Kotrba: Krysy na ulicích, feťáci a žebráci, to jsou USA. Proto mrtví na COVID. Nepokoje? Ty v USA i EU dopadnou takto


Vlkův  úvod:

Už jsem mnohokrát psal, že  přetiskuji nerad. Na Kose sázím na  původní tvorbu, kterou si jinde  nepřečtete. Nevidím žádný smysl v  přebírání jinde  už publikovaných věcí.

Tím spíše  se nemám k  tomu, abych přetiskl text někoho, s kým mám osobní problém. Vlastně  – já nemám problém s  ním, nýbrž on se mnou.  Abych byl konkrétní  – se Štěpánem Kotrbou  jsem se  kdysi srazil na  Britských listech a on to jaksi nevydýchal…  Takže  v   přetiskování od  takovýhle  jsem si výslovně  zakázal.

Jenže.. no jenže  zásady  a omezení, jsou přece k tomu, aby  se porušovaly. Jak mi při nástupu do mého prvního zaměstnání vtloukal  do hlavy  můj tehdejší osobní školitel  ustanovený  zaměstnavatelem. Byl to jednak velký pragmatik a ještě  větší cynik. Už  dávno není mezi námi, nicméně  mockrát mi bylo  na něj vzpomenouti,  když se znovu a znovu ukazovalo, že  každá z jeho cynických životních moudrostí  platí.

Ano,  zásady  a omezení jsou tady proto, aby se porušovaly a  všechno je jednou poprvé. Takže  dnes Kosa zase jednou bude  přebírat text  nedávno publikovaný už jinde a  navíc  od  autora,  od  kterého jsem si jakékoli přebírání  rigorozně zakázal – Štěpána  Kotrby.

Informační kvalita a mimořádně  široký  záběr multitematického  rozhovoru, který dal  nedávno Parlamentním listům je  do té míry  zajímavá a přínosná,  že   ho prostě převzít musím. Protože  heslo – nezáleží na  tom, KDO  co říká , nýbrž jen a jen na tom CO kdo říká, je pro mne svaté. A bez něj by Kosa přestala postrádat  jakýkoliv  smysl.

Tolik na vysvětlenou. A nyní je  čas předat slovo Štěpánu Kotrbovi:

Kotrba: Krysy na ulicích, feťáci a žebráci, to jsou USA. Proto mrtví na COVID. Nepokoje? Ty v USA i EU dopadnou takto

Současné problémy USA jsou se zájmem sledovány v Číně a v Rusku. Čínská média si všímají kritických komentářů amerických sloupkařů z New York Times či z The Washington Post ke Dni nezávislosti a obě velmoci pak mohou v médiích dokola omílat americké prvenství v počtu nakažených a zemřelých na covid-19. Nacházejí se USA momentálně v závažné krizi? Pokud ano, do jaké míry si za to mohou samy?

Krizí myslíte to hnutí černých zlodějů a bitkařů, kteří ukazují, jak by to vypadalo, kdyby oni vládli Americe anebo epidemický výskyt covid? Ano, Američané si mohou za oboje selhání státu. Strachem z opakování protistátních bouří, které vypukly roku 1968, kdy byl spáchán atentát na Martina Luthera Kinga. Svou spokojeností s nedostatečnou zdravotní a sociální péčí, kterou střední třída částečně kompenzuje firemními benefity komerčního připojištění, částečně riskantními investicemi a investičními úsporami, které člověka ožebračí, když onemocní. Tamní zdravotní pojištění není komplexní a solidární, takže v USA existují miliony lidí, kteří si nemohou dovolit jít k lékaři, protože na to nemají. To je vyloučení sociální. Tak se dá léčit angína, ale ne detekovat a léčit covid. Když jste v USA navíc černý, tak váš kariérní postup trpí všeobecnými předsudky o nižší inteligenci, kvalifikaci i spolehlivosti. Jako posledního vás přijmou, jako prvního vyhodí. S tou první skupinu se totiž ta druhá velmi prolíná… Sociální vyloučení vyplývající ze stratifikace se pojí s rasovou minorizací. Budete se divit, ale většina Američanů stráví alespoň jeden rok pod hranicí chudoby v nějakém určitém bodě života, mezi 25 až 75 lety. Jen v roce 2015 13,5 % Američanů (43,1 milionů osob) žilo v chudobě celý rok. Na hranici chudoby, ve „skoro chudobě“, žije skoro 100 milionů, neboli skoro třetina populace USA. Více než 75 % chudých domácností je vedeno ženou samoživitelkou. Z toho je 44,0 % černochů a 33,4 % Hispánců. Uznejte, že to není nic moc…

