Když nepřijde dveřmi…


napsal LeoK.

Vlkův  úvod:

Hluboce  se  panu Leovi omlouvám, že  jsem jeho dnešní článek musel, kvůli analýzám bruselských jednání odsunout  o celý týden, než  se  dostal ke  čtenářům. Normálně  pana  Lea otisknu vždycky  aktuálně, ale  tentokráte, pro závažnost jednání o EU rozpočtu to zkrátka  nešlo.  Textu pana Lea navíc  nehrozilo, že  by  nějak zastaral. Protože je psán k osobám, nikoliv  k události.

Pane Leo, děkuji za pochopení. A nyní už  doyen kosířské autorské scény!

 

Když nepřijde dveřmi…jistě to zkusí oknem. Zapomněl jsem podstatné jméno? Přece PhDr. Petr Kolář; po kariéře velvyslance ve Švédsku, Irsku, USA a Rusku aspiroval v roce 2013 na post ministra zahraničí. Protože nebyla „správná“ politická konstelace, tak si nějakou dobu pohrával s myšlenkou kandidatury na prezidenta republiky. Po delší rozvaze však raději podpořil kandidaturu prof. Ing. Jiřího Drahoše, DrSc.. Nebyla to tak úplně ztracená práce, prof. Drahoš nakonec zakotvil v Senátu.

A proč říkám, že Petr Kolář zkusí návrat na politickou scénu oknem? Objevil se v seznamu poradního týmu další celebrity – generála ve výslužbě Petra Pavla. Bývalý socialistický rozvědčík a následně předseda vojenského výboru NATO se totiž rozhodl diskutovat s občany na téma koronavirus.(sic!) „Jako země, jako národ jsme si s koronavirovou krizí zatím poradili velmi dobře. Naším cílem není pouze kritizovat a poukazovat na viníky, ale aby naše reakce na krizi příští byla lepší než současná,“ uvedl Petr Pavel. Když může o koronaviru mluvit obyčejný plukovník v záloze MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., tak co by nemohl generál.

„S takto průřezovou iniciativou nepřišel nikdo jiný. Nechci z toho vytloukat žádný kapitál,“ odvětil Pavel na otázku, zda jeho republikové turné ke koronaviru lze chápat jako začátek kampaně před příští volbou prezidenta.

S takovouto výmluvou ale také nepřišel nikdo jiný; za ní by se musel hlasitě stydět i obyčejný desátník. Když jsem na Apríla 2016 v článku, jehož název Běda státu, který potřebuje „hrdiny“ parafrázuje známý citát Bertolda Brechta, citoval Stanislava A. Hoška

Pro záchranu lidstva je naprosto bezpodmínečně nutné provést několik zásadních opatření a především ve všelidském vědomí začít prosazovat nový étos. Onen étos by měl pro začátek jen několik zásad. Každý příslušník profesionální armády by měl být považován za potenciálního vraha, čili osobu rizikovou, se kterou je proto zapotřebí s tímto vědomím zacházet. Jinými slovy, měl by každý být pod přísným dozorem zpravodajských a jiných služeb. Příslušníci armády od majora výše by měli být společností považováni za potenciální válečné zločince a i k nim by měla mít veřejnost určitý vztah. Při nejmenším jako kdysi ke katům…

tak jsem měl na mysli vyjádření gen. Pavla o atomových zbraních:

28. 5. 2015 se v elektronických médiích objevila zpráva, že generál Petr Pavel, odchovanec to také ČSLA , bývalý náčelník Generálního štábu České armády, dnes, na Západě přeškolený a přecvičený, funkcionář NATO, prohlásil údajně na konferenci, jež se konala v Praze, že Aliance, které je český stát členem, by ve válce s Ruskem použila jaderné zbraně v případě, jak on říká, že by musela čelit agresi Ruska vůči baltickým zemím. Své vyjádření upřesnil tak, že by se jednalo o taktické jaderné zbraně.

Bohužel v záhlaví odkazovaného webu Res militaris je upozornění: Vážení uživatelé, 16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny. Děkujeme vám za společně strávené roky!

S tím ovšem zmizí i mainstreamu nepohodlná zmínka pamětníka. Generál Pavel se celou dobu své nové kariéry (nezapomeňte, že přísahal Československé socialistické republice) ukázal jako poslušný žák, který oddrmolí předepsaný text bez vlastní kritického přístupu.

Během americké invaze do Iráku v březnu 2003 Pavel, který působil jako styčný důstojník na americkém velitelství v Kataru, varoval, že Irák by mohl použít proti invazním jednotkám zbraně hromadného ničení. Takové chování umí mainstream ocenit – viz proslulý novinář Respektu Ondřej Kundra a jeho oslavný článek Pavel v srdci nepřítele.

Daniele Drtinové v roce 2016 tvrdí, že Rusko je nebezpečnější než Islámský stát. Také podpořil tureckou invazi do Afrínu v Sýrii, která začala v lednu 2018 a byla namířena proti syrským Kurdům, které Turecko označuje za teroristy. Pavel prohlásil, že Turecko má právo na sebeobranu, viz reportáž ČT.

