Nevzdal to Šmarda,vzdala to česká demokracie


Michal Šmarda  to v pondělí večer  zabalil. Vůbec se mu  nedivím. Lidsky  ho chápu.  Nechat se skandalizovat  výroky  typu   „Já říkám za sebe, s tímhle pánem já ve vládě nebudu….“ od  týpka, co za  pár  týdnů  může  taky může  třeba    být  držitelem hezkého titulu kriminálník, je  neuvěřitelná  sprosťárna. Navíc, když  není  ten týpek ochoten uplatnit  svoje  ústavou dané kompetence, protože  zkrátka  také může  od bohužel prezidenta  potřebovat  nakonec pro sebe  a svou  rodinu  prezidentskou milost!

Naprosto člověčensky  Michala  Šmardu  chápu,  že   si  řekl – on nechce sedět se  mnou??!!  Pro všechny svatý na orloji, proč  bych já měl sedět  někde  s ním a vlastně  se od něj umazat?

Podobně to má  se Zemanem.  Ten  sjezdu  soc  dem speciálně na  Šmardovu  adresu  ve  svém  projevu prohlásil toto:

„Vy máte dobré politiky a málo si jich vážíte. Například starosta Nového Města, na mé milované Vysočině, měl velmi dobrý volební výsledek. Takových komunálních politiků máte hodně, ale vy si jich málo vážíte,“

Aby následně  pro  stejného Zemana byl největším  nekompetenčním tupcem v zemi,  který prostě  na  rezort nemá. A  to ani ve  srovnání s  tak obskurní  figurkou  jako  je  Taťána Malá  nebo  byl  Karel Březina….

Naprosto  Michalu Šmardovi rozumím.Ten  tlak, který se proti němu vedl ze všech  stran  byl  nadlidský.  A  on je jen  člověk.  Navíc  nejspíš   slušný a poctivý. Tedy  alespoň nic nenasvědčuje  tomu,  že by nebyl.  Takže  pro českou politiku dneška v podstatě  diskvalifikující faktor. Což se o mnoha  z těch, kteří se proti němu  vymezovali a  často  těžce podrazácky,  říci  doložitelně  nedá. Ovšem speciálně slušnost  je pojem , který ze  Strakovky  u Hradu už  dávno zmizel.

K uzoufání  je  také další Babišův  výrok na  adresu  Michala  Šmardy:

„Nedokážu si vůbec představit, že bych pana Šmardu představoval ve Vídeňské státní opeře rakouskému kancléři nebo že bych v Národní galerii říkal francouzskému prezidentovi Macronovi, že tento pán je ministr kultury České republiky,“

Představuji si, jak ve  vídeňské opeře nebo v Národní  galerii představuje už zmíněnou  specialistku na  králíky  Taťánu Malou. Nebo odborníka  na  dopravu  Kremlíka!  To by  Van der Bellen s  Macronem zírali! A  navíc  zjišťuji,  že  zřejmě  dalším místem,  kam  Babiš  předběžně  posílá schvalovat svoje prezidentské  nominace je Vídeň a  Paříž. Netuším  jestli  ve  Vídni má právo veta  ředitel Staatsoper nebo jestli  jde návrh  do Hofburgu. V Paříži je  to jasné – Macron je  jmenován  jako  kompetentní  explicitně…. Paráda, co říkáte?

Ale nechme  srandiček. Protože  rezignace Michala  Šmardy je veskrze  smutná, ba tragická věc. Která  tuhle  zemi v budoucnu přijde zatraceně  draho! Znamená  konec  alespoň  té  formální  demokracie, kterou tu ještě  máme.  Volby  jako takové, ať si o nich  myslíme, co chceme, se staly  naprosto zbytným formálním  prvkem. Premier  je  vlastně  jen  hradní sekretář.Ústava  je jen  nezávazný kus  papíru, který  prezident  dodržuje jen když se mu to hodí a  to klidně   úplně  opačně  a v rozporu s  tím,  jak stejnou ústavu  vykládal v pozici předsedy  vlády.   Už  jsem se v  t hle  souvislosti  zeptal, ale  učiním to znovu – věšel   Zeman lidem  bulíky  na  nos  v roce  1998 jako předseda  vlády, když  tvrdil

