Gronsko, jedna nutná zásadní oprava, Putinovo největší vítězství a drobná škodolibost


O Putinovi se  v poslední době  mluví  opravdu hodně. Zejména  v  souvislosti s posledním vývojem v  Sýrii. Tam prý  vyhrál na  celé  čáře.  A  kremlobijci jsou  z  toho per plex. Já osobně  tu  Sýrii a Putina  jako jednoznačného  triumfátora  nevidím. Proč?  Tak to by byl  materiál na jeden  hodně  dlouhý  článek. Který snad  někdy  napíši. Myslím si,  že zabodoval, to beze sporu,  ale  vítězství? Tím si vůbec  nejsem jistý. Nicméně  Sýrie  dnes  leží mimo  můj  záběr.

Myslím, že  Putin a  Kreml vyhrávají nebo vyhráli jinde a více. Rozhodně se ledy  hnuly  ve vztahu  Rusko- Ukrajina.   Zelenský  evidentně, minimálně  zatím, zkouší jinou politiku než  jeho předchůdce  Porošenko, který se zabetonoval  v   protiruské pozici, když  mu začalo už  dávno a  dávno být zřejmé,  že  ve  všech jiných ohledech  obyvatele  Ukrajiny  těžce  zklamal.   A  že  k obhájení prezidentského křesla  mu  může  pomoci jedině  strašení  ruskou hrozbou. Jeho nástupce   dosáhl minimálně  výměny  zajatců, tedy  zajatých námořníků z incidentu v Kerčském  průlivu,  dotáhl  do Kyjeva  i režiséra Sencova a Moskva za  to dostala  zpět  několik svých občanů, zadržovaných na  Ukrajině a  také  Vladimíra  Cemacha, který je podle  holandské  prokuratury  podezřelý z podílu na sestřelení malasijského boeingu nad východní Ukrajinou. Nizozemí oficiálně protestovalo, ale  Cemach  je v Moskvě, takže  další velká připravovaná protiruská  show se nekoná.

Nejen to. Momentálně  dochází  na  donbaské  frontě  k odpoutávání  ukrajinských  a opolčenských jednotek, tak  aby  byl vytvořen koridor, kde by  mezinárodní  síly  měly  oddělit obě  válčící strany. Což je  první předpoklad  nějakého mírového urovnání na  Ukrajině. Tím  druhým pak jsou Zelenského zatím nesmělé pokusy protlačit  parlamentem konečně  zákon o speciálním statutu  Donbasu,  jak  předepisují Minské dohody  I a  II. Kdyby  se to podařilo, šlo by o obrovské  vítězství  jak normálního rozumu, tak především  Vladimíra Putina a jeho  politiky. At si o  tom  kremlobijci myslí cokoli.

Jakkoli jde o zajímavé posuny, domnívám se, že  Vladimír  Putin  dosáhl tento týden pravděpodobně  vůbec  největšího  zahraničně   politického vítězství ve  své  karieře.

Dánsko v  úterý definitivně  přestalo  klást překážky  dobudování  Nordstreamu 2   a vydalo stavební povolení pro  dostavbu plynovodu v  jeho tzv. ekonomické  zoně  kolem ostrova  Bornholm.   A  to přesto,  že  dlouhou  dobu  právě tato země  zatvrzele  odmítala  svůj souhlas  poskytnout.

Což  oceňoval  zejména  Washington a Dánové si  mohli být jisti tím, že USA jsou jim za to vděčné.  Exministr zahraničí Rex Tillerson vítal svého času úsilí Kodaně a vyjadřoval radost nad tím, že Dánsko bude i nadále „využívat své svrchované autority k tomu, aby odmítlo Nord Stream 2  a požadované povolení k výstavbě“.

V únoru letošního roku velvyslanci USA v Berlíně, Kodani a Bruselu chválili dánskou vládu za to, že svým rozhodnutím prozkoumat pozadí tohoto projektu z hlediska zahraniční a bezpečnostní politiky prokázala „správné instinkty“. Ministr energetiky USA Rick Perry ze své strany letos v květnu poděkoval Dánsku za „bystrý postřeh“.

Nemohu, než opakovat  výrok klasika  – čo bolo to bolo…Terazky  zde máme  Nordstream 2 s  dánským povolením!

