Polemika se Skagem aneb školy za to nemohou


napsal Michal

Jsem rád, že Skag svým článkem k maturitám v úterý  otevřel toto téma. Ono totiž nejde ani tak o maturity samotné, ty jsou jen špičkou ledovce, jde o celý systém středoškolského vzdělávání. A to je tragédie a zmar. Nic než tragédie a zmar.

Pokud bych měl současnou diskusi o maturitách přirovnat třeba ke stavbě lodí, pak: „My sice nevíme jestli stavíme jachtu nebo supertanker, ale vedeme líté boje o uniformy posádky.“ Tak nějak to je s maturitou.

Základní otázkou je: „K čemu nám je vlastně maturita dobrá?“. Jsou jen dva důvody, oba iracionální:

(1) Je to tradice. Udržujeme si nostalgickou vzpomínku na dobu, kdy tato zkouška měla úroveň a vážnost. Ale už zapomínáme, že to byla velmi výběrová záležitost a zdaleka ne každý ji dokázal složit. Dnes panuje představa, že maturitu by měl mít skoro každý. Proč ne, ale pak se musíme smířit s tím, že její úroveň bude tím nižší, čím větší procento
populace ji dokáže složit. Nebo zůstane úroveň zachována, ale pak rozhodně nebude pro všechny. Jedno nebo druhé – obě možnosti současně platit nemohou.

Tlak na „maturitu pro každého“ si ale nevymyslely školy. Skag je vůči nim velmi nespravedlivý. Studenty se skvělými studijními předpoklady si přitáhnou gymnázia, která pak mají zpravidla u maturit velmi vysokou úspěšnost. Ale díky tomu se pak na ostatních školách zázraky očekávat nedají.   Tyto školy ale nemají na výběr – maturitu přece musí mít každý a nematuritní obory se naplňují jen těžko. Vytýkat jim pravidla, která si samy nestanovily a která nemohou ovlivnit, je vůči nim velmi nespravedlivé. Mají  už  jen odstředěnou  studentskou  kvalitu.

Pikantní na tom je, že maturita v našem pojetí je v Evropě spíš výjimkou. Většina evropských zemí (ale ani USA nebo Kanada) maturitu v našem pojetí nezná. A ani ji nijak neuznává. Je to jen taková specialitka českého písečku. Země, které nám jsou dávány za vzor, jako je Skandinávie, Německo nebo Velká Británie, mají sice také zkoušky, které prokazují úroveň dosaženého středoškolského vzdělání, ale ty s naší maturitou nemají nic společného.

(2) Maturitu vyžaduje zákon o Vysokých školách. Maturita totiž je (pouze pro české studenty) nutnou podmínkou pro přijetí ke studiu. Podotýkám formální podmínkou, protože není snad žádná vysoká škola, která by při rozhodování o přijetí brala výsledky maturitní zkoušky jakkoli v potaz.
Alespoň ne u studentů, se kterými dlouhodobě počítá. Dokonce to vede k takovým paradoxům, že český student, který získal certifikát o absolvování středoškolského studia v Německu, Velké Británii, Kanadě nebo USA (ale i mnoha dalších zemích) je na tom při přijímacích zkouškách na našich VŠ výrazně lépe, než jeho vrstevník s maturitou (o studiu na zahraničních VŠ ani nemluvě).

Co vypovídá o předpokladech uchazeče o studium informatiky fakt, že je schopen vyjmenovat všechny druhy rýmů?

Důvodem, proč být vyhozen od maturity, může být závěr externího hodnotitele, že předložená písemná práce není popis, ale líčení. Ptám se, jaký závěr z toho vyplývá pro
předpoklady dotyčného studenta excelovat při studiu informatiky neboveteriny?

Žádný! Je u nás spousta zahraničních studentů (hlavně Slováků), kteří žádnou maturitu z češtiny nedělali a nemají se studiem problémy. Proč je tedy maturitní zkouška z češtiny nutnou podmínkou přijetí na vysokou školu? Proč je maturita obecně nutnou podmínkou přijetí na vysokou školu?

