Tip na dobrou knížku: Muž z chatrče 


napsal Řezníček z Brna

Tip na dobrou knížku:
Muž z chatrče
Autor knížky: Martin Goffa
Napsal: Řezníček z Brna
Vydalo nakladatelství: Euromedia Group v edici Kalibr v roce 2020
Počet stran: 295

Novinář Marek Vráz, hlavní hrdina knížky, jehož děj se odehrává v Česku, je investigativní novinář, který se specializuje hlavně na krimi případy. Jednoho dne navštíví kamarádku z dětství Kamilu, která pracuje jako kadeřnice, aby si dal upravit účes.
Kamila je ale nezvykle nesvá a po chvíli se mu svěří, že jí kontaktovali policisté z Ústí, aby přijela identifikovat mrtvé tělo jejího bratra. S bratrem, který žije jako bezdomovec se roky nestýká, ale je jediná jeho příbuzná, která by jej mohla identifikovat. Marek jí nabídne, že jí do Ústí zaveze, protože Kamila je tak rozčílena, že není schopná řídit auto. Na patologii Kamila zjistí, že tam není  bratr, i když u něj byl nalezen bratrův občanský průkaz.
Protože Marek Vráz v sobě nezapře investigativního novináře, začne  pátrat, kdo je muž, který byl vydáván za bratra Kamily. Na první pohled to vypadá  a  policie vyhodnotí, že to byl jiný bezdomovec, který se upil k smrti a pádem na kamna si rozbil hlavu a zemřel.
Situace se ale začíná komplikovat, zvláště po provedené pitvě, která zjistí, že zemřelý má na těle jizvy po střelných ranách a v těle parazity z tropické Afriky. Proč přicestoval z Afriky, kvůli čemu přijel do Ústí a proč skrýval svoji identitu?
Martin Vráz se vydá na velmi nebezpečnou cestu zjišťování faktů, aby zjistil, že stopy vedou k největšímu podvodu naší polistopadové historie – k machinacím s lehkými topnými oleji. Kdo stojí za smrtí muže, před kterým se kdysi třásl strachy celý ústecký kraj a který pak náhle záhadně zmizel, aby se znovu vynořil v Ústí?
Toto vše se dočtete ve velmi poutavém kriminálním románu Martina Goffa, který pracoval 15 let u policie ČR, což jej inspiruje v jeho literární tvorbě.
Touto knihou jsem se znovu vrátil ke kauze Lehké topné oleje, abych zjistil, že se na tuto obrovskou aféru už pomalu zapomíná, i když zrodila vrstvu pohádkově bohatých lidí v České republice, kteří nikdy nestanuli před soudem a nebyl jim odebrán majetek ani zabaveny finanční konta.
Jako jedinou, ale podle mého mínění dostatečně „výživnou“ ukázku přikládám popis co to byla kauza Lehké topné oleje, tak jak jej hlavnímu hrdinovi popsal jeho starší kolega, novinář Slávek.
Ukázka z knížky:
Začátkem devadesátek se objevila spousta chytrých lidí, kteří ucítili možnost vydělat miliony. A pak ještě několik chytřejších, kteří přišli na to, jak beztrestně ukrást miliardy.
Všechno to začalo v devadesátém prvním. V té době si začali nádražáci všímat podivných úkazů. Zatímco jim do stanice přijel vlak s označením lehký topný olej, o pár dní později již byl papírově zanesený jako nafta. Topný olej i nafta měly totiž naprosto stejné složení. Prakticky šlo o jeden a ten samý výrobek.
Při dovozu nafty si musel zaplatit daň, topný olej byl od daně osvobozený.
Jak ale, ptali se nádražáci, nám může dnes přijet olej a zítra odjet nafta, aniž by se cisteren vůbec někdo dotkl.
A shora jim bylo řečeno: Po tom je vám hovno, vy jste tady od toho, aby jste neměli rezavý koleje.
Takže ti teď dám modelový příklad, pokračoval Slávek, když nám oběma nalil slivovici. Když z Německa přivezeš litr topného oleje, ale  pak ho prodáš jako naftu, zůstanou ti v kapse nejen legálně vydělané prachy, ale také ty, které jsi měl odvést na dani. Na tom jednom litru je  zhruba deset černých korun, jedna cisterna se rovná přibližně půl milionu korun. Kolik takových cisteren utáhne lokomotiva? Dvacet, třicet?
