Britské volby – rožeň se otočil. DOPLNĚNO!


Analýzu  britských  voleb začnu naprosto netradičně – tím, že  převezmu komentář někoho jiného. V tomto případě Jiřího Hoška, dlouholetého zpravodaje  ČRo v  Británii a  dnes  šéfkomentátora a  zástupce  šéfredaktra  portálu Seznam.cz. Tedy  jednoho ze vzorných představitelů  maintreamu. On výsledek čtvrtečního britského  hlasování vidí takhle:

Komentář: Chceme ven. Britové utnuli pochybnosti o brexitu

V roce 2017 se Jeremymu Corbynovi podařilo voliče „oblafnout”, že se parlamentní volby týkají i jiných témat. O dva roky později se už britští voliči ošidit nenechali. Tyto volby byly jen o brexitu a o tom, že si Britové demokratické rozhodnutí z června 2016 vzít nenechají.

Touha odejít z Evropské unie se ukázala být silnější než stranické sympatie. Až brutálně se to ukázalo v severní a střední Anglii v tradičních baštách Labour Party. Tzv. „Red wall” – Rudá zeď – táhnoucí se napříč Anglií se s velkým rámusem poroučela k zemi.

Jednoduché a jasné sdělení Konzervativní strany a premiéra Borise Johnsona „Get Brexit done” – dotáhněme brexit – zafungovalo. Lavírování Labour Party ohledně stejné agendy voliči rezolutně odmítli.

Končí labouristický „experiment” s Jeremym Corbynem, který se do čela strany dostal zcela nečekaně v září 2015. Z vedení nejsilnější strany, která na počet mandátů zaznamená nejhorší výsledek od roku 1935, chce Corbyn odejít po období krátkého přemítání. Upřímně by udělal nejlépe, kdyby odešel hned a přemítal potom…

Odejít bude muset i předsedkyně liberálních demokratů Jo Swinsonová. Ta prohrála ve svém skotském okrsku a bez poslaneckého mandátu stranu, která věřila v mnohem lepší výsledek, vést prostě nemůže.

Modrá lavina ve čtvrtečních volbách znamená bez dalších „kdyby” a „ale”, že Spojené království přestane být 31. ledna 2020 členským státem Evropské unie.

Brexit tím ale dotažen nebude – v tom budou asi voliči Konzervativní strany zklamaní. Začne maraton bolestivých jednání s EU o budoucí obchodní dohodě.

Pro premiéra Borise Johnsona to nebude jediný problém. Bude muset řešit územní celistvost Spojeného království. Obří úspěch SNP ve Skotsku totiž znamená, že se nacionalistická formace skotské první ministryně a schopné političky Nicoly Sturgeonové pokusí vyvolat další referendum o nezávislosti.

„Boris Johnson má možná mandát, aby z Evropské unie vyvedl Anglii. Rozhodně ale nemá mandát, aby z EU vyvedl Skotsko,” řekla s poukazem na prounijní smýšlení většiny Skotů Sturgeonová.

Velká většina křesel v Dolní sněmovně bude mít celkově pro Borise Johnsona tu příjemnou dohru, že bude moci dělat takovou politiku, které skutečně věří. Nebude se muset bát jakýchkoli extremistů ve své vlastní straně.

Bude se mu to velmi hodit. Dostaví se totiž brexitové vystřízlivění a lidé se začnou ptát na všechny ty další nebrexitové sliby ohledně počtu zdravotních sester, policistů a nezvyšování daní.

Souhlasíte s Hoškem?

Troufnu si odhadnout, že většinově  nejspíš  ano, protože takhle  to více méně  hodnotí naprostá většina  komentátorů. Prostě, že  Britové  potvrdili, že  chtějí brexit za  každou cenu a  to naprosto zdrcující většinou. že  Boris  Johnson je  geniální  vůdce a  zářný brexitový  hrdina a  že komoušsko antisemitsko palestinsko výstředník a poloterorista  Corbyn proti němu neměl sebemenší  šanci. Na rozdíl  od  neschopné Terezy  Mayové.

