Totální pohárová bída aneb čemu se sakra divíme?!

Zařekl jsem se, že  o  fotbalu ,  z  různých důvodů , budu psát minimálně. Respektive  už  vůbec.

Jenže  po čtvrtečním hromadném výbuchu v  kvalifikaci o Evropskou ligu  mi to prostě  nedá.  Bolka, Sparta  i Viktorka svou evropskou pohárovou pouť  skončily dříve,  než ji vlastně  začaly. A  je  jasné, že  český  fotbal utrpěl pořádnou facku a  ostudu.

Mnoho tzv. expertů  hledá  odpověď  na  otázku proč?   A  přichází s  nejrůznějším vysvětlením. Takže  jsem musel sednout ke klávesnici a připojit  pár  řádek. Protože  ten výbuch  je stejně nepřehlédnutelný  jako  bolestivý a tragický.

Myslím, že  český  klubový  fotbal se z něj  bude vzpamatovávat  hodně  a hodně  dlouho. Za sebe  říkám, že  se  daleko více divím, proč  nepřišel  dříve….

Velkou módou je  nyní  svádět  ten  pohárový debakl na  to,  že  nadstavba,  která přišla   do ligové praxe loni,  vzala  fotbalistům  podstatnou  část přípravného období  mezi koncem jednoho ročníku a začátkem  toho dalšího. A  ozývají se hlasy, že je potřeba ji zrušit….

Já  jsem téhle  novince nikdy nefandil. A považuji  ji  svým způsobem za  nespravedlivou. V  pěti přidaných zápasech  totiž  může přijít vniveč  celoroční  úsilí  jakéhokoli mužstva. V  zápasech, které  nejsou  fér  nalosovány, kdy někdo hraje  3x doma, jiný jen dvakrát,  kdy někdo má  už zraněními tvrdě  redukovaný  kádr, navíc  v době, kdy  stopky  za  celoroční   sbírání žlutých karet  omezují  nasazování  klíčových plejerů. A  že  s kartami lze  snadno čarovat! Zkrátka  – kdyby  to bylo na  mně, tak  by  se žádná  nadstavba  nehrála.  Jenže  není.   Kellner koupil vysílací práva  na ligu a  zdálo se mu,  že  za  svoje peníze  dostává málo atraktivních zápasů. Takže  si hravě vynutil nadstavbu. Protože  prachy  zmůžou  všechno. V  českém  fotbalu  tedy určitě. Především proto, že  tu, až  na  dvě  a půl výjimky – žádné nejsou.

Já  u těch prachů  zůstanu. Prachy, jak  řečeno,  v  českém  fotbale  zmohou všechno. I vyřadit  český  fotbal  z  evropských pohárů.

Čemu  se nyní divíme, ohledně  pohárové  blamáže? Ano, nadstavba  se mi nelíbí  a  čas na přípravu zkrátila  podstatně. Ale  to  jako vysvětlení  nestačí. Delší sezona  nemůže  za  to,  že nějaký Pjunik Jerevan  vyřadil v předešlém kole  Jablonec. Stejný  Pjunik,  který před  léty  dostal  od  Viktorky  jasný  dvojnásobný  világoš a  vyletěl z další  soutěže  jak cukrář.  A nyní   se to otočilo?  Proč? Nikoli proto, že  Jablonec  neměl úplně  dost  času na přípravu. Ale proto, že  Peltaven  rozprodával  vlastně  celý  loňský  ročník ligy  kádr!  Část  si vzala  Sparta, zbytek Slávie. A  zbytek?  No ten  představuje  vlastně už jen  Doležel a  hrající důchodce Huebschmann /všechna  čest/. Ostatní  jsou  levné nákupy toho, co bylo v  Čechách a  na  Moravě  za  zlámanou grešli  volné. Druhým důvodem vyřazení  Jablek  bylo podcenění prvního  zápasu,  respektive  jeho první půle  ze  strany  jabloneckých kopáčů a  to už za  zbylé tři půlky  nedohnali.

Skoro stejně  tomu bylo s Bolkou. A jejím vystoupení v minulém kole proti spolku  kopálistů odněkud  z  kazašských stepí. Kdy  Boleslav  jen o  fous  unikla  osudu  Jablonce  a blamáži!  Nakonec se k ní  vrátilo štísko a těsně  pastevce  překonala.

Zajímavé bylo, že  všichni  tohle  varování  vzali  na lehkou  váhu a  čekalo se  s neskrývanými nadějemi  na los kola, které skončilo  tím  čtvrtečním debaklem.