Jeho připravenost bojovat proti Rusku v Pobaltí taktickými atomovými zbraněmi jsem už zmínil. Je „radost“ vidět sympatického šedesátníka s tak omezeným myšlením. Z mého pohledu nemá šanci, nevěřím totiž, že fešácký knírek, ostře sestříhaná bradka a vojensky krátké vlasy zbaví veřejnost úsudku. Sňatkoví podvodníci bývají také sympatičtí…ale ty konce!

Petr Pavel zradil jednou, ale to jsme už zažili u Emanuela Moravce, ten byl také přesvědčen, že po zradě slouží správné straně. Ale nenechme si Petrem Pavlem zkazit den.

Článek neměl být o něm, ale o jiném Petrovi, o absolventovi filosofické fakulty Karlovy univerzity v studijních oborech knihovnictví a národopis (1986), Petru Kolářovi. Po odchodu z velvyslanectví v Moskvě s jednoroční mezihrou pro PPF spolupracuje s americkou advokátní kanceláří Squire Patton Boggs a nepřekvapivě také s Jandovým think tankem Evropské hodnoty. Zkoumáme-li velkou část postojů mainstreamu (který často přisuzujeme Sorosovi), tak zjistíme s překvapením, že je Kolář aktivně zastává také.

Pamatujete vládně aktivistické vystoupení „tabákového“ Tomáše Klvani? Kolář označil české odpůrce stavby amerického protiraketového radaru v Brdech za „užitečné idioty“, kteří podlehli dezinformační kampani Ruska.

Jenom krátce, protože rychle zapomínáme: Američané – údajně už za vlády Stanislava Grosse (což jeho pokračovatel Jiří Paroubek odmítal) – diskutovali s Českou vládou o možnosti postavit v Brdech přehledový radar. 3. dubna 2008 se česká vláda na summitu NATO v Bukurešti i bez podpory většiny parlamentu dohodla s Američany na výstavbě radaru v Brdech. Smlouvu, která měla být původně podepsána již v květnu téhož roku, schválila koalice 21. 5. 2008 na výjezdním zasedání v Teplicích, nakonec ji 8. července 2008 ztvrdili svými podpisy tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a jeho americká kolegyně Condoleezza Riceová.

Důvody pro výstavbu radaru v Česku a raket v Polsku byly proklamovány jako: ochrana bezpečnostních zájmů USA a jejích spojenců v Evropě před společným nepřítelem, kterým má být Írán nebo KLDR, ač ani jeden z těchto států neměl potřebné technologie k výrobě balistických raket, které by ohrozily evropský kontinent. Radar však měl být pod správou USA a nikoliv NATO jejímž je ČR členem.

Kolářovi jeho diplomatický talent dovoloval ledacos i třeba „přiznat,“ že je ovlivňování mínění v jiných zemích běžné a proto se o něm zmiňuje relativně otevřeně – viz jeho rozhovor stanici Hlas Ruska , vyjímám:

Obě strany chápou, že řeč jde o modernizaci nejenom ekonomiky, ale i o modernizaci Ruské federace v obecném měřítku, včetně komplexní institucionální struktury, soudnictví, občanské společnosti ap. To je pro nás důležité, uvedl Kolář. Modernizace ekonomiky bez těchto souvislostí je pro byznys, podnikání a investice málo…

To je na velvyslance České republiky docela opovážlivé tvrzení. Přeloženo do běžné češtiny …dokud tu nebudou liberálně demokratické instituce a nevládní neziskovky…nebude byznys! Pro připomenutí – rozhovor byl z roku 2010 za Dimitrije Medvěděva.

Ti „užiteční idioti“ nezaháleli protože americká základna na českém území nebyla snadno skousnutelným soustem. Starostové Středočeského a Plzeňského kraje, více jak třiceti obcí, které by byly radarem nějak „dotčeny“ se v srpnu 2007 sjeli do Rožmitálu pod Třemšínem, aby jednali o společném postupu. Na návrh trokaveckého starosty Jana Neorala a starosty Příbrami Josefa Řiháka podepsalo 30 starostů zakládací listinu svazu obcí proti radaru.

Na pozvání Evropského parlamentu se 17. 2. 2009 třicet brdských starostů spolu se 130 občany Brd rozjelo na vlastní náklady třemi autobusy do Bruselu, k veřejnému slyšení v parlamentu. Za Ligu starostů vystoupil s projevem proti radaru starosta Jan Neoral. A tak iniciativa Topolánkovy vlády ztrácela na dechu až to odpískala sama americká strana.

A zpět k Petru Kolářovi. V roce 2017 podpořil vznik Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, které má upozorňovat na dezinformace na webech či sociálních sítích. V roce 2019 obhajoval členství  Turecka v NATO, poté co se po turecké ofenzivě na severu Sýrie proti Kurdům začalo zpochybňovat jeho členství. A opět Petr Kolář Daniele Drtinové: Světová zdravotnická organizace šla Číně na ruku a fatálně selhala, její ředitel by měl vyslyšet výzvy k odchodu. Pokušení politiků využít pandemie ve svůj prospěch je velké (a co teď Petr Pavel?). Když začne společností cloumat strach, pozornost vůči omezením se oslabuje. Koronavirus je zatěžkávacím testem pro americké zdravotnictví i demokracii, ale USA to zvládnou.