V  dalším se pokusím na  číslech a grafech dokázat,  že to je nesmysl, že Hošek napsal cosi,co je v rozporu s  volebními výstupy  a v nejlepším případě  svou analýzu odflákl, v  tom horším – ačkoli to zní  sotva  uvěřitelně  – nerozumí vůbec  materii o níž psal.

Ale než  začnu  cupovat a předkládat svoje argumenty, vypíchnu z jeho článku  tři body, kde se trefil:

1-toryové  vyhráli  proto, že  Labour  na rozdíl od nich nedokázala  jasně  definovat svůj postoj k brexitu. Nebyla  schopna  říci, zda  je pro nebo pro nebo proti. výsledkem byla  historická porážka v severní a severozápadní  Anglii, ve svých  naprosto tradičních  volebních okrscích.

Klasickým příkladem budiž okrsek Blyth Valley, kde byl labouristický  poslanec nepřetržitě  od roku 1950.Až do čtvrtka… Tyto  okresy totiž v brexitovém referendu volily  většinou 60% a více pro odchod  z EU.

2-Skotsko bude  tvrdě  vyžadovat, o obrovské  výhře  nacionalistů odchod  ze svazku Spojeného království

3- Británii jako celek čeká  obrovské vystřízlivění z  brexitového rauše. Až nastane. Protože  dosud  za většinu problémů „mohl“ zlý Brusel. Nyní se ukáže,  že  Brusel je pryč, nicméně  problémy jaksi zůstaly a je potřeba je  řešit.

Pojďme k  jádru a neztrácejme  čas.

Tak v roce 2017 se Jeremymu Corbynovi podařilo voliče „oblafnout”, že se parlamentní volby týkají i jiných témat? 

Vážně????  Ona  Británie neřešila   před 2  roky  žádný  jiný nazrálý problém/my než  tehdy ještě  ani ne začínající jednání  o Brexitu?

Měla,  stejně jako je  má v roce 2019a  bude je mít v budoucnosti! Například  zásadní otázku – čím hradit stále  dražší a nákladnější  zdravotní péči, zejména  u starých spoluobčanů. Nebyl to Corbyn, kdo v  r.2017 nastolil téma – jak to vyřešit. Nýbrž  sama Mayová. Ta  dlouho a dlouho v průzkumech vedla a měla tehdy jasně nakročeno ke stejně přesvědčivému  vítězství jako nyní Johnson. Jenže sama  ze své iniciativy  oznámila, aniž by ji někdo nutil,  že  připravuje zdravotní reformu a jakmile vyhraje,nechá  uzákonit,že staří občané čerpající nákladnou zdravotní péči budou nuceni prodat svůj majetek a výtěžek z prodeje, až na částku 100 000 liber, která připadne dědicům převést do fondu, z něhož  bude hrazena jejich léčba!Protože počítala  s tím, že jí vítězství nemůže  uniknout. A  voliči ji tehdy, bleskovým obratem k labouristům ukázali, co si  o tom myslí!!!! Takhle  to tehdy bylo.

Johnson se letos stejné chyby nedopustil. Speciálně o  zdravotnictví, když nemusel, ani nehlesl a když už musel,tak sliboval, ostatně jako v  kampani před brexitem, hory  doly. Vlastně hory i s horákama a  miliardy liber  a  desetitisíce nového zdravotního personálu, který pošle  do britských nemocnic. Ačkoli, když byl  konfrontován s naprosto tristní realitou selhávající  péče, jednou,když se dostal do přímého konfliktu ohledně  kvality péče s  otcem těžce nemocné holčičky, podruhé když reportér britské televize ITV Joe Pike ukázal premiérovi fotografii nemocného dítěte na zemi, Johnson si vzal mobil a mimo záběr kamery ho údajně schoval do kapsy kabátu.  Aby se nemusel vyjadřovat!