Když  Bolka  nafasovala  tradičního  kata  českého klubového fotbalu  – bukurešťský  FCBS a  rudoši z Letné  Turky, nechápal  jsem  tu suverenitu, která se leckde objevila, jak  že  české evropské fotbalové hody budou pokračovat.

Sakra, proč  by jako měly?  Protože  Sparta  už jako zapomněla  na loňský ostudný  výprask od  Subotice a  Bolka,  když s klikou  postoupila  přes  Kazachy,  tak  udělá tyhle zatracené  Rumuny? Tak nějak se kalkulovalo / přiznávám že  i já/, že  jako Viktorka  by  ty  Antverpy  dát  měla.  Jsme si nalhávali my  tady  v Plzni, když  jsme  si  lízali rány  po  nakládačce  od  Řeků v  kvaldě  o  LM. Ačkoli  čtyři kusy  z Pirea  jsou  čtyři kusy!

Obelhávali jsme  sami sebe  – ano tak to je,  obelhávali jsme  sami  sebe, protože  to fandové  principálně  dělají, protože  věří  a nikoli objektivně  hodnotí, těm  svým a jsou schopni jim leccos  odpustit. Stejně jako určitá  část bohužel voličů.

To obelhávání  spočívalo v tom, že  jsme  snadno akceptovali vysvětlení,  že  nás  spálilo řecké divácké peklo   v odvetě  a  nikoli  jasný, daleko větší individuální  fotbalový  kumšt řeckého vicemistra. Rozdíl  v individuálních fotbalových  kvalitách  všech  hráčů  v jejich dresu oproti těm našim  byl  naprosto nebetyčný!Tohle  byl  ten důvod, proč  Viktorka  s Řeky propadla. V hráčských schopnostech. Proto přišly  standardní situace pro Řeky, proto  jsme je neubránili a  šli  s ostudou ven! Nic jiného!  Fotbalové schopnosti.

A proč  takové hráče  Olympiakos  měl? Z jednoduchého důvodu – rozpočty  obou klubů  jsou naprosto nesouměřitelné  Řekové  si mohou  dovolit  platit  svého dlouhodbě  zraněného řeckého kapitána  tak, že  ten, aniž  by  hrál,  bere  ročně  prý úplně  stejně  jako  je celý  viktoriánský roční  rozpočet. Jeden jediný, navíc  dlouhodobě  zraněný  kopálista…..

Takže  když je možné tohle, je  zřejmé, že  soupeř  si může  na mezinárodní  burze  dovolit úplně jinou  hráčskou  kvalitu než  Viktorka  na té česko slovenské. Kvalita  se musela  a musí prosadit. A  markantně  se to ukázalo právě  ve  čtvrtek. Na české poměry finančně  superzajištěná Křetinského  letenská  hračka narazila na  průměrný  klub  turecké ligy  a  dopadla  úplně  stejně  jako  my  s  Řeky.  Zkrátka  průměrná technická  kvalita  obou týmů  byla  očividně  rozdílná.  Kdyby  hráči tureckého soupeře  nepodcenili  Spartu a  nechtěli, stejně  jako  Jablonec  v  Arménii, odehrát  první zápas  na pohodu, bez  zpoceného trika, bylo by  vše  jasné už  o týden  dříve. Takhle museli zapnout posledních dvacet minut a  dosáhli svého. Takže  špičkový  český  klub, s pro ostatní,  s jednou výjimkou, nedostižnou úrovní finančního zabezpečení, zjistil, že  se svým  kádrem prostě není v  Evropě  konkurenceschopný, jestliže  mu  los  vysloveně  nepřeje.

Viktorka Antverpy  přejet měla  a mohla.  Jenže  vypadla.  Ze stejných  důvodů.  Když  si promítnu oba  zápasy  dohromady, vychází  mi  z  toho jednoduché  zjištění,  že   i Antverpy  disponovaly  hráči o vyšším technickém levelu než  máme  my.  Nic  na  tom nemění  způsob, jakým  jsme je  ve  Štruncových sadech mleli a  to, že při troše  toho  klasického pokakaného štěstíčka… No nic. Prostě  to dopadlo jak to dopadlo!

