Čína – skrytá hrozba ? I.


napsal ???

 

Díl první

Motto:

Proto, chceme-li vést útok, musíme vypadat neschopně; pokud chceme použít síly, musíme vypadat nevinně; pokud jsme blízko, musí to vypadat, že jsme daleko; pokud jsme daleko, má nepřítel věřit, že jsme blízko.”

Sun-c`

V roce 1993 dostal Andrew W. Marshall zajímavou myšlenku. Coby šéf méně známé agentury ministerstva obrany (DoD) pro plánování US zahraniční strategie (United States Department of Defense‚s Office of Net Assessment), přivedl do týmu Petera Schwartze. Schwartz je známý futurista a inovátor, při čemž se zamyslel a vyprodukoval sérii převratných úvah o tom, jak se koukat na hrozby proměňujícího se světa ve smyslu – “co kdybychom nemohli použít naší mocenskou kapacitu a její nástroje, jak by to vypadalo?”

Motivem k výše uvedeným úvahám byly pochybnosti majora US Air Force Marka A. Stokese, přidělence US obranné kanceláře ambasády v Pekingu, o pravdivosti informací poskytovaných čínskou stranou o stavu jejich armády. Ten se vydal na vlastní pěst do Hunanu, měníc po cestě taxíky, aby zmizel čínské kontrarozvědce. Objevil tam, že budované kapacity jsou mnohem pokročilejší a neodpovídají oficiálním zprávám – rakety mířící na Taiwan a kapacity budované proti US jednotkám v Japonsku a pacifickém regionu Guam. Tyto objevy způsobily zlom v uvažování US obranného vedení o Číně.

Je nutné si uvědomit, že USA Čínu aktivně podporovaly jako protiváhu proti sovětské hrozbě a v jejím otevření se světu dlouhodobě viděli obrovskou příležitost pro rozvoj obchodních kapacit. Navíc věřili jejim slibům o postupné a centrálně řízené cestě k demokratizaci a otevřeným trhům. Významně tomuto oblbnutí přispěl také kontrašpionážní počin “zběha” KGB Anatoliy Golitsyna, který tvrdil, že sovětsko-čínské spojení je pevné a k žádným roztržkám nikdy nedošlo. Na tomto základě US administrativy hodnotily i svůj přístup k následnému odvážnému pokusu o odlákání Číny od SSSR v podání H. Kissingera a prezidenta Nixona. Chtěly si Čínu získat na svou stranu stůj co stůj.

Po Reaganově vítězství v US prezidentských volbách v roce 1980 ve své éřei tuto podporu nadále zdůraznil, na čež ministr zahraničí Carterovy administrativy -Alexander Haig, Číně veřejně nabídl prodej zbraní. National Security Decision Directive (NSDD) 11, podepsaná Reaganem v roce 1981 Pentagonu povolila prodej pokročilé zbrojní techniky a schválila strategii pomoci Číně modernizovat armádu na světově konkurenční úroveň. Následující rok pak NSDD 12 umožnila rozšířit tuto spolupráci na vojenský a civilní jaderný program.

I když byl Reagan skeptický k linii politiky vůči Číně od Nixona, přes Forda a Cartera a v jeho administrativě to kvůli tomu nejednou vřelo, NSDD 140 vyjádřil naivní víru v to, že pomáhají Čínu posílit a modernizovat na úroveň stabilní mocnosti, prosazující mír nejen v Asii, ale též ve světě. Pro zájemce o porozumění šíře oné vojenské spolupráce, podívejte se, jak USA využila Čínu k tajnému odkupu zbraní, jež byly dodávány bojovníkům proti SSSR do Afghánistánu, proti Vietnamu do Kambodži a proti Kubáncům do Angoly.Kdo z nás  o těchto  čínských  obchodech sUSA  cokoli tušil?  Většina však dosud nebyla odtajněna, je třeba si počkat:

Zdroje pro tuto  část:
Kenneth Conboy, The Cambodian Wars: Clashing Armies and CIA Covert Operations (Lawrence:
University Press of Kansas, 2013). See also Andrew Mertha, Brothers in Arms: Chinese Aid to the
Khmer Rouge, 1975–1979 (Ithaca, NY: Cornell University Press, 2014).
George Crile, Charlie Wilson’s War: The Extraordinary Story of the Largest Covert Operation in
History (New York: Atlantic Monthly Press, 2003).
Mary Louise Kelly, “Intelligence Veteran Focuses on North Korea,” NPR, October 13, 2006, Dostupné zde: http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=6259803.
NSDD 166, US Policy, Programs, and Strategy in Afghanistan, March 27, 1985, Dostupné zde: http://www.fas.org/irp/offdocs/nsdd/nsdd-166.pdf.
Steve Coll, Ghost Wars: The Secret History of the CIA, Afghanistan, and Bin Laden, from the Soviet Invasion to September 10, 2001 (New York: Penguin Press, 2004), s. 66.
Karl D. Jackson, Memorandum for the Interagency Group on U.S.-China Military Relations, Subject: U.S.-China Military Relations: A Roadmap, September 10, 1986, Department of Defense, International Security Affairs, Douglas Paal file, Reagan Presidential Library.

Reagan dokonce povolil návštěvu čínské vojenské delegace v klenotu tehdejšího i současného high-tech výzkumu, v Defense Advanced Research Projects Agency (tzv. DARPA), odkud mimo jiné pochází internet, apod. Vedle toho byla poskytnuta finanční injekce k vybudování technologických výzkumných institutů pro genetické inženýrství, automatizaci, biotechnologie, laser, vesmírné technologie, cesty do vesmíru, inteligentní robotiky, atd. Z toho všeho vznikla výnosná pracovní místa, akademické granty a penězovody, na nichž je přisátý nejeden tlučhuba a expert.

Zlom

Zpátky k majoru Stokesovi, jehož šéf, admirál Eric McVadon ve své nadutosti zpravodajské reporty o skutečných aktivitách čínské armády (PLA) zavrhoval a vysmíval  se  jim. A. Marshall byl však prozíravý a jmenováním Schwartze hledal odpovědi na kritické otázky, jak je možné, že tato čínská činnost pověřeným osobám unikla?

Víme své, že institucionální politika a byrokracie vede k zabetonování některých osob a také jejich myšlení, které jim ve své zabedněnosti nabízí stabilitu, profit, vliv a hovění si v sebepotvrzujícím pohodlí. Nepomohla ani zkušenost s nepokoji probíhající od dubna 1989, vyvrcholící Tianmenským masakrem dne 4. června téhož roku. US experti a média zpochybňovala úvahu, že bude zakročeno silou. Teng Xiao pching, tehdejší vůdce a miláček US médií, v květnu 1989 ztratil trpělivost a do Pekingu vyslal 250 000 vojáků, přičemž stovky a možná až tisíce protestujících studentů zastřelili na místě expanzivním střelivem. Jako dohru politbyro zrušilo 12% novin, 13% společenskovědních periodik a 76% z 534 vydavatelských agentur, zabavilo 32 milionů knih, zakázalo 150 filmů a potrestalo na 80 000 lidí za mediální aktivity. Dohry setrvalé cenzury a přepisování historie dle nadřazené funkce politbyra jsme mohli vidět v minulých měsících i na médiích našeho západního okruhu, které si čínskou „dojnou“ krávu nechtějí naštvat.

Nixon tehdy radil prezidentu G. H. W. Bushovi a naléhal na něj, aby myslel v dlouhodobém horizontu a tyto zvěrstva přehlédl. Do toho dominoval hlas “expertů”, kteří věřili, že Teng jen chtěl uklidnit svou pozici vůči jestřábům, ale že je třeba se soustředit na čínské reformátory… Šéfové čínské propagandy, Deng Liqun a Hu Qiaomu, to ale viděli jinak a za každou cenu chtěli zabránit jakémukoli “duchovnímu znečištění” ze strany USA. Ti umírnění museli zbytek svých životů strávit ve vyhnanství.

Zdroje:

George H. W. Bush, diary entry, June 5, 1989, in George H. W. Bush and Brent Scowcroft, A World

Transformed (New York: Alfred A. Knopf, 1998), s. 98.

