Červenobílý příkop hluboký 500 000 hlasů


V okamžiku kdy  začínám psát tento sloupek jsou známy předběžné  výsledky  polských prezidentských voleb.  Polská ústřední volební komise  vypustila informaci, že  po sečtení lístků z 99,97 procenta volebních místností současný prezident Duda získal 51,21 procent hlasů. Dudova protikandidáta, varšavského primátora Rafala Trzaskowského z opoziční proevropské Občanské platformy (PO), podpořilo 48,79 procenta lidí. Což znamená, že  její členové  si jsou jisti, že  dosud  nezaregistrované hlasy  už  na  rezultu nemohou nic změnit, jakkoliv  lze předpokládat, že  z  větší  části podpoří  vyzyvatele a nikoli vítěze.

Odbočím -nejsem  konečným skórem překvapen. V neděli dopoledne, když se  neustále  ze  sdělovadel hrnuly  informace o tom,   že Polsko stojí před osudovou volbou, ale především, že  výsledek mezi oběma  kandidáty bude  ve  zlomcích jednoho procenta a že jako by mohl vyhrát  vyzyvatel – tedy varšavský  primátor Trzaskowski jsem vy  stvořil vlastní prognozu.

Nedalo mi to  a s těmi  pár základními údaji, především výsledky prvního kola, začal trochu počítat a aproximovat. Zopakuji čísla  z úvodního prezidentského klání. Alespoň   s těmi úplně nejzákladnějšími  – Wikipedie:

Voleb se v I. kole zúčastnilo 64,51 % oprávněných voličů.

Když  vezmete  do ruky  kalkulačku,  vyšlo vám,  že  Dudovi k  vítězství   scházelo  nějakých  1 282 167 hlasů. číslo vypadá absolutně  obrovské, nicméně  z procentního hlediska? Potřeboval o pouhých  6,5%  více  než získal. Naproti tomu jeho rival  na  Dudu  ztrácel nějakých  2,5 milionu  voličů a k  vítězství  I. kole by jich  byl potřeboval  získat dokonce  o 3,8 milionu   více.

Sdělovadla  opřená o průzkumy  informovala, že  to Trzaskowski ve finálovém duelu může  dát.

Proklepl jsem si  trošku  blíže  čtyři  další  kandidáty  s největším počtem  oslovených  voličů, tedy  pány  Holowniu, Bosaka, Kosiniaka -Kamysze a Biedroně, abych věděl co jsou zač. Protože  druhé kolo  nepředstavovalo nic jiného než  souboj o jejich hlasy,  abych vydefinoval pravděpodobnost  příklonu  tohoto elektorátu na jednu nebo druhou stranu a vyšlo mi,  že  varšavský starosta  sice jasně  může počítat jasně  s Biedroňovými voliči a  pravděpodobně  také  s naprostou  většinou  od Holownii, pokud  přijdou znovu k urnám,  a  také  částí  od lidovce Kosiniaka -Kamysze,  ale  že  rozhodně  nedokáže  oslovit  mladé nacionalisty , tvořících   jádro Bosakových  sympatizantů.

Naproti  tomu Dudovi  stačilo  na obhájení postu získat  právě jen hlasy  od  Bosiaka. Po těch  šel v kampani před  II. kolem. Ty  oslovoval především.  Protože  nic   dalšího už  nepotřeboval.  A to měl v záloze ještě jeden  trumf. První kolo se konalo ještě  ve  stínu koronaviru. Podle  dostupných informací  to v praxi znamenalo, že k urnám nepřišlo asi  milion  občanů z kategorie  65+, což  je  vedle  polského východu,  obcí  a malých měst  tradiční   voličstvo Práva a  spravedlnosti,jejímž  kandidátem Duda byl. Šlo jen o to  je zmobilizovat a dostat k urnám.

Když se  tohle  sečetlo, mohl jsem  klidně  v neděli  v podvečer , dávno před  uzavřením volebních místností  vydat na  Kose svou vlastní prognozu

1- nevěřím na mimořádně těsný výsledek v rozmezí desetin procenta, které podle průzkumů má dělit oba kandidáty. Rozdíl bude větší.