To, co mě fascinuje u jaderné supervelmoci, kterou stále ještě USA jsou, je naprostá absence postupů připravenosti na biologickou válku. Země nemá varovné, ani regulační nástroje, jak centrálně omezit osobní svobody lidí, shromažďování… činnost soukromých firem či dopravu. Všichni, kdo kdy studovali ochranu proti zbraním hromadného ničení, víme, že proti biologickým agens se lze bránit pouze lokalizací a izolací ohniska. Američané to ví přinejmenším od vydání jedné z nejslavnějších sci-fi knih Michaela Crichtona roku 1969, kdy vyšla pod názvem The Andromeda Strain. Do češtiny  přeložena v roce 1987 jako Kmen Andromeda. Pozdější autor Jurského parku popsal počínající epidemii smrtelně nebezpečného organismu mimozemského původu. Kniha působí jako poměrně informovaný krizový scénář biologické války. Všechny extrémní karanténní metody obklopující laboratoř Wildfire znějí ještě o padesát let později jako naprosto přiměřené kroky, které by moderní laboratoře mohly a měly použít k udržení extrémních patogenů. Kniha, stejně jako ostatní autorovy práce, klade výrazné otázky o etice vědy a možnostech poznání. Podle této knihy by ale USA měly být na stěží předvídatelná rizika všestranně připraveny včetně postupů izolace ohniska a existence operačního střediska pro výzkum protilátek. Ve skutečnosti buď připraveny nikdy nebyly, nebo se znalosti a připravenost ztratily po skončení studené války. A laboratoř, kde se zkoušely viry eboly, jim nakonec vypláchl hurikán, aniž to někoho ze zodpovědných znepokojilo.

Jiní naopak poukazují na to, že takováto kritika zevnitř USA vypovídá o úrovni tamní demokracie a v Číně či v Rusku by vůbec nebyla možná. Tomu stěží nedat zapravdu nebo ne?

Nejdřív si musíme ujasnit, co je demokracie. Jestli vláda lidu nebo něco jiného… Může být v demokracii sociální nespravedlnost? Sociální nespravedlnost ale panuje jak v Rusku, kde je sociální systém nedostatečný a technologická úroveň většiny nemocnic otřesná, ale i v Číně, kde sociální systém neexistuje vůbec a zdravotnictví kolísá od středověkého mastičkářství na venkově k robotické chirurgii v centru. V Číně po vypuknutí covidu musel neuvěřitelně mohutnou intervencí zasáhnout stát. Naštěstí zasáhl. Zasáhl rychle, a tak razantně, že masivnímu rozšíření epidemie z ohniska zamezil. Přesto se ale epidemie v omezené míře rozšířila po celé Číně. Rozšířila se i v Rusku… Zde kvůli ignorování distančních a hygienických opatření dobrou třetinou obyvatel. Stát před referendem o ústavě nezvládl svou autoritu, politici se báli přitvrdit a vyvolat strach. V Číně kvůli strachu z kvality života v armádou střežené koronakaranténě uprchlo z uzavřeného regionu pět milionů lidí. 

Druhý faktor závažné krize, protestní hnutí „Black Lives Matter“ by asi takto v Rusku nebo Číně neřádilo. Pendreky moskevského OMONu mají s politickými chuligány svou zkušenost… A čínská armáda má zkušenosti také. I když se je třeba nyní v Hongkongu snaží uplatňovat s mírou. Podle New York Times muselo už 21 amerických států aktivovat Národní gardu.

