Čína, primátor Hřib a ti další


Čína  patří a nepatří k mým  oblíbeným tématům. Zejména  proto, že  do téhle  gigantické země  nemám sebemenší vhled. Jsem odkázán jen na  výstupy  jiných a z toho skládám svůj  globální pohled. Který pochopitelně  může  být sotva  jiný, než zoufale povšechný.

Je nepopiratelné, že  snad  žádný  stát v historii na  zeměkouli hospodářsky  nedokázal  to, to, co Číňané od roku  1984, kdy po Maově  smrti  převzal stát  reformátor  Teng siao pching. Mužíček, který měřil sotva  1,52m,  byl evidentně jeden  z nejlepších mozků a stratégů 20. století. Místo  Maových nesmyslných  a vražedných  Velkých skoků se  rozhodl z Číny  – doslova a  do písmene  obra na  hliněných nohách,  udělat  globální supervelmoc.   Nikoli Velkými a a ještě  většími skoky, nýbrž naopak metodou pomalých  krůčků.Mnoha  malich a maličkých  krůčků.Šel stále kupředu, ale tak, aby  si tohonikdo nijak moc nevšímal. Což se mu geniálně povedlo. A  svět  dneska na  ČLR hledí jako příslovečný mladý skot na nová vrata.

Američané si myslí, že  když se jim podařilo  kdysi rozbít  blok dvou  komunistických velmocí SSSR a ČLR, Peking odlákat od Moskvy, postavit je  do  vzájemně  nepřátelského postavení , které také mimo jiné přispělo  k  pádu  komunistického režimu v  Sovětském svazu a  a jeh následnému rozpadu,  že  zvítězili.

Jaksi jim  uniklo, že  jestli doopravdy  někdo zvítězil,  pak je to komunistické vedení v Pekingu. A  že mu toto  vítězství  doslova  darovali, umetli mu k němu cestičku a ještě  ho financovali.

Takže  dnes, jestliže  vznikne  opět  bipolární svět,  už to nebude  o sporech mezi Kremlem a  Bílým domem,  ale  mezi  Washingtonem a  Pekingem. S  daleko horším primárním postavením USA  a Západu jako takového. Nebudou  mít  za  fatálního protivníka  zemi s  nějakými 250miliny  obyvatel a průmyslovou výkonností  Itálie  nebo státu New  Jersey, nýbrž  zemi která  disponuje  nejméně  2,5 větším lidským potenciálem,  neslýchaně  rychlým tempem buduje  svou  ekonomickou základnu a  dala  si za úkol, že  do roku 2035 bude světovým technologickým  lídrem. A jen tak mimochodem už se stala  dílnou světa. To  se  před  tím podařilo  jen  v těch dobách kdysi opravdu Velké Británii,  následně  vilémovskému Německu a  naposledy  Spojeným státům. Což vedlo vždycky  k tomu, že  svět dostal nového hegemona  nebo ke světové  válce… Prima perspektiva, jen co je pravda…

Západ  ve  své zaslepenosti  snahou  porazit Sovětský  svaz šel do ekonomických holportů s  Tengem.  Ten obětoval dvě generace vlastních lidí a nabídl Západu možnost superlacino  vyrábět  ve  své zemi. Nesrovnatelně  levněji,než  v původních zemích. Za  zlomek dřívější ceny. Po čemž západní elity  okamžitě  skočily. Jednak s vidinou zisků, protože  přesvědčit  domácnost  se dvěma  nebo třemi televizemi,  že  si  má  pořídit třetí nebo čtvrtou, šlo jen tehdy,  když  ta  televize bude opravdu za  babku. Ta televize je  modelový  příklad, ale  týká  se  to vlastně  všech druhů /nejen/ spotřebního zboží. Elity  si  k tomu  domalovaly  ještě jeden  paralelní pohled- že  se jim otevře  obrovský a nenasycený  čínský spotřební trh.A  už se koupaly  v té záplavě  budoucích zisků….Budoucích…

