Zemědělství a ekologie v praxi


napsal Funes

První vlna koronavirového šílenství se zdá být za námi a do popředí vstupuje jako každoročně v tuto dobu další strašák – sucho. Slyšíme to pořád, málo vody, vyšší výpar, do toho myši, virus a apokalypsa je tady.

Je neoddiskutovatelné, že množství a četnost srážek se mění. Výsledkem je, že v krajině chybí voda. Nejsem erudovaný na to tvrdit do jaké míry je tento stav zaviněn změnou klimatu a čím je pro změnu způsobena změna klimatu. Co však vidím nejen na internetových diskuzích (a nemyslím tím žumpu jménem Novinky.cz), ale také u spousty známých a kolegů, je, že viník je jasný. Je to zemědělec!

Prostě proletariát našel svého viníka. V zemi, kde většina lidu je odborníkem na všechno (a zároveň na nic) a kde ten stejný lid vyžaduje dodržování pravidel (ovšem jen od druhých), je jasno.

Nemám problém přijmout cizí názor, je-li založen na faktech, ale argumentace podložená už ohranými floskulemi („rozorané meze“, všude pesticidy, a všude řepka) jsou projevem hlouposti, tolik typické pro nýmandy a zároveň nebezpečným povrchním viděním problémů.

Údajně v souvislosti se suchem a také koronavirem, dochází k výraznému zvyšování cen potravin, nejen zeleniny, ale také mléčných výrobků a masa. Ohledně mléka a mléčných výrobků můžu říci, že výkupní cena mléka od zemědělců klesá (z 9 kč k 8 Kč a údajně má jít k 6 Kč) a některé tuzemské mlékárny už mají plné sklady. Může mi nějaký místní ekonom vysvětlit, čím si vysvětlit zvýšení cen při současném přetlaku zboží na trhu?

Německé mlékárny vyžadují od některých českých chovatelů snížení produkce mléka, v takové Velké Británii (a údajně také v Polsku) přestaly leckde od některých farmářů vykupovat mléko úplně. Jako každá bilance má někoho, kdo vydělal a někoho, kdo to zaplatí. V našem případě opět vydělaly supermarkety (+ zpracovatelský průmysl) a zaplatí to zemědělec, resp. daňový poplatník přes dotace. Toliko k cenám.

Dost často slyším, jak tady za socialismu sovětského typu zemědělství doslova kvetlo, zatímco po sametovém podvratu se pouze likviduje a může za to Havel, Klaus (možná Kalousek) a taky Bureš (teda Babiš).

Můžu si o těchto existencích myslet, co chci (údajně Václav Klaus pronesl v aule Mendelovy university, že zemědělství není potřeba, protože si dovezem) ale tvrdím, že české zemědělství zradil hlavně český zákazník, který vždy upřednostňuje cenu prostřednictvím   národních dotací v zemích na západ od našich hranic a nakonec český úřednický ansábl. A neříkejte mi, že je to o penězích! Jeďte se podívat do Polska! Patříme k nejobéznějším národům v Evropě, každý pátý musí mít kchéérku od krku po konec zad, každý šulda včetně dětí musí mít chytrý telefon a 4-členná rodina s měsíčním příjmem 40 kkč musí mít 2 auta, protože bus je pro socky.

Už jsem se také setkal s názory, že zahraniční potraviny jsou více eko. Realita je popsána zde.

I co se týče spotřeby umělých (minerálních) hnojiv v rámci EU, ani tam nepatříme na špici. Do toho neuvěřitelná státní buzerace od institucí, jako např. UKZUZ nebo Státní rostlinolékařská správa. Na západě od nás mají kontroly formální charakter věcného přezkumu, u nás je cílem najít prohřešek za každou cenu a buzerace. Jednomu z mých zákazníků například volali úředničtí cifršpioni v pátek, že v pondělí přijdou na kontrolu. Když jim řekl, že na ně nebude mít čas, protože má objednanou řezačku na kukuřici a bude muset silážovat, mu řekli, že je to nezajímá a jestli chce dotace, tak ať se jim věnuje.

A nyní k suchu. U nás údajně už půda není schopna udržet vodu.Může za to řepka a malá rotace plodin. Že u nás každým dnem zmizí 11 ha orné půdy výstavbou prakticky navždy, nikdo neřeší.