Prostě  klasicky, řekl bych johnsonovsky,  zametal problém  britské medicinské péče pod koberec. Protože  hlasující ti, co jsou zrovna  zdraví, takže  je  kvalita nemocnic a  ambulancí  a přístup do nich momentálně netrápí. Ovšem Hošek  to má za to, že tentokráte  Corbin neoblafl  voliče!!! Já bych konstatoval, že hrdý  britský  johnsonovský  volič  dokonale oblafl sám sebe. Neboť  se tentokráte  soustředil jen a jen na  brexit. Jsem moc  zvědav,  kde Boris, , když bude mít masivní finančn výdaje, spojené s brexitem, vezme  ty  těžké miliardy, které slíbil na zdravotnictví, infrastrukturu, modernizaci země  a  školství!

Ano, brexit  byl hlavním a pro Johnsona  JEDINÝM komunikovaným volebním tématem. Corbyn se  snažil  voličům připomenout,  že  tomu tak není.  Marně! Nicméně  ani náhodou neplatí, že  Britové  zdrcující většinou potvrdili, že  jsou pro brexit! Ona  se  nekonala  ani zdrcující  a dokonce ani prostá většina pro brexit!!!!

Asi máte  dojem, že  vás  tahám za  fusekli, když  Johnson  tak přesvědčivě  zvítězil a  a jeho jediným heslem bylo

Dotáhněme  brexit!

Ale  kdepak! A  snadno to dokáži. Johnson zvítězil v celostátních volbách , realizovaných v jednokolovém většinovém systému.Kdy  vítěz, který je první byť jen rozdíle1 hlasu před  druhým,bere mandát a hlasy všech ostatních soupeřů propadají. I kdyby vítěz získal třeba jen 15% z odevzdaných  hlasů a jeho soupeři dali dohromady  zbylých 85%. Referendum o vystoupení  z  EU  bylo ovšem  v klasickém  formátu – vítězná varianta  vzešla  z nadpoloviční většiny všech odevzdaných hlasů a  šlo tedy  o typický poměrný  systém i když jen se dvěma  účastníky. Podívejme  se  jakby  čtvrteční britské  volby dopadly, kdyby se hlasovalo čistým poměrným způsobem -zdroj stejně jako u většiny  dalších grafik The Telegraph:

Spočítejte  si   zisky jasně probrexitových stran – označených  žlutě a  těch pro setrvání  v EU respektive  těch, co nesouhlasí s Johnsonovým brexitem a  chtěli  druhé referendum – označených  červeně!!!

Brexitáři jasně prohráli    – 46,5 :50,9!!!!!!

Na jejich porážce by nezměnilo nic ani kdyby  do jejich tábora  patřily ministraničky, u kterých jsem nedokázal určit, kam v  tomto ohledu přísluší!!!!

Aaby tobylo jasné snad  úplně každému, tak následující graf:

Výstřižek

Takže opravdu Britové utnuli pochybnosti o brexitu, jak tvrdí  Hošek i zbytek mainstreamu?

Opět  se ukázala  záludnost většinového systému.Nic víc  a nic méně!

Je nejvýše na čase  si  říci, proč  Johnson vyhrál, co jsou hlavní příčiny jeho vítězství. Já  je  vidím zde:

1- většinový volební systém

2-únava britského voliče  z nekonečné brexitové tahanice

3- neochota či spíše nemožnost labouristů přiznat ohledně  vystoupení z  EU  barvu

4- strach  Britů z Corbyna  osobně, ale nejspíš  i z toho,že by labouristé administrovali brexit.

O většinovém  systému a jeho vlivu na  výsledek  už jsem psal. Takže  to dál nehodlám rozvádět. Z výsledku je  patrné, že  kdyby  Británie  měla čistý  poměrný systém s  typickou  5% uzavírací klauzulí,  byl by dnes Johnson nikoli   triumfátorem, nýbrž  vůdcem opozice, který  sice prohrál nejtěsnějším možným poměrem, nicméně by prohrál a  šel od válu. Při tříprocentní  uzavírací klauzuli by  už nebyl ani tím těsně poraženým….

