bojka  a ruskojazyčného obyvatelstva

Fialová je  Porošenko a jeho strana

Červená  je  Batkyvčina   Timošenkové

Oranžová  je  strana   rockera  Vakarčuka, protestní a nacionalistická

černá  jsou ostatní strany

šedivá  nezávislí  kandidáti.

Dva  sloupečky  mandátů jsou proto, že na  Ukrajině mají kombinovaný  volební systém. Polovina poslanců je  volena poměrným -první sloupeček, polovina  většinovým způsobem- druhý sloupec.  Poslední  sloupeček je  celkový počet získaných křesel.

Z následujícího grafu  je  vidět

že  Zelenský  už má pohodlnou nadpoloviční většinu

Geografické  rozložení po jednotlivých ukrajinských regionech  to vypadalo takto:

Tahle  grafika  je v  originále interaktivní a  pokud  si  chcete pohrát s  tím, kdo jak z ukrajinských uchazečů  o přízeň  voličů obstál,  pak má možnost zde.

Já  to udělal a jakkoli  Poroš  nakonec  skončil ,   s  velikým odstupem  na  druhého, třetí, spolu s  Tymošenkovou, vděčí za  to, že  neskončil na  chvostu,  zahraničním Ukrajincům, protože  ti, pro mně  nepochopitelně, se v něm  vidí  a  jedině  zde  zabodoval a zvítězil. Dodejme, že  více než  2 000 000  těch, kteří  jsou v  Rusku, hlasovat  nesmělo. Inu není  Ukrajinec  jako Ukrajinec. Mezi  tzv.  expaty  symptomaticky  strana  Jurije  Bojka  se  vůbec  nechytala. Je  potřeba  to popravdě  říci.

Když  už  jsem u  téhle, řekněme – proruské strany – vedla  osamělý  boj proti všem,  nikdo si netroufl  na ně  trochu vlídně  pohlédnout.  Přesto zcela  přesvědčivě  vyhrála  v Luhansku a  Doněcku, respektive  těch  částech  těchto regionů, které jsou pod  kyjevskou  správou.  Tohle přímo nabádá k zamyšlení o celá  kyjevské  válce proti odbojným provinciím,  když  ani ti, co  jsou takzvaně  Kyjevem osvobozeni od teroristů, nechtějí s těmi, co je  osvobodili, mít nic  společného.Všimne si toho  ČT a další podobní.Bojko a spol dosáhli  naprosto  zřejmého úspěchu  i v obou  Oděsských  regionech, Sumském, Charkovském regionu. Prostě  na východě  země.

Bojko  zabodoval celkem slušně  i na   střední Ukrajině.  Naproti  tomu  západ, ji zcela vymazal.

Zklamán těžce  ze  svých  výsledků  zde musel být  Poroš. Tohle, ještě  v prezidentskch  volbách, byla  jeho báze a nyní? Většinově  čtvrté místo… Nechápu, že  z  toho nevyvodí  zásadní  důsledky  a ….  no  střílet se za ranního úsvitu ani věšet se nemusí, ale..  Kdybych  žil na Ukrajině  a měl sázkovou  kancelář,  tak bych vypsal  sázky  na  to, jak rychle bude trvat, než  ho nová  vláda  pošle  před  soud.

To je ten důvod, proč pokračuje  v politice  dál  – poslanecká imunita! A možnost  spustit  mezinárodní  křik,  že  je  obětí politické perzekuce. Jako soukromá osoba  by  si to nemohl dovolit.  Takhle  zjevně  spoléhá na  to,   že  až  o imunitu přijde,  tak, že   se za něj postaví  cizí  státníci. Protože  on přece  dělal jen to, co  mu  v  lepším případě radili, v  tom horším nařizovali. A Ukrajina  si nemůže  dovolit  rozzlobit  své  věřitele.  Uvidíme!  V každém případě bude hodně  zajímavé  sledovat  další Porošův  osud.Osobně mu  ho nezávidím. Al e zvoli si ho sám. Takže  doufám, že  dostane, co si zaslouží.

Překvapuje mne, přes  relativně  slušné  regionální  výsledky, malý  počet mandátů pro  Tymošenkovou. Evidentně  je  to jediný  ukrajinský politik, který  je  jakž takž  přijatelný  napříč  všemi  regiony. Bodovala  všude.  I  když  ta  akceptace  není  dostatečně silná. Jako ukrajinský  volič  bych  ji  osobně  byl volil  už  v prezidentských  volbách.  Právě  kvůli  té obecné přijatelnosti a  předchozí zkušeností  s vedením a správou země.