Proč  ta  rychlá změna?  Inu všechno souvisí se vším. Hlavní příčiny  jsou  dvě:

1- Trumpův  úlet, kdy  velmi neomaleně  žádal,  aby  Dánsko  svému největšímu a nejmocnějšímu spojenci prodalo Gronsko a  když se tak nestalo, tak  velmi urážlivým  způsobem  rychle  zrušil připravovanou návštěvu  Dánska.

2-Dánsko muselo narychlo – definitivně  k 1.11.2019 uzavřít  svůj podmořský  zdroj zemního plynu- největší evropské plynové pole  Tyra, které pokrývá  řádově  85%  dánské  spotřeby  tohoto energetického uhlovodíku.

Když  Donald  Trump  s  tím drzým požadavkem  na  na  odkup Gronska  přišel,  vzedmula  se kolem toho vlna  vášní. Nemám možnost  rešeršovat  dánské  zdroje. Ale  myslím, že  vše  dostatečně  vykryl svými komentáři  německý  konzervativní  deník  Die  Welt. Třeba  22.8. kdy vydal  dost  velký  analytický  čláek

Das ist der lachende Dritte im Grönland-Streit

Smějící se třetí ve sporu kolem Gronska

.Autor  si klade  logickou otázku –proč mají Dánové i nadále ručit svou hlavou za takového spojence? Pak by se stal Gazprom ve sporu kolem Grónska třetí stranou, která těží z cizího konfliktu, podotýká Die Welt.

Jenže  i on  jede na  protiruské  vlně  a  svůj srpnový  komentář  zakončuje  následovně:

Podobný vývoj událostí je však málo pravděpodobný, píše list. Jak vysvětluje autor článku, Kodaň vystupuje proti výstavbě ruského plynovodu také z vlastních důvodů, a nejen z vůle Američanů. Na Nord Stream 2 pohlížejí v Dánsku kriticky, protože rostoucí spolu s plynovodem ruský vliv může mít záporné následky pro bezpečnost v oblasti Baltského moře. Lety ruských MiGů a nehlučné plavby ruských ponorek Dány také znervózňují.

Kromě toho v dánské společnosti a v politických kruzích zapustila hluboké kořeny myšlenka solidarity s Ukrajinou, zdůrazňuje německý list. Odborníci, kteří sledují průběh výstavby Nord Stream 2, jsou přesvědčeni, že pro radikální změnu politiky Dánska vůči ruskému plynovodu by si mohl Trump dovolit mnohem více než zrušení jedné návštěvy této země, píše v závěru Die Welt.

Na  to, že  jde  o  jedenu  z vlajkových  lodí  evropského informačního prostoru  dost  velká minela, když  už  po dvou měsících je  úplně  všechno jinak, řekl bych!

Proč  tedy  Kodaň  tak náhle  překotně  akceptovala  ty „lety  ruských Migů a nehlučné plavby ruských ponorek“? A proč  bleskově zmizela  ona „hluboká  solidarita s Ukrajinou“?

Inu proto, že,  jak  už je uvedeno,  Dánsko muselo zcela  náhle  a rychle uzavřít  těžbu na  svých  vlastních  plynových polích,  která  svou kapacitou  skoro úplně  pokrývala dánskou energetickou potřebu!

Proč  tak náhle, v podstatě ze  dne  na den?

Na  to odpovídá  krátký  článek na  serveru „Der Nordschleswiger„.

Dlouholetá  těžba  z mořských hlubin   nezůstala  bez následků. Mořské  dno,  kde jsou  ukotveny  těžní plošiny  se propadlo. Podle některých zdrojů  o 5 metrů, podle některých  více.  V každém případě se plošiny  k mořské  hladině  přiblížily natolik, že  zejména  za  ztížených   meteorologických podmínek  mohou  být  vystavené  přímému  náporu  vln. Se všemi  důsledky pro  stabilitu a funkčnost platformy  a zejména  jako přímé ohrožení  obsluhujícího personálu.

