Lži a oblbování kolem důchodů IV. – jak na nás páchali a spáchali obrovský důchodový podvod 2


DOKONČENÍ ZE PŘEDVČEREJŠKA

Od  roku  2009 a poslední velké  finanční  krize, tedy přesně  od okamžiku,  kdy  nás  tímhle požehnáním  oblažil Kalousek a jeho famiglia,   je to jinak!!!  Ekonomika  se tenkrát zhroutila,  FED a  ECB  začaly  lít  na trhy  spousty a  spousty  nově  tištěných peněz. Takže se podívejme, jak jsou na  tom ty proslavené holandské fondy. Dovolím si citaci:

Holandsko je proslulé v mnoha ohledech a mimo jiné má důchodový systém, který je hodnocen a odborníky považován za nejlepší na světě. V zemi funguje průběžný státní důchodový systém a také systém soukromých penzijních fondů. Drtivá většina důchodců využívá oba dva pilíře dohromady. Důchody v zemi dosahují až 80% předchozích průměrných výdělků.

Vedení jednoho z největších penzijních fondů v zemi ABP v souvislosti s extrémně nízkými úrokovými sazbami a výnosy varovalo své klienty, že je velmi pravděpodobné, že příští rok dojde ke snížení výplat penzí a výhled pro další roky také není příznivý.
Podle odhadů holandské vlády se nějaké snížení důchodů v příštím roce dotkne až poloviny důchodců v zemi.

Analytici upozorňují, že podobné problémy se týkají nebo budou týkat také dalších zemí. Penzijním fondům se totiž v prostředí silné regulace a obecně nízkých úrokových sazeb, jež je do značné míry výsledkem měnové politiky ECB, nedaří dostatečně zhodnocovat spravované prostředky. Navíc dochází v Evropě k obecnému stárnutí populace a tím k úbytku pracujících, kteří by přispívali lidem v důchodovém věku.

Podle expertů může dojít k růstu nedůvěry v penzijní fondy, což by bylo výrazné systémové riziko. Menší důvěra by mohla snižovat snahu lidí spořit a to by mohlo vážně ohrozit celý systém.

Holandská vláda pro řešení problému pracuje na reformě důchodového systému zahrnující především posunutí důchodového věku až na 67 let a následné je další automatické posunování podle vývoje a odhadů doby dožití. V plánu jsou zřejmě také některé regulatorní změny směrem ke zmírnění požadavků na fungování fondů v zájmu zachování úrovně výplat.

a přidám od jinud  jiný citát:

List Financial Times citoval šéfa druhého největšího penzijního fondu v zemi PFZW, který za prvních devět měsíců letošního roku vydělal na úrocích 39 miliard eur. „Pomysleli byste si, že je to ve správných kolejích, ale skutečnost je jiná,“ řekl Peter Borgdorff do firemního blogu. Že není důvod k radosti, je jasné, jakmile ředitel uvedl, že aby fond dorovnal závazky vůči současným i budoucím penzistům, musel by si dát stranou 54 miliard eur.

Důvod  je  v textu, který  jste  právě  četli – zmíněn. Ale  dám to sem další citací naprosto polopaticky:

„Průběžné důchodové systémy se dlouhá léta jevily jako méně efektivní než fondové systémy. Extrémně nízké úrokové sazby to však mění. Důchodové fondy v mnohých případech snižují kupní sílu úspor,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Aby krize  2009 nezničila  světovou/západní ekonomiku,  byly použity  dva nástroje:

– zaplavení trhu penězi od  centrálních  bank, v  dosud  nevídaném rozměru

-centrální banky nastavili úrokové míry  blízku nuly, na nulu a dnes  už dokonce  pod ní. Dříve  finanční  sci fi a  něco, co si neuměl nikdo představit . Dnes  realita.

Tradiční  instrumenty  těch penzijních fondů, které věřily  na omezené a  řízené riziko,   tedy bonitní/státní dluhopisy a papíry jim na roveň postavené  už skoro dekádu nic nenesou. Výsledek jste  četli.

A  to není zdaleka  všechno. Máme  ještě  co do činění  s inflací. Momentálně  ji v  Česku máme  hodně  vysokou. Téměř  historicky.  Takže se podívejme, jak to vypadá s tuzemskými penzijními fondy:

Když například penzijní společnost Allianz ve výroční zprávě z roku 2018 uvádí, že více než 80 procent investic v transformovaném fondu mířilo do dluhopisů, je zřejmé, že výnos nebude žádný zázrak.

Za celý rok si fond připsal výnos 0,68 procenta, zatímco inflace ukousla 2,1 procenta. Stejně dopadly i všechny ostatní transformované fondy, s výjimkou České pojišťovny (ta připsala 1,1 procenta). A pohled na minulé čtyři roky ukazuje, že výnosy transformovaných fondů jen výjimečně začínaly jiným číslem před desetinnou čárkou než nulou.