Jenže  Teng byl opravdu  genius a nikoli  typický  zkorumpovaný  banánový  vládce,  na  jaké byl náš  svět zvyklý z  rozvojových zemí. On měl  jasný plán – Západ mohl v  Číně  vyrábět  lacino pro svoje tradiční trhy a leckdy  i pro ten  čínský, ale jen za předpokladu,  že  továrny  v zemi budou  joint venture  mezi  západním investorem a čínským subjektem a  že  do nich bude přeneseno špičkové know how.  Jak technologické a výrobní, tak  organizační a leckdy  i výzkumné.  Peníze z  joint  venture , jakkoli jich spousta  skončila  v kapsách vysokých  čínských úředníků, v naprosté většině  zinkasoval stát,  který je následně  rozpouštěl na  financování vlastní infrastruktury, na nákupy, technologií, technologických firem v zahraničí, šikovné  expanzi do celého světa, zejména  do získávání zahraničních    zdrojů  strategických surovin, světových dopravních  uzlů  nebo na financování  zajímavých  vlád a  států.

Zkrátka  místo  obchodní strategie  nějaké jednotlivé, třeba i sebevětší korporace, s cílem zajistit  větší  okamžitý a  krátkodobý  zisk  akcionářům,dlouhodobá  strategie  promyšlená na  kontinuální  růst  celé země  v  dlouhodobém časovém horizontu! Něco  od vzniku Britského imperia nevídaného.

Ze zahraničí  byli domů lákány  vysokoškolští profesoři známých universit, vědci a  finančníci  čínského  původu. Tohle  vše  bylo umocněno ještě  tím, že  na rozdíl od  Západu a jeho krátkodobých vlád  se  čtyř  nebo max. pětiletým mandátem, režim v Pekingu  se nemusel a nebude muset  podrobovat  opakovaným  výběrovým testům své okamžité  popularity,  kterému říkáme  volby a  jenž způsobují, že  se držitelé moci  vysloveně  obávají  situací, které  vyžadují  nějaké trochu nepopulární  řešení   a problémy  radši  hrnou před  sebou, protože  voliči   zkrátka nic  takového,ve vlastní zaslepenosti, neakceptují a chovají se jako malé děti, když mají jít  zubaři.Včetně těch  českých. Nemluvě   nějakých  pevných strategických dlouhodobých plánech. Maximální časový horizont  každého západního politika  je  termín příštích voleb. Demokracie má prostě  svoje nepřekročitelné limity. Každý chce jen práva, nikdo povinnosti a  už vůbec ne nějaké utahování opasků.

Nic  z  toho netrápí  čínské hlavouny. Ti tohle neznají, když  si naplánují nějaký  cíl pro rok 2100, tak to není slohové cvičení, doplněné excelovými tabulkami, na  které pozítří už nikdo ani nevzdechne, nýbrž  závazná  doktrina. Vynutitelná  všemi prostředky  včetně  silových proti vlastnímu obyvatelstvu. Vycházející  z politické neměnnosti.

Čína  tímhle  systémem a po malých krůčcích  dokázala  ze Západu převzít  jeho  znalosti a dovednosti  a  také kapitál,  to všechno co nejdříve  Evropa a následně  USA  shromažďovaly  s nemalým úsilím a  za  cenu stovek krvavých  válek minulých 500 let. Za  pouhé tři dekády.

Dnes  je  ČLR  globálním hráčem a  náš  „zásadní  nepřítel“  Rusko se  stává  stále  více  jejím přívěskem.  Ani USA, natož  Evropa, nečelily  ještě  v historii podobnému soupeři /Evropa  snad  v době  vrcholného osmanského vpádu/. Nepochybuji ani na okamžik, že  Čína je  naším osudovým protivníkem!

