Ještě jednou důchody


napsala  Anita

Seriál  o důchodech  vzbudil určitou odezvu.  Na mnoho mailů jsem odpověděl osobně.  Ale  ten který přišel od  dost  dlouho mlčící  autorky Kosy Anity  mi přišel natolik zajímavý, že  jsem se ho rozhodl vydat jako samostatný  článek. Dost  dobře  navazuje  na  poslední díl mého seriálu. Respektive  rozpracovává to, co je v jeho samém závěru.  Kdy poukazuji například na to, že  změna  ekonomiky, daná přechodem  k její  verzi 4.0  a působení  jevů jako zapojení  umělé inteligenc,e  způsobí ohledně  důchodového systému  podobně hluboké změny  jako například  demografické křivky. Jen ještě  nikdo netuší  jakým směrem  ty  změny půjdou. Jestli to bude jako kdysi se zemědělstvím, kde  na začátku minulého století v  něm působilo cca 70%  pracovní síly, když  jsem se narodil tak 1/3 a  nyní  pouhých 5%  a přesto stačí  na kompletní výrobu potravin  nebo zda  dojde k devastaci příjmů státního rozpočtu, protože  lidé bez zaměstnání nebo s omezeným zaměstnáním ztratí schopnost ze  svých daní  stát  financovat. Nová ekonomika  totiž  musí  mít  i úplně  jiný systém zdanění, což je například  zjevné už dnes – viz pokusy  o zavedení  digitální daně. Zatím marné, kvůli odporu Spojených států. Ale  to se dostáváme  někam do končin  ekonomické sci fi literatury. Nicméně slyšeli jste  sebemenší zmínku o  tom, že  podobnou agendu politici, vykřikující , že nebude na  důchody, že  se musí prodloužit  aktivní věk, že  lidé mají začít povinně  spořit, se  touto,i když  dnes  ještě  sci fi problematikou  vůbec náznakem zabývali?  Dejme  radši slovo  paní Anitě!

Plně souhlasím se články na téma důchodu a jejím strašením, pouze mi je líto, že ani vy se nezmiňujete o tom, že celý náhled na důchodovou reformu je odtržen od predikace budoucnosti. Přeci jen 30 let je poměrně dost dlouhá doba. Osobně věřím, že svět bude už za 15- 20 let úplně někde jinde. V podstatě než se zaměřovat na důchodovou reformu v horizontu do roku 2050, je třeba spíše odbourávat u lidi některé špatné vlastnosti. Naučit je žít bez svárů, závisti a opouštět konzumní život. Jistě bude ještě nějakou dobu trvat, než začnou politici sami na sobě pracovat a uvědomí si, že ty naloupené a odkláněné peníze jim budou k ničemu. Nebudou na ně dřít lidi, ale IA a může je docela  jednoduše nahradit.

Celá se ošívám a naskakují mi osypky, slyším-li o úpravě, výstižnější slovo bude překopávání důchodového systému, kde největším strašákem mají být nízké důchody našich dětí. Dobře přisvojili je Husákovi, ale jsou to naše děti narozené v 70-tých letech minulého století. V podstatě jsou neustále strašeny, že díky jejich lenivosti a otálením rodit děti a zcela pohlceny konzumním životem za trest budou muset pracovat  minimálně do 70.let, jejich důchod bude almužnou. Toto strašení a zbytečné povyky, by se mohlo vyhodnotit jako poplašná zpráva.  V 21. století mi to přijde velmi úsměvné, že někdo chce s vizí dalších 30. let dopředu nastavovat důchodový systém, kde vůbec se neohlíží na průběžné zvyšování produktivity práce a budoucí trendy, ale neustále vede zastaralou mantru o systému důchodu, který už je na pokraji všech svých sil, kdy tento systém zřejmě požírá už sám sebe.

Dovolím si vložit odstaveček   Národní investiční plán pro roky 2019 až 2030, který zahrnuje přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun

Klíčový význam při formování hospodářské strategie zaujímají nové technologie. Nejde jen o mobilní vymoženosti nebo sociální sítě, ale o nové technologické trendy, jejichž dopad bude dalekosáhlejší a hůře predikovatelný. Jde zejména o nanotechnologie, biotechnologie a genetiku, prvky digitalizace a tzv. Průmyslu 4.0, včetně technologií jako blockchain, digitální dvojče, autonomní řízení, 3D tisk nebo umělá inteligence, digitální infrastruktura a 5G technologie. Nové technologie jsou závislé na výzkumu a vývoji současných technologií, ze kterých jsou nejvýznamnější informační a komunikační technologie, a povedou k nahrazení stávajících obchodních modelů, modelů podnikatelského prostředí i celospolečenských vzorců chování, tak jak je nyní známe, novými. Lze předpokládat, že nové technologie budou intenzivně pronikat jak do sektoru služeb, tak i do průmyslu, který je v případě ČR obzvláště silný.             str.7      01. VÝCHODISKA     Megatrendy

https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Narodni-investicni-plan-CR-2020_2050.pdf

V roce 2019 kabinet například schválil nárůst o více než 17 miliard korun na investice do výzkumu, vývoje a inovací, které se do roku 2020 budou řídit cíli Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (takzvanou Národní RIS3 strategií). Dokument nyní počítá s 247,98 miliardami korun, v roce 2016 to bylo 230,33 miliard.

Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu dohlížející na Iniciativu Průmysl 4.0, která byla schválena vládou v roce 2016. Jejím dlouhodobým cílem je udržet a posílit konkurenceschopnost České republiky v době nástupu tzv. čtvrté průmyslové revoluce, tedy zejména robotizace a digitalizace.