Za  rozhodující  faktor  osobně považuji bod  číslo

2- únava britského voliče  z nekonečné brexitové tahanice

To, co se dělo v britském  parlamentu poslední asi tak rok čtvrt byla  naprostá diskreditace parlamentní  demokracie a demokratických procedur!!!  Klasická never ending story, kdy všichni věděli CO NECHTĚJÍ, ale  nikdo CO CHCE!!!

Bylo to tak absurdní, že EU  i  její členské státy   už otevřeně  říkaly – ať už konečně vypadnou a přestanou nás  otravovat!

A volič na  ostrovech, v naprosté  většině chtěl té tragické frašce  také  už učinit  přítrž. Protože mu došlo, že  konec hrůzy, jakkoli bolestivý,je  lepší než hrůza bez konce!

S tím zásadně  souvisí  bod

3- neochota či spíše nemožnost labouristů přiznat ohledně  vystoupení z  EU  barvu

Jediný, kdo voličům, ohledně brexitu, nabídl jasný  plán byl Johnson. Za konzervativní stranu postavil pouze  kandidáty, přísahající na  odchod  z Unie.  A ústředním heslem bylo – DOKONČÍM BREXIT!

Labouristi  v tomto směru nenabídli vůbec nic. S ohledem na  podporu brexitu svých tradičních  bašt  – v  severní, severozápadní a severovýchodní Anglii,kde ale po hříchu měl  brexit mimořádně  silnou podporu, nemohli v kampani komunikovat  – jsme pro setrvání!

Mlžili a předstírali, že  jsou  jak pro setrvání, tak pro brexit a dokonce najednou.   Jejich heslo  – vyjednáme  s Bruselem novou lepší dohodu a  pak ji předložíme  v  druhém referendu,  ke  schválení, s  alternativou, že  druhou variantou bude  zrušení brexitu nemohlo věru  oslovit nikoho.

Volič, jedno zda  brexitový nebo protibrexitový, nikdy nemohl honorovat  tuto obojakost. Nedal si namluvit, že někdo může být ve stavu, kdy je tak trochu těhotný! A labouristi na  to tak trochu těhotenství  totálně dojeli – ztratily svoje  výsostná hájemství, kam 70 let nevkročila  toryova noha!!! A  jinde- například  tam, kde  byly  sice  konzervativci  dosud ovládané obvody, ale  s poměrně velkou tendencí v  EU  zůstat, skoro nic nezískali!  Než vysvětlím proč,  dám sem naprosto vypovídající grafy:

V referendu

silně pro setrvání                                                                          silně pro vystoupení

Ty prázdné kosočtverečky, jak  modré, tak červené popisují  příslušnou stranou NOVĚ  ZÍSKANÉ  volební obvody. Ty vybarvené pak obhájení obvodu oproti minule.

Je  vidět, že  labouristi ztráceli i v  tam, kde voliči chtěli zůstat v  EU a že i zde  konzervativci  bodovali,  i když jen lehce. Ovšem ztráty  červených v  obvodech pro opuštění jsou naprosto zdrcující.

Taktika být tak trochu těhotný Johnsonovi  obrovsky  nahrála! Corbynův  kalkul, že tradiční voliči, když je  strana nerozzlobí přiznáním se otevřeně k REMAIN  jí zůstanou věrní,  byla  naprosto zpozdilá! Předstíráním nezískal nic a ztratil všechno.

Nicméně jsou tu další důvody. Přemýšlel  jsem nad  tím, proč  konzervativci dokázali růst  i v  obvodech se  silnou preferencí setrvání v  EU.

Čím zde zaujali  konzervativci. Protože  Johnson jako osoba to být nemohl. Což si ukážeme  za  chvilku na vypovídajícím  grafu!

A  vyšly  mi z toho následující  dvě premisy:

2-únava britského voliče  z nekonečné brexitové tahanice

4- strach  Britů z Corbyna  osobně, ale nejspíš  i z toho,že by labouristé administrovali brexit.

Plné  zuby  té  neřízené a nezřízené  výstupové  frašky  už měli všichni.  I příznivci setrvání.  Několikrát se v parlamentu hlasovalo o  možnosti vypsání druhého referenda. V jednom případě to bylo celkem těsné. A  porážka, celkem těsná,  šla na konto labouristů  s mandátem  ze  severu Anglie, kteří, proto, aby nebyli bez šance obhájit  v  dalších volbách  svoje  křesla, hlasovali PROTI  jeho vypsání….