George H. W. Bush, Memorandum of Conversation, Subject: “Meeting with Wan Li, Chairman of the

Standing Committee of the National People’s Congress and Member of the Politburo, People’s Republic of China,” May 23, 1989, 2:30 p.m.–3:45 p.m., Oval Office, Cabinet Room, and Residence, Dostupné zde: http://www2.gwu.edu/~nsarchiv/NSAEBB/NSAEBB16/docs/doc07.pdf.

Bylo třeba tyto zamrzlé hlavy trochu provětrat. Ale jak?

Futurista Schwartz navrhl určité scénáře, které se zaměřily na slabé stránky US technologické a vojenské převahy. Marshall je doplnil zpravodajskou činností Stokese a obrátil se na US Naval War College v Newportu, která má zkušenost v simulování válečných her od roku 1887. Dali dohromady dva týmy, každý o velikosti až 50 členů reprezentujících buď modré (US), nebo rudé (Čína). Složení rudých patřilo zejména velmi dobře informovaným zpravodajcům, obchodníkům a členům administrativy, kteří o Číně v té době věděli skutečně nejvíc. Když se projely všechny konvenční scénáře, modří vždy zvítězili. Pak ale Schwartz inicioval scénář, kde Čína uzavřela obchodní a politické aliance se spojenci USA, načež  pak s jejich pomocí bránila efektivnímu US přístupu do východní Asie. Ačkoliv scénář modří považovali za zcela zhovadilý. Stalo se však něco nečekaného, modří poprvé v historii Pentagonem vedených válečných simulací prohráli!

Byrokracie je skoro neprůchozí

Demokratické země mají svá úskalí. Souboj zájmových, vlivových a vůbec veškerých mocenských skupin vnáší do ustavených institucí neustále se proměňující dynamiku, kladoucí pokaždé důraz na cokoli jiného. Mnohdy jde o to, kdo v tu chvíli více platí, nebo kolik komu přispěl na kampaň. Jindy ani přehnaná finanční částka nedokáže pohnout s matadory určitých zájmových pozic. Trvalo to další 2 roky, než Pentagon zaúkoloval zpravodajské služby s důrazem na zisk informací o vojenských ambicích a schopnostech Číny. Teprve tehdy si větší skupina tzv. policy-makerů (pro nedostatek českého ekvivalentu) napříč USA uvědomila, že Taiwan není jediným cílem čínských ambic.

Začaly se studovat čínské materiály, týkající se vojenského uvažování, strategií, ale též zdroje ideologické mašinérie, vykreslující USA jako ztělesněného Satana, který již od A. Lincolna spřádá proti Číně tajné plány na její ovládnutí a pokoření. Zkrátka, že všechnu pomoc jdoucí právě od A. Lincolna, přes další k Nixonovi, apod., USA  činí za účelem oklamání Číny a vlákání jí do pasti. No, co si budeme povídat, USA dlouhodobě těží především z institucionální kontroly dané sjednocením právních a tržních norem, to vše opřené o demokratické typy mocenského zřízení. Nicméně scénář překrucování historie US-čínských vztahů je mnohem větší, nacionalisticky bombastický úlet.

Postupně se zjistilo, že PLA spolu s politbyrem  čerpá zásadně ze strategických maxim, odvozených ze staletého období válek sedmi císařství před sjednocením pod císařem dynastie Qin, tedy Čchin, tedy velkého praotce Číňana, Ying Zhenga. Jak je pro politbyro důležité vykreslit toto sjednocení coby nutnost k potlačení svobody jednotlivce, můžete sledovat ve státním snímku Hero, tedy Hrdina. Kdo toto období a publikované stratažémy nezná, měl by si to udělat  jako domácí úkol. Je to velmi poučné čtení,

čerpající z velmi promyšlených taktik špionáže, kontrašpionáže, lsti, vojenství a vychytralosti spojující se s neskutečnou vytrvalostí v čase od doby cca 771-221 př. n. l. V Čechách známé dílo Suna-c` Umění války je jedním z mnoha plodů této staleté zkušenosti.