Bez státních příspěvků (230 Kč při měsíční úložce klienta nad 1000 Kč) by v současné době fondy inflaci neporazily a sloužily by jen jako odkladiště peněz ke znehodnocení.

Podle  dostupných údajů,  v roce 2018 se nad inflaci  nějaký  penzijní  fond  dostal jen naprosto vyjímečně.

V roce 2019, ačkoli  definitivní výsledky  nejsou  známé to nebude o moc  lepší. Minimálně  u transformovaných  fondů. Tam to zase bude pod  úrovní inflace.

Před nosem se nám mává tzv. novými důchodovými fondy, které  už  ze zákona  nemají předepsáno, že musí, v nejhorším případě,  dosáhnout  tzv. černé nuly  v  každém roce. Nesmí tedy nikdy prodělat. Ty  tzv.nové  už mohou. To  si  banky  v době  Nečas Kalousků také vymohly. A nyní si to nejspíš vymohou i v onom vzorovém Holandsku.

Ty  fondy, které  silně  vsadily  na  akcie  vykáží za 2019 zisk. Některé  dokonce velký. Protože burzy  šly  nahoru  jako celek.  Připravte  se  na následnou  masáž typu  – vidíte?!  Kdo přijme  riziko, ten si může nechat pozlatit i kliky  u dveří!

Obávám se, že opravdu jen pozlatit  a to ještě  kočičím zlatem. Protože  úroky a  tím i  tzv. jisté  a krizuvzdorné instrumenty jako  bondy   zůstanou bez  výnosu. Až udeří  další  krize, která  nutně  přijít musí  – nahoru nepůjdou. Když se tak nestalo v  době  konjunktury.  Ale krize  zasáhne  nepochybně  přehřáté  burzy a  tedy  akciový  segment. Očekávám, že  velmi dramaticky. A  fondy, které nezachytí  bod zlomu a  nepřejdou v  něm do hotovosti?  Tak jako loni vydělaly, v takovém případě ztratí. Spíše  více.  NA  tohle  si můžete  vsadit! Budou se  pak také  chlubit?

Zkrátka  průběžný  systém je průběžný systém. Ten  zvládne i inflaci. Nikoli hyperinflaci. Nebo tu Klausovu  z  roku 91/92. Tu nikoliv. Ale jinak  kryje  veškerá  rizika. Kromě  rizika  hrabivých a neschopných/všehoschopných politiků.

Logicky  jsem nikdy  nepochopil, proč  by  měl být průběžňák opuštěn. Nelogicky  ano. Pro politické  čachráře  je  to ohromná příležitost. Viz Kalousek. A  jeho druhý důchodový pilíř. Zrušený  naštěstí Sobotkovou vládou!

Lumpenpravice lká  nad  jeho zánikem. Momentálně ovšem jen tiše, protože  „výnosy“  penzijních fondů v tuzemsku i zahraničí  už nelze  okecat. Ale  fgňuká se  stále. Ačkoli k tomu není  důvod!

Našel jsem velmi zajímavý  článek a v něm graf:

Průzkum České spořitelny: Úspory Čechů rostou ve střední Evropě nejvíce

Ta  část národa, která  spořit může  a je odpovědná,  jak vidno – spoří. Nejvíce  ze všech Středoevropanů. Nepotřebují k tomu  druhý důchodový pilíř!  Dělají si  rezervu ,aniž by  k tomu dostali nějakou tu státní pobídku. Spoří, aniž by  tím oslabovali  stávající  důchodový systém vyváděním peněz.

Tak je to  v pořádku.

Kdo má strach  z poklesu  životní úrovně  až  mu přijde první důchod, jestliže  mu to finanční možnosti  za  aktivního života dovolují, se může  postarat  sám. Nechť  to udělá. Podle  svého naturelu, schopnosti akceptovat riziko a  ztrátu. Buď  si na  správu svých peněz troufne  sám  nebo  si může  svobodně  zvolit  správce  svých úspor. Nejčastěji nějaký  investiční  fond.  Je na  tom  úplně  stejně jako u Kalouska. Jen na  své peníze bude moci kdykoliv. Ne  až  někdy v  65nebo  ještě později. Pokud se  karta obrátí rubem navrch.

V minukém  týdnu přišlo  další velkostrašení  jak jako se český  důchodový systém bude od  roku  2030 hroutit.

Dovolím si přednést fakta,nejhorší je totiž  smrt z vyděšení, jak  říkával kmotr Mrázek  a buduopět citovat:

  • Český důchodový systém patří k systémům, které jsou v rámci EU nejméně nákladné. Aktuálně vydáváme na starobní důchody 6,9 % HDP, zatímco průměr EU-28 je 9,7 % HDP.
  • V současné době je náhradový poměr starobního důchodu na úrovni 38 %. Ještě před 10 lety jsme se pohybovali na úrovni kolem 42 %.