2- vychází mi, že zvítězí dosavadní prezident Andrzej Duda

Obojí se potvrdilo. Opět -nepíši to proto, abych se  chlubil,  ale proto, že  kdybych to neudělal a nyní trousil moudra,  kdokoli by mi oprávněně  mohl  nalepit na  čelo – no jo , to se teď  děláš  chytrým, když  už  znáš  výsledek….holt  další generál po boji.! Proč  jsi  se nepředvedl před  tím, než  se sečetlo?  A vůbec,  Intibo Romana  a   tebe  před  dvěma  týdny  vyzval v Trikoloře  na  SVSK, aby  jste  si tipli  tehdy  kdo bude  polským prezidentem a ty  jsi odpověděl, že  máš  příliš málo informací , abys  to zkusil odhadnout a  ať  se tě zeptá  po prvním kole. A  v  další Trikoloře  jsi mlčel…

Byl to vlastně Intibo, kdo  mne  přiměl, abych ten krátký statement  s odhadem konečných výsledků na nedělní Kose  před uzávěrkou  hlasování zveřejnil. Protože mi to vycházelo celkem jednoznačně.

Tolik k číslům. Už nejsou  důležitá. Volba je minulostí, výsledek známe  a budeme muset s  ním žít. Tedy především Poláci.

Než se pustím do komentování, co Dudova  volba  znamená pro ně  i pro jejich sousedy a  Evropu, respektive  Evropskou unii,  musím konstatovat ještě jednu věc. Bylo a je nám tvrzeno, že  šlo o osudovou  volbu. Dovolím si  tvrzení, že  to není a ni v nejmenším pravda!

Polsko už před volbou vykazovalo všechny  znaky  nesmiřitelně  rozdělené země. Lech  Walesa dokonce před  drahným časem  prohlásil, že  jeh země  je ve studené občanské  válce a  na  tom se pranic  nezměnilo.  A  národní  usmíření  by nevygeneroval ani  opačný  výsledek!   Těch  dělících  rovin je  u  našich severních sousedů  hned  několik. V podstatě  stejných  jako v USA  nebo, chcete li  v ČR.

Je  to rozpor  mezi  mladými a  staršími – speciálně  důchodci, ale také  mezi městem a  venkovem, mezi  dobře  a lépe  vydělávajícími a těmi ostatními, mezi Jackem Nowakowskim, žijícím v zahraničí a jeho bratrem Andrzejem pracujícím doma,  mezi těmi s lepším a horším vzděláním.   Těch  zásadních diferencí  je  mnohem více, ale tyhle jsou ty  nejhlavnější. A  žádný polský prezident nemá  šanci je  vymazat nebo alespoň  v  rozumné míře  umenšit.

A  už  vůbec  ne po tom, jak byla, zejména  z Dudovy  strany,  vedena  volební kampaň. Oháněl se  polskou  rodinou napravo nalevo. Druhou stranu líčil jako  spolek  militantních  homosexuálů a  leseb, co chtějí zničit   rodinné  štěstí každého  neduhového Poláka.  Ačkoli jeho vyzyvatel jednoznačně odmítl homosňatky a  adopci dětí stejnopohlavními páry.  Kupodivu se  ale  zásadním tématem nestalo právo na potrat,  které Kaczynského/Dudova PiS  fakticky  v Polsku  suspendovala. Je právo ženy/ rodiny, rozhodnout    tom, zda  chtějí  dítě nebo ne devastací rodinných hodnot? Za sebe  říkám, že nikoliv. Ale to jsem odbočil. Tohle  se mělo akcentovat,nikoli LBGT.

Kampaň před  prezidentským finále  už, zejména  Duda,  nevedl  argumentačně. Jen a jen  emociálně.  Za  velmi podlý považuji například  jeho výrok ohledně polských soukromých sdělovacích prostředků  Které většinově  stála  na straně vyzyvatele. A  Duda  svým příznivcům vyjevil, že  tyto informační kanály  jsou v  zahraničních, rozuměj německých  rukou, a že  tedy  cizáci jejich pomocí v Polsku hodlají dosadit  „svého“ prezidenta a Polákům škodit. A  ještě  se zmínil, jak senzačně  tenhle problém vyřešili Češi, kdy  svá sdělovadla  znacionalizovali a  vykoupili od  zahraničních vlastníků!!!!

No jestli je  terno, když  tištěná, internetová a podstatnou část   elektronických medií  ovládají  oligarchové Kellner, Babiš, Křetínský, skupina Penta, Bakala, Valenta,   Savov, Soukup /detailní přehled vlastníků  zájemci najdou zde/ na místo  tradičních  a na svou pověst  velmi dbajících  zahraničních vydavatelských  domů, nechám na vašem uvážení.  Já  bych mnohem  radši  zde viděl ty  původní zahraniční  majitele….