„Vycházím z článku 68 ústavy, ústava platí pro každého. Tento článek jasně říká, že prezident jmenuje na návrh ministerského předsedy členy vlády… Z něho jednoznačně vyplývá, že tady se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo se komu nelíbí. Pokud jde o jakési personální veto, já se domnívám, že by bylo v rozporu s citovaným článkem 68,“

nebo tak činí  dnes, kdy tvrdí pravý opak? Na  rozdíl do  hradního mluvčáčka  jsem si jistý  tím, že  minimálně  jednou prostě  záměrně nemluvil brutálně  pravdu.

Souboj  o jmenování Michala  Šmardy  nebyl  ani omylem bojem o  usazení  nějakého  lokálního politika  na nějaké ministerstvo,  jak je námvykládáno.  Tady prostě  šlo o  to, jestli máme  parlamentní nebo prezidentský systém.  Jestli  projde Zemanovi  znásilnění  ústavy  nebo  ne.  Jestli se dodržuje  zákon  nebo  zda platí osobní zvůle.

Nemusíte mi  věřit, ani se mnou souhlasit, jenže  když  prezident  pohrdá  dokonce i ústavou, proč  by  měl jakýkoli zákon, který je ústavě podřízen, dodržovat  obyčejný člověk  z  ulice?  Ten, na  rozdíl od prezidenta  nepodepisuje  slib, od kterého je  odvozeno  jeho zmocnění vykonávat  nejvyšší  úřad  v zemi:

„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Je nanejvýš  flagrantně  doloženo,  že  Zeman ústavu nezachovával.

Michal Šmarda  se stal  symbolem. Toho, zda  u nás  zůstane právo  nadřazeno  zvůli nebo  naopak zvůle  bude vládnout  právu. Nyní máme  jasno. Zvůle  triumfuje.  A  už to takhle  zůstane. Nepochybuji ani trochu , že  bohuželprezident ještě  ve zbytku  svého funkčního období si rád podobné extempore  zopakuje, respektive, budeme  asi velmi rádi, když  zůstane jen  u toho a nebude  zkoušet  vyrabovat  nejvyšší  zákon země  zase  ještě o kus navíc.

Ani trochu nepochybuji,  že  po Zemanovi tohle  budu provozovat a navíc  bez skrupulí jeho nástupci. Proč  by  se měli omezovat, když  to jemu prošlo?!!!!! Nebudou  váhat  amít  zábrany.

Samozřejmě  že  Zemanův  fanklub je  happy  a  jásá.  Uvidíme  jak dlouho.  Nemám  sebemenší pochybnost  o  tom, že  se objeví prezident, který jako by  takovému dnešnímu Kalouskovi z oka, či spíše  z hlavy – vypadl.

Nemohu  napsat, že  už  se těším, až  to dnešním jásačům  předvede.Jenže  z  té  druhé  strany. Aby  pochopili, co se v téhle zemi v posledních  týdnech stalo s JEJICH podporou.  Fakt,nejde to. Protože já to schytám s nimi.  Pak  budou  zase  Happy všichni  Kalouskové, Jandové, Romancovové, Kalenští, Kartousové, Rozoumkové a  podobní! Snadno si  ve  stejné pozici, coby  prezidenta,umím představit Dlouhého, Fischera, Hilschera… Například. Co by jim nyní, po Šmardově  ručníku v  politickém ringu  mělo  bránit  využívat  Zemanovy postupy? Uvidíme, jak to bude  svědkům Milošovým  chutnat!

V podstatě  došlo k ústavnímu puči. Zdařilému. Stát  se  to nemělo. Jenže  bojovala  velmi  oslabená a  roztříštěná sociální demokracie + osamělý a  v podstatě  opuštěný  starosta  z Nového Města, proti obrovské přesile. Politické a mediální.  Ti, kteří náhodou nestáli proti nim  jen a jen kibicovali a v podstatě  se  z  každé  potíže  dnes poražených  tajně i veřejně  radovali Jako exemplární  příklad   naprosto neváhám  říci  – debilní  status  takového Zahradila

A tenhle  yntelygent nás  reprezentuje v  Bruselu a  vedl eurokandidátku Euroskeptiků!!! Ostatně, vzhledem k typu  jeho smyslu pro  humor a bonmotům, se mi jeví  jako velmi potentní  nápadník na  prezidentskou  židli až ji ten současný na ní dřepící-  vyklidí!  Kontinuita by byla  zachována. Toho by  si  zemanisté jistě  velmi užili!