Mimochodem, připadá mi nanejvýš podivné, že  se  nikdo  z  ekonomů a sociologů  nezabývá v  detailu  důsledky  gigantického vývozu pracovních míst  z Evropy  a USA  do Číny. A jeho dopady  na ekonomiku,  sociální strukturu a klima  v  těchto zemích.

Západní společnosti  vyráběly  v Asii tu třetí a čtvrtou televizi  pro svoje  zákazníky  za zlámanou grešli, ale současně  to znamenalo,  že  řadu svých původních zaměstnanců poslalo na dlažbu a udělaly  z  nich trvale  nezaměstnané. Nejprve  v  tisících, pak stotisících a  nyní v milionech.  Což  pochopitelně  mělo  trvalé  dopady  do soužití jednotlivých  zemí.  Těch impactů musí  být mnoho a mnoho. Já si vyberu dva – ty nejzřejmější.

1-Jsme svědky  zániku  tradičních stran a pravolevého vidění  světa. Nástupu  stran a straniček a neuchopitelných hnutí  ,  kterých nikdo nic  neví, ale  voliči jim dávají stále  znovu a znovu svoje  hlasy  proto, že budou lepší a schopnější než ti minulí. Ačkoli je to naprostá iluze. Dovolím si tvrdit, že  kořenem tohoto fenomenu  je  právě masový  vývoz pracovních míst z tradičních zemí /nejen/ do Číny.

O práci přišli /zatím/ převážně  méně  kvalifikovaní. Tedy nejpočetnější  společenská vrstva. A byla to ona, stejně jako v 30. letech min. století, která z toho vyvodila  důsledky – stejně jako tenkrát přestala  věřit  tradičním politickým reprezentacím. Několikrát  je vystřídala  a zjistila,  že  ať  vládnou praví nebo leví, jejich  bývalý společenský a ekonomický status  70. a  80. let  jim nikdo nedokáže  vrátit. Takže – k čertu s nimi!  A volíme  ty nové,nezkorumpované a jistě  schopné a čestné. Ať to stojí co to stojí! Náš politický systém se rozpadl a žádný nvý z něj zatímnevzešel. Žijeme v poloanarchii, které se říká liberální demokracie.

Elity  tento trend  pochopitelně  zpozorovaly  s předstihem. A  uvědomily  si, co se  stalo  po velké  krizi 1929. Vypracovaly  proto s předstihem  plány  tzv. sociálního státu. Který se  už  o ty propadlé, kteří ztratili svoje  pracovní místa /také/ ve prospěch Číny, postará.

Nějaký  čas  to ekonomika  utáhla. Následovalo  zadlužování  vlád a pokus  o to jak a  kde sehnat  chybějící  peníze pro onu sociální síť. Zdrojem se  staly  výdaje na obranu.  Takže

2-došlo k  obrovské  redukci  ozbrojených  sil a  z  armád, postavených na branné povinnosti minimálně mužské  části obyvatelstva  se  staly  dalek menší  armády  tzv. profesionálů.  S  tím, že někdejší vojenští obři -Britové, Francouzi, Němci, ale i Američané jsou dnes  početně  stínem těch ozbrojených  sil, kterými disponovali v  60. a 70.letech. Ukázkový případ  je  česká/slovenská  pseudoarmáda, zvící  bývalé posádky v nejbližším okresním městě. Vojsko měly  nahradit technologie. Zdálo se, že  to funguje, protože  ty  vojenské  prodělaly  naprosto fantastický  skok a  sebevětší  armády, které technologicky jen  chvilku zaostaly,byly  proti těm supervyzbrojeným, bez šance -viz  obě války v  Zálivu nebo humanitární bombardování  Srbska. Nejspíš  by to platilo dál, kdyby  se světovém hřišti neobjevila  Čína. V  úplně  jiné roli než ,dejme  tomu do roku 2000. Ona  si totiž  může  tu vojenskou modernu nejen  dovolit také, ale  v mnoha ohledech ji sama  špičkově  začíná produkovat v předstihu na  zbytek světa!  I tohle  zapříčinil vývoz pracovních míst, know how a kapitálu  do Tengovy  Číny!

