Ted už se můžeme jenom modlit…


Kdysi Gavrilo  Princip vystřělil asi tři jen tři kulky  z malého revolveru. Tři nepatrné kulky. Byla z toho světová  válka s  do té doby nevídanou hekatombou mrtvých.

Nyní USA vystřelily  jednu  jedinou raketu. Která ovšem má  zatraceně  větší ničivou sílu,  než ty Principovy  výstřely. Však také  ta  raketka  zasáhla  a  převážně  zabila  přes  40 lidí. Nicméně  je  to jen jedna  raketka. V  noci  na  středu jako odpověď  na tu jednu  malou raketku  vzlétlo rovnou 22 velkých raket.

Z mého hlediska  nesmyslná  reakce.  Iránští  ajatolláhové  z nějakého důvodu usoudili,  že  zkrátka  musí převrhnout  stůl.  mohou být  jen tři důvody

-podlehli  tlaku fanatizovaných  mas, které se v nevídané míře  srotily  během  Sulejmaniho pohřbu

-ztratili smysl pro holou realitu a poměr  sil

-Irán,jeho armáda  a bezpečnostní složky  jsou daleko silnější lépe  vyzbrojeny, než si svět  myslí   a  troufnou si tedy jít do konfrontace  s  USA.

Byl jsem přesvědčen, že  se  Teherán přímé silové konfrontaci s Američany, ve  vlastním zájmu vyhne.  Evidentně  mylně.  I nadále  je mým přesvědčením, že  v tomto střetu nemůže Teherán uspět. Ale  nebude trat  dlouho a svět  zjistí,  zda je i tento předpoklad chybným.

Po raketovém útoku  na americké  základny v Iráku by nějaké  jiná, než těžce  silová odpověď od USA  demonstrovala  jejich slabost a  strategickou neschopnost a Trumpa, ve  volebním roce  demaskovala jako slabošského žvanila.

Takže  se  nyní už  můžeme jen modlit. Nebude  s podivem,  když  v okamžiku, kdy budete  tento sloupek číst  už bude jeho obsah dávno a dávno zastaralý a  skutečnost dramaticky vyeskaluje  do  amerického masivního  raketového a  leteckého útoku na  Irán. Podle  vzorce

1 raketka´= 22 velkých raket= x ještě větších  raket =  celý  iránský  raketový  arzenál = ??????

Zdá se, že  cesty  k nějakému  jednání  mezi  Washingtnem a Teheránem už  neexistují. A kdyby  existovaly, že  po nich  Iránci po usmrcení  Sulejmaniho rozhodně nepůjdou. Zopakujme si, co se  přesně  stalo, jakkoli to nemá nyní už žádný význam. Jen ten,  aby  se ukázalo, že  Američané  udělali cosi, co dokonce i Karel  Schwarzenberg  nazval /na  rozdíl od  Miloše Zemana  nebo Andreje Babiše/ -VRAŽDOU!

Svědci Milošovi a  babišáci, nepřijde  vám, vedle  Schwarzenbergova  jasného a  rozhodného prohlášení  zbabělé Zemanovo mlčení a  Babišovo stejně zbabělé  proamerické  blábolení –  odporné?

Ale nehodlám  dnes  ztrácet  čas a  sílu  s  tuzemskými politickými panáky. Protože  máme na krku daleko větší polízanici. Globálního rozměru. Která  zastiňuje  jakékoli a jakkoli trapné  skeče  českých politklaunů.

Takže  zpět  k materii a ke  stručné rekapitulaci  faktů.  V minulém  článku na  téma   Sulejmani

Ještě jednou Sulejmani!

byla odprezentována všechny  zásadní skutečnosti, ale  je nutno je zopakovat, aby  bylo jasno, proč  lze pokládat  jednání  Iran-USA    v současné době za  technicky  nemožná i kdyby tomu nebránila  naprosto nesmiřitelná  atmosfera  v iránských ulicích. Zdrojovat znovu netřeba – viz  odkaz na minulý  text.

1-USA požádaly  Irák, konkrétně  iráckého premiera  o zprostředkování  nepřímých rozhovorů mez oběma  blízkovýchodními rivaly – Iránem a  Saudy. Saudská  Arabie  poslala  jeho prostřednictvím iránskému vedení dopis.

2-Sulejmani, který  nic neskrýval a proto přiletěl normální leteckou linkou, přivezl písemnou odpověď nejvyššího iránské vedení  Saudům. A hned druhý den  ráno ji měl předat  iráckému předsedovi  vlády, aby  ji doručil adresátovi. Přivezl ji osobně  pravděpodobně proto,  že  ne  všechno  lze  napsat do oficiálního dopisu. Leckdy  je  důležitější neoficiální  ústní vzkaz.

