Jak koronovarus zasáhl do pracovního trhu a odměnování za práci v České republice

Je  bezesporu, že  skoro dvouměsíční  zamrazení ekonomiky  v zemi nemohlo zůstat  bez  následků pro trh práce. Ať  už  co  do počtu lidí, kteří o práci přišli, tak co do odměňování  těch, co si ji /zatím/ udrželi. Tohle všichni, pokud  se jich to osobně  už nějak nedotklo, obecně  vědí,   ale nikdo přesně  neví v detailu, jak   to konkrétně  v  celé naší ekonomice  vypadá.

Protože mne  to zajímá a s tím, že  aktivní život už  jde  dost dlouho mimo mne, takže nemám přímý  vhled a zkušenost, bylo mou snahou najít nějaká  tvrdá data, nejlépe  nějaký verifikovaný průzkum.

Personálně poradenská společnosti Randstad jeden takový čerstvě  provedla. Mimochodem, není to její jediný ojedinělý  průzkumný počin v  oblast  práce, zaměstnanosti nebo firemního prostředí. Hodlám si ji zanést mezi  dobré zdroje. Ale  zpět k dnešnímu tématu. Tedy  její  rešerši toho, kolik pracovních míst  už  bylo vlivem koronavirové odstávky  bylo ztraceno, v kterých oborech a  jak  zaměstnavatelé sáhli, kvůli omezení  ekonomické  aktivity a komu na platy  a benefity. Randstad  vyzkoumal následující:

Čtvrtina českých firem kvůli pandemii propouští, pětina snižuje peníze

Zhruba čtvrtina českých firem již přistoupila v souvislosti s pandemií COVID-19 a omezujícími opatřeními k propouštění svých zaměstnanců. Pětina snížila svým zaměstnancům finanční bonusy a variabilní složky, desetina mzdový základ. K výrazným redukcím došlo v českých firmách i v oblasti nefinančních benefitů. Jen čtvrtina firem v období koronavirové krize nezavedla žádná omezující opatření. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad.

Pandemie koronaviru přinesla české ekonomice nemalé rány. Čeští zaměstnavatelé proto již v průběhu dubna a května museli přistoupit k celé řadě opatření, jejichž cílem byly úspory nákladů. V mnoha případech se týkaly zaměstnanců. Dle nejnovějšího průzkumu společnosti Randstad realizovaného od 1. do 15. května 2020 na vzorku 650 respondentů přistoupila čtvrtina (26,7 %) firem k propuštění, více než pětina (22,5 %) nařídila svým zaměstnancům dovolenou, další pětina (19,2 %) snížila zaměstnancům bonusy a variabilní složky a přibližně každá desátá firma (10,6 %) snížila zaměstnancům základní mzdu. Na překážky na straně zaměstnavatele poslalo své lidi 17,8 % českých firem, neplacené volno alespoň části svých zaměstnanců nařídilo 9 % zaměstnavatelů. Firmy rovněž přistupovaly ke snižování úvazků (9,5 %) či změnám pracovní náplně (9,7 %) některých svých zaměstnanců. Pouze čtvrtina firem (26,8 %) nezavedla žádná omezující patření.

„Přijatá opatření se výrazně lišila podle jednotlivých sektorů. Zatímco například firmy z IT nebo podnikových služeb fungovaly hladce i v době pandemie, subjekty z jiných oborů musely zcela zastavit svůj provoz a návrat k původnímu stavu se ani nyní nezdá pravděpodobný. Paralyzování celého HoReCa byznysu, maloobchodu a služeb se promítlo u firem, které naopak v krizi nabíraly. Přes polovinu našich nově nastoupivších zaměstnanců v logistice nyní tvoří lidé, kteří předtím pracovali právě ve zmíněných oborech,“ říká Jacek Kowalak, ředitel společnosti Randstad. “Z dat je vidět, že naprostá většina výrobních firem se zatím snažila zaměstnance udržet a volila cestu překážek na straně  zaměstnavatele a využití kurzarbeitu. Dá se tedy očekávat, že opatření v mnoha firmách budou trvat i nadále. Je ovšem otázka, co se stane po skončení vládních podpor. Zřejmě dojde k další vlně propouštění.”

Nejvíce firem dosud propouštělo v sektorech automotive (35 %) a obchod (a služby) (30 %), nejméně v FMCG (15 %). Nejvíce nařízené dovolené připadlo opět na firmy sektoru automotive (38 %), hodně však k tomuto opatření přistoupili i zaměstnavatelé z FMCG (37 %) a výroby (29 %). Ke snížení bonusů a variabilních složek mezd zaměstnanců se rozhodly nejčastěji výrobní firmy (30 %) a sektor automotive (25 %), který také nejčastěji snižoval základní mzdu zaměstnanců (19,51 %). Pomyslným vítězem krize byly obory e-commerce, IT a podnikových služeb. Nejen, že byly krizí nejméně zasaženy a nemusely ve valné většině případů zavádět žádná omezující opatření, ale často jim pandemie přinesla i nové obchodní příležitosti.

Míra snižování mzdy se také velmi lišila. Téměř třetině zaměstnanců, kterých se snižování týkalo, klesla mzda maximálně o 5 %. Další třetině ovšem dokonce o více než 30 %. „Rozdíly jsou dané oborem a nastavením mzdy. Je zřejmé, že když se vezme pohyblivá složka obchodníkovi, bude jeho procentuální pokles mzdy o mnoho vyšší, než když se vezme bonus zaměstnanci kuchyně či výrobnímu dělníkovi,“ komentuje Jacek Kowalak a dodává: „Kromě samotných mezd došlo v mnoha případech i k redukci nefinančních benefitů. Necelých 16 % firem například zrušilo svým lidem stravenky či dotované jídlo, 5 % životní či penzijní pojištění.“

Tolik průzkum. Výsledky  jsou pro mne  docela  překvapující Příjemně, řekl bych.

Dopady jsou zatím  výrazně menší než bych  čekal. Což umožňuje  učinit   dva  zásadních závěry:

1- i přes  tvrdé dopady  je  podnikatelské prostředí naladěno překvapivě optimisticky.

2-některé  vládní programy  – zejména  tedy  program COVID , v lidové češtině  Kurzarbeit  zatím evidentně  zafungovaly

Takže  se  zatím nekoná žádná vlna  masového propouštění. Klíčovým slovem je ovšem termín ZATÍM. Nikdo netuší, co nastane,  až  financování Kurzarbeitu v srpnu  skončí. Pak se bude  chleba, zejména  pro výrobní firmy,  bezprostředně  chleba  lámat  na  dostatku zakázkové  náplně. A  hned potom budeme  nejspíš  popasováni a  to všichni s  druhou, podzimní vlnou koronaviru.  Nevěřím, že ,bez ohledu na její  velikost  dnes někdo plánuje  další plošné vypnutí země a další zamrazení ekonomiky. Osobně  bych si vsadil na  to, že  všichni dnes  zkoumají tzv. švédskou  cestu, doplněnou  o  některá  eliminační opatření. S  tím,že bude  konstatováno,  že  holt  následná  úmrtí členů  tzv. rizikových skupin  jsou nutnou daní….

Nejvyšší  čas dnešní rozjímání ukončit!