Ze  státu, který malými krůčky, ale  vydatně  odsával západní  vědomosti, postupy a  peníze, se najednou stala  čím dál sebevědmější mocnost, odhazující  jakékoli ohledy na cokoli a kohokoli  a směřující k jasné konfrontaci se Západem!

Není hrozbou jen  svou stále  rostoucí silou. Nýbrž také  tím, že  dnes  asi  už Západ není schopen přebírat  v  řadě oborů  výrobu zpět. A to tak, aby  technologicky  stačil – viz situace kolem strategických sítí 5G, jako model.

Spíše  to funguje tak, že  ztrácíme  stále a  stále  další stovky  tisíc  pracovních míst ročně  ve prospěch říše  středu. Trump tohle pochopil, vysvětlil  jednoduchým voličům s tzv. rezavém pásu a vyhrál prezidentské  volby.  Pustil se  do  obchodní  války  s Pekingem. Podle mne  logicky  správně. Má v ruce  obrovský trumf  – obrovský  a  koupěschopný americký trh. Pokusil se hrozbou cel  přimět  americké společnosti převést  zpět pracovní místa, spustil tvrdou celní  válku  s Pekingem.  Nezdá se, že  by  zatím byl  nějak zásadně úspěšný. Američtí podnikatelé na něj dvakrát  neslyší, Čína se  nehroutí.  A hlupáci  na  Západě z toho mají radost. Yankee má problém! Heh he to je prima!

Nedochází  jim,  že  Trump, pokud  se rve s Číňany, vlastně bojuje i za nás, ačkoli  to vůbec nemá v plánu. Stále  slyšíme  hesla o tom, jak je  nebo bude poškozen Trumpovou válkou spotřebitel. Aniž  by  tyhle moudřece napadlo,  že  aby  někdo mohl být spotřebitelem, musí na to mít především peníze  a ty si většina  obyvatelstva opatřuje  námezdnou prací. A  čím té bude v zemi  více,  tím větší bude  masa spotřebitelů. Když ji vyvážíme jinam, přicházíme o  spotřebitele….

To jásání nad problémy  Ameriky a našeho světa a  nad  stále větší  dominancí Číny  na Západě obecně a  v tuzemsku především, prostě nechápu. A  vůbec už nerozumím  politikům, setrvale  lezoucím  před  Číňany  po kolenou. A ještě  k tomu  blábolícím o tom, jaké  je  to terno být  s Číňany  v nějakém spojení. A  jak že to pro nás bude  ekonomicky  užitečné  a skvělé!

Jistě  víte  co mám na mysli  – Zemana  a jeho  tirády  o tom,  jak se k nám pohrnou investice od  Číňanů při návštěvě  jejich prezidenta  v Praze.  Nic  takového. To už dneska  vidí  i slepý. A  slyší hluchý. Čínan na  nás  vyplázl  jazyk a  zřejmě se doma chcechtá,jak mu  naivní buldové z nějakého Česka  nalítli. Slíbené desítky a  desítky  miliard jaksi zabloudily. A  když už  Číňané  něco koupili, pak to klidně dopadlo i tak, jak jsem nedávno popsal v článku

Kolaps jedné firmy s dlouhou a skvělou tradicí -DOPLNĚNO!

Proč  o tom všem píši právě  dnes? Protože vedle  války pohřbů máme  v zemi  ještě další slovní občanskou  válku – o  českou politiku  vůči ČLR.

Praha  si dovolila  připomínkovat  smlouvu  s Pekingem. A chtěla z ní odstranit těžkou politickou proklamaci   o jedné Číně. Která se  vztahem dvou měst  nemá nic  společného.