Prostě  Duda   se vyžíval v podpásových úderech. Protože věděl, že mu  to projde. S  tímhle máme, zejména  z posledních tuzemských prezidnetských  voleb, také bohaté zkušenosti. Bohužel.

Trzaskowski volil jinou taktiku. Poukazoval  především na  to,  že  Duda  není  ani tak  prezidentem země, jako poslušnou  Kaczynského loutkou, respektive  automatem na podpisy. Kdy  namázne  autogram na všechno co mu  jeho patron a  protektor  položí na stůl.

Je  to pravda. Podle polských  zdrojů Duda byl v roce 2015  tři měsíce  prezidentem, když ještě vládla Občanská platforma, a vetoval za tu dobu asi tři zákony, což je stejný počet, který vetoval Právu a spravedlnosti za  pět  let. A  naprosto rezignoval na jakýkoli názor , který by nerezonoval  s míněním Kaczynského, respektive  jeho veřejnou  ventilaci. Prostě – poslušná loutka.

Druhé  téma přirozeně  představovala  určitá mezinárodní, zejména   evropská izolace Polska, především kvůli justiční reformě,kterou PiS na sílu proválcovala  v minulém volebním období a  zglajchšaltování  polských veřejnoprávních  médií  opravdu  velmi hrubým způsobem. To, co jsem si  o obou  zmíněných záležitostech zjistil a  ověřil, mne  vede k názoru, že  bohužel vyzyvatelova  argumentace stojí na pevných fundamentech.  Za sebe  říkám, že  kdyby  k podobnému ohnutí nezávislosti justice   a   zmasírování  ČRo a ČT  došlo v tuzemsku, asi bych se na Kose  upsal!  Mám, k místní justici i veřejnoprávním sdělovadlům  řadu zásadních připomínek, nicméně, ve s rovnání s polskou realitou jde o kosmetické vady.

Zásadním závěrem  ovšem je, že  tyhle volby  v žádném případě nemohly  být  osudové.  Protože  nedisponovaly  potenciálem  zastavit  onu  Walesovu studenou občanskou  válku  a  zasypat  alespoň  příkop  mezi oběma reálně  existujícími  polovinami dnešního  Polska.  Jejich  výsledkem je  pravý opak. Trhlina  mezi  nimi se ještě  více prohloubila a to tím více,  čím těsnější  je  závěrečný  rezult. Vítězové, jako vždycky  v našich zeměpisných  šířkách   svůj těsný  triumf  dají poraženým náležitě  vyžrat. Však i s tímhle  máme  u nás  velmi  brisantní zkušenost – viz  Zemanovo prohlášení na  účet  voličů jeho soupeře, že mají  5 let držet hubu…  Cosi podobného očekávám nyní i v Polsku. Tam, kde jakoukoli racionalitu nahradí nahé emoce, podobná oslavná prohlášení patří k buranskému rituálu.

Ne, výroky o osudových  volbách je třeba odmítnout! Příště  se bud e psát  totéž! A  přespříště opět!

Ale  nechme přímých popisů. Duda  vyhrál v  chudších regionech  a mezi  konzervativní  voličskou základnou také  kvůli   štědrým sociálním dávkám, které  vláda PiS  po dobu  svého působení  rozdávala  napravo nalevo – viz například 13. důchody či  dětské přídavky,  o  jejichž  štědrosti se tuzemským rodičům může jen  zdát.  Zkrátka  na  cash voliči  slyší vždycky  – známá věc!

Co volby ještě přinesou  Polsku a  co jeho sousedům, eventuálně  Evropě?

Začnu  ještě Polskem. Dovolím si  další odhad a samotného mne zajímá, do jaké míry je přání otcem myšlenky – soudím, že  Duda  v období prvního mandátu  by  se mohl docela  lišit  od  toho v  druhém funkčním období.

Nemyslím, že  se znovu napasuje  do  pozice  bezduché  Kaczynského loutky. Další mandát už podle Ústavy  získat nemůže. Tudíž  podporu PiS  nepotřebuje. Nýbrž  partaj  jaksi bude potřebovat jeho. Takže  má všechny předpoklady k tomu, aby nyní sehrával daleko důstojnější roli než v minulosti.

Zkrátka  předpokládám, že  po sobě  hodlá zanechat  jiný  odkaz než  heslo prezident, který byl jen  marionetou a kývačem Jaroslava  Kaczynského. Vedle  toho – nepochybně  nechce být na  mezinárodních summitech  a státních návštěvách  za  pariu,  který je mimo  hlavní  proud.   V 99 případech ze  sta  to takhle  funguje. Nemyslím, že  právě on  by  představoval nějakou výjimku.