Nicméně kumulace obou faktorů je pro Západ frustrující zkušeností. Zatímco Čína se z covidu vzpamatovala vzápětí a rok 2020 skončí ekonomicky v plusu, i když méně, než bylo v plánu, Západ se propadá do multisektorové krize a etnicky motivovaného chaosu.

Pokud jde o rozbouřené Spojené státy za poslední týdny, do jaké míry lze říci, že leží vina (nebo její část) na prezidentu Donaldu Trumpovi, jak část tamní politické i mediální scény situaci vykládá?

Promiňte, ale že má prezident vzdělání i sociální inteligenci idiota, je jedna věc. Že vzbuzuje u svých nevoličů vášně, to víme už z doby po jeho zvolení. Že Trump není a ani nechce být prezidentem vystajlovaných transsexuálů ani progresivistických ekolevičáků, je jasné. Nevítězstvím demokratů a triumfem alt-right se Amerika polarizovala. Ale o vyhlášení stavu nouze při biologickém útoku či výjimečném stavu při rozsáhlých riotech přeci nerozhoduje jedinec… Ne, ten problém je systémový. USA by hypotetickou biologickou válku nejspíš tragicky prohrály, protože prostě nepočítaly s její možností a nebyly připraveny. Vždyť si nechaly virem nakazit i polovinu osádky jaderné letadlové lodi…

V padesátých letech, vystrašený možností jaderné konfrontace s Ruskem, měl plynovou masku každý Američan. I děti. Všichni věděli, co mají dělat. Pak už nejspíš nikdo nevěřil a civilní obranu všichni odzívali. Teď, když ji bylo zapotřebí, ukázalo se, že chybí prakticky vše. Stát neměl ani masky a oděvy pro zdravotnický personál, pro policii, hasiče a další složky záchranného systému. Stát si nevěděl rady s donucením občanů ke karanténním opatřením. Státu chyběla zákonná opora k omezení práv z veřejně hygienických důvodů. Státu chybí rezervy potravin a životních potřeb, hrozí se výpadků ekonomiky, neumí zvládnout déletrvající krizi. A to je varující. 

Mohou se nějakým způsobem do postavení USA ve světě promítnout nepokoje související s hnutím Black Lives Matter?

Pokud ono levičácké hnutí bude tlačit na pilu tak, jako nyní, může se stát několik věcí: Policie může vypovědět státu poslušnost a začít dělat pořádek po svém. Případně může mobilizovat Národní garda či armáda. To by nejspíš vedlo k rozsáhlému násilí, občanské válce a rozpadu USA.

Jemnější variantou reakce americké střední třídy než státní převrat je, že Američané v reakci na rabování, násilí a anarchii znovu zvolí Trumpa, a to výraznou většinou. Demokraté, kteří se někde levicově radikalizují, prohrají velmi výrazně a tradiční bipartijní systém, viditelný třeba v zahraniční politice a stabilizující americkou politiku, přestane.

V Evropě vyhrají neonacionalistická hnutí a národní identitární strany, politická agenda stávající křesťansko-sociálně-demokratické Evropské unie se rozloží. Profesionalita vládnutí utrpí nováčky s mandátem. Zbytku světa budou USA i EU pro smích, nakonec stejně může dojít k rozkladu Spojených států i Evropské unie. Kalifornie či New York jsou jiné Spojené státy než Texas či Utah. Portugalsko není už teď Německo, natožpak Polsko či Ukrajina…

Leckdo se pozastavuje nad výrazným rozdílem v rozšíření nákazy v rámci zmiňovaných tří velmocí. USA hlásí cca 3 miliony nakažených a 135 tisíc mrtvých, Rusko 4x méně nakažených a 13x méně mrtvých. Čína dokonce tvrdí, že se již šíření nákazy podařilo zastavit, země eviduje 36x méně nakažených než USA, obětí pak má být 29x méně. Nakolik lze říci, čím to je?

