Sráč Boris konečně premierem


Nemám  rád  tzv.  expresivní výroky, v  článcích  na Kose  je  nepoužívám  a  v titulcích  už  vůbec  ne. Dnes  ovšem musím. Nemohu  jinak.

V Británii  se stalo  to, co bylo zřejmé  už  od  okamžiku, kdy  Theresa  Mayová  hodila  ručník  do ringu – jejím nástupcem se, očekávaně,  stal  Boris  Johnson. Tedy očekávaně   pro Kosu- viz  přesně dva měsíce starý  článek

Konečně je jasno ohledně brexitu! A po děkování Václavu Klausovi a Vladimíru Mečiarovi.

Dost  dobře  jsem nechápal, co po celou  dobu řešila  velká  media – ta britská, evropská  i česká,  která  nás  zásobovala  tisíci  detaily  z údajně napínavého  soutěžení o nástupnictví. Vše  bylo jasné od  samého počátku  – místo Mayové přijde Johnson. Tím pádem je  jasný  i  typ  brexitu.

Ty  dva  měsíce  byly  nutné na  formální  zprocesování  jeho nástupnictví. Mohl  neuspět jedině  tehdy, kdyby  se stalo  něco naprosto neočekávaného. Nestalo. Takže  i dnes  si dovolím přetisknout  z  toho  60 dní starého textu jeho  klíčovou  pasáž.

Paní Theresa  půjde. S  hanbou a posměchem. Hlupáků a podvodníků. šejdířů šašků a intrikánů. Moci se  ujmou  Richardové III. Respektive  nejspíše  jejich hlavní protagonista jménem  Boris. Takový  Boris  Richard III.

Jestliže  se tak  stane, pak  máme /my a  celý svět/  konečně  jasno, jak to s  brexitem dopadne. Dojde k tzv. tvrdé  variantě.  Richard III. Johnson sice po svému vedení  do Downing str.10 formálně zahájí  jednání s Unií, ale  bez zájmu cokoli skutečně  dojednat, protože  s  dohodou  by  pak  musel nést  následky  brexitu.  Takže  postaví  požadavky  nereálné a nepřijatelné.  Které ovšem velmi budou  konvenovat  britskému  voliči. A on,  po neúspěchu rozhovorů, svalí vinu  za  tvrdý  odchod a jeho  důsledky,  jednak na Mayovou  /to  ONA  nedokázala  nic  vyjednat a zmarnila  čas/  a  na centrálu  EU / to ONI se nechtěli  dohodnout a chtěli Británii ponížit/, takže  nic jiného,  než  odchod  po zlém, můj britský  voliči nešlo vybrat. A  důsledky, které  z  toho na tebe  padají?  Vždyť s i  to tak chtěl, tak co si stěžuješ?! Jednoduchá taktika!

 

Dneska  už nehodlám  nic, ohledně Borise  Johnsona  opisovat. A tedy  budu používat  ta  slova, jež  mám za případná.

Snažil jsem se  načít  jeho personu, profesní  a  zejména politickou  dráhu a  nezbývá mi  než  souhlasit s  názorem dlouholetého spolupracovníka Českého rozhlasu  v Británii  – Jana  Jůna, který jej  charakterizuje  jako „tlučhubu“, kariéristu a nespolehlivého politika, který   je navíc  označovaný střídavě za klauna a lháře.Jenž prostě dosáhl,  za  doslova  každou cenu, toho nejvyššího politického vrcholu v  zemi. Ať  to stojí co to stojí.

V podstatě  žádné překvapení. Takhle  si  počínal celý  život. Už  od  svých  školních  dob, kdy  se  narodil  jako hošík se  stříbrnou lžičkou.  Má opravdu zajímavý  původ – jeho otec byl významný politik a úředník (mimo jiné europoslanec za Konzervativní stranu) a matka poměrně známá malířka. Mezi Johnsonovými spletitými předky najdeme mimo jiné na počátku dvacátého století tureckého novináře či o století a půl dříve německého velkovévodu Pavla Fridricha Augusta. Wikipedie  zase uvádí, že  má také  ruské předky.