Díky tomu můžeme pochopit, proč jsme ještě dodnes tak slepí a tupí vůči tomu, co se ve světě s přispěním komunistické Číny děje. Od první válečné simulace z roku 1993 se podobný scénář vítězství rudých znovu opakoval, pokaždé se zapracováním nových a přibývajících zpravodajských zjištění. Hlavní proud informačního průmyslu, na nějž jsou třeba v ČR odkázáni i naši rozhodující činitelé a tvůrci veřejného povědomí, si toho nevšiml ani se zpožděním šesti let. V roce 1999 napsal ředitel pekingské pobočky New York Times, že nic nenasvědčuje, že by Čína svůj masivní rozvoj v technologické oblasti, sponzorovaný masivně ze strany USA, dokázala využít pro modernizaci své zastaralé armády: https://www.nytimes.com/1999/08/01/magazine/who-s-afraid-of-china.html

Ten samý rok ale, pro lidi s (kritickým) myšlením, přišlo střízlivé varování. Kdo chtěl, mohl se v mandarinštině začíst do knihy dvou plukovníků PLA, Qiao Lianga a Wang Xiangsuiho , vydanou pod názvem “Neomezené válčení”, v ENG Unrestricted Warfare:

Qiao Liang and Wang Xiangsui, Unrestricted Warfare: Assumptions on War and Tactics in the Age of Globalization (Beijing: PLA Literature and Arts Publishing House, 1999). Shrnutí anglického překladu této knihy je dostupné na stránkách Federace amerických vědců: http://www.fas.org/nuke/guide/china/doctrine/index.html.

Toto dílo volá naprosto nepokrytě po vytěžení největších US slabostí a nabízí strategické koncepty, jak USA nekonvenčně zničit. Místo vojenských akcí sází na zneužití mezinárodního práva a jeho nesnadné vymahatelnosti, globálních institucí tyto normy a režimy spravujících, a vlastních legislativních úprav cílených na znemožnění svobody pohybu a obchodu čínských nepřátel. Nejen to, nabízí řešení ekonomické války, šablony kybernetického boje a dokonce využití terorismu. Samozřejmě se na Západě našlo spoustu chytrých, mluvících a píšících hlav, které význam celého díla začaly zpochybňovat (bohužel, dodnes se takové hlavy najdou, resp.dokonce ani neubývají). Protože však byla vydána oficiálním nakladatelstvím PLA a oba autoři byli po vydání povýšeni, kritické zprávy o ní se objevily v západních médiích, politbyro nařídilo její okamžité stažení z oběhu.

Po útoku na WTC a Pentagon z 11. září 2001 se autor, navrhující pro Čínu terorismus jako účinný strategický nástroj proti USA, byl v komentářích na čínských webových serverech citován, že nejde jen o oběti terorismu, ale též sacrificial victims, přeložitelné asi jako obětní beránci US zahraniční politiky: https://www.nytimes.com/2001/09/16/us/after-the-attacks-in-beijing-waiting-nervously-for-response.html Za dva roky se spojil s dalšími, aby vydali bestseller o tom, jak stávající světové uspořádání zapadá do zkušeností se 7 válčícími státy před sjednocením Číny:

Wang Jiang, Li Xiaoning, Qiao Liang, Wang Xiangsui, Xin Zhanguo Shidai [The New Warring States Era] (Beijing: Xinhua chubanshe, 2003).

Samozřejmě, obchodníci vydělávající na Číně a stejně tak vydělávající akademici přispěchali na obranu politbyra, že jde jen o extrémistické názory, které s proreformním věděním nemají nic společného. Navzdory trpělivé práce nejen US zpravodajských služeb šlo zatím skutečně jen o indície a zdravý rozum, nic víc. To se změnilo s prvním významným režimním zběhem, Xu Junping, seniorní plukovník PLA zběhl do USA v roce 2000. Před tím, než v USA obdržel politický azyl, tak šéfoval divizi severoamerických záležitostí v PLA. Jeho reporty už byly natolik alarmující, že se dostali k tehdejšímu ministru obranu D. Rumsfeldovi.

Navzdory tomu, že administrativa Bushe mladšího byla ryze neokonzervativní, tahle revolucionářská smetánka intelektuálů coby dětí světla proti dětem tmy, cílila do oblastí tzv. Blízkého východu. Bylo jasné, že Čína aktivně míří na USA jako na svého úhlavního nepřítele. Nicméně i tak se institucionálně věci hýbaly jen pomalu. Příležitost k prozření nabídla srážka čínské stíhačky F-8 s US EP-3 pozorovacím letadlem v mezinárodních vodách poblíž Číny na Apríl roku 2001. Možná si Amíci mysleli, že jde o vtip, když jim  letadlo, co přistálo nouzové na ostrově Hainan, nechtěla PLA vydat a zajala jeho 24 členů posádky.