3-už  nestihl  dopis  ani vzkaz předat, protože  byl  zabit.

4-Američané tedy  zavraždili  parlamentáře. Ačkoli nemával bílým praporem,  pozici parlamentáře rozhodně, podle veškeré dostupné  logiky – ZASTÁVAL!

5-jestliže  někdo zabije  parlamentáře,  je  zřejmé,  že s ním  nelze jednat, protože jeho slovu není možné sebeméně  důvěřovat. Všechny řeči o  tom, že  Sulejmani má na  rukou americkou/britskou a kdo ví jakou  krev  jsou  na nic a  jde o pouhou kamufláž a mlhu

6-nejen to.  Irán požádal o projednání celého incidentu v OSN. Ten chtěl ve čtvrtek promluvit před Radou bezpečnosti OSN sídlící v New Yorku o smrti generála Kásema Solejmáního, jehož na příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa zabila minulý pátek americká armáda. Spojené státy americké odmítly vydat vízum. V rozporu s  Chartou OSN, kde se zavázaly, že  vždycky umožní  oficiálním představitelům členského státu přístup na jednání.

7-to znamená, že  po jednostranném vypovězení  tzv.atomové smlouvy  s Iránem, po zabití  parlamentáře, porušily  i  třetí tabu, jenž dosud  v mezinárodních vztazích a politice platilo – právo svobodného přístupu na jednání  gremií  Organizace  spojených národů.

Svět nemá  žádnou jinou  univerzální platformu než právě  OSN. V době  konstrukce  této organizace, ať už  si o jej  dnešní funkci myslíte  cokoliv, byla  Amerika nesporným a jasným symbolem svobody. Proto ji zakladatelské státy  zvolily  jako  místo, kde  má  OSN  fungovat. Američané  se tehdy  zavázali,  že umožní  oficiálním představitelům členských států  bezproblémový přístup.

Nyní toto neplatí.  USA  totiž jednostranně  usoudily , že ministr  zahraničí  suverénní země nemá dostat právo obhajovat  jeho pozici  před OSN.  Jistě, technicky  se to vyřeší, teheránský  velvyslanec  při OSN  v zemi je a  před Radou bezpečnosti nepochybně vystoupí,  ale  umí si někdo představit, že u nějakého amerického soudu  by nemohl obžalobu zastupovat  příslušný prokurátor, že by nesměl do soudní síně  z rozhodnutí ani ne  soudce, nýbrž  druhé strany  sporu a při místo něj musel převzít  nějaký jeho náměstek????

Jestliže  fakta  stojí takto,  lze si představit  nějaká  jednání mezi oběma  stranami?

Takže  budou mluvit  zbraně. Ze  strany  Američanů je  dokonalé  ticho. Trump vydal  zatím jen jediný  tweet. Bez jakékoli  velkohubosti.

Trump: Vše je v pořádku! Írán vypustil  rakety  na dvě vojenské základny v Iráku. Posouzení ztrát a škod, ke kterým nyní dochází. Zatím to vypadá dobře! Máme zdaleka nejsilnější a dobře vybavenou armádu kdekoli na světě! Zítra ráno učiním prohlášení.

Ten signalizovaný projev už  právě  odvysílala  ČT  24 v přímém přenosu.

Proti  očekávání  neměl podobu tradičního siláckého vystoupení typu – právě  jsem pověřil, dal rozkaz, atd., atd. velení  amerických ozbrojených sil, aby provedlo odplatu na noční napadení našich mírových  sil.

Místo toho  sdělil:

-iránské rakety  nezpůsobily  žádné škody  a  nikdo  z  amerického personálu nebyl zraněn

-americká  armáda  při útoku odvedla  skvělou práci

-doba, kdy se  diskutovalo skončila

-naši spojenci v  NATO  se budou muset  více zapojit  do dění na Blízkém východě

-Francie,Británie,Německo, Rusko a  Čína  si budou muset  uvědomit že Irán je nebezpečím pro všechny a  že je potřeba jej dotlačit  k nové dohodě

-Amerika má nejsilnější ekonomiku a  armádu

-Irán nikdy nezíská  atomovou  zbraň

-Irán musí přestat se  šířením terorismu ve  svém okolí

-uvalím na  něj nové, ještě tvrdší sankce

Tyhle věty  z toho asi desetiminutového vystoupení prezidenta   jsou  klíčové. Zbytek je  bezobsažná  vata. Celkový dojem?  Nad  očekávání nekonkrétní vyjádření. Jenže  na  rozdíl od  Martina Řezníčka, bývalého zpravodaje  ve  Washingtonu, jenž  okamžitě  přispěchal s komentářem,  nevidím žádný  velký důvod k optimismu.

