Jak to bylo u Koněva 9.5.2020 doopravdy a drobné rozjímání nad aktéry k tomu


napsal a nafotil Jan Klepetář

V dubnu demontoval some reeve of Dejvice – rychtář, Kolář jr. sochu maršála Koněva z podstavce. Mluvit o Kolářovi ml. jako o starostovi je nadsázka. Vysvětlím níže.

Teď pár obrázků od pomníku, co mu ukradli sochu, ty vzniklé z webových fotek poznáte.

V sobotu 8.5. odpoledne – přijeli Noční Vlci a příznivci

Potom „ozdobil“ pomník extremista-„umělec“, sprostě a agresivně ve stylu sprostého a agresivního přerostlého mimina, Davida Černého. Celek hanobící pomník i symbol Ruska sundali po deváté ráno pan Pavlis s rodinou -žebřík si půjčili, dílo sundali, hasiče zavolali, policii ohlásili. Žádná radnice nehnula prstem, jak se v médiích všeobecně lhalo a lže.

Dopoledne i odpoledne přicházeli lidé s květinami, bylo slyšet češtinu i ruštinu, mnozí Rusové měli svatojiřské stužky. Češi se zdobili českými vlajkami. Ticho a klid. Policisté za rohem připraveni zasáhnout. Nepřepočítával jsem kdo je kdo a odkud. Výjimka – členové D.O.S.T. byli jsme 3 muži v Dejvicích, o psu nemluvě. Tres Faciunt Collegium. A Charta 77.

Přicházeli jsme k podstavci sochy ve skupinách i jednotlivě

i staří

Rychtář Kolář se může klidně procházet. Ricin ani sagitoxin mu nehrozí. Už dávno by ho zabil ten bělovlasý muž nebo dívka s lodičkou salutující před Koněvem. Kdyby chtěli a považovali to za nutné pro vlast. O osobní následky by se nestarali. Rusové bránili svou zemi po staletí. Ruská povaha je spjata s vírou, která bere utrpení jako součást života, české Credo -„mít se dobře“ u nich nepřevládá.

V půl třetí byl na místě Jiří Černohorský, který první a dlouho jako jediný se ve věci pomníku maršála Koněva angažoval, a 9.5.2020 nebyl sám. Smekám před ním i před zhotoviteli velkého obrazu ukradené sochy.

Za J. Černohorským přišlo více lidí – zde je část. Z veřejnosti známých lidí – jsem rozeznal kromě Jiřího Černohorského z Aliance Národních Sil i zastupitele SPD v Praze 11 Roberta Vašíčka, spisovatelku Lenku Procházkovou a režiséra, producenta, kameramana, střihače –všeuměla Žarko Jovanoviče – RaptorTV.cz s kamerou. A Josefa Skálu z KSČM; ten chtěl přítomné stmelit pod vedením KSČ, kterou již pár let nevede (Děkuji, ne – Skálovi i KSČM).

Shromáždění se po setkání u pomníku asi ve tři odpoledne postupně rozcházelo, lidé i nadále nosili květiny maršálu Koněvovi na jeho pomník a vzdávali mu úctu..

Odstranění polystyrenového WC-výtvoru panem Pavlisem a jeho rodinou zdokumentoval a vyvěsil na Twitter Mark Krutov alias Kromark, zpravodaj/ec Radio Free Europe a American Military News. A média s Kromarkovými snímky i bez, které jsem dohledal, tvrdila, že porcelánové WC sundala radnice Prahy 6. A co Kromark na to? No nic – no co by řikal.

Je zcela na místě, abych poděkoval rodině Pavlisů za odstranění toho hnusu z pomníku ještě před příchodem prvních návštěvníků pomníku s bez ukradené sochy maršála.

Závěrečný komentář ke snímkům z 9.5.2015 od pomníku maršála Koněva:

V pražské operaci byla osvobozena převážná část Čech. G. Patton vyhlásil 6.5.1945 obsazení Plzně a americká okupační správa znemožnila pomoc českých občanů bojující Praze – nejprve jejich  odzbrojení v Plzni, pak blokace na stanovišti demarkační linie v Rokycanech. Že by to nakázal azakázal Koněv, nebo Stalin? Nevím, že by to bylo v dohodách o demarkační linii a pak o změně této linie provedené na žádost Američanů. To už by jistě dějeBisci použili proti dějinám.

Pomoc Vlasovců Praze zprostředkoval sovětský nadporučík uprchlý z rumunského zajetí, Radolinskij alias Sokolov – kdo jiný mohl věrohodně říci vlasovcům, že zradu mohou vykoupit zrádci svou krví? Jen tohle a nic jiného mohl být argument, který by Vlasovci předem odsouzení k popravě za zradu přijali. Radolinskij vyzval i ke stavbě barikád a ke zhotovení Molotovových koktejlů (převzato s publikace ÚSTR, badatel P. Žáček). Že se bojovalo i po 1. příměří je fakt. Že v Praze probíhaly boje i 9.5. je fakt.