Analytik Komerční banky Zeisel očekává další růst produktivity. „Hlavní vliv bude mít více investic do technologie. Postupné pokračování v robotizaci a automatizaci a celkově technologický pokrok,“

Analytik Jiří Polanský z ekonomického a strategického výzkumu České spořitelny zmiňuje, že řada průmyslových odvětví v Česku se už produktivitou výrazně blíží vyspělým zemím. Zahraniční vlastníci totiž přinesli technologie a know-how. „K růstu produktivity bude pomáhat i aktuálně nízká míra nezaměstnanosti, která nutí firmy do robotizace a vyšší automatizace závodů.“

Zdroj z loňského roku  https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2712458-mzdy-predhaneji-produktivitu-a-napravuji-minulost-jen-nesmi-trvat-prilis-dlouho

 

Zdá se vám to jako scifi, mně nikoliv. Pohlédnu-li 30 let zpět, jakých možných úspěchů už je dosaženo pomoci nových technologii a jak se velmi rychle vyvíjí, nabývám dojmu, že  si určitě nedokážeme my sami představit život a možnosti v druhé polovině 21. století. Osobní představivost dosahuje pouze, že naše staré děti ve svém kmetském stáří budou žasnout a jejich děti, nadnesou proč se jen tak neúčelně nerodí s chytrým telefonem v ručičce. Tato generace se bude vzdělávat a pracovat nikoli ručičkama, ale ovládáním knoflíků, jejich děti hned jakmile porozumí řeči, tak hlasem. Dávat pouze příkazy AI (umělé inteligenci).  Nemám vůbec strach, že „Husákovy děti“ budou nuceni dřít, ale  budou ve svém penzijním věku 60. let chodit do práce dobrovolně za odměnu nikoli materiální, max. na pár hodin týdně a to jen z důvodů, aby se nenudily a jen ze zvyku.

Hrozbou není manuální práce a sedření se až do hrobu s almužnou, které by se říkalo jen čistě ze setrvačnosti důchod. Tento systém dřív padne, než se naše děti do důchodového věku dohrabou, zvláště pokud jej bude stále někdo inovovat, reformovat a pohlížet na něj zcela bez perspektivních změn, které budou zcela odlišné od zadubených hlav. Umíte si představit, jak si vaše babička asi představovala život v roce 2020, ta moje umřela před asi před 35 lety, kdyby se tu mohla v plné své zdravotní i mentální síle objevit, pravděpodobně by si neuměla koupit jízdenku a nakupovat v supermarketech, přecházení silnic by bylo asi nad její možnosti a o telefonování a PC ani nebudu přemýšlet. Vzít ji konkrétně do mojí kuchyně, která je plná elektronických vychytávek, ale podotýkám, že ne úplně „high appliances„ by v ní vyvolal paniku, že si už nikdy neuvaří.  To jsem zabrouzdala zcela na běžný životní styl, se kterým má problém moje matka i manželovi rodiče a přitom jsou všichni na svůj kmetský věk velmi svěží a základy užívání mobilu mají zvládnutý. Umíte si vy představit život v roce 2050, opravdu sto let se dožít nechci, ale věřím, že vše půjde s vývojem vymakaných technologii daleko rychleji k rozvoji budoucnosti a snad i spravedlnosti.

Daleko větší hrozbu pro naše děti a vnuky vnímám v nezvládnutí AI s fatálním koncem života člověka na naší planetě, nenalezení dostatku energie, tedy hnací síly pro všechny ty energeticky náročné technologie 4.průmyslové revoluce a především v zkostnatěle zapšklém výchovně-vzdělávacím systému budoucí generace. Ve stručnosti zaměřit se  více na posílení EQ  než IQ, respektive netrápit děti poruchami učení, nevzbuzovat v nich pocit podřadného človíčka a spíše je směrovat pouze do jejich možností, zručností i talentu a na druhé straně nestresovat nadané děti zbrzďováním jejich intelektu všelijakými inkluzemi a hloupostmi, které nikdy nevyužijí ve své praxi.  To by bylo, ale úplně na jiné téma. Jistě lidi se budou potřebovat sdružovat a nacházet si nikoli práci, ale zaměstnání, rozumíme zaměstnat se ve spolcích, sdruženích,  podle svých osobních zájmů, aby nepřežívali, ale realizovali se a jestli duševně, manuálně, kreativně nebo jen zážitkově si vyzkoušeli manuální zručnosti svých předků bude jen na nich.

Vlkův  dovětek:

Anita  to vzala  z  té lepší stránky. Já jsem méně optimistický Vyznávám  spíše Murphyho pravidla než  abych věřil   slepě na  zářné  zítřky. Spíše  bych si vsadil na  Murphyho zákon, říkající, že  pokud se něco může pokazit, tak se  to také zkazí…  A transformoval jej na  variantu , že  jestliže  lidstvo  může  něco  zneužít  nebo  zkazit, tak to zneužije  a zkazí.  Tím myslím,  zneužití digitálních technologií a umělé inteligence a  dalších objevů, jež výrazně  obmění  denní život lidstva. Neexistují například jednotná pravidla  bádání a  aplikování umělé inteligence, tak, aby  se  zabránilo, že  nás  tento fenomen ve  svých schopnostech přeroste a následně zničí a vyhladí. A  už  vůbec, jak je napsáno v  úvodu dnešního článku, si nikdo z politikářů, nejen  českých, nedělá  hlavu s tím,  jak nastavit  na  éru důsledné robotizace  a  tím minimalizace  lidské pracovní síly  tak, aby  člověk v  tomto prostředí mohl ekonomicky  přežít a  totéž platí pro státní  daňové systémy….

Příspěvek byl publikován v rubrice Anitin krámek se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.