Reakce  Pekingu byla  blesková.  Zrušil vystoupení  a nebo účinkování v zemi všemu, co mělo ve  svém  názvu  byť jen  vzdáleně  slovo Praha. Například Pražské  filharmonii. Bez ohledu na to,jestli předmětný soubor,instituce , atd. má s městem nějaké propojení nebo ne. Viz  sankcionování  Pražákova /sic!/ kvarteta. Předpokládám, že  ani Pražská  šunka  dnes  nesmí  do Číny páchnout,  nejspíš by byla  vydávána  za  zvláště nebezpečný druh semtexu.

Když se  Praha  nebo  například ministr kultury  Zaorálek  proti tomu ohradili, čínský  velvyslanec  je seřval na  tři doby.Máme li věřit  otevřeným zdrojů. Takže  Zaorálek  se sbalil a z jednání  odešel.

Nebyl první ani poslední. Před tím  velmi podobnou zkušenost udělal  i Babiš. Ten šel tak daleko, že  čínského ambassadora  označil rovnou za lháře.

Do sporu Prahy a Pekingu, se jak jinak  zamíchal okamžitě  Hrad.

Mluvčáček to okamžitě  rozsvítil:

„Primátor Hřib systematicky a vědomě porušuje jednotnou zahraniční politiku ČR, popírá stanoviska EU a USA a tímto mediálně vděčným krokem se snaží zakrýt svá pochybení. Co jiného čekat od člověka, který přirovnal Mariánský sloup ke Stalinovu pomníku?“

Jak by také ne, když  jeho šéf  a hlavní  čínský propagátor v  tuzemsku  vyjevil toto:

„Pan primátor Hřib zasel vítr a my všichni teď sklízíme bouři. Já sám se nedomnívám, že je rozumné rušit kulturní akce. Ale na druhé straně musím respektovat, že je to odveta za to, že pan primátor Hřib se zřejmě domnívá, že může prezentovat nezávislou pražskou politiku, která není politikou jedné Číny,” 

Chápe někdo, že  prezident  země  má porozumění pro sankce  vůči jeho vlastním lidem, proti hlavnímu městu? On  respektuje, že je to odveta???!!!Není to takhle náhodou odveta  celé zemi a  urážka  našeho státního a samosprávného systému?  Máme  tu prezidenta  svobodné a nezávislé země nebo nějakého  cizího místodržícího?

Zejména  když  už  dvakrát  citovaný  čínský velvyslanec vypustil do světa  otevřenou výhružku:

„Vyzýváme proto magistrát hlavního města Prahy, aby co nejdříve změnil svůj přístup, přizpůsobil se trendu současného vývoje a historického pokroku a vrátil se zpět na cestu, která podporuje rozvoj bilaterálních vztahů. V opačném případě nakonec pocítí újmu jeho vlastní zájmy,“

Máme  si něco podobného nechat líbit?

Nehodlám zkoumat, zda  politika  jedné  Číny  je  ok nebo ne. Schází mi informace.  Ale být  obyvatelem  Tchaj wanu asi bych  s tím měl hodně a  hodně velký problém. Ti  od  Svědků Milošových a ze Zemlérky ,kterým  lahodí snaha  Katalánska  nebo Kurdů o samostatnost, by měli chápat  Tchajwance. Ale nejde jen  o tohle.

Neakceptuji  Piráty. Z  řady  důvodů. A  zejména jejich pražští politici – speciálně  Hřib a Lipavský- to je za normálních  dvojka  rozměru Calamity  Jane.

Ale  vrátím se k Ovčáčkovu  úletu.  Kde Hřibovi nakládá za  vypovězení smlouvy s Pekingem a světe  div se -také  za jeho postoj,kterým bylo prozatím zabráněno  obnovení Mariánského sloupu na  Staromáku.  Přesně tyhle dvě  věci mi udělali  velkou radost a  Hřib si to u mne  výrazně  vylepšil. Tak Mariánský sloup NENÍ pro mluvčáčka  symbolem  naprostého porobení  tohoto státu cizí moci? Jako  jí  byl Stalinův  pomník?!  To jsou věci!  Co    vy  na to –  Zemanisté?