A přidám graf, který už  jste  v minulých dílech viděli:Pokud  případně  by někdo argumentoval tím, že  předchozí graf  je  do roku 2016. a  že už nyní může být  hůře,  mýlí se. Hluboce. Poslední dva r oky  je  totiž  důchodový  účet v přebytku.

A pokud jde o 2019? Čísla přijdou co nevidět. Poslední údaje  hovoří takto:

Lze předpokládat, že přebytek hospodaření systému důchodového pojištění se podaří udržet i v závěrečných měsících letošního roku. Celkový přebytek za rok 2019 bude dosahovat podobné úrovně jako v roce 2018. Tehdy byl vykázán přebytek 18,64 miliardy korun.

Ano,budeme mít s financováním penzí v budoucnu problém. Ovšem  daleko měnší,než většina  zemí současné Evropy!!!

Seriál  článků o důchodech a důchodcích neměl vyvolat  dojem,  že  to, co tu máme  nepotřebuje korekci.  To  jistě  ano.  Ale  korekce nemá nic  společného se  současnou hysterií!  Chce  to  chladnou hlavu  a pečlivě  počítat. A  také  místo tupých škrtů a prodlužování věku odchodu do důchodu přijít  s proaktivními opatřeními. S  těmi se vlastně mělo přijít  už  někdy  před  10-15 roky. V takovém případě, by  demografický  gap po roce 2030  dnes nebyl strašákem. Jenže  Kalousek, Topolánek, Nečas, Drábek a spol. „řešili“  církevní restituce, druhý pilíř, superhrubou mzdu a  další podobné  záležitosti. Demografie  jako taková je nechávala studenými. Proč  ne. O nise  o důchod a  životní úroveň v něm rozhodně  bát nemusí. Měli Dalíka, padáky, tanky  Casy, Šišky a  Nagyové přece.

Vedle  toho  je neoddiskutovatelnou skutečností,  že  i kdyby  české důchody  vůči  HDP  explodovaly, pak se  řádově  dostanou tam, kde mnohé vyspělé  státy v  našem okolí  jsou /vůči jejich HDP/ už  dnes!

Nejsem  vyznavačem teorie, že  cizí neštěstí potěší.  Cizí neštěstí v  tomto případě znamená,  že  budeme  mít  výhodu toho, že  uvidíme,  jaké  cesty  nastoupí a  jaká  řešení  vymyslí  ti, co  tento problém potkají už  zítra nebo pozítří.

České důchody  jsou mizerné a  tvoří, oproti vyspělé  části kontinentu  výrazně  menší podíl na  HDP. Máme tedy  komparativní výhodu. Nikoliv  malou. Hysterie  není vůbec  na místě!

A jestliže  ano, pak ze  zcela  jiných důvodů. V minulých dílech bylo zdokumentováno, že  demografie  je  sice mimořádně  významný parametr, ovlivňující celou  důchodovou soustavu. Ale  že  minimálně  stejně  významnou roli hraje  kondice  národní ekonomiky  jako celku. Kdy  rozdíl mezi  příjmy  důchodového účtu v  ekonomické depresi oproti těm v  čase konjunktury  se mohou lišit  až  o +- 30%  ročních  nákladů na  výplatu penzí. Což je obrovské  číslo.

Já se  v této souvislosti bojím dvou úplně jiných  fenomenů, které  už  číhají za  obzorem, neminou nás  a na  rozdíl od  od demografie  je nemáme  jak ovlivnit!

-budoucí velké ekonomické krize

-dopadů průmyslové revoluce  4.0

Co způsobí velká ekonomická krize  lze  odhadnout a namodelovat. Protože  už s ní máme určité zkušenosti, jakkoli je každá  jiná.

Ale nikdo netuší,co způsobí průmyslová revoluce  4.0. Díky  digitalizaci, robotizaci a umělé inteligenci se prý ztratí celosvětově  až desítky milionů pracovních míst. V  České republice je řeč o stovkách  tisíc -něco mezi  0,5 až 1mio. Zkuste si tohle promítnout  do pracovního trhu!!!!  Přidejte  si  k tomu známou mantru o prodlužování aktivního věku, protože  demografie….

Tohle představuje  noční můru!  Protože  nikdo není  schopen odhadnout  ani konkrétní  dopady budoucí finanční krize, natož  ty  od přicházející  průmyslové revoluce, kdy  se  člověk, do značné míry  jako  ekonomický  činitel, stane zbytečným. A lidí na planetě  přitom přibývá….

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.