Borisi Johnsonovi se, jako příslušníku anglické lepší rodiny, dostalo dobrého vzdělání, chodil mimo jiné na anglickou základní školu v Bruselu či na slavnou internátní střední školu v Etonu. No a samozřejmě vystudoval Oxford. Zde se věnoval nejen studiu, ale byl také členem tzv. Bullingdonského klubu. Ten je od konce osmnáctého století tajným společenstvím bohatých studentů, kteří se baví tím, že chodí na opulentní večeře do drahých restaurací, ty pak pod vlivem alkoholu zdemolují a následně uhradí všechny škody.

Před časem ovšem unikla do médií fotografie členů z osmdesátých let, na které jsou společně Boris Johnson a dosavadní premiér David Cameron. Mimochodem, ti dva jsou nejen bývalí spolužáci a přátelé, ale také velmi vzdálení příbuzní.

Tolik zdroj.

No vida,  my  tomuhle  říkáme  zlatá mládež nebo  partička  zpovykaných  fracků, v Británii je  to klub. Kdyby to ovšem nebyli  příslušníci  horních vrstev, jednalo by  se gang. Až  do  studia  pozadí  Borise Johnsona  jsem netušil, že  pouliční gang a  klub  je  vlastně  jedno a totéž…..

S  nějakou  pravdomluvností se zřejmě  nikdy nezatěžoval a  to ani, když  po studiích  vstoupil do praxe -jako elév v deníku The Times na sebe upoutal pozornost svým lehkým perem a ambicemi, ale po necelém roce byl propuštěn, protože si vymyslel citát do jednoho z článků.

Roku 1995 se stal sloupkařem v týdeníku Spectator. Tenhle názorový časopis je protiváhou levicového týdeníku New Statesman. Ani jeden z nich nemá nijak oslnivý náklad, v politice a ve společnosti však mají oba významný vliv. V roce 1999 získal Johnson ve Spectatoru prestižní post šéfredaktora. V té době už byl také politikem.

V roce 1997 kandidoval ve volbách za konzervativce ještě neúspěšně, o čtyři roky později, v roce 2001, už byl zvolen. V okrsku Henley se stal následovníkem slavného soka Margaret Thatcherové Michaela Heseltina. Britský i zahraniční tisk však zaujal především svým předvolebním heslem: „Když budete volit konzervativce, bude mít vaše žena větší poprsí a zvýšíte své šance na vlastnictví vozu BMW M3.“

Tak jo!  To  Babišova  ANO  bude líp!  je  vlastně  naprostá  suchařina  proti Borisově  slibu, že  když  volič  to hodí konzervativcům, bude mít  doma  sexbombu  nejméně  s pětkami a v  garáži  se každý, s  prominutím-  vošoust,  dočká  nového  sportovního vymazleného Bafoně!  Hrdý  Brit  na  to slyšel a poslal jej do sněmovny… Věřil by  tomu někdo? Věřil! Omlouvám se tímto  všem  Koblihům. Na  britského  pobratima  Donuta  fakt  nestačí. Zatím.

Příznivci  setrvání  Británie  v  EU  mu  mají  za  zlé a  vyčítají, že  v brexitové kampani lhal, až se mu od  huby  prášilo.  Nic  nového  – už  jsme  si popsali, jak  začal bezostašnou  lží  svou  karieru novináře  eléva.Když  jej, už  jako politika, tehdejší  šéf opozice Michael Howard jmenoval stínovým ministrem kultury, na tomto postu však vydržel jen několik měsíců.Důvodem odvolání byl nemanželský vztah s kolegyní novinářkou ze Spectatoru, lépe řečeno to, že o něm lhal bulvárnímu tisku. Takže  lhaní jako životní styl.

Zajímavé  je, že  někomu opakované, veřejné  lhaní  neustále prochází. To není britská specialita, to známe  důvěrně  i  české kotliny.

