COVID-19 – snad závěrečná rekapitulace? – díl I.


napsal Pavel Kalenda

Dnes (15.7.2020) sice ještě zdaleka není celosvětové „pandemii“ konec, přesto je možno už udělat řadu závěrů, vyplývajících ze srovnání jejího vývoje mezi jednotlivými státy.

1) Kde virus vznikl

Kde virus COVID-19 vlastně vznikl, se dodnes neví, přestože byl prokazatelně zachycen již v říjnu 2019 na armádních sportovních hrách ve Wu-chanu (18.-27.10.2019). A dokonce byla nakažená celá posádka lodi USA Theodor Roosevelt, která 6 měsíců nebyla v žádném přístavu kromě přístavu v USA (https://cs.wikipedia.org/wiki/Pandemie_covidu-19_na_lodi_USS_Theodore_Roosevelt). Ale také zde byly náznaky toho, že řada úmrtí v severní Itálii (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jak-dlouho-je-koronavirus-v-evrope-mohl-se-tu-skryvat-mesice-96145) nebo ve Francii na konci roku 2019 nebyla způsobená obyčejnou chřipkou, ale právě COVIDem-19.

Světovým mediálním prostorem běhají zprávy o dvou možných místech, kde mohl COVID-19 cíleně vzniknout – ve vojenských biologických laboratořích v Fort Detrick v americkém Marylandu (USAMRIID), které zkoumá nakažlivost a možnost léčby různých infekčních onemocnění (např. ebolu) (https://twitter.com/zlj517/status/1238111898828066823), nebo v laboratoři ve Wu-chanu, kam byly po uzavření laboratoře v USA přesunuty některé vědecké programy a dále se na nich pracovalo (https://cs.wikipedia.org/wiki/Wuchansk%C3%BD_institut_virologie). V okolí Fort Detrick se vyskytly případy neznámé pneumonie již v červnu 2019, jak ukázala i CNN (https://edition.cnn.com/2019/07/11/us/virginia-retirement-community-respiratory-illness-outbreak/index.html). O tom, že hypotéza o antropogenním původu COVID-19 je vysoce pravděpodobná, svědčí i rozbor genetické informace viru a zejména neobvyklé mutace „hlavové“ části jeho genu, jak ukázala MUDr. Soňa Peková (https://www.youtube.com/watch?v=P2KW1kud9fg).

Osobně se ale domnívám, že existuje i „přírodní“ vysvětlení mutace virů a to dopadajícím tvrdým kosmickým zářením, které je v době současného minima sluneční aktivity anomálně vysoké (https://cosmicrays.oulu.fi/), protože sluneční vítr i magnetosféra Slunce jsou menší a tak hůře eliminují tok vysokoenergetických částic z kosmického prostoru.

2) Kudy se virus šířil

Bez ohledu na to, kde a jakým způsobem COVID-19 vznikl, první masívní ohnisko bylo ve Wu-chanu a jeho okolí (22.1.2020) a celá pevninská Čína zavedla karanténu bezprostředně po svátcích Čínského nového roku (25.1.2020).

Obr. 1 – Postup šíření pandemie ve světě od Číny (22.1.2020 – červeně) přes Itálii (25.2. – oranžově) a Španělsko (7.3. – žlutohnědě), většinu západních států (druhá polovina března – žlutě) až po státy střední Ameriky (začátek dubna – zeleně), jižní Ameriky a Indii (polovina dubna – modře). Zatím poslední masívní výskyt COVID-19 je v jižní Africe od začátku května 2020 – fialově).

Pravděpodobně z Číny se pak virus mohl letecky šířit do celého světa (obr. 1). V Evropě vzniklo nejprve ohnisko v Lombardii v blízkosti největší americké vojenské základny (20.2.) a v prakticky stejné době vzniklo ohnisko v Jižní Koreji (20.2.), také v blízkosti americké vojenské základny (https://www.globalresearch.ca/?p=5707042 ).

Lyžaři pak v Evropě dále prokazatelně roznesli virus do svých zemí z alpských lyžařských středisek v Lombardii, Piemontu a také z rakouského Ischglu. Takto byla nakažena také většina lyžařů z Islandu, Belgie, Německa, Holandska, Anglie, Polska a ČR. Stejnou trasou (přes letecký most) byli také nakaženi první pacienti v USA, zejména ve městech s největší leteckou dopravou a kontakty s Evropou a Čínou (New York, New Jersey, Los Angeles – 16.3.). O tom, že mezinárodní osobní letecká přeprava byla největším  transportním médiem pro přenos viru, svědčí to, že velice dobře izolované státy jako jsou Severní Korea, Bělorusko nebo i taková Indie, v těsném sousedství Číny, nebyly vůbec dotčeny první vlnou pandemie a Severní Korea se dodnes vůbec nedostala na oficiální stránky WHO (https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries ) ani s jediným nakaženým.

