AŽ TO SKONČÍ…


napsal Xaver

Přiznám se, že ten titulek je trochu zavádějící, měl by oklamat samotného autora i čtenáře, který jistě vzhledem k okolnostem hned pochopil, o čem je řeč.

Musíme se bohužel asi smířit s tím, že to neskončí už „nikdy“, že je to jako průtrž mračen, které se vyprší, ale za nějaký čas připlují znovu – a ještě třeba „bachratější“. Neumím si představit, že pan profesor přes epidemiologii jednou na kameru prohlásí: Dnes o půlnoci nastává okamžik velké K – konec, zahoďte všechen ten ochranný brak, je po všem! A největší obava by nás měla jímat při pomyšlení, že až ti upachtění vědci naň vynaleznou stoprocentní lék či jakoukoli jinou obranu, už tu dávno nebude Covid-19, ale jiný prevít.

Takže každý, kdo chce psát o tom, jaké budou důsledky, až ta krize skončí, nutně narazí hned na tento „porodní“ problém: kdy s jistotou prohlásit, že to definitivně skončilo, kdy zahodit všechna omezení a „radostně“ veplout do blahobytných vod předcházejících Corona-viru (ty uvozovky hned na úvod signalizují, že nic radostného to nebude!). Nicméně úvahy na toto téma se vést musí a už se pochopitelně vedou, o což se chci v tomto článku pokusit.

Jako základ jsem projížděl internet různých proveniencí, názory větších i menších kapacit a pozorovatelů rozličných odborností, avšak ne všechno se dá použít. Lze objevit mnoho úvah, které se dají označit za „strašné“, ale i takových, jejichž přehnaný optimismus je také spíše nereálný. Takže zkusím napsat něco mezi oběma těmito krajnostmi, ale i tak s plným vědomím toho, že to bude pirueta nezkušeného bruslaře navíc na tenkém ledě. Ale nikdo mě k ní nenutil, takže modřiny z pádů jdou jen na můj vrub…

Tak do té doby se snad s jistotou dozvíme, odkud se sem ten vetřelec vloudil; zda rovnou z přírody, nebo z nějaké šílené laboratoře. Ostatně i tam má při jakékoli biologické manipulaci hlavní slovo ona. V té souvislosti mi dovolte jistý druh „rouhání“, které je však vlastní mnoha lidem této naší krásné planety.

Totiž tento svět, přeměněný na uctívače blahobytu a „nejvyššího božstva – peněz“, se začal fatálně kazit. Začal se vymykat z pantů, do kterých ho zasadila příroda, a proto s ní muselo nutně dojít ke střetu, musela lidstvo vyzvat, aby zpomalilo, „zpokornělo“, zeskromnělo…Jen se netušilo, jakým nástrojem to zařídí. Dnes tedy už je tu, ať byl jeho odesílatelem kdokoli – úkol přeměnit svět už začal plnit.

Vím, že zejména mladí čtenáři (avšak nejen), tento skoro fatalistický názor stěží akceptují. Ještě přece zbývá tolik potenciálních prožitků, rozkoší a „sladkostí“ života, které se jim alespoň načas vzdalují. Ti rozumnější by ale měli pochopit, že pro nás všechny je to výzva, na kterou nutno adekvátně reagovat.

Dopady této výzvy už povolaní postupně mapují a někdy již s předstihem zvažují jejich léčbu. Bez jakéhokoli nároku na úplnost a hierarchii se jimi pokusím dále jenom krátce projít.

Stručně řečeno – všeobjímající budou dopady ekonomické i (doprovodné) politické, a to v globálním měřítku i na národních úrovních. Podle jednoho autora se bude jednat o „matku všech recesí“. A ztráty a náklady budou děsivé, i když (na rozdíl od několika jiných) si jejich výši netroufnu odhadovat. Budou se ale jistě počítat v biliónech dolarů či eur či jiných přepočtených měn.

Dovolím si jen v několika bodech, jak bude na základě dosavadního vývoje ekonomická (politická, kulturní, dopravní, turistická aj.) krajina v naší zemi na tzv. konci epidemie vypadat:

-zaniknou stovky zavedených výrobních firem a možná tisíce drobných živnostníků ve službách, které vzdor záchranným balíčkům, příspěvkům na mzdy atd. od státu tak dlouhé ekonomické tlaky neustojí;

-důsledky epidemie také těžce dopadnou na turistický ruch, lázeňství, dopravní zařízení (bez výroby není co dopravovat) – hlavně leteckou dopravu a kulturní instituce;

-nezaměstnanost bude na rekordní úrovni, rodinné tragédie budou doprovodným jevem;

-státní dluh vzroste o stamiliardy korun, stejně jako dluhy jednotlivců a rodin;

-poptávka po nemovitostech bude nízká, s dopadem do jejich cen;