Takže jste pro remain, a  strana, která vám to má  dodat, není schopna  v tomto směru ukočírovat svoje poslance? Nebo nevíte, co jako je lepší, jestli zůstat nebo ven, ale máte za  sebou  15měsíců navýsost  trapných a bizarních tahanic v  parlamentě a máte  volit někoho, kdo místo  jasného a rázného řešení  vám slibuje, že bude zase jednat s Bruselem a  až to vyjedná, tak zase  bude dlouhá  kampaň před referendem  a to až proběhne, tak kdoví co bude následovat? Být Britem, hlasoval bych pro setrvání. Ale  stejně tak bych si dost možná ve  čtvrtek ráno byl   řekl – je třeba  utnout  tu agonii.  A to, bohužel jde jedině  s konzervativci.

A měl bych ještě jeden  důvod!

Dejme  tomu, že by  Corbyn a Labour museli řešit  brexit a  to hned. Tohle bude chtít  zkušenou a  zapracovanou vládní  garnituru a její  administrativu. Protože půjde o gigantickou akci   všech vládních  orgánů. Jakou mám šanci, že  to bude  zvládnuto alespoň na dostatečnou, když  nastoupí nová strana, která  nějakých deset a  víc  let  u vlády nebyla, nepochybně  se bude dlouhé měsíce seznamovat s  triviální technikou  všedního vládnutí. Mám  věřit  tomu, že při tom v  běhu, tak nějak mimochodem,  zadministruje i brexit? Tohle by byl můj  důvod. Ale uznávám, že nejsem  úplně  běžný volič a  že takhle myslel jen zlomek voličů. Nicméně – počítal se každý  hlas….

Své, jak už  řečeno výše  sehrály  i osoby  obou lídrů. Pro Johnsona s Corbynem platilo totéž, co pro  Clintonovou a  Trumpa –  oba jsou mimořádně neoblíbeni -viz následující graf:

Plná barva  znamená důvěru, světlá nedůvěru.

A stejný graf z voleb před dvěma  roky:

Corbyn zůstal na  svém, ale  Johnson se nemůže měřit  s tehdejší premierkou Mayovou. Ale  Corbynův  osobní kredit  -20% S  tím přece nemohl vyhrát! Labouristé si jeho volbou  do čela  strany  prostě  už  v předstihu uřízli vlastní větev. obecně  akceptovaný lídr  by  byl možná  dosáhl opačného výsledku. Ale  kde  ho vzít?

Mám plno  dalších zajímavých grafů. Jako třeba  ten – popisující,jak dopadly  volby v jednotlivých částech spojeného království. Tedy  Anglii, Skotsku, Walesu a  Severním Irsku. Protože  ten dokresluje  situaci.  Johnson a  brexitáři sice triumfálně  slaví,  ale doopravdy je  co slavit?

Je  zřejmé,  že  příznivci odchodu, který  ztělesnil Boris Johnson vyhráli pouze  v Anglii. Nicméně  ta  dodává naprosto největší a rozhodující počet poslanců.

Ve Skotsku stejně  drtivě  zvítězili skotští nacionalisté, ve  Walesu, i přes zisky modrých udržela  většinu poslanců Labour a  v Severním Irsku  i přes ztráty,  jsou sice nejsilnější Unionisté, nicméně  většinu  tvoří příznivci buď setrvání v  EU nebo připojení k Irské republice!

Když to zkondenzuji – každé  vítězství má  svou cenu. A  ačkoli všichni  mluví  Johnsonově  ohromující  výhře, je nutné nezapomenout na  náklady!

Začnu Severním Irskem. Stále  častěji přicházejí výsledky  průzkumů,potvrzující, že  většinu v Severním Irsku  už mají stoupenci  sjednocení s  Irskou republikou. Jako třeba  zde. Což ještě  třeba  před  5-ti roky  představovalo sci -fi.