Dle mého názoru může být vir i etnicky afinitní. Ale hlavní důvod bych viděl v disciplině při dodržování protiepidemických opatření, v úrovni veřejné hygieny, stravování a odolnosti populace, zejména u underclass. V USA neproběhlo okamžité a tvrdé informování populace o nejjednodušším opatření – důkladném mytí rukou, nošení textilních roušek a jejich pravidelním praní. V mnoha chudých domácnostech neexistují pračky a úroveň hygieny je otřesná. Teplá voda je vzácností. Nejsou zde šicí stroje v populaci a ženy neumějí šít. Sociální distanci černoši či Latinos nedodržují, pouliční sdružování a fyzický kontakt je zvykem. Úroveň zdravotnictví i veřejné hygieny je v USA minimální – krysy na chodnících i v domech na předměstí jsou běžné, deratizaci nikdo neprovádí, výkaly hlodavců a prach nikdo z ulic nesplachuje. Lékař je drahý. Domy málokdo uklízí, určitě ne s použitím mýdla a chlorátových dezinfekčních roztoků. Stravování mletým masem, hranolkami a tatarkou ve fast foodu není nic, co by posilovalo imunitu. Veřejná doprava je špinavá, s přístupem feťáků a žebráků. Obezita, hypertenze a cukrovka II. typu jdou ruku v ruce s chudobou a špínou a všechno to jsou rizikové faktory při náhlém oslabení virem.

V Rusku skoro každý muž absolvoval vojenskou službu. Tvrdou vojenskou službu. S otužováním, mytím ve sněhu i náročnou fyzickou přípravou. V rámci ní byly vždy vojákům podávány podpůrné preventivní prostředky na posílení imunity, mnohdy extrakty živočišného původu. Užívání těchto, většinou volných preparátů, je rozšířené v celé populaci už od 2. světové války, kdy většina z nich byla vyvinuta. Chudí se zde živí pohankou, zelím a řepou, ne hamburgery. Vodka je docela dobrá dezinfekce ústní dutiny, alkohol rozpouští i tukový obal viru. Dlouhodobý život při nedostatku kalorií, v relativní zimě bytů a při fyzické námaze fyzickou prací zodolňuje organismus. Kdo neumřel už dřív na kombinaci jiných rizikových faktorů, na covid nejspíš už neumře.

Rusko je vedle USA jedinou zemí, která je dostatečně technologicky vyspělá, aby rozšířila nad Arktidou a Evropou dvakrát za sebou ozónovou díru. Poslední dvě dávky tvrdého záření jsou spolehlivě dezinfekční.

Čína po několikadenním váhání ve Wuchanu reagovala rychle, masivně a komplexně. Vojensky, ne slabošsky politicky. Fyzická odolnost je standardem, kungfu zde cvičí devadesátiletí staříci. Rizikovým faktorem byla veřejná hygiena tržnic, nízká hygiena vesnického obyvatelstva, které ve městech prodává zemědělské produkty. Čína investovala do opatření včetně masové dezinfekce veřejných prostranství. Zjevně tápala, ale rychlost a komplexnost opatření včetně sociálního distancování rozhodly. Plus disciplinovanost většiny obyvatelstva.

Co se týče Číny, nejen její dlouhodobí kritici od počátku namítají, že země o číslech lže. Je to podle vás možné? A máme věřit údajům z Ruska?

Čína lhát chtěla. Politici okresního formátu ve Wuchanu se zprvu báli. Ale Čína už ví, že lhát nemůže. Kvůli tomu, že dříve nebo později bude muset odtajnit veškerá data mezinárodnímu společenství.

Počet ruských nakažených bych nebral příliš vážně, je omezen chutí investovat do testů, prokazujících covid u lidí většinově bez příznaků. Rusko testuje až ty s příznaky, kteří vyžadují lékařskou péči. Nechce mít nenakaženou populaci, Rusko chce mít odolnou přeživší populaci.

Ještě zpět k USA. Ty byly po desetiletí, ne-li staletí brány jako „bašta svobody“ takřka ve všech významech tohoto slova. Platí to stále? Pokud ne, co nebo kdo to změnil?

