Poločas rozpadu koronaviru – přehledná tabulka


Nikdy bych netušil,  že  někdy něco  přejmu  z Deníku N na Kosu/lhostejno zda z české nebo slovenské  mutace/ jinak, než  abych se  proti tomu tvrdě vymezil. Svět Deníku N doopravdy není  světem mým.

Nicméně – podobně nikdy by mne nenapadlo, že  zažiji něco jako celosvětovou pandemii koronaviru a dnes si na ni mohu  sáhnout /děkuji nechci!!!/ .

Mimořádná doba  přináší mimořádné věci. A potom- nikdy pro mne nebylo důležité KDO co píše, ale výhradně CO kdo píše!   Když tyhle dvě  věci spojím, mohu  s klidným svědomím převzít  materiál z Deníku N,  který zveřejnil výsledek předběžné americké studie ohledně  schopnosti koronaviru přežít  na  různých površích.

Vím, že  vy  dávno víte,  že  měd  se  s tím šmejdem  vypořádá velmi rychle,  zatímco nerez a plasty  se mu  z nějakého důvodu  zamlouvají  daleko více.

I  tohle  v té studii  je.  Jenže  je  v ní tabulka , kterou neznáte – tzv. DOBA POLOČASU  ROZPADU  KORONAVIRU.

Zkrátka čas, za  který  se počet  virů , které někde  ulpí, sníží na polovic. A to zdaleka  není  údaj, nad  kterým lze  mávnout  rukou. Pokud  vím, tak  o případné  nákaze nebo její míře rozhoduje  i  dávka  virů, kterou je  potrefený  zasažen. Tak poločas  rozpadu má na  každý  pád  smysl!

Proto tuto tabulku  dávám hned  na  sklo.  Protože  naprostá většina  kosířů na  Deník N principiálně nechodí a tudíž by  se  k téhle informaci nedostala. Ke  své škodě.

Dovolím si za  tento materiál Deníku N  poctivě poděkovat. Dobrá práce. Takže  tabulka:

Poločas poklesu koncentrace SARS-CoV-2

  • Ve vzduchu (aerosol): 65 minut (odhad neměřitelné koncentrace: neuveden)
  • Měď: 46 minut (odhad neměřitelné koncentrace: 7 hodin)
  • Karton: 3 hodiny 28 minut (odhad neměřitelné koncentrace: 30 hodin)
  • Nerezová ocel: 5 hodin 38 minut (odhad neměřitelné koncentrace: 50 hodin)
  • Plast: 6 hodin 49 minut (odhad neměřitelné koncentrace: 90 hodin)

Celý  článek pak zájemci  naleznou na Deníku N zde

Je větší riziko sáhnout na kliku, nebo vzít do ruky dopis? První studie ukázala, na čem přežívá koronavirus nejdéle

 

No a když jsme u těch zajímavých informací, přidám ještě  jednu, která se mi  moc líbí a potvrzuje,  že  selský rozum je  nade všechny kouzla a  čáry!  Selský rozum.

Asi nejúčinější zbraní jak šíření  viru výrazně  zpomalit, když ne zastavit, je  vedle  karantény  pokud  možno co  největší protestovanost. A  tady  laboratoře  narážejí na  hranici svých kapacit. Se  stávajícími postupy, technickým a lidským vybavením snadno v každé zemi  se narazí  na kapacitní strop. U nás  v ČR  jsou  to necelé  3 000 vzorků denně.   Jinde  to bude podobné. V Izraeli přirozeně  také.  Až jedna mladá vědkyně  dostala neotřelý nápad.

Místo individuálních testů smíchat 64 náhodných vzorků  do jednoho a testovat ten jako jeden- Pokud vyjde negativně, je  jasné, že negativní jsou všechny individuální vzorky  skupiny. V takovém případě  se  neprovede a  tudíž  ušetří čas za  zbytečných 63 testů.   Je li  pozitivní, pak se testuje  každý vzorek zvláště – klasicky. Náklad je  1 test navíc.

Za mne rozumná metoda, dokud  při testech převládá  výrazně  počet  negativních výsledků nad pozitivními.  V opačném případě tato metoda ztrácí smysl.

Detaily  viz

Jak významně zrychlit testování? Izraelci mají nápad

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.