Tím se dostáváme  k  tomu, co  staronový polský prezident  představuje  pro  blízké i  vzdálené  zahraničí. Včera  ještě moc  komentářů k dispozici k nalezení nebylo. Ani u mainstreamu /jedno zda  evropského či  tuzemského/, ani  u  alternativy. žádný  div  – čekalo se na  potvrzené výsledky.

Tohle  klepu v pondělí odpoledně. Takže  zkusím hádat.

Mainstream vidím především v rozpracovávání základního postulátu  – vítězství  nacionalismu a populismu nad  demokracií.  

Alternativu  pak  zejména pojímající se  jásotem  nad  tím,jak Brusel a  Evropská unie  utrpěly porážku.

Oboje mám za naprosto zavádějící! A  vystavěné jen  na  stereotypech a dogmatech.  Existuje jakýsi mezinárodní think thank jménem Globsec. Pochopitelně  zastávající ty jedině  správné hodnoty a  snažící si je  ve  svých výzkumech potvrdit. Jenže v průzkumných rešerších pracuje, minimálně zatím  s nějakou určitou poctivostí, takže  se  dozví  i to, co se mu vůbec  nehodí do krámu. Viz  například jeho  zprávy roku 2019 a  2020.Ta první  zkoumala  politické postoje  občanů zemí V4  k mnoha  politickým otázkám.  Ta  druhá  totéž  rozšířila  na všechny  východoevropské nové členské země  EU  plus  jako referenci  přidala  Rakousko.

Obojí je  velmi rozsáhlé a zajímavé čtení a stálo by za  samostatný  pečlivý rozbor. Jenže  to vyžaduje  dobrého angličtináře….

Ale  my pojednáváme  polské prezidentské volby. A  dogma  ražené na  české  alternativě, že  to Poláci té Bruseli  natřeli. Dokonce  jako potvrzení této duševní  zhůvěřilosti  jsem včera ráno  někde zaznamenal průraznou myšlenku – oni ještě  nikde u nás  nejsou  zveřejněny polské výsledky, tak to znamená, že  Duda  vyhrál, protože  mainstream to bojkotuje! Aniž by  autora  toho bystrokomentáře  zajímalo  prohlášení polské volební komise, hned  při zahájení sčítání, že dokud nebude sečteno, nevydá  žádné  dílčí  výsledky. Ne,  skutečně  se nejednalo o žádný informační bojkot. Nebylo co  vydat.

A pokud jde o vztah  k EU, pak v obou táborech je přibližně  stejný  – převažuje  vysoká  afinita  obou voličských táborů k EU a  k členství země  v   unii -í podpoře se Unie podle průzkumu těší u  87 procent Poláků ,  u Maďarů 81 procent. A  to oba  státy vedou  s bruselskou  centrálou velmi intenzivní spory. Při  87%  oblibě  EU  v  polském voličském elektorátu  sotva  mohla  zlotřilá Brusel  prohrát v nedělních prezidentských  volbách. Také není  divu  – naši severní sousedé  z  členství  v EU mimořádně  profitují. Protože  bruselské fondy  umí využívat daleko lépe  než  my. Místo  Čapích hnízd a podobných  kratochvílí radši staví úspěšně  dálnice  a  realizují  další velké infrastrukturní  investice, jimiž prokazatelně  modernizují zemi.

Za podobně nesmyslné mám tvrzení  mainstreamu,  že  Evropa v Polsku  prohrála  s nacionalismem a populismem. Tohle  je  staré a  hloupé škatulkování. Těch  necelých  500 000 hlasů , vlastně  jen 250 000, protože  tolik by  Trazskowskému  stačilo ke  zvolení, kdyby  je  dokázal přetáhnout  v  neděli Dudovi, jistě  šlo získat. Kdyby  liberálové a zelení  a vůbec  fanatici všeho druhu  tolik netlačili  na pilu ohledně  LGBT  problematiky, ohledně  zelené politiky  všeho druhu nebo ohledně  rozvolňování úloh  rodiny  na  všech možných úrovních! Každý  tlak budí protitlak. A vnucování  svých priorit  jiným  vede  logicky  k  odporu těch, kteří  mají  být hnáni klackem do ráje. Duda  tak mohl vést  často velmi falešnou a podpásovou  homofobní, ale  také  dokonce i  antisemitskou  kampaň.  Takže na  co  si liberální  mainstream,  eventuálně  Brusel  vlastně  stěžuje? Vždyť  on  vlastně  Dudovi  ty  vítězné  voliče přihrál!