Poděkování Rudé Armádě za osvobození je zcela na místě a Hřib co sundal tabulku z historické radnice je, dle (nikoli jen) mého soudu, lump. .

Vlastními silami osvobozená Plzeň se obávala návratu jednotek SS do Plzně a přijala americkou armádu s nadšením. Vítězný Únor a zejména tvrdé potlačení plzeňské lidové bouře způsobené měnovou reformou pochoppitelně způsobily změnu pohledu většiny Plzeňáků na Američany

. Americká armáda osvobodila část Čech a patří jí díky přes všechny výhrady.

Poděkování patří i Čs. Armádnímu sboru, armádě rumunské a polské.

A nikoli poslední díky patří českým vlastencům – osvobodili Plzeň s pomocí Američanů, osvobodili Prahu s pomocí Sovětů.

Ivan Stěpanovič Koněv. Velel pražské operaci a sovětské tankové jednotky podle možností nedobývaly ale objížděly místní střediska německého odporu, aby byly v Praze co nejdřív.

Koněv dlouho leží americkým elitám v žaludku a Sověti s ním dráždili Američany. Původně chudý nádeník jen se základním vzděláním se stal maršálem úspěšnějším než generál Patton s elitním vojenským vzděláním z West Pointu. A to je přeci neodpustitelné.

Rychtář Kolář

Rychtářův otec, Kolář senior, je na výplatní pásce vrchnosti prostřednictvím mezinárodní právnické firmy, tedy (nejen) dle mého názoru. Jakou má reálnou hodnotu pro mezinárodní právníky odborník na folklór s praxí v historickém bádání? Žádnou. Ale jako poradce…. Otázkou je, zda bere plat za své rady firmě nebo za rady firmy jemu – je schopný, možná všeho schopný. A má kontakty, tedy dlouhé prsty. A jak se vůbec etnograf po 2 letech v Ústavu Soudobých Dějin stane ministerským expertem na „strategická studia“, pak 3 roky na ZaMini a pak diplomatem nejvyššího ranku?

Zpět do Dejvic. Co nelhal Kolář jr., lhali jiní a z faktů vyráběli lži.

. Jednou budou místo Koněva garáže, pak zase jiný pomník. Koněv byl krvavý vrah- viz Budapešť. Koněvova armáda přijela a už Směrš odvlekl z celých Čech, Moravy a Slezska tisíc/e ruských emigrantů. Penzista Koněv, prý šmíroval r.1968 naší udatnou armádu. A Prahu Koněv neosvobodil, a vůbec – vždyť už byl mír. A ještě k tomu neměla socha roušku.

K tomu lhaní stručně:

  1. Garáže a jiné pomníky-nekomentuji.

  2. Bleskový zásah v Budapešti 1956 -2500 mrtvých namísto obklíčení a zničení jako v Čerkaském kotl. Srovnej si to čtenáři s operacemi na americkém zadním dvorku

  3. Směrš – řídil Stalin, ne armáda. Směrš mohl zatýkat i vojáky. Uprchlíků před Leninem bylo u nás v době před Mnichovem asi 20 tisíc, 290-300 bylo odvlečeno do Gulagu. Počet obětí tajné policie není přesně znám, desítka/y tisíc – mluvím o  Chile, ne o naší zemi-

  4. Koněv – penzista si nepřijel pro metál k Husákovi, odmítavý postoj válečných maršálů k poválečným sovětským vojenským operacím je obecně znám.

A tak nám dějeBisec s metálem ze CIA ohlašuje přepsání našich dějin, folklorista s raketovou diplomatickou karierou placený za nejasné poradenství snaživě vyrábí loutkové kandidáty na presidenta a jeho synek s pomocí „výtvarníka“ se zálibou v červené a růžové barvě, miminech a sprostotě, a s pomocí lží přepisují dějiny a postrkují nás do polohy kanonenfutru ve válce Anglosasů proti Rusku. A v organizaci postrkování salámovou metodou mají Američané praxi.

Našinec je ze staletých zkušeností navyklý mocenské konflikty přežít v dřepu nebo ohnut, – ona se ta bouře přežene. Fungovalo to tak – ale v Evropě, nikoli v euroatlantické civilizaci. Protože už vaše samotná fyzická existence (nejen vaše zbraně, půda, úroda či dílna) může být na překážku při velmocenských hrátkách globalizátorů. Národ/lid něco nechce? Tak jej naředíme imigranty z jiných kontinentů!

Míst pro rychtáře a jiné služebné podnáčelníky, zde narozené, je míň než si myslíte. A jak v je v Německu po nájezdech imigrantů a na Ukrajině po Majdanu; mají se tam místní lidé dobře?

Promyšleno a dokončeno v Novém Kníně 13.5.2020 Jan Klepetář

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka, Hosté se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.