Rumsfeld patřil před jmenováním do Bushovy administrativy mezi skeptiky a umírněné vůči čínské hrozbě, ale tohle ho rozhořčilo, neboť Čína si dokonce vymáhala omluvu. Zjistil od Indie i Singapuru, že Čína je svými výpady a útoky také otravuje a nelze ztrácet čas s adekvátní odpovědí. Jenže sponzoři politiků v USA jsou mocní a nikdo z nich si tehdy žádné rozpory nepřál. Co kdyby vyústily ve ztrátu přístupu na miliardový trh zdánlivě levné pracovní síly? Jak náměstek ministra zahraničí R. Armitage a admirál-velitel pacifického vojenského kontingentu D. C. Blair si vymohli smírčí přístup. Rumsfeld se držel, ale pak ho u prezidenta sejmula Condoleeza Riceová, jeho šéfka pro bezpečnostní strategii.

Tak kdy už nám to konečně dojde?

Největším proponentem výsměchu vůči stoupencům příprav na čínskou hrozbu byla zpravodajská služba DoD, Defense Intelligence Agency. Věřila, že Čína nemá vojenský dosah delší, než 200 mil. Aby se takové vnímání změnilo, muselo by se přistoupit k mnohem agresivnější špionáži, kterou však blokovala politická i zpravodajská komunita.

Spojenci USA už tak složitou situaci nijak nezlehčovali. Navzdory zbrojnímu embargu, uvaleném na Čínu po masakru na Tianmenu, prodávali letouny, ponorky, radary a další zbrojní technologie. Rumsfeld se s námi všemi rozhodl sdílet zpravodajská zjištění od dalších významných zběhů čínského režimu, ale kšeft je kšeft. Rumsfeld se roku 2005 veřejně zeptal v Singapuru, jak je možné, když Číně nikdo nevyhrožuje, že tak masivně investuje do svých ofenzivních kapacit?

Později se USA dozvěděly, že Čína pracuje na raketách proti kosmickým satelitům. Podezření z roku 1997 potvrdily definitivní důkazy až v roce 2006. Přesto všechno se analytici a experti všeho druhu snažili tato zjištění zlehčovat a nadále tvrdili, že Čína takové technologické schopnosti nemá, ani je nevyvíjí. Spadla jim brada hned v lednu 2007 kdy PLA z orbitu úspěšně odpálila jeden meteorologický satelit. Zcela zásadní hrozba, vracející nás zpět k prozíravosti futuristy Schwartze, neboť celé systémy velení USA závisí na satelitní komunikační a monitorovací síti. Včetně navigace, palebných koordinátů, a to i pro balistické rakety.

Už to mohl vidět i slepý. Rumsfeld opatrně formuloval strategii, tzv. jdoucí nad rámec Taiwanu. Přece jen, masivní budování kybernetických kapacit a anti-stealth technologií neslouží jen pro invazi na 100 mil vzdálený Taiwan. Začal agresivní sběr zpravodajských informací. Další válečná simulace v Newportu v roce 2006 ukázala, že zasažením satelitní sítě a použitím anti-stealth technologií jde o možnost dosáhnout strategické převahy preemptivním útokem. Přičemž preemtivní útok je strategickou maximou PLA, viz publikace výše.