Nynější druhotná ohniska COVIDu-19 v Jižní a Střední Americe, Jižní Africe a na blízkém východě se vyskytují většinou v zemích s intenzivními kontakty na USA a Evropu.

3) Reakce viru na karanténu

Každý virus pro svou replikaci potřebuje najít další a další hostitele. Proto nejjednodušším a nejspolehlivějším bojem s COVID-19 je okamžité zavedení karantény a izolace ohnisek nákazy od okolního světa. Jak toto funguje, můžeme klasicky vidět na vývoji počtu zemřelých například v Itálii nebo Španělsku (obr. 2 a 3).

Obr. 2 – Logaritmy počtů úmrtí za jeden den od 1.2.2020 v Itálii. Šipka odshora dolů označuje čas přijetí karanténních opatření. Šipka zezdola nahoru označuje první pozitivní dopady karantény na počty úmrtí. Modrá oblast označuje počty zachráněných nemocných, kteří by zemřeli, nebýt karantény.

Přibližně 14 dní po zavedení přísné karantény (šipka shora dolů) došlo ke zlomu v trendu nárůstu počtu zemřelých za jeden den (šipka zdola nahoru) a parabolický vývoj (v logaritmickém měřítku) přešel do přímkového trendu s ubývající četností případů (v normálním lineárním měřítku je trend logaritmický). Modrá oblast pod parabolou označuje ty potenciálně nakažené, kteří by byli zemřeli v průběhu pandemie nebýt zavedené karantény. Protože ale došlo k roztažení pandemie v čase, tak část z těchto zachráněných zemře, ale daleko později, takže nedojde k přetížení zdravotního systému a zejména jednotek intenzivní péče. K dnešnímu dni můžeme odhadnout, že v Itálii bylo takto zachráněno cca 7300 lidí, kteří by pravděpodobně zemřeli na COVID-19 kvůli přetížení systému a komplikacím spojených s jinými nemocemi. Pro Španělsko můžeme odhadovat, že tento počet se blíží 23000 lidí.

Obr. 3 – Logaritmy počtů úmrtí za jeden den od 1.2.2020 ve Španělsku. Šipka odshora dolů označuje čas přijetí karanténních opatření. Šipka zezdola nahoru označuje první pozitivní dopady karantény na počty úmrtí. Modrá oblast označuje počty zachráněných nemocných, kteří by zemřeli, nebýt karantény.

Na křivce klesajících počtů úmrtí ve Španělsku po zavedení karantény můžeme pozorovat zlom ve vývoji přímkové části, a to přibližně 50 dnů po prvních pozitivních projevech karantény. Tento zlom se dá vysvětlit tím, že pravděpodobně došlo k úplné likvidaci viru v primárních ohniscích a v populaci zůstaly pouze sekundární ohniska s již zmutovaným virem, který již není tak nakažlivý, nebo došlo k částečné imunizaci populace mimo primární ohniska.

Zajímavý je vývoj počtu úmrtí v Německu, kde došlo k pozitivní změně trendu již v den, kdy byla vyhlášena karanténa (8.4.2020) (obr. 4), jako kdyby ve společnosti proběhla protivirová opatření samovolně bez ohledu na nařízení vlády, ale s ohledem na vývoj v sousedních zemích, především Itálii, Švýcarsku a Rakousku, které byly infikovány o pár týdnů dříve. Také v Německu můžeme odhadnout počet zachráněných díky karanténě (???) na cca 6000 lidí k dnešnímu dni. Zejména se však jedná o Němce, žijící v západní části Německa (původně NSR), kde počet nakažených i úmrtí byl řádově větší než ve východní části (původně NDR).

Obr. 4 – Logaritmy počtů úmrtí za jeden den od 1.2.2020 v Německu. Šipka odshora dolů označuje čas přijetí karanténních opatření. Modrá oblast označuje počty zachráněných nemocných, kteří by zemřeli, nebýt karantény nebo chování populace. Červená parabola byla proložena daty z Německa do 8.4. (68. den), ale byla přibližně odvozena z průběhu pandemie v Itálii a Španělsku pro srovnání, protože její počáteční fáze v Německu byla velice krátká.

