Jak se změnila spotřeba CZ domácností kvůli Covidu


Převzato z webu Kurzy.cz

Nemám rád  konspirační  teorie, tedy kromě  těch,které  eventuálně  vymyslím sám 🙂 🙂  🙂

Naopak – miluji tvrdá data. O čemkoliv. Tabulky, grafy, prostě  čísla. Protože jen ty  hovoří. Ostatní  je více méně jen pocit nebo blábol. Zatížený především názorem a názorovým cílem  autora nebo skupinky  jeho konzumentů.

Velmi  brzo budeme  zavaleni různými shrnutími,  která budou vyčislovat, co nás  koronavirová krize  stála. Jistě, že  se prohrábnu v příslušném čase i jimi.  Ale  to už  bude o nastavení konkrétního autora  takového přehledu. O tom, zda jeho cílem bude  spíše ukázat, že  vláda  jednala  přímo zázračně  a zachránila  nás   z  hrozícího rozvratu nebo naopak, že  vláda  je  spolek nemehel, netáhel a  šmejdů, co nás  svým neschopným nebo záměrně neschopným konáním  skoro úplně zničili…

Rozhodně  nehodlám podporovat  ani jednu z těhle  part. Ale už nyní  vím, že  střízlivých vyčíslení bude jako šafránu a najít je  dá značnou míru  piplavé dřiny.

Proto hledám už nyní, kdy  ještě politické vášně ohledně  interpretace  dopadů epidemie  CoVid19 ještě nevypukly v plné síle  a  přesto už  jsou k dispozici první, krizi z ekonomického hlediska, popisující  statistiky. Jednu takovou, která  ilustruje,  jak si  po vyhlášení  pandemie  vedly  tuzemské domácnosti, za co a  jak a podle  věkových skupin  utrácely  pomocí platebních karet, otiskl server  Kurzy.cz  a já  ji s povděkem přetiskuji. Je  to krátké, leč  zajímavé počtení.

Jak se změnila spotřeba CZ domácností kvůli Covidu

Spočítali jsme, jak se změnila spotřeba českých domácností během karantény. Lidé během karantény výrazně omezili svou spotřebu: během karantény (od 16. března do 12. dubna) došlo k poklesu karetních transakcí o více než pětinu ve srovnání s rokem 2019. Přitom před karanténou rostly meziročně o cca 7 %.

Karetní data nereprezentují všechny výdaje domácností, například ty z účtu na účet (trvalé nebo jednorázové příkazy), nebo když hotovost vyberete jinak, než bankomatu. Odhadujeme, že po jejich zohlednění by poklesla spotřeba domácností v prvních čtyřech týdnech karantény řádově o 10-15 procent meziročně. Pro srovnání v roce 2009 spotřeba domácností v nejhorším čtvrtletí poklesla o necelé dvě procenta. Jídlo středobodem útrat: lidé začali výrazně více nakupovat jídlo, na začátku i léky. Pokud odečteme výdaje na potraviny, tak ostatní útraty poklesly dokonce o 35%.

Lidé začali výrazně více spoléhat na nákupy přes internet: první tři týdny karantény zdvojnásobili online nákupy, ve 4 týdnu došlo ke snížení růstu na 66%. Lidé během karantény platí více kartami a méně hotovostí: výběry hotovosti z bankomatů poklesly o více než 40%. Čím vyšší věk, tím větší pokles karetních transakcí. Zatímco u lidí ve věku 20-30 let poklesly výdaje o 16%, tak v případě 80+ o více než třetinu. Větší pokles u starších lidí naznačuje větší míru jejich izolace.

To je spotřeba. Investice budou klesat ještě více. Na straně výroby můžeme použít data o spotřebě elektřiny. Ta poklesla v první polovině dubna přes 12% meziročně. V Německu -10%, Rakousko -14%. Vše upravené o rozdílné teploty venku.

Tolik rešerše  České spořitelny.

Jistě, v materiálu není nic  zásadně překvapivého. Všechno šlo  celkem snadno odhadnout. A  v podstatě  snadno odbýt tvrzením – jak se nemohl nepropadnout prodej oblečení nebo útrata  v  restauracích, když tihle  dostali,  na  rozdíl od potravin a  drogerie,  absolutní stopku.

A  jsme  u nuancí. Kdyby  šlo o hotovostní platby, tak  to beru bez výhrad. Ale  jde o karetní transakce. Což znamená  jednak platby  při klasických nákupech  tam, kde bylo otevřeno, ale  také a v nemalé míře  tam, kde se dalo  cosi koupit jen přes  e- shopy. A  to i  v těch segmentech, které  byly  dány  k ledu. Takže  mne  zajímala  v detailu  i tzv. e-komerce. Jak se vyvíjela  co do srovnání s  rokem 2019 nebo co do segmentů.

A  i tady  lze narazit na zajímavá  čísla. Například na  webu datawebs.com 

 

 

nárůst e byznysu je obrovský a logický.

Možná si řeknete – ani tady nic  extra  překvapivého. Ale na serveru   gopay.com , který  realizuje jednu z nejpoužívanějších platebních bran v  tuzemsku při platbám e-  shopům je grafika, selektující  absolutní  vítěze e -komerce v  době  CoVid19.

Takže  až  o tisíce procent  narostl v  e-byznysu sektor  elektroniky? Který byl  i dříve  asi jejím nejdominantnějším sektorem? Ale  v počtu plateb vzrostl jen o 7%? Podivuhodné! Takže  závěr  – lidé kupovali sice  mnohokráte  častěji přes internet, ale  většinově  velmi  laciné zboží. Drogerie a potraviny, stejně  tak obchody  pro zvířata  nezavřely, ale   internetový obchod u nich rostl jako z vody. Lidé zkrátka  objevili pohodu nakupování z fotelu bez nutnosti se zvednout a  dojít si do krámu….

A  také proto, že  jednoduše měli strach z nákazy. Zůstane to tak i  do budoucna? Já bych řekl, že  ano.

Nicméně  – všechny věkové skupiny,  až  na teenagery, utrácely  v krizi  méně, resp. podstatně méně. Myslím, že  pokles hotovostních plateb byl ještě  daleko drastičtější než u karetních transakcí.  Řekl bych, že  CoVod 19 nám na nějakou  čas připomenul, co je  a co není  v našich nákupních zvyklostech důležité a co je jen  nepodstatná nákupní pěna.

Mimochodem,  osobně jsem  čekal daleko hlubší propady  útrat, než jak je  zjistila  Česká spořitelna.  Moc se těším na  čísla  po rozvolnění opatření. Jestli je také vydá. Abychom získali  reálnou představu o utlumení retailového prodeje… Bez politických interpretací.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.