Ano Trump neoznámil odvetný  útok. Nechal všechny možnosti otevřené, Bylo  ovšem  velmi zajímavé sledovat,vedle  Trumpa,  za ním stojící dva generály, z  nichž  jeden byl  předseda sboru náčelníků  štábů Mark Alexander Milley.

Porovnejte si tuhle jeho oficiální fotografii s  tím,jak se tváří za Trumpovými zády:

Generál Milley - nový předseda sboru náčelníků štábu amerických ozbrojených sil a pět mýtů o moderní válce

Takhle se netváří  chlapík, co nemá starosti!

Zajímavé  věci  lze také vylustrovat  v jeho  životopisu. Například  jeho teorie  o pěti falešných mýtech,k teré v  souvislosti s vedením války obecně panují:

Pět mýtů, které je třeba podle generála Milleyho zapomenout, se ve velké míře týká nedávných a hrozících konfliktů, ale výrok má obecnou platnost. Prvním mýtem je představa, že války budou krátké. Druhým mýtem je, že války lze vyhrát nadálku, shazováním bomb. Třetím mýtem je, že vše vyřeší speciální síly. Čtvrtým pak, že armády lze vytvořit snadno. A posledním a velmi důležitým: války vedou armády. Nikoli – války vedou národy.

Tohle není  žádný  salonní  vojáček. Ale  těžký  praktik.  Vážnost  jeho tváře  během Trumpovy, na první pohled – bezobsažné řeči,  bere  jakýkoli  důvod k optimismu.

Znovu  – Trump, k mému překvapen  neoznámil okamžitou a přímou odvetu.  Ale  jak  ta neurčitost jde  dohromady  s tím, že  kdyby odpověděl jen sankcemi, ztratil by image  tvrdého a  rozhodného šerifa, který  zjednává pořádek stůj co stůj. Tedy  americký pořádek? Kdyby  to zůstalo takhle, tak  jak by  vypadal před  svými voliči, kteří  chtějí Drsňáka  Donalda?

Proč potom  dal rozkaz  k zabití  Sulejmaniho? Jaký by to mělo smysl?

Na  Blízkém východě i leckde jinde  by se  dostal do pozice  psa, který sice hodně  štěká, ale nekouše!!!

Přestane  snad  Irán, po tomto projevu, obohacovat uran a  zastaví snad  práce na  vývoji  atomové zbraně? Jen proto, že  Trump  prohlásil, že ji nikdy nezíská? Zahájí snad  s Američany nějaké rozhovory, když  jejich parlamentář je  čerstvě  mrtvý? Díky  Američanům… A  zaváže se snad  v současné situaci k trvalému jadernému moratotiriu?  Kdo  tomuhle scénáři věří?

Znovu opakuji – Trumpova  řeč sice  postrádala  obvyklou razanci, sílu, megalomanství a fanfaronství,  ale nechala  všechny možnosti otevřené!  Včetně  velké vojenské akce.

Bylo by nyní snadné upozornit na to, že moje  spekulace  z minulých dnů směřovala  k  závěru,  že  hlavním motivem  útoku na  Sulejmaniho je  snaha  vyvolat  válku s  Iránem.    S  cílem nikoli ho jen vojensky  porazit a  ochromit  tím tak jeho ambice na příštích 20 let  nebo a lépe – dosáhnout  změnu režimu. S tím, že by  ajatolláhy  vystřídala  světská, nejlépe proamerická vláda, nýbrž  že  hlavním záměrem je  vyhrát tu  válku  tak,  aby  pozemní jednotky  následně obsadily  iránská jaderná  zařízení a  tam jednoduše  zničily  všechno co  tam najdou – technologie, zásoby, techniky a  vědce, veškerou dokumentaci, atd.  atd.  A  že k takové  akci  potřebují  mezinárodní asistenci. Minimálně  členských zemí NATO.