Leč  lidé chtěli a chtějí  Sluhu národa- Zelenského.

Než se mu  budu  trošku věnovat, musím se trochu zmínit  o  rockeru Vakarčukovi a jeho straně  Hlas. Ta  vyhrála  ve  Lvovské oblasti a  výsledek  udělal a ještě  v Tarnopolu a okolí. Kde vymazal  Poroše. Tady prostě  bývalý  ukrajinský prezident  tvrdě  narazil.  Příznivci  divize  SS  Gallizien /ve  Lvově mají každoroční  velké slavnosti/ a  uctívači  Stěpana  Bandery   holt  hledají také  nový, nezkorumpovaný  symbol.  A  našli ho v rockerovi Vakarčukovi.  Tohle musí  čokoládového Pétu  zatraceně  bolet. Ale  jak už  jsem napsal  výše, myslím, že  ho čekají  horší  věci.

Takže  se můžeme  věnovat  Zelenskému.

Rozpustil předčasně  parlament a  vypsal  nové  volby,  aby nemusel s parlamentem  věčně  bojovat  a  snáze prosazovat zákony. Záměr  se mu povedl. Ukrajina  je státem s prezidentským  systémem. K tomu má   většinu i ve  sněmovně. Může  si tedy prosadit , co  chce.  Přesto, podle  zpravodajů z místa,  prý  hodlá  najít koaličního partnera. Aby  na  bolestivé  řezy, které  nutně  musí  udělat, nebyl sám. Já osobně  to považuji za  slabost a dovolím si předpovědět, že  jeho obliba  a kult  roztají stejně  rychle  jak  přišly. Či spíše  rychleji.

Nemá  šanci.  Nic mu nepomůže, že prý  ani jeden  z jeho poslanců nemá nějakou politickou zátěž  z minula. Prý nebyli v politice a korupčně  prý jsou také  čistí. Což  si na Ukrajině  neumím dost  dobře  představit. Ale  budiž.

Chce tím zcela  jasně  dát najevo, že  s minulou politikou a politickou praxí nemá ani on  ani jeho lidé  nic  společného. OK.  Tohle  beru. A  rozumím tomu.  Jenže to je prostě  málo.  Hrozně  málo. Lidé  čekají  daleko víc. Že  skončí  válka na  východě, že  se jim prudce  zvedne  životní úroven, že  skončí velká nezaměstnanost, že….

To nemluvím o tom,že takhle  posbíraná většina  bude jako pytel blech a  navíc  sotva kompetentní.

U  té  války  to neplatí  absolutně. Zejména  západ má  zcela  jiná očekávání  – že budou  povstalci poraženi a  to úplně.  že  bude znovu obsazen  Krym a možná, že  jak slibovali různí  ministři  jako Avakov  nebo Turčynov,  že  ukrajinské  tanky  dojedou  do Moskvy.

Nic  z  toho  není Zelenský  schopen splnit. Rozhodně  ne  rychle. Ale já  myslím, že  ani pomalu.

Jenže  lidé ho přesně kvůli  tomu – volili!

Mají smůlu. A  Zelenský  také.  Udělal by  dobře, kdyby  se  poohlédl  ve  Francii  a nastudoval  Macronův  příběh. Totéž  čeká  i jeho. Myslím, že  v  daleko ostřejší  variantě. Francie, jakkoli  deklasovaná,  je  naprosto konsolidovaným státem ve  srovnání  s  dnešní  Ukrajinou.

Nepřeji Zelenskému  nic  špatného  a docela  bych přivítal, kdyby se mu začalo  alespoň trochu  dařit. Znamenalo by  to totiž  například  výrazné uklidnění  vztahu s  Ruskem a  tudíž  zaranžování Evropy  s Moskvou. Je nanejvýš  na  čase. Nicméně  – nevěřím, že  něco takového je  možné.  Ukrajinský  západ žádnou  funkční dohodu  mezi Zelenským a  Putinem  nedovolí. V  nejhorším zasáhne  silou. Mezi  ukrajinskými, nechci psát  nacisty, takže  nacionalisty, je příliš  mnoho zbraní a  jejich  bataliony  jsou  začleněny  do  armády. Umím  si snadno představit  „záchranu demokracie“  ozbrojeným pučem.  Kdyby  se  tak  stalo,  tak se těším , ano těším, na  řečnická  cvičení, kterými budeme přesvědčováni, že  ten puč  je  vlastně  vrcholnou ukázkou demokracie…

Ale  to už  příliš  předbíhám.  Dneska  jsme  chtěl  vydat  jen  rychlý popis  volebních  výsledků na Ukrajině. Nic  více.