Zkrátka  – zasáhla příroda,  té nikdo neporučí. A  protože  i v Dánsku je  košile vždycky  bližší než  kabát a výpadek, díky nutným   velkým opravám,  bude trvat nejméně  tři roky. Navíc  zima  na krku, je  třeba  hledat nové  alternativní  zdroje  paliva  za  ty  vlastní, dočasně  nedostupné!   A  ani  Dánům se nezdá,  že  alternativou  je  americký  zkapalněný  břidlicový  plyn. Transatlantická solidarita  je  pěkná věc,  ale   jsou země, které, na  rozdíl od  současné České republiky, co nejsou ochotny  za  tu solidaritu utrácet  nesmyslné  částky. Zkrátka – Dánové  zohlednili  možnosti trhu a  komparovali je na  finanční  náklady. Takže  zjistili,  že  norské kapacity  jsou  více méně  bez rezerv, americký plyn příliš  drahý, dodávky  z  arabského poloostrova  jaksi politicky  riskantní a nemusí  být spolehlivé,  takže? Čili   jim z toho vyšel  plyn z Ruska!  No vlastně z  Ruska…  Ona  i v Dánsku existuje potřeba  vytírat  občanům  zrak. Takže  v tomto gardu  se v Dánsku budoucí zásobování plynem  nekomentuje – občanstvu je  oznámeno, že  dodávky budou  zajištěny  přes  německé plynovody.

Je  na invenci občana, aby  si domyslel nebo ne, odkud pochází  ten plyn co přiteče v německých  trubkách. Myslím, že  většinově  to  bude  v Dánsku  asi jako u nás.  Že  tohle  nikoho zajímat nebude.  Respektive  – skoro nikoho. Protože jinak  by si  dánský  volič  třeba  začal klást  otázky  typu  –  sakra, jestli je nám  teď  to Rusko a jeho plyn dobré,  proč  jsme  ten  Nordstream2 tak dlouho a  tak usilovně  zdržovali?   Co by  se  asi  s naším zásobováním plynem  nyní stalo,  kdyby Nordstream 2 už nebyl skoro hotov, kdyby  Rusové a  konsorcium, co ho staví  nezahájili  výstavbu , kvůli  rizikům s neudělením povolení nebo kdyby  se  ho  bylo podařilo zastavit,  jak opakovaně  zkoušela  v uplynulých létech  Evropská  komise?

Samozřejmě, že  si Die  Welt a  další  dělají starost,  co  jako Ukrajina, která  přijde  o svůj  vůbec největší  pravidelný  devizový  příjem. Myslím, že  nikdo nebrání  Dánům,Němcům, Francouzům, Polákům a  dalším,  kteří  podporovali Majdan a  všechno, co po něm přišlo, aby     osvědčili, že v nich   zapustila hluboké kořeny myšlenka solidarity s Ukrajinou,  jak procítěně  napsali ve  Weltu. Nikdo jim nemůže  a  nebude bránit  v  tom, aby  ze  svých  vlastních rozpočtů posílali Kyjevu  miliardy  a miliardy  dolarů. Místo Moskvy a jejích  tranzitních poplatků.

Ale zanechme  jakékoli ironie.  Dokončení Nordstreamu 2 je jasným Putinovým  vítězstvím. Osobně  bych  řekl, že  dokonce tím vůbec  největším, které ve  své  politické  karieře  dosáhl. Odpor  proti  tomuhle plynovodu byl obrovský.  Stejně  velký  jako nesmyslný. Proč nesmyslný, to už  bylo popsáno v minulých  článcích Kosy  na téma  Nordstream 2.

Je zřejmé,  že  Rusko se tím etabluje  jako  klíčový dodavatel energetických  surovin do Evropy. Získává  další  důležitý  a  dlouhodobý zdroj  financí.

Američanům nešlo  ani tak  o dodávky  vlastního plynu  jako  o to podvázat  torpédováním  Nordstreamu2   příjmovou stránku  celé  ruské ekonomiky.  Což se tedy nepodařilo. Naštěstí! Evropa  totiž nemá  k  ruskému plynovému zásobování alternativu. Ani ekonomickou ani geostrategiskou. Jak právě  předvedlo Dánsko. Protože  být  závislý  místo  na  Rusku na  režimech jako je  Saudská  Arábie, Katar, SAE a podobně, vzhledem k  trvale  chaotické bezpečnostní situaci v  tomto regionu a naprosté  nevypočitatelnosti  tamních  vládců a  jejich  prokazatelně  podvratných  aspirací  na  řízení  muslimských komunit  v  evropských zemích,  je  doslova  a do písmene  tanec  sopce.