Vedle  lhaní mu  prošlo třeba  i  těžké  hulvátství.  Příkladem budiž třeba tiráda, jež vyšla jako úvodník ve Spectatoru a která kritizovala obyvatele Liverpoolu za příliš teatrální smutek za svým spoluobčanem Kennethem Bigleym, popraveným na podzim 2004 teroristy v Iráku. Článek nazval Liverpoolany „sentimentálními zabedněnci“ a popsal je jako společnost, jež se snadno dojme něčí tragickou smrtí, ale zároveň odmítá nést odpovědnost za vlastní opilé rowdies a chuligány. No  pravděpodobně  se  poprava  Liverpoolčana  nezdála  Johnsonovi  dostatečně  dramatickou, či  zábavnou událostí. Nebo  obojím.  Tak  to těm sentimentálním zabedněncům  natřel.

Popisovat  jeho roli  v brexitové  kampani nemá smysl. Tohle  už  je  stokrát  pojednané téma. Nestálo by  mi  za  to kvůli tomu  včera  ve  vedru sednout ke  klávesnici,

Nemohu se ale  smířit se  špinavou  hrou, kterou  sehrál s britskou veřejností,  Konzervativní stranou a  Theresou Mayovou  po  Cameronově  pádu.  V  důsledku  brexitového referenda. Tehdy  veřejnost  očekávala, že  jako  jeden  ze  dvou  hlavních  představitelů  Leave  na sebe vezme odpovědnost  a  vyvede  Británii  z  Evropské unie  k lepším  zítřkům. Stačilo, aby  kývl a byl  šéfem Konzervativní strany  a premierem.

Nekývl.  Oba  posty  rád  přepustil  Mayové.  Byl si plně  vědom  toho,  že  kdyby  to udělal, v politice by zakrátko skončil. Protože  až  bude britská  veřejnost  konfrontována  s hmatatelnými důsledky  odchodu  z  EU,  začne hledání viníka. Nastoupil sice do vlády jako ministr  zahraničí, ale  od  samého počátku dělal  potíže  a  své  šéfce  házel klacky pod nohy. Dokonce se vyvlékl – nepochopitelně, jako  ministr  pro zahraniční  agendu i  z jednání s  EU!

Prostě  si to naplánoval  – nechat  Mayovou vykrvácet  a  v  době  naprosté časové  tísně, kdy  už  vlastně nejde odejít jinak,  než  bez dohody, převzít  moc  a  veškeré komplikace  vzniklé brexitem shodit  na  svou předchůdkyni s poukazem na její  absolutní neschopnost  a jí promrhanou příležitost. To  on kdyby  byl vyjednával… Že mohl a měl?  A kdo si to na  Ostrovech ještě  pamatuje?

Ten titulek- Sráč Boris pro mne sedí dokonale. Jenže  ono je jich jednak  víc a  pak – tak jednoduché  to není.

Dolní sněmovna  se evidentně  chystá  bránit.  Všemožným  Johnsonovým kličkám při prosazení tvrdého brexitu. . Například  suspendaci  sněmovny  přerušením jednání  v  době  odchodu  nebo třeba  žádosti  ke královně  aby  ona  rozpustila   sněmovnu,  kdyby se mu protivila. To, že by sněmovna zasedla jinde a vyjádřila mu nedůvěru a byl by konec premiéra Borise, si prý nepřipouští.

Dolní komora se proti tomu preventivně pojistila  tím,  že  současnou  schůzi  časově  neohraničila  a neukončila  přes prázdniny. Takže  oba  uvedené  triky  snad prý nyní nelze  použít.  A navíc  odhlasovala  znovu  svůj  verdikt, že  je proti odchodu VB  z  EU  bez  dohody.

O procesních pravidlech  chodu  britské sněmovny nic  nevím, nejsem tedy  schopen dát  názor, jestli je obrana  parlamentu vůči Johnsonovi  dostatečná  nebo nikoli.  To  záhy, spolu s  Brity,  zjistíme. A  bude to  nepochybně  napínavý  thriller. Popravdě    a to už  jste  také  četli, já  osobně  si, z mnoha  důvodů, přeji tvrdý  brexit. Nechť máme  my  i  Britové  jasno, co  to koštuje!

Nicméně  stále  častěji  narážím  na  britské informace typu,  že vlastně  o brexit už  nyní  ani tak nejde.  Že  se hraje  o  to, kdo má  na  konzervativní straně  největší  šance  v příštích  volbách  porazit  Corbina a jeho zdivočelé  labouristy!!!! A  zaručit  toryům  v  Dolní sněmovně  vládní  lavice!!!  Věřili byste  tomu?  Ať to stojí boty  i  kalhoty, hlavně  že  vyhrajem!!!!????