Možná si čtenář říká, proč tenhle článek vyšel, vždyť je to prakticky současnost. Nebo jenom nedávná minulost. Napsal jsem ho proto, že pokládám za vhodné připomenout souvislosti. Ať si myslíme totiž o Petru Pavlovi a Petru Kolářovi cokoliv, Petr Pavel je jenom loutka.

 

Vlkův dovětek

V mezičase,než  tenhle  text  se dostal na  sklo, jsem měl tu pochybnou čest, či spíše  naprosté utrpení,  být při jízdě  autem , kde mám vždycky zapnutou stanici  ČRo Plus, konfrontován  s Petrem Kolářem osobně. Barbora  Tachecí si ho pozvala  do svého pravidelného interview  Osobnost  Plus.

Za  sebe  říkám, že  něco tak slizkého , bezcharakterního a demagogického  jsem hodně dlouho neslyšel. Ten ani ne půlhodinový rozhovor si můžete přehrát  zde.

Nedávno jsem o Miroslavu  Kalouskovi  v komentu jeho budoucí  poslanecké nekandidatury  napsal, že  ten už  svou přítomností umaže  cokoliv, čeho se  dotkne nebo kolem čeho jen projde. A  že moje babička  by to určitě  okomentovala, že umaže  i kominíka nebo horníka, když  jdou čerstvě ze  šichty.

Pro Petra Koláře  to platí úplně  stejně. Respektive  více. Kalousek měl a pořád  má  nějaký tzv. politický výtlak, jak s oblibou říká kolega  Roman Michelko ze  Slobodného vysielača. Petr Kolář ho naprosto postrádá. Je jen a pouze přítěží. A  byl to on, jeho rady   a   osobní nepřijatelnost, která  sebrala  Jiřímu Drahošovi prezidentský mandát. Za  tímhle tvrzením si nekompromisně  stojím.

Nedá mi to,  musím přiznat, že  to přísloví mojí babičky  jsem si v článku  o Kalouskovi poněkud upravil. Do tzv. částečné politické korektnosti. Pokud  vím, nikdy neviděla  žádného horníka po šichtě. Ovšem  byla ze  selského. Proto znala veškerou činnost na statku. Včetně   vykydání stáje. A její úsloví v originále znělo následovně:

Ten by  ušpinil i podruha, co právě  vykydal hromadu hnoje  z maštale! 

Podle mne  přesně trefila moje totální zdizgustování   osoby jménem Petr Kolář, po  doposlechnutí toho interview u Tachecí.

Byl dotázán na  své poradenství Babišovi a  sdělil

„Vyplynulo to nějak postupně, když jsem se po odchodu z diplomacie začal věnovat komerční diplomacii. Když jsem viděl, jak má naše země tendenci být vychylována některými lidmi směrem na východ… Připadalo mi, že se zhroutí všechno, co jsem doposud dělal. A v případě premiéra jsem pochopil, že není úplně na té odvrácené straně, co se týče zahraniční a bezpečnostní politiky,“….

….. Mohu si tak dovolit říct premiérovi, co si myslím. Protože od něj chci jediné. Třeba aby se ve vztahu k USA a našim západním spojencům choval odpovědně,“…

Když byl ovšem dotázán na  Babišův  střet  zájmů a jeho  aféry třeba  s Čapím hnízdem nebo čerpáním dotací,tak odvětil

„Pro mě je důležité, aby tato země zůstala pevně ukotvená v aliančních a unijních strukturách. A to, jak se premiér staví ke svým majetkovým kauzám, jak řeší svůj vztah s Evropskou komisí, nedokážu vzít jako zásadní argument, který by mně řekl: stop.“

Zkrátka  a  dobře, nějaká morálka a  zásady jako nelhat a nekrást Petr Kolář nevnímá  a nedokáže  vzít jako zásadní argument,  který by mu řekl stop….

Co  potom vyčítat  Pepovi a Máně Koblihovým?

V tom rozhovoru je ještě  parádní slovní  ekvilibristika. Zemana jednoznačně  cejchuje  jako člověka,  který zemi táhne na východ do područí totalitních  režimů v  Číně a Rusku. Jako naprosté nebezpečí  pro naši zemi. Zároveň  říká, že  Babiš  se musí s prezidentem v mnoha  věcech zaranžovat. To prý je nutnost. Ale přesto je pro něj Babiš  naprosto přijatelná persona, zatímco Zeman nikoliv.

Dám to do jednoduché  češtiny  – Babiš mi sype prachy, tak mu  toleruji všechno! Hlavně,   aby se ve vztahu k USA a našim západním spojencům choval odpovědně…. v mé jednoduché češtině  – dostatečně  servilně.

Příspěvek byl publikován v rubrice Země Lea K. se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.