Po zveřejnění  druhého článku o Sulejmanim mi přišel  mail od jednoho z kosířů,  který žije  v jedné  zemi Blízkého východu, kde mi, co by místní znalec, vysvětloval některé  speciálnosti a nuance tamního chování a vyjadřování.  Velmi zajímavé a přínosné. A  dále konstatuje  toto:

Irán představuje poněkud větší ořech k rozlousknutí:

– Bush poprvé vyzval k akci proti Iraku v září 2002 a zahájila se 20 března 2003. To je šest měsíců soustředění 200 tisíc Američanů a 50 tisíc Britů. V současnosti je podle mých zdrojů v Iráku 5200 Američanů a v celém regionu pár desítek tisíc. Spojenců se spíše nedostává a na Irán bude potřeba spíše 300 a více tisíc vojáků vzhledem k terénu, velikosti atd. Pokud přijmu 4-6 měsíců logistické přípravy a přesunu, tak by začátek operace padl na červenec. Což je v regionu léto a to opravdu není dobrá doba na vedení intenzivních operací. A v září už je to jenom dva měsíce do voleb a dle Vás pozdě

– V roce 2002 bylo rok po 9/11 a kongres včetně demokratů odhlasoval prezidentovi víceméně cokoliv, protože hlasovat proti vojenské akci bylo viděno jako nepatriotické a polibek smrti pro znovuzvolení. Tenhle model nemá šanci se opakovat, protože je volební rok a kongres bude házet administrativě pod nohy všechny klacky co najdou ať už přes peníze, diplomatické závazky nebo soudním napadením. Netvrdím, že zvládnou ten proces zastavit, ale pokud celou show zpozdí o 3-4 měsíce, dosáhnou účelu. Navíc se to stane hlavním tématem kampaně a skvělá ekonomika bude zapomenuta.

– Pro demokraty bude extrémně jednoduché vykreslit paralelu s Irákem, kde minulý republikánský prezident vyhlásil rychlé vítězství a následovalo 10 let průserů.

– V Irácké akci byli k dispozici spolehliví Turci, Saudové a Kuwait jako nástupní a logistické prostory. Nyní by všechno soustředění muselo probíhat v nepřátelsky naladěném Iráku (a kurdská podpora to nezachrání, protože je vnitrozemská a nemá přístav)

Přiznám se, že zejména při porovnání s alternativními možnostmi Vámi načrtnutá logika nedává smysl

Doufám, že  má pravdu on a nikoli já. Zcela  vážně.

Nicméně  si myslím, že  poněkud  podcenil  moji předchozí  argumentaci  a nedomyslel to, co z ní vyplývá.  Ano v  roce 2002  trvalo  ustavení koalice  ochotných  hodně  dlouho.

Jenže  já  soudím, že  dojde k  aktivaci  článku 5.  Washingtonské smlouvy!!! Minimálně pro  tzv. síly  rychlé reakce podléhají  velmi krátkým  časům, kdy je v takovém případě členské státy musí poskytnout  k dispozici. Jsou totiž pod velením NATO. Tohle  odstraní  ta  složitá jednání a rozhodování. Stačí symbolická přítomnost cizích jednotek. Důležité je prokázání široké mezinárodní podpory.

Dále –  koalice  v roce2002 chtěla  Irák nejen porazit, ale  celý okupovat a  to na tak dlouho než  tam instaluje  proamerickou vládu,  s  dostatečnou kapacitou, aby následně  spravovala,  v přátelském duchu, zemi. Šlo tedy nejen o vítězství nad  nepřítelem, ale o  jeho ovládání  a obsazení po relativně dlouhou  dobu. To šlo a my víme, že  špatně,  v  Iráku s  cca  40mio obyvatel. Ale  nějaká dlouhodobá okupace je nemyslitelná  ve  skoro 100milioném Iránu.  A  oponent  nedocenil předpokládaný  hlavní cíl operace – zničení veškerých jaderných kapacit a  drtivou porážku jeho armády. Cílem by vůbec nebyla  dlouhodobá okupace  země. Po rozvrácení  iránských branných  sil netřeba obsadit  celou zemi . Stačí jen získat   ona  klíčová místa  iránské jaderné infrastruktury, ty následně  fyzicky zničit a  klidně se  z poražené a zničené země  stáhnout  zpět. S  tím, že  jestliže  nějak moc  zvedne  hlavu, dojde k dalšímu masivnímu vybombardování  státu.

Tím je vyřešena  i otázka  nástupních prostorů a především potřených pozemních  vojsk. Masivně  nejsou třeba.  Stačí  jen pár  základen. Nutná jsou naopak letiště. A  tady  jsou Američané saturováni.

Dává tahle logika  smysl?  Ale znovu zopakuji  – doufám, že  pravdu má  čtenář a  já se pletu!