Takováhle  demokracie  už  není  ani fraškou, je stupiditou! Jestli si myslíte, že  fantazíruji a vymýšlím si,  pak  vás  ujišťuji, že  nejsem žádný  Boris  Johnson!  V podstatě  jen  cituji  Jana  Jůna  z Českého rozhlasu.

Určitě ani nevidí i stále zjevnější posun obou hlavních britských politických stran k extrémistickému pravicovému a levicovému populismu po ovládnutí malými, ale rozhodnými skupinami fanatiků a pravděpodobnost, že éra vlády dvou velkých politických stran skončila.

S hromadným přesunem znechucených voličů ke středovým liberálním demokratům, či zeleným, konzervativci ani labouristé takto už asi nikdy sami nezískají většinu ve sněmovně a nastane éra koaličních vlád nejistých programů a trvání.

Boris Johnson  ve  své ignoranci není nijak osamocen.  Průzkum mezi  členy  a  příznivci  konzervativců  je  šokující. Co  do priorit  očekávání.

Brexit prý má přednost před udržením Severního Irska v unii pro 59 procent členů a Skotska pro 63 procent členů. Polovina členstva by pak prý ráda viděla na postu vůdce strany a premiéra Nigela Farage, a tak se už ničemu nelze divit. A pozice a prestiž „Malé Británie“ ve světě je zjevně vůbec nezajímají.

Šílené!  Šílené a  zase šílené!  Ale…. no  vlastně,  já  už  si dlouho myslím, že kdyby  se  svobodné město Plzeň, spolu s  Chodským království,  Rokycanským vévodstvím a  Klatovskou prelaturou  odpojilo zejména  od Prahy, že  by  nám tady u nás  bylo daleko a  daleko lépe 🙂  Když  si  k tomu uvědomím, že  na  Slobodném vysielači  dostávám opakovaně  otázku-  kdy bych souhlasil s vystoupením z  EU, pak prohlašuji,  že kdybych  měl jistotu, že   český  volič  bude reagovat  jako  britský  konzervativec a  za  vystoupení  z Unie  bude ochoten Západočeskou unii  nechat  vystoupit  ze  svazku  republiky, tak  je na  čase zvážit, že  na  tom czechzitu  by něco bylo…  🙂

Ale  k  vážným věcem – to  fakt  někdo preferuje  brexit  nad  rozpadem  vlastního státu???? a  výhru své strany v  parlamentních  volbách za  tuhle cenu???  To  už  politikářům a jejich  voličům  fakt  hrabe?

Asi  ano.  Ale  řekl bych, že  se dělá účet  bez hostinského. Pro jistotu  radši překontroluji aktuální  průzkumy  volebních preferencí v Británii. Ten poslední, ke  kterému jsem se dostal, vypadá    takhle:

Jsem si vědom, že  to není  úplně přesný obraz, protože  v Británii volí jednokolovým, většinovým systémem, kdy první na pásce bere mandát a teoreticky  lze  získat  nejvíce poslaneckých křesel a nemít ani  zdaleka nejvíc  hlasů, ale  přesto!

Pro ty , co  pořád vidí  brexit  jako  výraz  vůle hrdého Brita, který  se postavil bruselské  zvůli a  tudíž  Johnsona  jako čackého reka, kterého vlk  zlovolně  pomlouvá,  mám jeden  velmi pěkný  obrázek, který  Johnsona  dokonale   charakterizuje:

Takže  ten  váš  čacký rek  bude potírat  v pobrexitové  Británii  islamofobii, má muslimské kořeny.  A nejspíš  uzavře  hranice  před  lidmi  z České a Slovenské republiky. Protože  Británii neprospívají.  A předbíhali ve  frontě!  Pakistánce,Indy,  Egyptany a  ostatní  lépe  integrovatelné a Británii obohacující!

Člověk nemůže  mít  Borise nerad, že? Zejména  když  je  jasné, že  jde  o   jedince pevných morálních zásad a  jasné hodnotové orientace.

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.