Jestliže platí sůl nad zlato, platí také ekonomika nade vše?


napsal Leo K.

Ekonomka Ilona Švihlíková přirovnala naší současnou situaci k válce a vyzvala k válečné ekonomice: Nouzová opatření jsou jednoznačná: musíte zachránit klíčovou infrastrukturu: zdravotnictví, zásobování vodou, elektřinou a potraviny. To když nemáte, tak se vám hroutí stát. V této fázi snad nejsme, ale je potřeba si to pořád připomínat. Z ekonomických opatření by vláda měla dělat vše, aby se nedostali do problémů zaměstnanci a samozřejmě živnostníci.

To znamená kompenzovat výpadky mezd a pomoc pro živnostníky. Dělá to Dánsko, Německo, Polsko. Někde vlády dotují 75 procent mzdy, někde 40 procent. Bude potřeba vymyslet pomoc pro živnostníky, protože to, že jim odložíte daně nebo jim je odpustíte, to není úplně pomoc. Potřebují mít doma peníze. Je potřeba jim dát něco do ruky a koneckonců to dělají i jiné vlády. Základní je udržet kupní sílu. A potom jsou další opatření jako třeba regulace hypoték, odklad splácení nákladů, jako jsou nájmy u malých obchodníků nebo hypotéky u domácností apod.

To bude stát hodně peněz.

Toto není normální situace. Já říkám zcela natvrdo: mluvme o stovkách miliard.

Co chcete škrtat? Těch pět miliard na slevy jízdného? To je úplně směšné.

Vláda mluví o bilionu.

To mohou být třeba záruky za úvěry. Tento příslib působí i psychologicky. Já tomu říkám vytáhnout kanon. Vytáhnete kanon a řeknete: já jsem připraven, ale realisticky náklady budou ve stovkách miliard.

Kde to stát vezme?

Rezervy nemá skoro nikdo, většina zemí si na to bude muset půjčit. Což ve stavu, který je de facto podobný válečnému stavu, není téma. Spousta zemí to bude kombinovat i s netradiční monetární politikou. Evropská centrální banka dneska ohlásila další kvantitativní uvolňování, Polsko se na to chystá.

Neměli bychom si z toho dluhu dělat hlavu?

Rozhodně ne. Upřímně řečeno, to nikdy moc nebylo téma. U nás je pouze velký vliv Německa a jejich škrtací mánie.

Nemělo by se škrtat ve výdajích státu?

Když budete škrtat, ekonomiku pošlete ke dnu. Co chcete škrtat? Těch pět miliard na slevy jízdného? To je úplně směšné.

Jenže najednou se tu objevila otázka jestli –

má vyhrát ochrana životů nad ochranou ekonomiky?

K tomu napsal Pavel Houdek už 20. března (Bože, to už je dlouho) esej do A2larmu:

Dříve či později budeme jako společnost stát před otázkou, jestli dáme přednost udržení ekonomické úrovně, nebo opatření zrušíme a necháme ty nejslabší napospas možnému ohrožení života. Současná politická situace, nahrávající jednoduchým řešením těch, co křičí nejhlasitěji, naznačuje, která možnost může zvítězit. Hlasy upřednostňující ekonomiku před ochranou slabších pravděpodobně přijdou z jiných směrů, než bychom čekali.

Neměl pravdu. Ozvali se jiní ekonomové (kdo by to od nich nečekal?):

Máme dojem, že drakonická opatření se často soustřeďují výlučně na zdravotnickou stránku věci a neberou dostatečně v potaz společensko-ekonomické důsledky. (…) Lidé od vlády očekávají, že zajistí bezpečí a ochranu životů. Ale jistě ne úplně za každou cenu,“ píší Tůma s Hamplem.

Ekonomika podle nich přijde o částku, která se blíží ročnímu rozpočtu celého zdravotnictví. Boj s jedinou nemocí tak může ohrozit výdaje na zdravotní péči v budoucnu, upozorňují.

Cena života se nedá vyčíslit. Ale dovedeno do důsledku by to pak znamenalo, že musíme zamezit všem hned zítra, v nouzovém stavu a pod dohledem policie, řídit auto, pít alkohol, kouřit, dělat extrémní sporty, nezdravě jíst a tisíc jiných věcí,“ zdůrazňují ekonomové…

A tak ministr zdravotnictví vyšel s hranicí současných opatření. Měly by jimi být velikonoce. Zpětné rozvolňování protikoronavirových opatření umožní podle jeho náměstka Romana Prymuly takzvaná chytrá karanténa, kdy se budou rychle vyhledávat a izolovat kontakty nakažených. Zásadní je pak nastartování průmyslu, řekl v úterý Prymula na tiskové konferenci. Nový způsob karantény chce ministerstvo spustit po Velikonocích. „Do tří dnů chceme vytipovat kontakty pozitivních, ty co nejrychleji otestovat a izolovat jejich kontakty. Místa, kde se vyskytovali, by se pak měla dezinfikovat,“ uvedl náměstek. Nastartovat by se měl především průmysl.

Nepočítali jsme, že výrobu zastaví automobilový průmysl,“

doplnil Prymula. Vojtěch také doplnil, že opatření budou uvolněna v opačném pořadí, než byla zaváděna. „Pravděpodobně půjdeme zpětně. Hromadné akce, kultura, koncerty a fotbalové zápasy budou jedny z posledních, které uvolníme,“ řekl ministr k uvolňování restriktivních opatření. V hromadných akcích podle něj spočívá největší riziko, jako příklad uvedl situaci v Itálii. Stejně tak by měla být jako jedna z posledních obnovena školní docházka.

Chytrá karanténa v praxi

Šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula svou představu přednesl – jak jinak – na tiskové konferenci. Jednalo by se o efektivní způsob trasování s tím, že by se do tří dnů vytipovaly kontakty pozitivních, ty by se co nejdříve otestovali a izolovali. Během 14 dní by se tento postup postupně zaváděl do praxe, následně by se přešlo na ostrý provoz.

Nejúčinnějším způsob jak reagovat na epidemii, na kterou neexistuje lék, je karanténa. To už poznali naši předci ve středověku. Opravdu jsem nečekal, že se najdou chytráci, kteří tuhle starodávnou moudrost budou chtít „očůrat.“ Dokonce i Sovětský svaz v roce 1986 rozhodl o evakuaci města Pripjať. Rozhodnutí o okamžité evakuaci města s desítkami tisíc obyvatel má větší či srovnatelné politické a ekonomické dopady, než třeba i uzavření továren byť jsou kritickým uzlem české ekonomiky. Jen se prostě obnažilo citlivé místo, které bude nutno řešit. Zdržení a zmatky v realizaci nutných opatření, které nastaly v tolikrát kritizovaném Černobylu, nebyly o nic větší než ty, které ve většině evropských států vyvolala epidemie koronaviru.

Polovičaté opatření, co navrhuje duo Vojtěch-Primula není nic jiného, než prodloužení ekonomického komatu nejméně o rok.

Příspěvek byl publikován v rubrice Země Lea K. se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.