Jenže nejsi přece vůl, abys to dělal pod svým jménem, že né?
Takže si najdeš nějakýho zadluženýho pana Vocase řekneš mu: Hele Vocas, chceš milion? Jestli jo, mám je pro tebe v kufříku. Ty jsi jen udělej živnostenský list a dej mi razítko a plnou moc jednat pod tvým jménem. Milion je tvůj a víc se nestarej.
Jasně, že to Vocas udělá, o milionu se mu nikdy ani nezdálo. Ty pak jeho jménem založíš firmy Idiot, Blbec a Kretén, jako firma Idiot koupíš olej v Německu, prodáš ho firmě Blbec a ta ho přemění na naftu, tu prodá firmě Kretén a ten pak tobě, tunelářovi s oleji. Ty jsi koupil čistou naftu o žádných transakcích nic nevíš, vždyť taky co je ti do toho.
Že jsi všechny ty účetní převody dělal ty, klidně během jednoho dopoledne, přičemž se na nádraží ty cisterny nepohnuly na kolejích ani o milimetr.
Ty jsi právě na tom jednom vlaku vydělal deset mega a nikdo ti nedokáže ani prd.
Jestli chceš policajty nebo finančák zmást o něco víc, najdeš si kromě Vocase  ještě podobné zoufalce, třeba Voháňku a Čuráčka. Namísto tří firem tak přes tyhle bílé koně zvládáš devět firem a vlaky si navzájem přeprodáváš mezi nima.
Tvoje organizace se ovšem začíná rozrůstat, protože kdo jsi, aby ses babral s nějakým Vocasem, Voháňkou nebo Čuráčkem? Na to si najmeš lidi, kterým věříš, jmenujou se Poskok a Pohůnek a ty je za jejich práci necháš vydělávat miliony. Proč taky né, tobě ten kšeft nese stokrát víc.
S lidmi ovšem přichází problémy, některým bílým koním všechno docvakne a chtějí vycouvat, nebo dokonce práskat policajtům, do toho je Poskok nenažranej a začíná si ulejvat pro sebe víc jak ty miliony, cos mu nechal vydělat. Anebo Pohůnka napadne, že když začne dělat oleje na vlastní triko a stane se z něj další tunelář topných olejů, napakuje se mnohem více jako Pohůnek.
Tyhle tendence musí někdo kočírovat a proto si pořídíš ještě pana Drába. Ten dává pozor, aby tě podřízení neokrádali, občas nějakýmu Poskokovi usekne prst jako varování, jindy nechá zastřelit bílého koně třeba toho Vocase.
Nejpůvabnější na tom je, že zatímco všechny převody se odehrávaly naoko na papíře, prachy putovaly v hotovosti. Peníze, o které jsi okradl stát ti přece nemůžou jen tak přijít na účet.
Jeden vlak jsi měl zaparkovaný v Ostravě, druhý v Děčíně, třetí v Budějicích. Fiktivní firmy přes stádo bílých koní jsi měl roztrkaný po celé republice, takže to nakonec vydalo tak, že tvůj Dráb za den objel klidně čtyři různé štace, někde peníze vyzvedl, jinde něco vyplatil, támhle něco složil jménem Vocase do banky jako platbu pro dodavatele, v jiné bance zase jménem Čuráčka vybral no a večer ti do firmy přivezl třeba dvacet milionů cash.
A pak, když si myslíš, že tenhle dokonalý systém už nejde vylepšit, napadne někoho nehorázná drzost, zvýšil Slávek hlas a nalil další panáky.
A v téhle situaci nějakýho chytráka napadlo, že když vyveze svou naftu za hranice, může si navíc ještě požádat o vrácení DPH! Takže s tím litrem přivezenýho oleje očeše ten stát dokonce dvakrát.
No a když měly v Německu někoho, kdo z té nafty zase papírově udělá topný olej, mohli jezdit s tou samou mašinkou a cisterničkami pořád dokola.
Vítej v olejářským světě začátkem devadesátých let zvolal Slávek a kopl do sebe panáka slivovice.
To už jsem nevydržel a kopl jsem do sebe panáka slivovice na jeden zátah, až mě zaslzely oči.