Když jedu například směrem na Bíteš a vidím ohavné řady bungalovů na místě, kde dříve byla pšenice nebo vojtěška, chce se mi plakat. Když jsem ještě studoval v Opavě na MSZeŠ, pohledem z okna směrem k nejvíce neonacistické psychiatrické léčebně v ČR (číslo popisné 88), jsem viděl pole. Pak se tam postavil Albert (dříve Hypernova) + parkoviště. Poté Kaufland (v Opavě č.2)+ parkoviště. Za Kauflandem se postavila obří pekárna a mezi cestu a pekárnu se ještě vešel Hecht. Výpadovka na Krnov a na Hadamczikov je nemlich to stejné. Když jedu ze Šternberku na Uničov, na část pole se postavila cyklostezka a takto bych mohl pokračovat.

Fackovacím panákem dnešních „e-ekologů“ jsou lány řepky. Nejsem agronom, ale myslím si, že pěstování řepky není co do náročnosti na ochranu rostlin o nic víc náročnější, než pšenice, kukuřice nebo řepa. Jistě, papají to srnky, je jim potom šoufl. Když jsem se před týdnem bavil s jedním agronomem na téma, co se vlastně vyplatí pěstovat, tak řekl, že v podstatě jen řepka (a to když se podaří výnos). Obilí, řepa se prodává pod náklady. A do toho musíte udržovat úrodnost půdy přes rotaci plodin (říká se tomu osevní postup). Do toho spousta zákazů (např. použití glyfosátu bez náhrady ) a nařízení. Výkupní ceny zemědělských surovin jsou nízké, ale v obchodech je tomu naopak.

 Nyní otevřu Pandořinu skříňku, když se vrátím k ekonomické bilanci a otázce, kdo vydělá a kdo to zaplatí. Něco vydělá zpracovatel, nejvíc vydělá obchod a hodně  dodatelé osiv, prostředků ochrany rostlin, hnojiv, strojů. A skvěle se daří různým překupníkům. Jestliže např. nějaký zemědělec účetně vykáže zisk 5 milionů, tak na tento dostal 15 mio dotací. S jistou mírou nadsázky napíšu, že zemědělec je jen takový průtokový článek mezi erárními penězi daňových poplatníků a kapsami soukromých subjektů.

Chceme malé pole…a ekologii

Jistě jste již na internetu viděli letecký snímek české a rakouské krajiny, aby bylo patrné, kdo na jak velkých lánech hospodaří. Poselství bylo jasné – velké lány schlecht, malé gut. A nyní trochu reality: průměrná velikost farmy v Rakousku je asi 19 ha, u nás 150 ha a počet farem, resp. zemědělských subjektů je asi 7x vyšší v Rakousku než u nás, což je příčinou vysokého množství políček a rozparcelovaných pozemků (mnoho vlastníků).

Vlhký sen českého e-ekologa je Rakousko. Stačí už jen najít tisíce kvalifikovaných lidi, kteří budou farmařit + půdu pro ně. Vzhledem k tomu, že na českých farmách pracují už nejen Ukrajinci, Rusové, Moldavci a dokonce i Filipínci, dost pochybuji, že se do toho někdo pustí. Ono totiž mít farmu není zaměstnání, ale životní styl. Znamená to vzdát se dovolené, nemít skoro volno a fyzicky pracovat den co den, soboty neděle svátky. Jelikož i já mám farmu jako druhé zaměstnání, vím, o čem píši. Trend je bohužel takový, že velikost farem se bude zvětšovat. Například se uvádí, že ve Švýcarsku denně skončí 3 farmáři. Důvody? I přes masivní dotace se to nevyplatí, nejsou nástupci anebo jim ubývá půda. Totéž v Bavorsku. Není náhodou, že hodně velkých farem v bývalém NDR je vlastněno Holanďany, Dány a Švýcary.

Všichni uvědomělí e-ekologové by chtěly malé farmy, ale hlavně ne u jejich domu. Docela nedávno proběhla reportáž ze středních Čech, kde nějaký kripl poslal stížnost (samozřejmě anonymně) na člověka chovajícího drůbež, protože mu vadí kokrhání. Vrcholem zbabělosti bylo, že se schoval do jakéhosi davu nespokojených občanů, který ani neexistoval. Já osobně znám případ z jedné obce z Opavska, kde si jeden vysloužilý lampasák postavil barák u pole a pravidelně v létě při žních posílá stížnosti na OÚ tu na prašnost nebo na zápach z hnoje.

Závěrem bych řekl všem, vyndejte si zadem z p.dele a buďte rádi, že to někdo dělá a že až bude zle, budete si mít ke komu zajít tuhle pro vejce, brambory, mléko, med apod.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.