V únoru 1948  naše demokracie  stála a  padala  s  těžce  nemocným mužem na  Hradě.   Nyní  měl stejnou  zátěž  na ramenou  poctivý  chlápek z  malého moravského města. Zkušený státník v únoru neobstál. To je možné  konstatovat  naprosto jasně. Michala  Šmardu  takhle  jednoznačně  ocejchovat  nelze. Byl zkrátka  jiná  váhová kategorie. A není to to nějakou jeho chybou.

Tu  udělali  ti, kteří ho  do tohohle  ztraceného boje poslali!

Před  5-ti týdny, když jsem komentoval výsledek  onoho „zásadního“ jednání  gremia ČSSD, tak  jsem to viděl takhle:

řešili dvě základní  varianty

-okamžitý odchod z vlády, ke kterému je důvodů více než potřeba

versus

-setrvání ve vládě a trvání na nominaci Šmardy jako ministra kultury

abych jim doporučil variantu třetí

-další vládní angažmá, ovšem s tím, že na rezort kultury půjde někdo jiný. Kdo jednak projde a kdo dokáže vygenerovat nějaká voličská procenta navíc. Vyšla mi Valachová. Ale můj pokus o personální nominaci nebyl žádný axiom. Klidně Hamáček a spol. mohli z rukávu vytáhnout někoho jiného.

Bylo to zjevné. Tehdy měli svobodu  volby. A  možnost taktického manévru,  který  dnes  stejně vynuceně   udělat  musí….  Jak to, že  se pohybují léta  ve  vrcholné politice a  jsou tak  politicky  slepí a  nepolíbení  nějakou politickou předvídavostí  a  taktikou?

Abych jim  ale  nekřivdil příliš.  Pokud  je  pravdou, co  komunikoval  Hamáček i  místopředseda  Veselý  /tenhle  chlapík se mi fakt  začíná líbit!/, rezignace opravdu  je jen  výlučný  Šmardův krok a  rozhodnutí a nikoli trapný  manévr  partaje, jak se  dostat z bahna,  pak ČSSD  za  její  důsledné trvání  na  své nominaci na kulturministra  nelze  nic  vytknout.  Nemám žádný  důkaz, žádnou indicii, ale  pro mne je, s  tímto nevědomostním penzem, pravděpodobnější  variantou,  že  Michal Šmarda opravdu  další boj  sám vzdal  a nikoli , že  dělal  fíkový  list  své  straně před úplným zneuctěním. Jaký  smysl  by  měla  dopolední neúspěšná  schůzka  mezi Hamáčkem a  Babišem, kde  byla  potvrzeno, že  oranžoví na  Šmardovi trvají a  jiné  jméno  nedají?  Ta  taškařice  s fingovanou  rezignací  je  i na  českou politickou scénu příliš  surrealistická.

Soc  dem hrála  s kartou, kterou  dostala. Byla myslitelně  mizerná.  Ale  i takové  partie je nutno absolvovat. Když  už někdo vleze  do kasina. Kde se navíc  zásadně  fixluje.

Jsem zvědav,  jaké  vnitropartajní  dopady  celá tahle  kauza bude mít.  Hamáček byl z Ústí vyzván, aby  rezignoval, že  selhal jako manažer. A  že  by  soc  dem měla  z  vlády  odejít. Nic proti tomu. Ten názor  nějaké racio má. Nicméně ztrácí ho a stává se to naopak  tragikomickým  blábolem, když současně se   stejná  ústecká  krajská organizace postaví  za  kandidáta na Jidáše-  Foldynu. Ačkoli ten  dal  veřejně k dobru, že  by  v parlamentu podpořil  Babiše i tehdy, pokud  by  soc  dem ministři z vlády  odešli. Oni  mají  oranžoví na  českém severu  hromadně  schízu? Nejspíš  ano.

