Pomóóc…, pomóóóc…, pomóóóóc…, vlk ! !


napsal Geordyn

Určitě znáte nebo jste o tom slyšeli, o tom zoufalém volání konkrétního pastýře ovcí, který z dlouhé chvíle si udělal jednou i podruhé svým falešným voláním o pomoc k sousedním pastýřům, pasoucích svá stáda nedaleko, legraci, psinu, bžundu.

Přiběhli pomáhat a vidíc smějícího se falešníka, údajně napadeného vlky, jak je doběhl protože ti vždy loví ve smečkách, znechuceně odešli.

Víte jistě všichni, či měli byste vědět, jak ta pastýřova psina, bžunda, potřetí skončila. Vlci se dosyta nažrali. Nepomohl nikdo. Takže k přísloví o falešném volání o pomoc, se hodí druhé – jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá. To už význam ozřejmit netřeba.

Kdo předpokládá, že text bude pokračovat na téma souvisícího s administrátorem Kosy Nostry, mýlí se dost. I když ostrost Kosy už leckdo okusil, když měl za to, že vlk „trefil kozla“, jak se říká omylu na libovolné téma. Tady lze jen konstatovat, že jen ten, co nic nedělá, také nemůže nic zkazit.

Takže o čem text článku bude? No přece o tom falešném lákání k ukvapeným činům.

Je jich snad málo v politice, ekonomických rozhodováních, „kulturních“ ještě křiklavějších, a o vojenských – hrůza spojená s lidskou krví. Jen tím lehkovážným prohlášením prezidenta, že u Kábulu bojujeme za Prahu, jsme se stali ihned kolonizátory a agresory a zařadili se po bok těch, kterým nyní novodobí kulturrevolucionáři malují nohy barvou a i strhávají jejich pomníky a sochy na dlažbu.

Tak už to začalo paní Millerová, připravte mi vozík, budete mne tlačit na Václavák, musím také tu vojnu podpořit, strhneme svatého Vaška i s tou jeho kobylou. Stejně byl v té době také otrokářem a potom pojedeme na toho starého jednookého lapku, který zase pronásledoval naše bratry Adamity. Na toho budeme muset s buldozerem, nebo s dynamitem.“

Bláznivé? Vůbec ne, znám ze své zkušenosti jak snadné je davy strhnout k nepředloženostem, ale to už jsem nezažil, i k hromadnému násilí, končícímu hořícími auty a rabováním obchodů. Dav je bezhlavá nestvůra. (https://vlkovobloguje.wordpress.com/2015/09/19/davuizovani/ )

Němečtí nacisté předvedli názorně, jak se tím začíná a jak to v rozbořeném Berlíně pak končí ! I Plzeň s Prahou i Kolínem a Kralupy to odnesly i s nositeli Nové Evropy. A také s 360 tisíci zavražděných Československých občanů.

To bylo v minulém století. Dnes totéž probíhá u „našich vzorů“ za Atlantikem a jistě se to přihrne i k nám. Proto pokus o parodii s parafrází Haškova Švejka v odstavci výše.

A co to likvidační blbnutí s půlbilionem státního dluhu ! Komu se strká státní hlava do oprátky ? Nikdo neví, ale provaz už se houpe. Nám všem neznalým. Ti znalí si na koronakrizi – stále častěji podezíraní ze „žhářství“, namastí kapsy. Ti neznalí budou o suchém chlebu. Místo kardinálního zpomalení doposud se šíleně řítící ekonomiky stále rychleji a rychleji do záhuby. Máš dvě auta? Musíš dle bontonu mít tři, nebo ještě lepší, když budeš mít čtyři. Budeš super IN.

Rodina mého otce, ještě jsem byl „na houbách“, také strádala, ale nezadlužila se. To bylo v době obrovské celosvětové hospodářské krize – třicátá léta minulého století. „Utáhla si opasky“, jak říkával již tehdy můj budoucí otec. Nečekal na návod jiného „Otce likvidačního boomu československého průmyslu. Tehdy snad na desátém světovém místě. Dnes? Kolonie a krmelec západních dobroserů, s prominutím, ale když kladivem, tak na hlavičku! Ne moji, já už mám těsně před uzávěrkou do jiného světa. Takže mohu už cokoliv nekriminálního.

Pustil jsem se vážení, do pro mne neobvyklé role, výrazného politickospolečenského konstatování současna. Promiňte neúplnosti, pochvalte to, co uznáte a přeji – Dobré dny v lepších časech.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.