Wales?  I tam se objevují nacionalisté, ale  zatím žádná  pozoruhodná  čísla nedělají.

Jiný příběh je  Skotsko.Tam před pár  lety proběhlo referendum o odtržení, s poměrně těsným výsledkem pro setrvání, ale nepochybně brexit a  vítězství konzervativců  změnilo docela  výrazně poměry. A  premierka Nicola  Sturgeonová  už  se přihlásila s požadavkem  na  vyvedení  země  ze  svazku Spojeného království. Přes další referendum.

Však to  také napálila  jásajícímu Johnsonovi rovnou mezi oči, když prohlásila, že Skotsko musí mít právo na další referendum o své nezávislosti na Spojeném království. „Boris Johnson možná má mandát na to, aby z Evropské unie vyvedl Anglii. Rozhodně ale nemá mandát na to, aby Skotsko vyvedl z EU.

Británii  zkrátka  čeká  velké vnitřní pnutí. Johnsonv  triumfalistické nabubřelosti  Sturgeonové odvětil, že  Londýn s dalším referendem  souhlasit nebude. Takže nejspíše  se nám tady  do budoucna potencionálně  rýsuje  další Katalánsko. I  když  Sturgeonová  vyloučila, že by  šla katalánskou cestou. Tedy vyhlášením referenda  o setrvání bez  souhlasu  centrální vlády  a parlamentu. Co není dnes,může  být  zítra.

Ti, co dnes  oslavují už  zcela jasný brexit, vůbec neberou  zřetel na  komplikace, které to přinese.  Staré  bankéřské pravidlo ovšem říká, že  náklady  se platí a  jsou zřejmé hned, zatímco výnosy, pokud  vůbec nějaké přijdou,na sebe  dají čekat. Což  zcela nepochybně se bude týkat i britského opuštění Unie.   Trump sice slibuje  velkolepou obchodní dohodu, ale  víme, jak to  se sliby amerického prezidenta  je.

Vedle  toho Británie sice odejde, nicméně, pokud Johnson v důsledku zaslepenosti svou výhrou nevypoví  tu dohodu, kterou  údajně  slavně vyjednal s Bruselem, která je ovšem jen horší dohodou Mayové, bude  nejméně rok v  tzv. přechodném režimu. Kdy bude muset  akceptovat právní základnu Unie a  tudíž  žádná  hrdá samostatnost se konat nebude. Unijní povinnosti zůstanou, ale bez benefitů. Stejně tak podřízenost britské legislativy unijnímu právu.

Jsem zvědav, co na  to tvrdí brexitáři!

Vedle  toho, ode dneška každý britský problém  už nepůjde  házet na  krk EU  a Bruselu. Bude čistě  a pouze  britský. Vrátím se k volbám  2017 – Mayová, ač  stála jasně na výhru, splakala nad výdělkem. V okamžiku, kdy zaútočila na peněženky  voličů.  Jestliže  se  nemýlí ti, co předvídají, že  UK  za  odchod  z EU  ekonomicky  hodně  zaplatí,  pak  to   rychle  pocítí opět  šrajtofle  řadových Britů. A  v takovém případě budou hledat  viníky.

Mimo to   odmítám věřit,  že  by  se  z Británie náhle  stal  ekonomický  tygr. Je  sice 6.největší ekonomikou světa, nicméně pověst  technologického lídra  rozhodně nemá. Už dlouho ne. Žije především ze  služeb s  těžištěm ve  finančnictví, fokusovaným na  EU.  Jsem zvědav, jak tuhle pozici uhájí po vystoupení z Unie. Že by tyhle služby přesměrovala  na  USA nebo Asii?  Už  vidím Wall Street, burzy  v  Singapuru, Tokiu, Soulu, Hong Kongu a  Šanghaji,  jak  dělají  Londýnu místo a přepouštějí byznys, aby si Britové holt lízli…

Se zájmem jsem se také  podíval na  čerstvé žebříčky  žákovských dovedností PISA. Britové jsou sice  v  žákovských dovednostech pořád ještě  pře Českem, ale žádná světová hitparáda  to tedy  rozhodně není.  Zejména  ve srovnání s opravdovými asijskými tygry…

Ale  nepředbíhejme – v krátké budoucnosti zjistíme přesně co  a jak. Britové se rozhodli, jak se rozhodli. Slaví. Ode dneška přichází čas platit  účty.