Vývoj reakce viru na zavedená opatření můžeme (naštěstí) porovnávat s tím, jak se virus šíří populací, když v několika státech nebyla zavedena vůbec žádná opatření nebo opatření byla jen minimální. Takovými státy pro srovnání mohou být Švédsko, kde zavedli jen velice mírná karanténní opatření (https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/svedsko-koronavirus-covid-19-evropa-pandemie-opatreni_2004041238_eku ), nebo Bělorusko, kde nezavedli žádná opatření (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/preplnene-nemocnice-mrtvych-pribyva-presto-se-v-belorusku-zapasy-hraji-dal-99335 ), ba naopak, mohutně oslavovali 75. výročí vítězství nad fašismem (https://www.youtube.com/watch?v=15kHjIaMt4A&feature=youtu.be

nebo zde https://www.youtube.com/watch?v=cPH4NDQDeZg ).

Ve Švédsku nezavedli drastická opatření záměrně s cílem dostatečně promořit celou populaci, která se jen tímto způsobem může stát imunní vůči neustále mutujícímu viru podle hlavního epidemiologa Anderse Tegnella (https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/svedsko-koronavirus-covid-19-karantena.A200326_134508_zahranicni_aha ). Jak se jim to povedlo, můžeme vidět na obr. 5. V počáteční fázi počet nově nakažených sledoval vývoj např. v ČR, ale přibližně po jednom měsíci se počty nakažených ustálily na podobných maximálních hodnotách a nijak neklesají v čase. Parabola nakažených, která měla v jiných zemích v Evropě šířku 2 – 3 měsíce na úrovni 1 případu (viz obr. 2, 3 a 4), má v případě Švédska šířku více než půl roku. A obdobně je to také vidět na parabole úmrtí, kdy po zavedení karantény se počty úmrtí po 14 dnech začaly snižovat po logaritmické křivce (v logaritmickém měřítku je to přímka) (viz obr. 2, 3 a 4), ale ve Švédsku vidíme neustále jen parabolu o šířce cca půl roku nebo jen náznak přímky od 15.4.2020 (75. den po 1.2. – viz šipka na obr. 5).

Obr. 5 – Logaritmy počtů úmrtí za jeden den od 1.2.2020 ve Švédsku. Šipka zdola nahoru označuje okamžik změny trendu ve vývoji pandemie. Modrá parabola označuje počty nakažených za den v ČR a červená parabola počty zemřelých za den v ČR – pro srovnání.

Kdo za tento vývoj počtu zemřelých může, zda hlavní epidemiolog ve Švédsku, Dr. Tegnell, nebo imigranti, kteří obsluhovali nemocné a přestárlé v domovech důchodců, je otázkou. Můžeme však vývoj ve Švédsku porovnat s vývojem v Bělorusku, kde protivirová opatření byla ještě menší než ve Švédsku, ale kde mají menší kontakty s okolními státy a nemají zejména početnou skupinu gastarbeitrů ze zemí Afriky a Blízkého Východu (obr. 6), kteří mnohdy nedodržují ani doporučená opatření a mají také jiné hygienické návyky (https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/svedsko-koronavirus-covid-19-karantena-imigrace-predmesti-pristehovalci.A200420_182803_zahranicni_aha ). Na tomto vývoji se zcela jasně ukazuje, že ačkoli je počet nakažených v Bělorusku velice vysoký i při srovnatelných počtech testů jako v ČR nebo ve Švédsku, počet zemřelých je velice malý, dokonce menší než je obvyklé u „normální“ každoroční chřipky. Celkový počet zemřelých k dnešnímu dni na COVID-19 v Bělorusku je cca 500, v ČR 355 a ve Švédsku cca 5600. Obdobných parametrů jako v Bělorusku ovšem dosahují i východní země Německa, kde je úmrtnost do 1% z nakažených. Na příkladu horníků z Polska a ČR se dokonce ukázalo, že v těchto skupinách těžce pracujících je úmrtnost zcela zanedbatelná a dokonce mnozí z virově pozitivních o své „nemoci“ vůbec nevěděli, dokud neprošli spolehlivými testy (https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/polsko-koronavirus-nakaza-pandemie-covid-19-uhelny-dul-hornici.A200525_140924_zahranicni_dtt ).

Obr. 6 – Logaritmy počtů úmrtí za jeden den od 1.2.2020 v Bělorusku. Modrá parabola označuje počty nakažených za den v ČR a červená parabola počty zemřelých za den v ČR – pro srovnání.

 

Dokončení  zítra.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.