Zahrada mariánská -pocta Juliu Zeyerovi.


Stálá čtenářka  Kosy  a  příležitostná  autorka paní Antonie  mi poslala následující mail:

Dovolila jsem si volnou inspiraci Zeyerovy originálně nádherné „Zahrady mariánské,“ s důvěrou, že tam nahoře mi Julius Zeyer nejen odpustil moji troufalost, ale že snaha očistit prostřednictvím jeho odkazu skutečnou duchovní podobu smyslu vánočních svátků, mi bude požehnána. S velikým souzněním, úctou a obdivem k jednomu z mých nejmilejších spisovatelů, po dlouhých létech znovu, teď už věřící, jsem se ponořila do duchovního bohatství Zeyerova umělecky nepřekonatelného pokladu. A v domnění, že tak zajímavé biblické podrobnosti, jako jsou rodiče Ježíšovy matky Marie – Anna a Joachym – jsem už zapomněla, vděčně ráda jsem si doplňovala vědomosti z podmanivě okouzlujících slov, vytrysklých ze Zeyerovy horoucí čisté duše.

Když jsem však ke zpracování vybrala stručně podstatné a hledala obrazové prvky ke grafické foto-ilustraci, stalo se, že jsem byla nu-cena ten vybraný, jednou už zkrácený text, znovu ještě zkrátit. Ve starodávných obrazech mistrů, mezi portréty Anny a Joachyma s dítětem Marií, jsem našla i obrázek Mariina hrobu. A po dalším pátrání jsem se dozvěděla, že v Jeruzalémě stále existuje hrob Panny Marie.

Takže  se podívejme na  to,  jak to paní Antonie  ve  svém nitru viděla! Neumím si představit k  dnešnímu dni nic lepšího. Ten starý  příběh se nikdy neomrzí! Je věčně  aktuální a  věčně  obrovsky  spirituální. A  paní Antonie mu dala  výtvarný rozměr!

Krásné Vánoce, že?

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.