Pokud si myslíte, že je to nereálné, pak nezapomeňte, že CIA mimo jiné třikrát zcela jasně selhala ve svých predikcích stran preemtivního útoku Číny:

  • Čína nevpadne do Koreje” – v říjnu 1950 změnila rozhodujícím způsobem poměr sil

  • Čína nenapadne SSSR” – v březnu 1969 zaútočila na hraniční stráž Damanského ostrova, což US administrativa dlouho nepřipouštěla díky konfliktním informačním zdrojům (viz výše A. Golitsyn); vyvrcholením však nakonec bylo Détente mezi USA a Čínou

  • Čína nevpadne do Vietnamu – v únoru 1979 vpadla do severní části Vietnamu

On 12 October, CIA Office of Records and Estimates Paper 58-50, entitled Critical Situations in The Far East—Threat of Full Chinese Communist Intervention in Korea, concluded that, “While full-scale Chinese Communist intervention in Korea must be regarded as a continuing possibility, a consideration of all known factors leads to the conclusion that barring a Soviet decision for global war, such action is not probable in 1950.”

https://www.cia.gov/library/center-for-the-study-of-intelligence/csi-publications/csi-studies/studies/fall_winter_2001/article06.html#_ftn34

https://www.cia.gov/library/center-for-the-study-of-intelligence/csi-publications/csi-studies/studies/winter98_99/art05.html

Říkáte si, že je to s podivem? Vůbec! Říkáte si, že naše elity dokáží efektivně a odpovídajícím způsobem rozhodovat o bezpečnostních rizicích, jimž naše vlast  čelí? Pak sněte dál…

Naprosto zdrcující porážky “modrých” bylo v Newportu dosaženo 28. října 2008 a konečně se probrala celá generalita s administrativou Pentagonu. Simuloval se konflikt na základě aktualizovaných zpravodajských informací a probíhal ve fiktivním roce 2028. Není divu, že tzv. asijský pivot ohlásila právě Obamova administrativa, neboť pověření k vypracování nové bojové strategie s Čínou vzniklo teprve v polovině roku 2009. Vychází z polo-utajeného plánu Air Sea Battle Concept: https://archive.defense.gov/pubs/ASB-ConceptImplementation-Summary-May-2013.pdf

Obě Obamovy administrativy si dozajista zaslouží kredit za to, že konečně byly schopny míru této hrozby pojmenovat a začít pracovat na jejím řešení. Uvolnily se tak bariéry dílčích vlivových a názorových skupin, které kritiku Číny a PLA zesměšňovaly, nebo dokonce aktivně blokovaly.

Podle RAND Corp. bude mít Čína v roce 2030 k dispozici 1 bilion USD pouze na vojenské výdaje, přičemž její strategicý Program 863 paralelně alokuje značné prostředky na dvojí využití hi-tech civilních technologií, jako jsou lasery, vlastní satelitní systém BDS, hypersonická orbitální plavidla schopná manévrovat na úrovni Mach 5, apod. pro vojenské účely. To je prosím legislativně kodifikovaný a prakticky vymáhaný imperativ finan

ní podpory jakéhokoli státního konglomerátu, který financuje politbyro = být k dispozici rozvědce a PLA: https://thediplomat.com/2013/09/scientific-innovation-and-chinas-military-modernization/

Spojme to prosím s opačným trendem našeho západního spojeneckého okruhu s režimy austerity a snižování obranných rozpočtů, které by tou dobou měly být tisícinásobně menší.

Tady se zřejmě nabízí poznámka k nedávnému Vlkově údivu nad tím, jak si NATO ve svých strategických materiálech protiřečí. Nenechme se zmýlit. Rusko bude přetrvávat jako tradiční a po svém se vyvíjející hrozba, ale USA na nás začaly tlačit zejména proto, že čelíme mnohem významnější a nákladnější hrozbě. Jen si představte, jak dlouho bude v našem evropském chaosu trvat, než si jí na nejvyšších místech určíme a rozhodneme se k jejímu vyvažování. USA to trvalo od Nixonovy administrativy, a to jde o již centralizovanou federaci…

Závěrem prvního dílu

Dnes jsem vám nabídl skromné historické ohlédnutí se za postupným uvědomováním si válečného charakteru čínské hrozby. Viděli jsme, že dokud nepřerostlo ve viditelnou vojenskou výzvu, nebylo si jí strategické vedení našich států vůbec schopné uvědomit. Evropské mocnosti prokázaly, že pro kšeft svých výrobců vojenské a high-tech techniky, udělají a zapřou cokoli; především pak jakékoli hodnoty, nebo bezpečnostní zájmy. Berme to jen jako takový exkurz. Bez rozboru komplexity této hrozby se nelze nikam pohnout a zdánlivě nesouvisející střípky vám budou unikat asi tak, jako profesionálním novinářům, analytiků,,či akademikům.

