Přiznávám omyl

Dopustil jsem se na Kose  za  skoro 8 let její existence několika  omylů. Třeba  když  jsem si neověřil nebo  jen  nedostatečně, prameny  a  cosi jsem zveřejnil, co následně  neobstálo. Takové případy  byly. Ale naštěstí jen  v opravdu velmi malém množství.  Přesto mne  to vždycky  hodně mrzelo. I přesto, že  mi bylo  jasno, že  při průměrné porci  cca 500 příspěvků ročně, k něčemu takovému  dojít  musí.  Ale  výmluvu jsem nikdy nehledal. Kosa má  stanovena  jasná  pravidla

-chyba se nesmí stát

-když se  stane,musí  se okamžitě  přiznat

-ihned po jejím  přiznání musí přijít  omluva

-zatloukání a mlžení nepřipadá v úvahu jakkoliv je to nepříjemné

 

Samozřejmě, že  dnes  nebudu postupovat jinak. Jakkoliv  je  situace  jiná  než  jindy, kdy  šlo v  naprosté většině  opravdu jen o nedostatečné  prověření zdroje.

Irán přiznal to,  že  opravdu sestřelil ukrajinský Boeing.  Což se  diametrálně  odlišné od  toho, co mi vycházelo  jako nejpravděpodobnější  a  co  jsme také  následně  opublikoval  ve včerejším článku

Dočkali jsme se opravdu rychle! DOPLNĚNO!!!!!

Jako vždycky, když  něco rozebírám si kladu  otázky,  otázky  neexpertní, ale pro  konkrétní  kauzu zásadní, bez jejichž  úplného zodpovězení  nelze  případ  uzavřít. Učinil jsem tak i tentokrát. Podivností bylo opravdu příliš mnoho. A kdybychvrátil čas, postupoval bych stejně, protože  se mi tenhle postup v minulosti x  krát osvědčil.  Jenže  tentokráte se ukázalo, že  náhoda, vlastně celá serie náhod  odpovídala  realitě. Takže  moje pochyby a  z nich  vyplývající možné a vysvětlující  závěry byly  naprosto mylné.

Kauza  ukrajinského letadla  je  největším omylem od  vzniku  Kosy a zahájení její činnosti. Přesněji  – mým největším blogerským  omylem. Jsem si  toho vědom, přiznávám to a omlouvám se  za  to. Věřte,  že  to konstatuji  s  bolestí v  duši. Protože  kdyby  se mne kdokoli zeptal, co je  dnes pro mne při vydávání Kosy  nejdůležitější, bez váhání bych odpověděl – aby Kosa měla statut  spolehlivého pramenu, zkrátka a jednoduše  – aby představovala  tzv. dobrou adresu. O to je pro mne  definitivní závěr  teheránské letecké  katastrofy  těžší.

Protože  dost dobře  nevím, jak podobné chybě  předejít. Mám bezduše přejímat  vše  co  vydají oficiální místa, když s nimi  mám, stejně  jako většina  z  vás  zkušenost jakou mám? Taky  si mohu  zakázat  přemýšlet o věcech  kolem sebe. A když už  se toho dopustím, pak  potlačit, co mne napadne?  Takhle  nějak  bych měl postupovat, abych získal stoprocentní jistotu, že  se mi další podobný  lapsus  jako dnes  už nikdy nepřihodí….Dlouhodobě  si  sleduji přesnost  svých odhadů, pokud se do nich pustím. Skóre je setrvale  někde na  cca  95%  přesnosti.

Mám  tedy  říci  – no jo no, Boeing  spadá do těch 5%  a  mávnout nad  tím rukou?  V  žádném případě!  Chyba  je prostě  chyba  tahle je mimořádně  veliká a mrzutá.  A žádná omluva ji nemůže  napravit!  Vypustil jsem do éteru  omyl!

Jedním z řešení je  to, nad  čím neustále přemýšlím – ukončit  Kosu. Na  druhou stranu si říkám – jaks  tomu mohl zabránit?  A dostávám jednu jedinou odpověď  – jen tím, že  bys  slepě  věřil tomu, co ti  říkají.

Konstatuji, že  něčeho podobného nejsem schopen – slepě  věřit něčemu, co mi  říká někdo  jiný  nikdy, dokud  mi bude hlava  a mozek fungovat,  nebudu nikdy!

Což je poukázkou na  další možný velký  omyl…

Omlouvám se  znovu  za  chybné uvažování. Velmi mne  to mrzí.  A vedle toho chci, abyste věděli,  že  i přes  sebevětší snahu po opaku, můžete  na Kose  narazit  kdykoli na  další  -neúmyslný omyl…..