Další  zajímavý  blábol přišel podle Seznamu.cz  od nejmenovaných  zdrojů uvnitř  ČSSD. Tam  nějací velemozci  prý operovali s tvrzením,  že  kdyby  Hamáček zatroubil k odchodu  z vlády, přišla  by  soc dem o zbytek voličů, kteří jí ještě  zůstali. Protože  prý voličská základna je podle nich složena převážně z lidí, kteří premiérovi věří, jen ho nechtějí volit.    Týýýýýýýýýýýý joooooooooooooooo! Tohle  soudný  člověk  nemůže  vymyslet!

Všichni  řeší jméno náhradníka  za  Šmardu. Popravdě řečeno, mně je  lhostejné.  Pokud  ovšem Hamáček neukáže  na Pocheho,   Milana  Chovance, Zaorálka,Dienstbiera  či někoho podobného  kalibru. To  by  mne dostal!   Velmi bych si to přál,  ale  jsem realista, takže  spekulováním ztrácet  čas nebudu. Prostě  si počkám.

Daleko důležitější  je, jak dopadne  handrkování o rozpočet  mezi  Schillerovou a  Janou  Maláčovou. Tady se  nyní  láme osud  koalice. A na tom kolik Maláčová  dostane  do rozpočtu  navíc  zjistíme,  jestli  měl/má  Babiš k disposici jinou  vládní  většinu. Ano, tu s japonskou záhnědou určitě, ale  tu s Trikolorou?

V neděli  jsem uváděl, že  bych vůbec  nevylučoval, že  Babiš  jen  blufoval a nic  pod rukou neměl. A  myslím si to stále  více. Jednak  vzápětí, což už  jsem  nemohl zachytit  do svého článku,  slabingr  svůj předchozí  svalnatý  výrok  mohutně korigoval, ale především tempo,  jakým Schillerová se snažila  dost podstatně vyhovět rozpočtovým požadavkům soc  dem ministrů, mluvilo  samo za  sebe. Ale  chleba  se určitě  láme  u Maláčové. Včera  obě  dámy  jednaly  skoro dvojnásobek  času, než který  byl maximálně   plánován. I když  k dohodě nedošlo, tak to, že  jednají  dále,  leccos  naznačuje. Uvidíme.  Pokud se dohodnou, budu přesvědčen, že  Babiš  jen blufoval. Nebo minimálně  si byl vědom toho, že  s Okamurou  nebo Klausem ml. a  partičkou přeběhlíků, by byl  ještě  více hadrem na podlahu a ještě méně  suverénním premierem, jakkoli by jeden řekl, že  už  je to sotva možné, než  dosud  se Šmardou. Byl  by  těžce vydírán.  Už  ho vidím, jak se kroutí a kroutí….

Šmardův  krok přinesl obrovskou výhru Zemanovi. To je  bez diskuse. Také dostal Babiše  z  žumpy, ve  které se slaboišsky máchal čím dál více.

Co přinesl socanům?  Myslím, že  to neví  ani oni sami. Tipnul bych si na prohloubení  vnitropartajních rozporů.

Ale  celkově  jde o  tragedii.S  dlouhodobými následky. Nebudu  je  znovu  vyjmenovávat.  Kdyby  byl  vydržel a Hamáček si trval na  svém,  věří, že  buď  se Zeman nakonec zlomil nebo  by  byl  Babiš  dotlačen k velmi pro něj  bolestnému a  krvavému odchodu. Buď se  soc  dem nebo s Okamurou nebo  mladým Klausem.

Ovšem ve všech těchto případech by  nakonec  mohl být Zeman  nějak zažalován u Ústavního soudu. Kde  by byl  těžce  praštěn přes prsty. Díky  Šmardově  vzdání pozice  tomu  unikl. Škoda. Obrovská  škoda.Nás  všech.A  největší právě  těch, co  si  myslí,  že  oni vyhráli také. Nějaký takový  Kalousek /nikoli Miroslav/ už má  na  Hradčana  políčeno a dřív nebo později se ho dočkáme.

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.