A  to jsem nezmínil problém migrace! A  přerozdělování migrantů!

Kdo si dneska  vzpomene  v Bruselu  na  rok  2015 a  na  tehdejší nesmyslné použití silového hlasování  o přerozdělení  nelegálních migrantů  z Řecka a Itálie, které navíc  trikem přeložili z  úrovně  Evropské rady, kde  k jeho  přijetí se potřebovala  jednomyslnost,  na  úroveň ministrů vnitra, kde postačovala  kvalifikovaná  většina? Vzpomene  si  ještě  někdo v této souvislosti,  že  Donald  Tusk  těsně  před  tím  přesídlil z polského premierského postu  do Bruselu na  pozici předsedy  Evropské rady a jeho designovaná  náhrada – premierka Ewa Kopaczová, nejspíše  pod jeho vlivem, vzdala předem  domluvenou pozici států  V4  a  tenhle  polopodvod  tím vlastně umožnila?!

Já si pamatuji  tehdejší nadšení  bruselských  funkcionářů  i  vedoucích politiků starých členských zemí EU  nad změnou polského postoje.  To bezbřehé juchání  rychle  skončilo, protože  Polsko za něj rychle  vystavilo Bruselu a Donaldu Tuskovi i nebohé Ewě Kopaczové velmi brutální účet.  Tehdejší  levicový a  celkem moderně  vystupujcí  prezident  Komorowski utrpěl nečekanou porážku právě  od  Dudy a  Tuskova  Platforma  těžce prohrála  s Kaczynského PiS a  dodnes  se  z  té porážky nevzpamatovala!  A  podle  mne i proto  scházelo teď  varšavskému primátorovi  těch mizerných  250 000 hlasů, které šly Dudovi!

Ne,  Evropa a evropské hodnoty  neprohrály  s populismem a nacionalismem, ale  doplatily a doplácejí a to opakovaně na  úsilí  vnutit  na  sílu  svoje představy  tam, kde zkrátka  vidí věci jinak. A  vůbec bych se nedivil, kdyby  ke konečnému  rezultu přispěly  i poslední  události  v USA  a po Evropě  – šílení  a převracení  hodnot pod heslem Black lives  Matter!  To, v co se  nyní zvrhnul původní protest proti policejní brutalitě  a cílenému násilí  přece  nelze  akceptovat a  umím si  snadno představit,  že řada    voličů  nechce  sebeméně  riskovat, že  se  něco takového může  přelít do Polska! Ať  si to  v  Bruselu  a jinde  přeberou a nejlépe  začnou přemýšlet o tom, kde se onen jimi  kritizovaný populismus a nacionalismus  bere! Z  čeho roste.

Ale o  prounijní  orientaci Polska  nechť nikdo nepochybuje!  Už  proto ne, že  po odchodu Britů se právě Polsko stává  čtvrtou nejlidnatější zemí  Unie. což  samo  sobě  určuje  jeho váhu  v organizaci. I tak mělo už  dávno  daleko reprezentativnější zastoupení  v  jejích orgánech, než kterákoliv  nová  členská  země, respektive  než  všechny ostatní  noví členové dohromady. O Tuskovi už byla  řeč a Jerzy Buzek vykonával také  funkci šéfa Evropského parlamentu. A nyní polský vliv na  EU ještě  vzroste!  Proč  by  kdokoli  u severních sousedů  propadal  eurofobii  po českém vzoru? Projektování  nějakého  rozpadu  EU  na  pozadí  Dudova  zvolení pokládám za   dementní. Polsko nic takového  v žádné  vládní a prezidnetské sestavě iniciovat nebude.

Takže  co lze  od Polska nyní očekávat?

Osobně  bych si vsadil na  to, že  vzroste polský  velmocenský  apetit. My  se prsíme  spoluprací  v  rámci V4. Už několikrát jsem napsal, že  V4 nemá  žádný společný  zájem s výjimkou  dvou  věcí:

1- postoje  k přerozdělování migrantů

2-zájmu  získat  s bruselské  kasy  co nejvíce peněz

Co se  týče bodu  1 je  zvolení Andrzeje  Dudy  určitě  plus.  Hrál  tu  propolskou  písničku tak  vydatně, že   jakákoli změn a postoje  nebo sebemenší vstřícnost  opravdu nepřichází v  úvahu.