A  nemohu přehlédnout  drobné signály, které lze najít jen  na  specializovaných webech, s nimiž  agentury  ani mainstream nepracuje. Mající ale  vypovídací hodnotu:

Mezině  patří například  to, že  tankovací letouny  USAF  opouštějí  svou  domovskou bázi v  USA a odlétají zatím neznámo kam:

Ale nejen to:

 

Přidejme  hekticky  fungující letecký  most  USA -Irák. Tam a zpět.

A dodejme  ještě  čerstvou informaci:

Na americkou základnu na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu odletěly dva bombardéry B-52, čtyři další je mají následovat. Atol leží mimo dosah íránských balistických raket. USA jej využívaly při válkách v Afghánistánu a Iráku. (Aviationist)

Tohle  nevypadá  na  smířlivost!

Velké operace  mají  rády  ticho.

Věnujme  se nyní  Iránu.

Tím útokem mnohé  ztratil. Především status  oběti. Tohle  rozhodně nelze podceňovat.

Třeba předsedkyně  CDU  a  německá ministryně  obrany  Annegret Kramp Karrenbauer, označila promptně  iránskou reakci za nepřiměřenou a  agresivní.

A není pochyb o tom, že  další západní politici se připojí.  Ti čeští většinově  rozhodně  ano. Viz  válečnická vyhlášení ODS /Zahradil, Fiala, Černochová/,  lidovců /  Bartošek/, Kalousek. Ale tenhle kompars není důležitý. Britové už  jsou na  americké vlně. Záleží na  Francouzích a Němcích…

Ale nejen na nich.  Irácký parlament  odhlasoval vládní návrh, že  Američané a  další zahraniční  síly mají opustit  zemi. Protože  se na  iráckém území dopustily  agrese. Irán nyní provedl to samé. A  šéf  iráckého parlamentu  – pochopitelně, že  sunita v reakci odsoudil Irán jako agresora!

Ajatolláhové propásli mimořádnou šanci  počkat, jak irácká vláda to parlamentní usnesení  naplní.  Trump  reagoval naprosto hystericky , když  „svému“  Iráku pohrozil bezprecedentními sankcemi. Takhle  Irán  poskytl Bagdádu  ideální možnost, jak ten zákon a o vypovězení  zahraničních vojáků znegovat  – protože země  je přece  vystavena  zahraniční  agresí. Takže  špatně a  zase špatně!

Ty  rakety  šlo odpálit i za  týden nebo za měsíc.A počkat si na  to, zda  Irák opravdu cizí  vojska vypoví.

A propos  rakety… Trump  v projevu tvrdil, že  nic nezasáhly. Na internetu jsou k nalezení ovšem satelitní  snímky, mající  dokumentovat  místa  výbuchu  jednotlivých  střel. Nechám na vás,zda  je  přijmete  jako  realitu nebo jako falsum.    Osobně mám s webem, z něhož  jsou převzaté -Aktualni konflikty.cz, jen dobré zkušenosti. Ale  nemohu  přezkoumat  jeho zdroj.

Tolik k včerejšímu nočnímu raketovému  útoku.

V jeho stínu byla upozaděna letecká  katastrofa  u teheránském letiště. Kde se zřítil  3 roky starý Boeing  737-800. Tedy nikoli  uzemněný 737- MAX.

Nelze pochybovat, že  z  toho bude  také  mezinárodní skandál. Irán tvrdí,  že  stroj havaroval  vlivem  technické  závady,  jiní  naznačují, že  by to  mělo být  jinak. A  nechávají   ZATÍM otevřené,  zda  by šlo  atentát  Iránu nebo  zda  letadlo spadlo protože  zrovna  došlo k raketovému útoku  na  americké  základny.

Teherán si  opět zrovna  dvakrát nepomohl, když oznámil, že  nepustí ze  země  tzv. černé skřínky. A  už také  došlo ke  spekulaci o možném důvodu, proč  by  v neštěstí mohl mít prsty  oficiální Teherán. Že  to jako je  součást  asymetrické  odpovědi. Boeing, jak  známo, má obrovské a možná  až  existenční  problémy kvůli  737-  MAX.

Kdyby  se k tomu připojily  havárie  dalšího typu  Boeingu, dopady by nabraly  katastrofický, až likvidační rozměr. Už jen proto lze  očekávat, že  USA  přijdou nejspíše  s  teorií o iránském státním atentátu na  letadlo. Přirozeně  s  příslušným  mediálníma tzv. spojeneckým cirkusem.  Je nesporné,  že prohlašovat,  že  havárie  byla  způsobena  technickou  závadou bezprostředně po neštěstí je velmi neobvyklé….

Počkáme,uvidíme. Stejně  nemůžeme nic jiného  dělat.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.