Opravdu si myslíte, že ona „rovnost všech svobodných osob“ a „dobrodiní svobody“ „abychom vytvořili dokonalejší jednotu“ a „růst všeobecného blahobytu“ platily v okamžiku přijetí Ústavy Spojených států pro všechny? Ne, platily jen pro „svobodné osoby“ – čili pro bílé, mající majetek. Černí, mulati a Irové nebyli do přijetí třináctého dodatku roku 1865, který rušil otrokářský systém, občané, indiáni tehdy nebyli ani lidé. Kongres nesměl sice zakázat dovoz osob do USA, ale mohl na takový dovoz uvalit clo nebo daň. Protože to nebyla migrace černých vyčuránků na lodích pobřežní stráže, kteří chtěli dojit místní sociální systém, ale dovoz otroků na práci.

Teprve devatenáctý dodatek dal roku 1920, tedy o dva roky později než Ústava Československé republiky, volební právo ženám. Dětskou práci nezakázala ústava USA nikdy… Dolary v USA dodnes tiskne nikoliv státní, ale privátní cedulová banka. Ano, Federal Reserve System je přes vlastnictví dvanácti Regionálních federálních rezervních bank de facto soukromý. Přestože dle ústavy Spojených států amerických má výhradní právo tisknout americkou měnu pouze ministerstvo financí.

Nicméně… sympatické na Ústavě USA je, že bez souhlasu Kongresu nesměla už tehdy žádná osoba přijmout dar, odměnu, úřad či titul od žádného cizího panovníka nebo vlády. Těch, co dnes v Česku pobírají peníze a úřady od USA, není málo. Někteří jsou dokonce ministři. A na všechny lze nahlížet jako na cizí agenty.

Za skutečně přelomový a demokratický považuji druhý dodatek, který garantuje právo občanů vlastnit zbraně… v návaznosti na právo na odpor vůči tyranii. Jen ozbrojený svobodný občan se nestane nikdy otrokem.

Ale všechny tyto deklarace nezakládají pojem svoboda. Zde bych použil ono pragmatickou definici Engelse, citujícího Hegelovu Logiku, že svoboda je poznaná nutnost.

Jak si ve světle současného dění vysvětlit dlouhodobou a celkem úspěšnou spolupráci některých amerických technologických gigantů s čínským režimem?

Právě onou Hegelovou poznanou nutností… V jejich případě nutností zisku.

Například Google pomohl s vývojem čínského cenzurovacího vyhledavače…

No, ona Čína je stále civilizací konfucianismu. A ten chápe cestu (= tao) jako cestu člověka a společnosti. Ne rebelii individua vůči řádu, jako byl náš husitský kulturní odkaz, ale jako podřízenost řádu Nebes. A uvnitř něj do popředí staví rozum a odpovědnost, pozitivní postoj ke světu. Je cenzura satanismu společnosti prospěšná nebo škodlivá? A co propagace nekrofilie, kanibalismu či adorace pedofile či hebefilie? Opravdu chceme všechna tabu odhodit anebo by měly existovat alespoň nějaké libri prohibiti? Nevnucujme druhým svou kulturu, protože nutně ta naše nemusí být vůbec tou lepší. Nechovejme se jako Pissaro. Čína je civilizací od tří vznešených vládců – už 31 století.

Já nehodlám kritizovat vyhledávací algoritmy systému Beidou, ale prozatím jsem nenalezl nic, co by mi nedalo odpověď na otázku, kterou jsem mu kladl. Česká verze Google mi například upřednostňuje nikoliv významový kontext odpovědi, ale její kulturní blízkost. Čili preferuje regionalitu před citačním indexem vyjadřujícím autoritativnost. Beru to jako vlastnost tohoto vyhledávače a nedělám z toho bič na teoretickou globální tyranii. Kdo se dovede správně zeptat, ten tu pravou odpověď vždy nalezne. Někdy není pro poznání důležitý výsledek, ale cesta k němu.

Může být hon za penězi tím, co Spojeným státům nakonec ublíží?

Už se stalo. Kapitalismus a jeho komodifikace je to, co zničilo lidskost a svobodu rozhodování, nejen v USA.

Američtí novináři poukazují na údajnou dohodu mezi Ruskem a Tálibánem. Teroristé měli údajně od Rusů dostávat peníze za zabíjení amerických a britských vojáků. Zpráva zatím není nijak podložena. Jak se na tuto informaci díváte?

Jako na jednozdrojovou informaci jednoho liberálního média, která zatím není nijak podložena.