Čemu se kdo chce divit,  na tom, že  průměrňáci z  turecké nebo belgické ligy  vyřadí  českou špičku?! Fakt si chceme  namlouvat, že  jsme tak  jedineční? Vždyť  stačí vzít  v potaz, že   z pěti  nejlepších plejerů  české ligy  – jediný  Kanga  v ní  nyní  zůstal. Komličenko  mizí do Ruska, oba  slávističtí  stopeři plus  Hrošovský od  nás míří právě  do belgické ligy a  vidí to jako významný karierní  posun!!!!  Navíc  v  době, kdy  cena  opravdu prvotřídního  fotbalisty  na mezinárodním trhu  nejde pod 40  mio eur/1  miliardu Kč,  za  naprosto  směšné  odstupné!  Kdy  si je  belgické kluby  kupují  na úrovni nákladů  za  talentované dorostence!  A  my prodáváme! A  s  nákupy  Turků je  to stejné! O tom, že  by  někdo z  českých  fotbalistů šel do prvotřídní zahraniční ligy  si můžeme nechat  jen zdát.

Proč je potom divné, že  nás  belgické a turecké  kluby  vykopou  z  evropských  kvalifikací? Zkrátka  chudoba  cti netratí, ale  úcty  nepřidá!  Což je  náš  aktuální stav. Mezinárodní fotbal není  už  dávno klubovým měřením kvality  národních fotbalů.  Jde o poměřování  toho  jak a kde mohou  jednotlivé celky  nakupovat. Zda na mezinárodní  nebo  národní  scéně.  Takže  viděno střízlivě  – jediný, kdo se měřil se  soupeřem se  stejnými možnostmi byl letos  Jablonec.  Arméni z Pjuniku  nakupují  doma. Obdobně jako  Pelta.  Tady šlo o konkrétní poměření  českého a  arménského fotbalu. Jinde to  byl  český  fotbal versus mezinárodní  výběr. Respektive  – česká peněženka versus  ta  zahraniční. Výsledek  byl  dán v podstatě  předem.

Dneska totiž platí,  že  fotbalisté  mezinárodní  kvality  jsou už povinně  technicky  špičkově vybavení. Bere  se to jako samozřejmost, ba nutnost. V naší lize, když se objeví tuzemec, tuto triviální  podmínku splňující,  je okamžitě prodán prvnímu  trochu solventnímu  zájemci za hranice. Navíc  už nikoli do prvotřídních  lig, nýbrž  v  současnosti především do  těch naprosto průměrných.  Co nás  potom a  v tomto stavů  opravňuje  si myslet,  že  když esa  ze  Slávie nebo klíčový  hráč  Plzně  odejdou  do Belgie,  my   pak s tím zbytkem  budeme porážet  mančafty  z  belgické nejvyšší soutěže?  Totéž platí pro Řecko a  Turecko!

Dokud  tenhle stav potrvá a ono  tak  určitě, s výjimkou obou pražských es, bude  v historicky  dohledné  době  pořád, nemůžeme  čekat nic  lepšího. Doby  silných  ročníků  dětí  jsou pryč. V tuzemské základně není  kde  brát  talenty. Navíc  ti jsou  skautováni  už jako žáci či dorostenci a odcházejí  do zahraničních  akademií. Domů  se vrací  buď  jako fotbaloví  důchodci nebo  jako neúspěšní ztroskotanci, kteří se tady pokoušejí o restart  své   zplaněné  fotbalové  kariery.

Čemu se tedy  kdo  chce  divit.Soustavě  tvrdím, že  čísla  se nakonec vždycky  musí prosadit! Nedají se obelhat. Lze  je  krátkodobě, souhrou  okolností, eliminovat, ale nikoli  dlouhodobě.

Ten čtvrteční výbuch přijít  musel. Příliš  dlouho jsme  mu  se  štěstím unikali. Nyní  nám bylo nemilosrdně  nastaveno zrcadlo. Tomu, co v něm vidíme  se opravdu nelze  divit.! Ale  vždycky  můžeme sami  sobě nalhávat co chceme. Přesně  stejně  jako to děláme  v politice. Respektive  – ve  fotbalu to jde snadněji.   Tam všichni věříme  těm svým. Takže  směle  do toho! Vymlouvejme se  na nadstavbu!  Problém leží převážně  jinde a  je  výrazně  složitější. Kellner  si stejně  zařídí, že  nadstavba zrušena  nebude. On to přece platí. Takže  ostatní  budou tancovat podle jeho not. Nějaká  evropská kvalifikace českých mužstev ho nezajímá. On  přece kupil i práva  na Ligu  mistrů. Tak co  český Knedlík chce? Čemu s e divíme?