Naopak vím minimálně o čtyřech univerzitách ze světových TOP100 univerzit, které maturitu vůbec nepožadují a stačí jim vysvědčení za 4.ročník střední školy. A ano, pak velmi důkladně zkoumají zájem a předpoklady uchazeče o studium, ale to by bylo stejné i kdyby měl maturitu. Proč předpokladem pro studium na některých z prestižních
světových univerzit maturita není, ale na české provinční vysoké škole je maturita nutnou podmínkou?

Nabízí se tedy logická otázka: „Proč vlastně je maturita podmínkou pro přijetí na VŠ?“

A co je nejhorší? A teď mluvím z vlastní zkušenosti. Školy, v honbě za co nejlepší úspěšností u maturity, po většinu čtvrtého ročníku fakticky rezignují na jakoukoli výuku a soustředí se jen na přípravu na maturitní zkoušku. A aby vytvořily pro maturanty co nejlepší podmínky, snaží se v době maturit minimalizovat i výuku v nižších ročnících. Ve finále ze čtyř let studia na střední škole se student učí fakticky jen tři roky. O
rok studia student přijde jen kvůli papíru, který nikoho nezajímá. Proč?
Nebylo by pro všechny mnohem větším přínosem, pokud bychom se přestali upírat k maturitě jako ke svatému Grálu a kompletně ji zrušili? Většina zemí v Evropě ji nezná a jsou díky tomu jejich vzdělávací systémy horší než náš? Asi ne, když je nám řada z nich dávána za vzor. Proč tak lpíme na maturitě?

Příkladem, že jak se to dá udělat i jinak, je anglický model. Povinná školní docházka tam je 11 let. Zahrnuje tedy i první dva roky střední školy a končí certifikátem GCSE. Tím končí povinné všeobecné vzdělání.
Pro další dva roky existuje sada řádově desítek certifikovaných předmětů z různých oborů – od matematiky, přes programování, management až např.kriminologii nebo ošetřovatelství.

Student si vybírá z této nabídky minimálně tři předměty, kterým se chce věnovat z pohledu svých zájmů, profesních preferencí a s ohledem na požadavky vysoké školy, na které by
chtěl dále pokračovat.

V rámci těch dvou let prochází postupně jednotlivá témata z daného oboru, vykonává praxi a skládá zkoušky, ze kterých se počítá procentuální úspěšnost. Není to tedy tak jako u nás,
kdy nezáleží na výsledcích v průběhu studia, ale důležité je pouze to, jak se všichni zúčastnění vyspí na den maturity a jaké má student štěstí. Je logické, že anglické hodnocení řekne škole nebo zaměstnavateli mnohem víc o schopnostech studenta, než naše bezpohlavní maturita. A má mnohem větší váhu.

A ještě je tu jeden zásadní rozdíl. Model výuky se v posledních dvou letech středoškolského studia v Anglii velmi podobá tomu, jak se učí na vysoké škole. Je to obrovský rozdíl v porovnání s našimi středními školami, které se způsobem výuky podobají víc ZŠ. Přechod na VŠ je pak tak velkým kulturním šokem, že se s ním spousta studentů nedokáže vyrovnat a z VŠ odejde.

Takže se ptám. Na co nám je vlastně maturita? Postupem času zdegenerovala do podoby, která je nereformovatelná. Papír, který nikoho nezajímá a na který se pravděpodobně nikdy nikdo nezeptá. Není tedy lepší ji bez náhrady zrušit a zavést úplně jiný model středoškolského studia?

Z pohledu rodiče, který chce dát dětem co nejlepší podmínky pro start do života, je například mnohem lepší cestou rozžehnat se po druhém ročníku střední školy s našim školstvím a udělat si v Anglii zkoušky A-level. S tímto certifikátem v ruce má pak student otevřené dveře na univerzity pocelém světě. Ano, i v ČR, pokud bude mít zájem. A že nebude mít maturitu? A koho to bude kdy zajímat? Nikdy nikoho.

Diskuse by se neměla vést o tom, co přidat nebo ubrat z maturity.Diskuse by se měla vést především o tom, jak by vlastně měl model středoškolského studia vypadat, protože právě střední školství je zdaleka nejslabším článkem českého vzdělávacího systému. Ale školy
samotné v tom jsou nevinně.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.