Ohledně  bruselských peněz  už to tak jednoznačné zdaleka  není. Tady Polsko potáhne  za jeden provaz  se  zbytkem v4 jen potud,  aby  co nejvíce  prostředků nabralo směr   nové  členské země a   to v ostré konkurenci jižního křídla  EU. Ale  díky  své  nadproporční velikosti nad  zbytkem tohoto peletonu nepochybně   dostane  od  Francie  či Německa, Holandska  atd.  exklusivní  nabídky, takže  kdykoliv  znovu, jako kdysi Kopaczowá,  pozici V4 opustí.  Protože  prachy  =  voličské hlasy  v  dalších vnitropolských hlasováních.  V tomto ohledu se mi jeví Trzaskowski jako  věrohodnější   a konciliantnější partner.

Mimo  migrační otázku a finance nemá  Česko či Slovensko s Polskem v podstatě  žádný společný  interes.     A  někdy, v  dalších otázkách,  se  zájmy vysloveně  kříží. Ať  už  jde o postoj  k budovanému Nordstreamu 2 či  k americkým základnám. Sousedé  už  dlouho fungují  jako  nejbigotnější  evropský spojenec  USA, respektive  jako  jejich  trojský  kůň. Tahle pozice  je po  volební neděli  nyní ještě posílena. Zaregistroval  tohle  vůbec  alternativa?A  těší  veropské  liberály  a zelené fanatiky vize  Fort Trumpu?

Když  zvážím to všechno, co jsem právě uvedl naprosto nemohu souhlasit  s  mainstreamem, že v Polsku  vyhrál  nacionalismus  a populismus. Tvrdím, že  prohrála  liberální a  zelená  demagogie, fanatismus   a hloupá síla s níž se snaží  prosazovat tenhle  program. Stejně tak musím odmítnout  nesmyslný  jásot  české alternativy,     že  EU  dostala na  frak!  Polsko  naopak dnes  udělá všechno, aby  o svou  novou  velkou roli v EU nepřišlo. Protože  ví, že  z ní  hodně  vytěží. Na  rozdíl od  tuzemských  protibruselských obstrukcí  a hloupého okopávání kotníků.

Nicméně  polský  problém  –  sotva  změnitelné rozdělení  společnosti  na  dva  stejně velké, nesmiřitelné  tábory, je  ještě prohloubil. O  500 000 hlasů. Při účasti  20 000 000 hlasujících…..

Kdy  a  co to může změnit?  Ekonomická krize!  V momentě, kdy se Kaczynski dostane  do  hospodářských problémů, kdy  v zemi poroste  nezaměstnanost a  stát  si nebude moci dovolit  štědré sociální  dávky,   část  jeho voličů nepochybně  přeběhne  na druhou stranu.  Totéž jako v ČR  Babišovi  voliči. To je stejný příběh.  Až se tak stane a ono to nepochybně  přijde / a možná  rychleji, než  čekáme/   uslyšíme od  mainstreamu o velkém vítězství liberální demokracie a  evropských hodnot  nad populismem a nacionalismem.  A opět to bude špatně.A stejně mylně  alternativa  spustí  masáž  o  Sorosovi a jeho špinavých penězích a tak  podobně.

Bohužel v  politice a  volbách speciálně  platí více než kde jinde hláška  děvenek z  E15 – neny  penyz? Neny  láska!

Ale  pak zcela jistě  dojde minimálně  k částečnému zasypání  příkopů v  rozdělených společnostech  – když jde  o elementární přežití, ztrácejí  ideologické  a  emoční vády na síle!

Nebo možná také ne. Protože  v tomto okamžiku  se  Dudova  výhra  skutečně  může náhle  stát  pro Polsko osudovou.   Jeho mandát  je  5-ti letý. Což  znamená , že  povládne  ještě nejméně  v jedné  parlamentní periodě  a  tudíž  se  funkčně  setká s nejméně  ještě  jednou  vládou. A  klidně  to  může být kabinet sestavovaný  současnou opozicí. Pokud  se do té doby  nezmění  z  politikáře  na státníka, projde si Polsko, díky nedělní volbě slzavým údolím ,kdy v ekonomických problémech  bude jen  házet protivné  vládě  klacky  pod  nohy. Aby přivodil její brzký  pád a navrátil Kaczynskému moc.   Ale  to už předbíhám hodně  dopředu….

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.