Pokud celý tento exkurz přeneseme na tak oblíbenou emocionální bázi – ano, chtěl bych žít ve světě, kde bychom nemuseli mít žádné oprávněné obavy o úmyslech a plánech čínského politbyra. Svět míru a společného blahobytu. Ale to není svět, v němž žijeme. Ve věci národní bezpečnosti musíme dát emoce stranou a přistoupit k faktům. Faktem je, že Čína se angažuje ve státem organizovaném vykrádání intelektuálního vlastnictví a inovací; přičemž na tom nehodlá nic měnit. Faktem je, že Čína si vynucuje technologické transfery pomocí akvizic, jež financuje politbyro; navíc na tom nehodlá nic měnit. Čína na finančních trzích páchá podvody v masivním rozsahu, který naprosto uniká schopnostem regulatorních organů a podnikatelů jim jakkoli zabránit. Faktem je, že Čína provozuje koncentrační tábory a jejich vězně porcuje na lidské orgány, sloužící k prodeji movitým komunistům. Čína sleduje i naše občany, vykonává kontrolu nad informacemi, hodlá jí převzít nad kritickou infrastrukturou, produkcí potravin a vynucuje si naší poslušnost. Ano, i my se svými spojenci provádíme špionáž Číny, protože už nám pomalu její hrozba dochází. Tak to prostě je, to není souboj dvou utopií, které vždy tak jako tak skončí masivním vyvražďováním.

Takže spíše než abychom nad naší bezpečnostní strategií uvažovali v rozmezí toho, co by mohlo a mělo být, měli bychom se vrátit na zem a vyhodnotit pouze to co je; teď a tady. Dnes je Čína mnohem více a otevřeně revizionistická vůči světovému uspořádání. Dnes již jen ti zkorumpovaní čínským režimem a ti nevědomí věří, že čínské politbyro opravdu postupně demokratizuje a už teď, za moment se otevře světu a právním normám. Čína je mnohem více odhodlána ke komunismu dle svých charakteristik, než kdy dříve. Čína je dnes otevřeně odhodlána k vojenské paritě s USA a jejímu následnému překonání. Prezident  Xi, nejradikálnější nacionalista, si vynutil, že bude doživotním diktátorem. Dnešní Čína je plně odhodlaná totální kontrole nad svými obyvateli, jejich chováním, žitím, soukromím a myšlením; odhodlána nedovolit žádnou svobodu slova, ani tisku a naopak své kritiky umlčovat i v zahraničí. Čína si za několik set tisíc může koupit dvojstranu v Hospodářkách, kritizujíc nás za kde co a vyhrožujíc, jak přijdeme o kšefty, pokud si dovolíme cokoli jiného, než nadšeně tleskat a vyvěsit na lampy rudé vlaječky. My, ani US, či jakýkoli jiný velkobyznys si nic takového v Číně dovolit nemůžeme.

Globalismus za každou cenu pro nás a naše politické vedení může znamenat, že známe cenu všeho pro dnešní dny, ale uniká nám hodnota ničeho, které nás pak za odměnu čeká v budoucnu. Nemusí jít jen o levné čínské hračky. Čína je dnes ochotná zaplatit jakoukoli cenu za to, aby v budoucnu dosáhla svých hodnot. Kdy budou naše budoucí hodnoty stát za to, abychom za ně dnes začali platit?

Příště se pokusím pojednat komplexitu vedení čínského boje, který zpětně rozkryjeme dle nejnovějších zpravodajských poznatků v okruzích věnujících se technologiím, vojenství, mezinárodní politice, kyberbezpečnosti, financím a makroekonomické rovině. Uvidíte, jak to pak všechno zajímavě zapadá, zvlášt pokud budete schopní nastudovat si čínské strategické myšlení a historické příběhy, jimiž se řídí.

X. X.

PS

Nic si z toho nedělejte, pokud vidíte USA jako pochybný zdroj ztělesněného Satana a komunismus je pro vás spásou, myslím, že čínská propaganda vám i v ČR (dokonce v podání českých občanů!) nabídne dostatek alternativního pojetí tohoto komplexního problému.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.