Když jsem se do toho tenkrát pustil, pokračoval Slávek, předpokládal jsem, že ta organizace má strukturu pyramidy. Úplně nahoře sedí nějaký bůh, který všechno řídí. Jenže brzy jsem pochopil, že je to jinak. Šlo spíš o strom než o pyramidu, existovalo několik větví, některý byly silnější, jiné slabší, ale prosperovaly všechny. Prakticky v každém městě jsi našel nějaké bossíčka, který byl na tomto mega odvodu namočený.
Jak je možné, že takhle příležitost vznikla že se o ní dozvěděli jenom někteří, zeptal jsem se Slávka?
Ušklíbl se.
K něčemu takovému je třeba, aby v čele státu seděli buď úplní blbci, nebo gauneři. 
Vyber si možnost, se kterou se ti bude líp usínat a na zbytek se vykašli.
Existují dvě teorie, pokračoval Slávek. Jedna z nich říká, že naši zákonodárci, hlavy pomazané, udělali prostě zmetek a někdo chytřejší si té chyby všiml a využil ji. Když se pak zjistilo, jak obrovský je to zdroj peněz, neměl nikdo snahu díru ucpat. Proč taky, když si může chodit s kbelíkem pro miliardy?
Plebs dole neměl o ničem ani páru, olejáři se snažili být nenápadní, takže tou dírou stříkaly prachy dlouhých pět let.
Teprve po pěti letech se o průseru dozvěděli obyčejní lidé a najednou se začala s hrozným humbukem dělat opatření. Do oleje se přimíchávaly přísady, aby ho obarvily a odlišily od nafty, sjednotily se daně a tak podobně.
Všechny tyto primitívní opatření se mohly udělat dávno, a nikoliv až po pěti letech, jenže o to nikdo ze zainteresovaných neměl zájem.
Skvělý, a ta druhá teorie, zeptal jsem se Slávka?
Podle ní nešlo o náhodu, ale o úmyslnou chybu. Když se koukneš na jména největších olejářů, najdeš mezi nima, nebo v jejich okolí spoustu lidí  bývalé STB. Slyšel jsem dokonce hlasy, že tyhle „uvolněný“ miliardy byly kompenzací za hladký průběh revoluce v osmdesátém devátém.
Je to těžká konspirace, povzdechl si Slávek, ale stejně…..(konec ukázky)
Vážení Kosíři, pokud toužíte na dovolenou vzít napínavou knížku, tuto Vám opravdu doporučuji. Nevýhodou je, že dokud jí nepřečtete, budete svému okolí nepříjemní společníci. Kdo by se také bavil s morousem, který je zabraný do knížky a o nic jiného nejeví zájem?
Vlkův  dovětek:
Možná  že  si říkáte,fajn, napínavá detektivka na  léto? Ta se hodí!  Bohužel vás, ale i sebe musím ujistit, že  sice Martin Goffa napsal  a kolega  Řezníček z Brna  vám doporučil mimořádný trhák  –  na serveru Databáze knih má  tenhle  titul naprosto neuvěřitelné čtenářské skore  97 %  ze  100 možných!!!!,  ale  ačkoliv jsem tuhle knihu zatím nečetl, troufnu si  už nyní konstatovat, že  i tak tenhle detektivní román, BOHUŽEL?  silně  zaostává  za  realitou  let  1990-95 co se  machinací s lehkými  topnými oleji týče.
Mohu si tohle tvrzení dovolit. Nikoliv proto, že snad   bych  v tom jel,  či měl známé, kteří tak činili ,  ale  stačilo jen  sáhnout  do vlčího archivu pro sesbírané materiál  k nikdy nenapsaným článkům. A dva  z nich odprezentuji jako  zítřejší hlavní článek Kosy. Aby  bylo  jasno , že  Martin Goffa  si vůbec nevymýšlel. Spíše  to nepopsal celé a  neuvedl jména  těch, jímž za  tuhle lekci demokracie vděčíme. Myslím, že jim to,ve  vlastním zájmu – dlužíme. A především  – je dobré nezapomínat!
Takže  i zítra  se  vrátím o čtvrt století zpět a  podíváme  se  na jakých základech stojí  ona  naše  nenahraditelná liberální demokracie!
Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.