COVID-19 – snad závěrečná rekapitulace? – díl II.


napsal Pavel Kalenda

dokončení ze  včerejška

 

4) Jak je COVID-19 nebezpečný?

Z rychlosti nárůstu počtu nakažených a zejména úmrtí v prvním období pandemie (leden – duben 2020) se zdálo, že tato pandemie, pokud zasáhne celý svět, bude nezvládnutelná a doprovázená milióny mrtvých obdobně jako španělská chřipka po první světové válce (1918-20) s 17-100 milióny obětí.

Na příkladu Švédska (ale také Běloruska a USA) se ukazuje, že po první vlně pandemie, kdy umíralo i více než 25% nakažených nebo se počet k tomuto číslu blížil, se s postupem času úmrtnost snižuje až hluboko pod 5% z nakažených, a nejvíce zemřelých je zejména ve starších ročnících populace (https://www.euromomo.eu/graphs-and-maps/ ). Celosvětově se dnešní úmrtnost pohybuje těsně pod 7% (obr. 7), a to ještě dochází k pandemickému vývoji v Jižní Americe, Asii (Indie, Pákistán) a Jižní Africe. Když se podíváme na výsledky ze Švédska (obr. 8), tak vidíme, že tam je současná úmrtnost již pod 8% a je předpoklad, že do dvou měsíců, kdy by měla být již promořena velká část populace (více než 1% populace), klesne míra úmrtnosti pod 3%. V Bělorusku je současná míra úmrtnosti pod 1% ze všech nakažených a počty nakažených se blíží 1% z celkové populace.

Obr. 7 – Vývoj celosvětové úmrtnosti a uzdravení od 1.2.2020 do 16.7.2020 (zdroj worldometers.info) (https://www.worldometers.info/coronavirus/worldwide-graphs/ )

 

Obr. 8 – Vývoj úmrtnosti od 1.4.2020 do 16.7.2020 ve Švédsku (zdroj https://www.worldometers.info/coronavirus/country/sweden/ )

Když srovnáme míru úmrtnosti COVID-19 s „normální“ každoroční chřipkou, tak Worldometers uvádí míru úmrtnosti u prasečí chřipky 0,02%, u COVID-19 2%, u SARS 9,6% a u MERS dokonce 34% (https://www.worldometers.info/coronavirus/coronavirus-death-rate/ ). Když se podíváme na celkové výsledky pandemie v Evropě, tak vidíme, že ve srovnání s „normální“ chřipkou je COVID-19 přibližně 2 – 3x nakažlivější, ale po zavedení karantény byly počty úmrtí jen přibližně 2x vyšší, ale jen ve vyšších věkových kategoriích (https://www.euromomo.eu/graphs-and-maps/ ).

5) Druhá vlna pandemie?

Celosvětově, ale zejména v USA se zdá, že se k nám blíží druhá vlna pandemie. Když se ale podíváme na vývoj počtu nakažených v USA, vidíme, že tato druhá vlna začala přibližně 14 dní po zahájení protestních akcí hnutí BLM (Black Lives Matter) a rabování v místech, které vyklidila policie. Všude tam nastaly příznivé podmínky pro další šíření viru.

Obr. 9 – Logaritmy počtů úmrtí za jeden den od 1.2.2020 v USA. Šipka odshora dolů označuje čas přijetí karanténních opatření. Šipka zezdola nahoru označuje první pozitivní dopady karantény na počty úmrtí. Žlutá šipka zdola nahoru označuje počátek protestů BLM (Black Lives Matter) a spontánního rozvolnění karantény.

Když se ale podíváme na poměr narůstajícího počtu nakažených (modrá křivka na obr. 9) a klesajícího počtu úmrtí, spojených s COVID-19, vidíme, že se značně snižuje míra úmrtí, která po strmém nárůstu v březnu 2020 dnes opět klesá pod hranici 8% obdobně, jako je tomu v celosvětovém měřítku (obr. 7). Ještě lépe je tento trend vidět, když si vyneseme do grafu závislost počtu denních úmrtí na počtu nově nakažených o 14 dní dříve (obojí v logaritmickém měřítku) (obr. 10). Pak pozorujeme, že po strmém nárůstu počtu úmrtí na začátku pandemie (počáteční levá část křivky) se poměr mezi úmrtími a nakaženými stabilizoval v oblasti s jasným týdenním cyklem s maximem úmrtí uprostřed týdne a minimem úmrtnosti o víkendech. Po nástupu „druhé vlny“ pandemie se mírně snižuje počet úmrtí, ale rychle se zvyšuje počet nově nakažených (vývoj směrem doprava v grafu). I tato „druhá vlna“ vykazuje typický týdenní cyklus, ale při vyšších počtech nakažených a relativně nízkých počtech úmrtí. Toto může být vysvětleno několika možnými způsoby, ale jako nejlepší se mi jeví to, že v průběhu demonstrací dochází k přenosu viru zejména v mladší části populace, která jinak nemá jiné závažné nemoci a úmrtnost tím pádem je v této věkové kategorii mnohem menší, než byla v prvním období pandemie, kdy umírali většinou starší a jinak nemocní lidé. Když bychom vzali jako limitu úmrtnosti bod (10,8; 6,5) v tomto logaritmickém grafu, tak by limitní úmrtnost byla někde okolo exp(6,5-10,8) = 1,3%, což je více než u „normální“ chřipky, ale mnohem méně než u SARS.

6) Imunizovat společnost?

Jak se má tedy společnost bránit proti COVID-19? V první (pandemické) fázi šíření viru bylo správným rozhodnutím zavedení přísné karantény, protože s tímto novým virem neměl nikdo žádné zkušenosti a zdálo se, že vývoj může být obdobný jako v případě španělské chřipky. To se naštěstí nepotvrdilo a díky Švédsku, Bělorusku a nově i USA se nyní ukazuje, jak moc nebezpečný je COVID-19 ve skutečnosti. Ukazuje se, že je to jen nová odnož viru, na kterou nebyla populace ve všech státech světa připravená a na kterou není (a nemůže být) imunní. Protože tento virus není možno zcela vymýtit ze všech míst na světě (vždy bude existovat skupina lidí, která bude porušovat všeobecnou karanténu a bude se stýkat s dalšími lidmi ať už pracovně nebo jen ze sociálních potřeb), zůstane s námi na zemi do té doby, než tak zmutuje, že se stane „normálním“. Populace všech států si tak bude muset projít obdobím imunizace, kdy se sice bude virus nadále šířit, ale bez závažných následků pro společnost jako celek. Když bychom to porovnali například s „obyčejnou“ chřipkou, která zabije v ČR ročně 1000 – 2000 lidí, tak v období imunizace společnosti na COVID-19 by u nás mohlo zemřít ročně až 2 – 3x více lidí (obdobně jako nyní ve Švédsku), ale přeživších 99,99% populace by se mohlo stát vůči příští vlně stejného viru více imunní. Jen takto je možno udržovat populaci silnou. Toto je poselství Dr. Anderse Tegnella. Nově se k němu přidal kromě prof. Jana Žaloudíka také MUDr. Václav Jordán (https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Lide-s-koronavirem-je-to-jinak-Cesky-lekar-bori-internet-VIDEO-proti-zdi-630661). Musíme se naučit s virem žít a ne se jen před ním schovávat a utíkat do izolace. Imunizovaná společnost je jako celek silnější a zdravější, jak je třeba dnes vidět na rozdílu mezi východem a západem Německa.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.