Na rozdíl od této „zprávy“ jsem se kdysi podílel na dokázání, že údajní diplomaté – třetí atašé OSN v Afghánistánu Mervyn Patterson a vedoucí mise EU, teritoriální expert a irský státní příslušník Michael Semple, ve skutečnosti oba členové britské tajné zpravodajské služby MI6, chtěli v roce 2008 v Helmandu uplatit kmenové vůdce podporující Tálibán a vytvořit zde výcvikový tábor pro 2000 ozbrojenců v rámci „pobídek pro obnovu a rozvoj“, následně nezávislý stát Waziristán v pohraničních oblastech mezi Pákistánem a Afghánistánem… a reportér BBC v Kábulu Alastair Leithead jim byl nápomocen v krytí této operace před evropským publikem.

Podkladem mé informační převahy bylo, že tehdejší afghánské noviny Rah-e Nejat citovaly guvernéra provincie Helmand Asadollaha Wafa, že varoval oba „diplomaty“ a oni přesto s Tálibánci jednali…

Afghánská vláda oba obvinila, že se podíleli na činnostech, které nejsou v souladu s jejich deklarovanou činností, a učinila z nich persona non grata. Jejich afghánští kolegové, včetně bývalého generála armády Stanikzaie, byli uvězněni. Podobný osud stihl jejich „obchodního partnera“ v Tálibánu, pro kterého měli 325 tisíc dolarů na financování separatistických milic, Mansoora Dadullaha. Já koncipoval stížnost Radě BBC, neboť nezkoumala jednání obou „diplomatů“ a spokojila se s oficiálními krycími kecy, britský velvyslanec Sir Sherard Cowper-Coles měl pak dvě schůzky s prezidentem Karzáím, aby se pokusil tento problém vyřešit.

Pašerák drog a stavební „podnikatel“ s Američany Rahmatullah Azizi dnes pro mne není seriózní zdroj. I kdyby opravdu v Rusku „zázračně“ zbohatl. Není seriózní stejně jako nemůže být seriózní bývalý korespondent v Pentagonu, dnes člen Rady pro zahraniční vztahy a zároveň seniorský autor New York Times, Eric Schmitt, jeho afghánští stážisté Mujib Mashal, Najim Rahim a Rumunka Rukmini Callimachi. Nejsou seriózní stejně jako americká zpravodajská služba, prolezlá demokraty, kteří nechtějí za žádnou cenu ukončit probíhající války, a už vůbec před americkými prezidentskými volbami. Pokud nějací Rusové vypláceli odměny bojovníkům afghánského Tálibánu za zabité americké vojáky (a tím za udržované napětí a „vietnamskou“ nechuť k přítomnosti americké armády v zemi), mohou to být spíše místní warlordi či obchodníci s opiem, než ruští vojenští zpravodajci z GRU. Tolik peněz Rusko v Afghánistánu jen tak nevydá. Jen Američané měli natisklých dolarů plné kufry. Jo, a ta šlompácká jednotka GRU, která prý podle New York Times rozhazuje prachy mezi Mohamedovy bojovníky v Afghánistánu tak špatně, že na to přijdou i v NYT a podle stejného zdroje špatně otrávila i Sergeje Skripala, se nazývá „29155“. Podobné úkoly plní prý i jednotky GRU 74455 (organizovala prý vměšování do amerických prezidentských voleb) a 99450 (účastnila se prý okupace Krymu). … Ne, nesmějte se… fakt to všechno ti Amíci v NYT a Washington Post napsali. Začala to skupina Bellingcat a v NYT bývalý moskevský dopisovatel Michael Schwirtz a Eric Schmitt. Tihle ruští vojenští špióni prý byli zapleteni i do nedávného katalánského hnutí za nezávislost. V Deutsche Welle pak stejní Koudelkové psali, že: „Rusko vyslalo agenty GRU do francouzských Alp na operace v EU“.

Má údajná nynější dohoda mezi Ruskem a Tálibánem potenciál zhoršit vztahy mezi Západem a Ruskem?