A  vypovězení  smlouvy s Pekingem?

Konečně se někdo z  místních politiků chová jako představitel suverénní entity! Mám totiž setrvalou  depku  z  neblaze  proslulého  tzv. Dopisu  čtyř.  Který svou servilitou a podlézavostí  vůči  Pekingu překonává  vše,co čeští/českoslovenští politici v záchvatech devótnosti vyplodili. Snad  s výjimkou tzv. zvacího dopisu.

Bylo nanejvýš  na  čase!

Ta  podlézavost mi vadila a vadí.  Hřib  do toho říznul.Čína  hrozí odvetou. Babiš  spekuluje o kolik  stát a  o kolik Praha  přijde  turistů z té země.

Za sebe  říkám  – klidně o všechny. Letní Praha a turisté, to už  je něco jako velká přírodní katastrofa. A rozhodně  mi srdce neutrhne, když  zejména zahraniční  hotelové řetězce  budou mít menší tržby. Nebo pražské hospody. Nepochybně to přežijí a při zoufalém nedostatku  hotelového a  restauračního personálu v hlavním městě  to nepozná ani tamní pracovní trh . Že by mohly být zrušeny letecké linky? Inu  než byly zavedeny, také se do Číny  a zpět  mohutně  cestovalo. Co dál?  Že  Číňané nebudou v  tuzemsku investovat? Současný stav se nezmění.  Co tam je  ještě? Prodaj  snad  Slávii?  Nebo jí snad přestěhují  někam, kde má Zeman mimořádně  silnou voličskou základnu?  Třeba  do  Rýmařova,Frýdlantu nebo Tachova? Ať  to udělají hned  zítra! Chápu že Luftjarda by možná musel začít  pracovat, že  by  Soukup možná musel  zavřít  Barrandov. Že tohle je  nepříjemnost. Pro ty  dva a Zemana.  Ale  budu chvíli  snít, že  se to stane.

Obdivuji  pokrok,který ČLR  v posledních 30 let realizovala. Neznám  nic  srovnatelného v lidských dějinách.  Konstatuji,  že  nakládat  Pekingu za  doslova  předpodělanost  českých politikářů je  nesmysl. Nehodlám  vyslovovat soudy ohledně principu jedné Číny. Ale vadí mi,když někdo, třeba  čínský velvyslanec si tu  počíná jako v nějakém zapadlém bantustanu  nebo někde  jako satrapa v nějakém čínském příhraničním městečku.

Z Hradu  slyšme, že  v Afghanistanu se bojuje  za Prahu. Šílený a nebezpečný  blábol! Jedno ale  vím určitě, že  za Prahu se  bojuje v  celní  válce USA  s Čínou. Že  ať chceme nebo nechceme , jsme  součástí západního světa. Zahraniční politiku USA považuji dlouhodobě  za  často  nesmyslnou  a těžce kontraproduktivní. Mám problém s naprostou naší  hadrovitostí v česko amerických  vztazích. Nicméně  nemíním  vyměnit  tuhle  servilitu  vůči Washingtonu za  ještě větší vůči Pekingu. V čem by to jako bylo pro nás lepší?  S  Amerikou  jsme se naučili  žít.     Máme  společné civilizační zásady a zkušenosti. Co nás spojuje  s  Čínou. V čem by spojení s ní pro  nás  bylo přínosnější než aktuální stav?

Proto všechno si cením postoje  Prahy a primátora  Hřiba.