To ovšem  poslední plynový  Putinův  triumf  těchto dní.  Shodou okolností, jak zveřejnil  ruský server  EurAsia Daily   Bulharsko se  právě napojilo  na  plynovod  Turkish Stream. Do provozu  uvedli pohraniční předávací  stanici Strandja a 11ti kilometrový plynovod, který propojuje Turkish Stream  s bulharskou plynárenskou soustavou. A  už  běží  přípravy  na  výstavbu plynovodu  do Srbska. Přidejme k  tomu  jednání  Putin -Orbán  v  týdnu v Budapešti,  z něhož  prosákly  informace, že  další pokračování  by  mělo  být protaženo až do Maďarska a  už netřeba  dodávat  cokoli  dalšího. Tohle  je dokonalá a úplná výhra. Na  rozdíl od  té Sýrie.

Kdo se  musí  cítit  poražený na hlavu, jsou  jak Spojené  státy, tak všichni urputní kremlobijci. A  všichni ti, co tak ochotně  vykřikují hesla  o  transatlantické  solidaritě, co je nade  vše  ostatní hodnoty. I nad  selský  rozum. Stačí se podívat na  Dány  a Bulhary. A  srovnat jejich situaci. Oba dva  státy  dlouhodobě  držely protiruskou plynovou pozici  a  osvědčovaly  tu  solidaritu  až na  krev. Aby náhle  zjistily,  že  je  vlastně  všechno jinak. Dánové,  že    spojenec  nad  spojence nestydatě požaduje  vydání podstatné  části jejich  území  a  že  nejsou  tak energeticky  nezávislí, jak si mysleli. A  za velmi přijatelnou cenu svůj problém vyřešili. Protože  měli kliku. Němci svou zarputilostí vyřešili jejich prohru s  mořským dnem.

Bulhaři?  Tak  ti   si musí připadat  jako obecní  blázni. Kdysi  měli s  Ruskem podepsanou dohodu  ohledně  plynovodu South Stream. Dokonce jej  začali  i připravovat.  A vynaložili na  to nemálo peněz. Jenže  pak na  ně  vyvinula  Evropská komise  a Washington  tlak, aby  od  SouthStreamu ustoupili a  oni nakonec podlehli. Jimi opuštěnou šanci  okamžitě  zvedli Turci, ze  South Streamu se  stal Turkish  Stream. A  Turecko se tak stalo hlavním inkasistou  za dopravu  ruského paliva  na  Balkán a do jižní a střední Evropy. Místo Bulharska….  To nyní bude platit  Turecku, místo toho, aby  to bylo  naopak. Zkrátka máme  dalšího, kdo se radši  mýlil se  Spojenými státy, než by myslel vlastní hlavou a kryl  svoje základní zájmy…

Tady  by bylo záhodno skončit. Ale nemohu  si odepřít  jednu škodolibost,  jakkoli  vím, že  za  to zaplatím určitou ztrátou serioznosti, protože  ta se nesnáší se  škodolibostí. Ale neodolám.  Když  jsem připravoval podklady pro tento  článek, mrknul jsem mezi jiným  i na facebook  Jakuba  Jandy, jestli k tomu nemá nějaký  prima komentář. Přímo k Nordstreamu2 a  dánskému stavebnímu povolení.Neměl. Ale před pár  dny  tam pověsil tohle:

Jo jo,  správně  Jakube!  Měl bys  to všechno prozkoumat! Výsledek tě  jistě zaskočí. Zjistíš, že  Německu  holt  ještě běhá  příliš mnoho lidí,kteří nemají hlavu jen proto,aby jim nepršelo do krku.  Takže  ji používají k myšlení. Ale kdybys byl poručil větru a  dešti – opravuji se – mořskému  dnu  u dánských  břehů a  Donaldu Trumpovi, tak  dost možná bylo všechno jinak. Musíš  se víc  snažit! A taky ber v potaz,  že  lidé  nejsou  úplně hloupí a  když  jsou postaveni před konečnou volbu  radši  mrznout s USA  nebo  mít teplo s Putinem,  mají celkem snadné  rozhodování.  Ale budu mít pochopení proto, když ty si v obýváku  uděláš  ohniště a budeš  si tam radši topit  kůrovcovým dřívím. Aby nemuselo být prodáno za  babku Číně. Ty přece  Putina  nebudeš podporovat tím, že  mu  budeš platit za   plyn, že?

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.