Jak dlouho potrvá stav nouze v ČR – 3?


napsal Pavel Kalenda

Tuto otázku jsem si zde kladl již dvakrát (22. března https://vlkovobloguje.wordpress.com/2020/03/22/jak-dlouho-potrva-stav-nouze-v-cr/ a 21.dubna https://vlkovobloguje.wordpress.com/2020/04/21/jak-dlouho-potrva-stav-nouze-v-cr-2/ )

a protože celá pandemie má svůj očekávaný i neočekávaný vývoj, tak přicházím zase s měsíčním odstupem s dalšími navazujícími analýzami. Respektive s předběžnou bilancí.

V prvním příspěvku jsem odhadl, že u nás by měl nouzový stav trvat v optimálním případě do června 2020, což se velice přesně potvrdilo (s chybou 14 dnů).

Ve druhém příspěvku jsem ukázal, že po zavedení přísné karantény v Itálii a Španělsku došlo na křivce denních počtů úmrtí ke zlomu, který ukazoval na záchranu desítek tisíc obyvatel, kteří by jinak v danou dobu už byli v pánu.

Co mě ale překvapilo je  skutečnost, že  na křivkách vývoje úmrtí v Německu nebo USA k žádnému takovému zlomu nedošlo a vývoj pandemie téměř kopíroval přirozenou křivku úmrtnosti (parabolu). Tak tomu bylo také ve Švédsku, kde ale nezavedli žádná výjimečná protivirová opatření v porovnání s okolním světem.

V dalším článku https://vlkovobloguje.wordpress.com/2020/05/03/kdo-chce-psa-bit-hul-si-opravdu-vzdycky-najde-aneb-simo-simo-tys-ve-skole-nedaval-pozor/

jsem už uvažoval o tom, co by se asi tak stalo, kdyby naše vláda nezavedla žádná nebo zavedla jen minimální opatření jako ve Švédsku?

O kolik by bylo více mrtvých do 65 let než v období klasické chřipky a o kolik by bylo více mrtvých ve skupině nad 65 let? Byli bychom jako v Bělorusku, kde je k dnešnímu dni (20.5.2020) 20 mrtvých na 1 mil. obyvatel (tedy daleko méně než u normální chřipky)? Nebo bychom na tom byli podobně jako Švédsko, kde je 370 mrtvých na 1 mil. obyvatel, tedy asi 2x více než obvykle? Nebo bychom na tom byli dokonce jako KLDR, kde není ani jeden nakažený (ale s nimi se nemůžeme porovnávat, protože ti jsou jako stát v dokonalé izolaci a to i informační)?

Odpovědi na tyto otázky budeme znát později, ale už dnes se ukazuje, že i v samotném Německu je velice odlišný vývoj pandemie ve východní a západní části a rozdíl je desetinásobný jak v počtu nakažených, tak zemřelých, přestože opatření jsou ve všech spolkových zemích podobná. Ještě lépe je vidět rozdíl mezi jednotlivými státy v USA, kde je nejhorší vývoj pandemie v těch státech, kde byla zavedena přísná opatření, a čím přísnější byla, tím více mrtvých pozorujeme:

https://wattsupwiththat.com/2020/05/12/lockdown-fail-in-one-easy-graph/

Naproti tomu se ukazuje, že šíření viru jednoznačně závisí na hustotě osídlení a na příkladu Německa je možno ukázat i na možný pozitivní vliv očkování proti TBC, které probíhalo na východě plošně, ale na západě jen dobrovolně po celou dobu rozdělení země za komunismu (https://www.lidovky.cz/domov/je-vychodni-evropa-odolnejsi-vuci-viru-zeme-s-historii-povinneho-ockovani-proti-tuberkuloze-trpi-nak.A200403_201408_ln_domov_rkj

nebo zdroj https://www.euractiv.com/section/coronavirus/news/the-brief-is-eastern-europe-more-resilient-to-covid-19/ ) . A podle této hranice spolkových zemí – kdysi hranice vojenských bloků – vede dnes pomyslná čára dopadů pandemie s malými dopady na východě a velkými problémy na západě.

 

Takže já osobně dnes mohu odhadovat (matematicky), že

1 – V Itálii i ve Španělsku došlo k roztažení vlny pandemie v čase a tím jen částečnému snížení počtu úmrtí, a protože nebyla významně překročena kapacita zdravotnického systému, podařilo se zachránit zejména tu část populace, na kterou by se jinak nedostalo (viz obr. 1 a 2 – modrá oblast pod parabolou).

Obr. 1 – Logaritmy počtů úmrtí za jeden den od 1.2.2020 v Itálii. Šipka odshora dolů označuje čas přijetí karanténních opatření. Šipka zezdola nahoru označuje první pozitivní dopady karantény na počty úmrtí. Modrá oblast označuje počty zachráněných nemocných, kteří by zemřeli, nebýt karantény.