———————————————————————————————————-

Sem jsem původně  tenhle článek dopsal ve  čtvrtek odpoledne. Ještě  večer  téhož  dne se  ledy pohnuly. A  Zeman při pravidelném pokecu  u servila vyjevil:

„Čína reaguje odvetnými opatřeními. Některé letecké linky, které měly směřovat do Prahy, mají být odkloněny do Chorvatska, a má být zastaveno financování Slavie Praha.Slavia byla nejúspěšnější čínská investice v republice,“ konstatoval. „Bohužel jedna z mála úspěšných, čehož lituji. O to více jsem ale obdivoval vzestup klubu a jeho úspěchy,“ 

Takže  Slávie je nejúspěšnější čínskou investicí?  Tohle  zbylo z  té obrovské záplavy  čínských stamiliard, které z nás  měly udělat  něco jako Kuvajt? Není to  Zemanův  debakl, jím osobně přiznaný?  Neuvěřitelné!

A on obdivoval vzestup Slávie? Která jen prostě  vykupovala  fotbalový trh? Kde ji taková Viktorka, s minimem zdrojů,  zdatně konkuruje?

Většinou dokáži odlišit  ve svých článcích a to velmi přísně   přání od  reálného pohledu. Ale v tomto případě nemohu jinak,  než  si přát,aby  k tomu opravdu  došlo.  Jednak  kvůli Viktorce a  českému  fotbalu. Potom také  kvůli Luftjardvi.  Rád  bych ho viděl  nějak  normálně makat!  Pohled  za všechny prachy.Nejen čínské. Ani u servila  by to nemuselo být  špatné kino! Jak místo televize  pro zemlérku provozuje  ten  mastičkářský  e shop a prodává ojeté  popelnice. Snad nezačne  stáčet  tachometry.

Mimochodem, fandové seshitů se  ted nejvíc  třesou o  to, jestli bude love  na  jejich kopáče. Nedivím se. Mají někdy  až  neuvěřitelně  vysoké smlouvy a když nebudou čínské chechtáky,bude kasa brzo pleite. Já bych ovšem měl obavu úplně jinou, kterou  nikdo z nich, co jsem na internetu  viděl -neřeší. Čína  vlastní nejen  jejich klub. Ale  především  stadion v Edenu se  vším příslušenstvím.  A kdyby  se drzé Praze  chtěla opravdu pomstít,  tak hráče rozprodá, klub  zruší a  Eden by byl  fantastickou stavební parcelou! Jaké v  Praze nemá obdoby!  Co jim  zabrání,aby  ho jako tu parcelu prodali?

S duševní  výbavu  Miloše Zemana bych  nepochyboval  bych, že  to takhle udělají. Že  se prostě pomstí.  Ale  tohle nebude jejich styl. Oni prostě  když  zasadí  ránu,  tak nejen kvůli tomu,aby  se pomstili. Ale také ,aby vytěžili z té pomsty  finanční maximum. Umím si představit,  že  premie  z  účasti v Lize mistrů pomašírují místo do poklady Slávie  směr  Čína. Umím si představit i rozprodej hráčů, ale také to,  že  když se objeví  solventní investor se zájmem o koupi klubu,  tak mu to prodají.  Například  takovému Kellnerovi. Ve fotbalovém zákulisí se už  dlouho mluví o  tom, že  ty prachy, co jdou  k seshitům, jsou  nejméně  z  podstatné části od něj. Uvidíme.

A  na  webu  spartanských  fans mne, v  diskusi  k této záležitosti,  zaujala především tahle  hláška:

artaxerxes10.10.2019 23:12

Když nad tím uvažuji, tak ta situace pro management Slavie není zrovna ideální.Když tu informaci dementují, tak defakto ztrapní jedno sinofila a když to potvrdí, tak to bude pro ně špatné a navíc potvrzení by mohlo být tím prvním hřebíčkem, který naruší psychickou pohodu Slávistů.

Trefeno přesně. Uvidíme. Těším se.

Ten Hřib  mi  fakt  udělal radost. Jakou už  jsme od  žádného tuzemského politikáře nečekal. Konečně  se někdo chová  jako odpovědný funkcionář  nezávislého státu. Nejen ke Kubě nebo Severní Korei! Bylo na  čase.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.