Pokud je dohoda pravdivá, tak má naději. Pokud dohoda pravdivá není, tak má dvojnásobnou naději. Jistotu. Je to ale jedno… Inteligentní čtenáři i inteligentní špióni vědí, že je to od začátku do konce žvást. Pochopte ale, že v politické bitvě o prezidentský úřad v USA jde o americké čtenáře, kteří se o politiku hloubkově nezajímají a stěží vědí, kde je Afghánistán. Pak je každé rozvědce každý argument dobrý. Každý Koudelka si čechrá peří a spoléhá na lenost ověřovat informace a skládat složité mozaiky. V Afghánistánu, kam je odevšad daleko, je jinak souboj všech rozvědek zvlášť zřetelný a rozdíl mezi „těmi zlými“ a „těmi našimi“ je dnes už naprosto nezřetelný. Faktem zůstává, že Rusové psychicky nezvládli porážku v operaci Cyclone, neustáli soukromou válku Charlie Wilsona a ze země odešli poraženi. Američané o dekády později pochopili… a nakonec uzavřeli s Taliby potupný mír, protože v podstatě nechtěli vítězit, jenom udržovat válku, kterou už ovšem nový prezident nechce platit. Odcházejí poraženi. Nyní je možné se smát i Miloši Zemanovi za jeho výrok v projevu před českými velvyslanci v roce 2018, že „v Kábulu se bojuje za Prahu a odejít by dokázal jen srab“. Den před svým vystoupením, v němž podpořil české pokračování na válce v Afghánistánu, se přitom Zeman sešel s americkým velvyslancem Stephenem Kingem… což vyšlo najevo až pak.

Ruští občané si nedávno v referendu odhlasovali změnu Ústavy, včetně posílených pravomocí prezidenta Putina, který může ve funkci teoreticky setrvat až do roku 2036. Skončily tak naděje na demokracii v Rusku, jak bylo možné zaznamenat z některých komentářů?

Co je „naděje na demokracii“? „Naděje“ na systém „neo“liberálního kapitalismu s diktátem politicky podmíněných půjček MMF, Světové banky a nadvládou proexportního výprodeje ekonomiky členským zemím WTO? Politicky rozkládaný Sorosovými organizacemi? Tak jako na Ukrajině? To nazýváme demokracií?

Vidíte, sám říkáte, že „ruští občané si nedávno v referendu odhlasovali změnu Ústavy“. … A my to máme zakázané. Dodnes nemáme zákon o referendu. A ti, kteří ho slibují, zakazují se ptát občanů na možnost vystoupení z EU nebo z NATO. Kdo je na tom líp?

Dle mého názoru je Putin stabilizačním elementem ruské politiky, zajišťující obnovu země a kontinuitu moci. Bude iniciátorem generační obnovy armády, komplexu vědecko-technického vývoje a zbrojní výroby pro 21. století. Bude gestorem nové zahraniční politiky opírající se o sebevědomí bohaté země. Bude inspirátorem a investorem užitečného kosmického programu, technologického vývoje. Rusko ze musí zbavit závislosti na prostém exportu surovin. Pro Rusko je to výborná zpráva. Pro západnickou ruskou opozici a prodané oligarchy s konty v Londýně je to ovšem tragédie, stejně jako pro CIA, NED, MI6, OSF a další nositele západní „demokracie“. Změna v Kremlu by znamenala diskontinuitu a cestu úpadku a rozpadu. Ukázalo se to za Jelcina, kdy si každý gubernátor dělal, co chtěl a Rusko ožebračovali všichni.

Co to znamená pro Evropu? 

Pro Evropu to znamená jistotu tepla v zimě. To jsou oba Severní potoky, i jižní Turecký potok, Jamal i Družba. Pro Evropu to ovšem znamená potřebu mírové multilaterality východní zahraniční politiky. Žádné silácké řeči, žádná embarga a výhrůžky. Žádné Nové americké století se nekoná, žádná Ukrajina se nestane členem EU. Svět musí počítat se silným Ruskem, silnou Indií, ještě silnější Čínou. Nejslabším článkem velmocenské geopolitiky jsou v tuto chvíli do sebe se hroutící, předlužené Spojené státy.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.