-to vše se projeví ve slabší koruně, zvýšené inflaci a všeobecném poklesu životní úrovně;

-neboli velký počet obyvatel se bude nacházet v chudobě a současně vzrostou některé ceny (zejména z důvodu omezení dovozu zboží ze zemí silně postižených Coronavirem, jako Itálie, Španělsko a Francie);

-podobné to bude ve všech postižených zemích, což se odrazí v důsledcích globálního rozměru:

Všichni pozorovatelé se shodují, že globalizaci v dnešní podobě odzvoní hrana, bude se prosazovat národně státní charakter (k potěšení mnohých) jednotlivých zemí a s tím spojené možné probouzení nacionalismu. V tomto rámci dojde k velkým změnám v ekonomickém myšlení, ve struktuře výrobních odvětví s dopadem do změny priorit v jednotlivých výrobách, službách, živnostech atd.

V této spojitosti se mnozí obávají, že dojde ke zvýšenému soupeření velmocí o dominanci, jež tu ostatně bylo už před Coronavirem. Který se podle jistých signálů snaží využít (zneužít) především Čína. Hrozí také reálné nebezpečí, že firmy „žraloci“ velkých zemí budou levně zkupovat „národní“ podniky, které pandemii nepřežily. Ruku v ruce s tím (avšak i z jiných důvodů – samozřejmě) bude narůstat migrace, ale také odpor proti ní, jak signalizovala už „doba pandemiová“.

Jestli předchozí výpovědi nemusí znít dosti podloženě, pak ta následující oprávnění určitě má. Totiž zcela jistě dojde ke kritice i otřesům některých světových institucí, sdružení, organizací atd., za jejich neschopné účinkování v souboji s Coronavirem. Z našich končin to samozřejmě odnese především Evropská unie s Parlamentem, Komisí a její „šéfovou“ v čele. Ale také oprávněným, kritickým připomenutím statisíce jejích neproduktivních a draze placených úředníků, což vše neuvěřitelně zvýšilo počet volajících po vystoupení.

Vím, že můj hlas jim v této atmosféře bude připadat jako velká opovážlivost, ale vystoupení neboli bourání Evropské unie je ve světle toho, co bylo řečeno výše o velmocích a jejich soupeření, fatální a nebezpečný hazard. Naopak je třeba, aby členské státy využily výzvy, kterou „nabídla“ pandemie a tvrdě protlačovaly její zeštíhlení, zlevnění, skutečnou produktivitu činnosti a akceschopnost za všech i nenadálých situací.

Pokud jde o nastartování ekonomického života po ohlášení toho sporného bodu „K“, jsem velmi skeptický vůči těm, kteří očekávají „raketový start“ (autentický výraz, který jsem kdesi zaslechl). Důvodů je mnoho, například: zaměstnanci „zašlých“ podniků se rekvalifikovali a dobře adaptovali na jinou práci; budou chybět také ti, které pandemie udolala; řada výrob bude skomírat na přetrhaných dodavatelsko-odběratelských vztazích; mnohé státy se v průběhu pandemie zaměřily na soběstačnost, takže k nim bude váznout export; opačně mnohé vlastní produkce si budou hájit, takže ty v rámci předchozích dovozních kanálů nebudou k dispozici. Atd.

Často se spekuluje také v tom směru, že utrpení za pandemie může přispět k léčbě mezilidských vztahů. Nutno přiznat, že dosavadní chování nás všech by tomu mohlo nasvědčovat, ale jak je to průkazné pro budoucnost, ukáže až čas…

Na závěr si dovolím ocitovat výrok generála Šándora k době po konci koronaviru, s kterým se ztotožňuji:

Věřím, že vítězem budou ti obyčejní lidé, kteří projevili úžasnou solidaritu, lásku k bližnímu a nezištně pomáhali. Pro mě vítězem je lidskost. Byl bych rád, aby poraženými byly nenasytné ambice nadnárodních korporací při honbě za ziskem bez ohledu na to, co se obětuje. Obávám se, že poraženými budou některé ekonomiky, a tím pádem zničena velká řada dosud prosperujících podnikatelů.“

Snad se nebudu mýlit, když připomenu, že v tomto duchu se nesl i můj předchozí článek k tématu (Předběžný hold Čechům) i ten, který jste právě dočetli.

Vlkův dodatek:

Xaverův  text  žádný  dovětek nepotřebuje. Zcela přesně  a pregnantně  popisuje  situaci. Ale narazil jsem na  jednu  zajímavou grafiku, která se snaží lokalizovat  ty  obory, které budou v pokoronavirovém Česku nejvíce  postižené. Včetně počtu  pracovních míst, jež se ocitnou nebo  spíše  ocitly v ohrožení. Myslím,že  se  Xaver  nebude zlobit když  to k jeho článku  přilepím:

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Xaverův nový dům se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.