Obr. 2 – Logaritmy počtů úmrtí za jeden den od 1.2.2020 ve Španělsku. Šipka odshora dolů označuje čas přijetí karanténních opatření. Šipka zezdola nahoru označuje první pozitivní dopady karantény na počty úmrtí. Modrá oblast označuje počty zachráněných nemocných.

Počty zachráněných v Itálii a ve Španělsku budou ale nadále klesat s tím, jak je vlna pandemie roztažená v čase (viz obr. 1 a 2 – přímková sestupná část počtu úmrtí (v logaritmickém měřítku)). K dnešnímu dni (20.5.) je počet zachráněných v Itálii 10350 a ve Španělsku 23600, ale tento počet se bude i nadále snižovat. Jistě ale nedosáhne nulových hodnot.

2 – Jak bude dále postupovat pandemie ve Švédsku a Bělorusku, můžeme vidět na obr. 3 a 4.

Je vidět, že vlna nakažených ve Švédsku oproti ostatním zemím EU je velice roztažená a přitom počty nakažených i zemřelých dosahují vysokých hodnot. Vrcholu dosáhla pandemie teprve 55 dní po jejím začátku (24.4.) a zdaleka ještě není u konce. V Bělorusku ještě pandemie svého vrcholu vůbec nedosáhla a rostou i počty zemřelých. Kupodivu počty zemřelých (18/1 mil.) vůbec neodpovídají ostatním zemím a deklarované úmrtnosti, která se celosvětově pohybuje někde okolo 40 zemřelých na 1 mil. obyvatel a v nejvíce zasažených zemích dosahuje počtu 300 zemřelých na 1 mil. obyvatel (v maximu až 1200 /1 mil. (Vatikán)) (https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries ).

Obr. 3 – Logaritmy počtů úmrtí za jeden den od 1.2.2020 ve Švédsku. Modrá a červená parabola – počty nakažených a zemřelých za jeden den v ČR do 10.5. (pro srovnání)

Obr. 4 – Logaritmy počtů úmrtí za jeden den od 1.2.2020 v Bělorusku. Modrá a červená parabola – počty nakažených a zemřelých za jeden den v ČR do 10.5. (pro srovnání)

3 – Pravděpodobně u nás v ČR, kdyby nebyla zavedena striktní karanténa, by bylo nakaženo obdobné množství lidí jako ve Švédsku, tedy maximálně něco okolo 50 000 lidí a z nich by zemřelo 4 – 5000 tedy přibližně 2 – 3x tolik, kolik ročně zemře na obyčejnou chřipku. Úmrtnost by byla cca 0,1%. Je to možno srovnat s předchozími chřipkovými „pandemiemi“ :

https://www.euromomo.eu/graphs-and-maps/

 

I celosvětově to vychází obdobně, tedy že současná pandemie je zhruba 2x závažnější než obvyklá každoroční chřipka. Rozdílná je pouze v rychlosti, jakou se šíří.

 

4 – Mám ještě jednu „konspirační“ teorii: To, jak rychle zareagovala Čína, Japonsko, Singapur a další země v první linii mi ukazuje, že vlády těchto zemí pravděpodobně věděly, o co kráčí. Dobře to rozšifrovala Soňa Peková:

https://www.youtube.com/watch?v=P2KW1kud9fg

 

Dnes to stejné potvrdili armádní sportovci z Itálie, kteří byli všichni nakaženi na armádních sportovních hrách ve Wu-chanu 18.-27.10.2019 (https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/armadni-olympionik-na-hrach-ve-wu-chanu-jsme-v-rijnu-onemocneli-vsichni-40323628) . A dokonce byla nakažena celá posádka lodi USA Theodor Roosevelt, která 6 měsíců nebyla v žádném přístavu kromě přístavu v USA (https://cs.wikipedia.org/wiki/Pandemie_covidu-19_na_lodi_USS_Theodore_Roosevelt).

 

Takže několik lidí na světě (a Hamáček ) mohli vědět něco více a dopředu už na konci roku 2019 nebo začátku roku 2020. To echo se šířilo celým světem takovou rychlostí, která mnohonásobně předčila fyzickou rychlost šíření viru a reakce vlád byla neskutečná. Jediní, kteří do toho házeli vidle, byli v Bělorusku a KLDR. Taky dostali hodně vynadáno od WHO s pohrůžkou zastavení pomoci. Ale asi si z toho nic nedělají, jak bylo vidět na oslavách Dne vítězství 9.5. v Minsku: https://www.youtube.com/watch?v=15kHjIaMt4A&feature=youtu.be

nebo zde

https://www.youtube.com/watch?v=cPH4NDQDeZg .

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.