To složitější je  teprve  čeká. Johnson se holedbal, že  novou dohodu  s EU  zmákne  do konce příštího roku. Nevěřím tomu. Při gigantickém britském sobectví a  on nyní se silnou parlamentní většinou v zádech?   Nepochybně bude chtít  od  EU nemožné. Nevidím důvod, proč by to měl získat. Jde jen o to, aby si Brusel a členské státy uvědomili, že Britové  více potřebují Evropu, než Evropa je. A  že  doby britské nadřazenosti  jsou  těžkou minulostí.  Oni sdělili Evropě, že  pro ně není dost  dobrá. Nikoli opačně. Proto nechápu  to neustálé pofňukávání, jak musíme s UK udržovat  vynikající styky, jak je to pro nás  cenný spojenec, jak sdílíme společné hodnoty, atd. atd. Čím si to Britové  zasloužili? Je čas naučit  se žít bez nich.   Není důvod jim ustupovat.

Kdyby se mne někdo ptal, co od Britů očekávat, hádal bych, že  to zkusí s  daňovým, sociálním a  po včerejší dohodě  EU o uhlíkové neutralitě, i klimatickým dumpingem. Lidově  řečeno, že  sníží sociální standardy ochrany  pracujících někam silně pod úroveň deklarovanou v EU, vedle už existujících daňových  rájů na  svém území, jako jsou Panenské ostrovy, Gibraltar, Man a Jersey vytvoří další a větší na britských ostrovech a  nějaké ekologické závazky jim budou úplně  ukradené.  Dělali to tak vždycky, budou to provozovat  znovu. NA  úkor  všech ostatních.

Nic nekončí, ale všechno začíná. Pravou hodnotu  vztahů a  věcí poznáme  vždycky  až tehdy, když  je ztratíme.  Tohle  čeká i Brity.  Dříve  dělali  vlny  brexitáři. Nyní se  role  otočí.  Ti, kteří se  odchodem z EU cítí poraženi nezmlknou. Johnson v projevu  vyzval k zasypání příkopů. Které  právě on tak usilovně  hrabal a  hloubil. Proč  by  druhá strana měla poslechnout?  Když na ni zkoušel dokonce i podvody  s přerušením zasedání parlamentu?   Nevěřím, že nyní zmlknou. Budou se  stále připomínat, tak jako příznivci vystoupení před tím.A využijí  k tomu pochopitelně  každou diskrepanci, která v  důsledku brexitu  vznikne.Jak říká jeden můj známý  – rožeň se otočil.  A začne se připalovat z  druhé strany.

A málem jsem zapomněl ještě  na jeden významný  markant. Charakteristický. A to nejen pro Británii ale pro celý západní svět. Že je  obrovský rozdíl mezi  voliči z velkých  měst  a zbytku země. V UK poslední volby  dopadly , v tomto pohledu,  takto

Labouristé  zcela  přesvědčivě  zvítězili v Londýně, slušný výsledek dělali ve velkých městech, ale na venkově zcela  propadli!

Stejný  rozdíl je  skoro ve všech  západních státech. Od Portugalska  po Polsko. Od Finska po Sicílii.  Západní svět se prostě  dělí na  dvě  entity. Venkovsky konzervativní a  metropolitně   globální.  Což pro naši civilizaci nevěstí nic  dobrého!

Dodatek ze sobotního rána

Jeden z  čtenářů mne upozornil na  serii grafů na stránkách BBC,které detailně  popisují  ztráty a  zisky konzervativců napříč  Británii.Má to vypovídající hodnotu, ale  už  ty grafy  do článku nebudu přebírat jednotlivě,nýbrž  dám jen  link. Zájemci to najdou 

    tady

A další serie  skvělých grafů na Novinkách.cz

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.