Ještě k bejrutskému výbuchu – od čtenářů Kosy


Myslel  jsem si, že  už  je téma  libanonské exploze na Kose  vyčerpáno. Minimálně  stejně  jako já  touto událostí. Ale opět se potrdilo, že  myslet  znamená  pranic nevědět.

V mezičase  mi došlo tolik mailů, zabývajících se vlastním  výbuchem, že  je  nelze  jen tak pominout. Ačkoli a  opakovaně  tvrdím, že  samotný  výbuch, respektive  technická  příčina  je na  celé události  to  zdaleka  nejméně podstatné. Protože  to prostě  vybuchlo a nikdo s tím nic  nenadělá. Jen celý svět musí  řešit  důsledky. Které, jak se obávám,  v  současnosti nikdo není schopen dohlédnout. Jestliže  platí  Teorie  motýlích  křídel – podle níž  pohyb něčeho tam nepatrného, jako  je zamávání  křídel motýla  může  na  druhé straně  zeměkoule  vyvolat  třeba  ničivý tajfun, pak gigantická  bejrutská  exploze jednoznačně  v  čase  vyvolá  obrovské dopady, v netušeném rozměru  i  podobě.

Jenže  lidem je  vlastní spekulovat  zejména  o  tom, na  co už  si mohli  sáhnout. Takže  otázka  -proč  to v Bejrutu  bouchlo?  nedala  spát  ani mnohým kosířům. A  jelikož  řada  z nich  vypadá, co do znalostí výbušnin, použití ledku amonného  a  souvisejících  disciplin,  odborně  velmi fundovaně, vznikl tento článek.  Jako kompilát  mailů a názorů. I když  některé  jdou  zásadně proti sobě  svými závěry. Ale  tím zajímavější  to bude.

Některé  maily  jsou opatřeny  autorskými nicky, jiné nikoli, protože  pisatel  si to nepřál.

Na závěr dodávám, že  žádný  další  materiál už  k  vlastní příčině  výbuchu v bejrutském přístavu  už opravdu publikovat nehodlám.

Díky za  pochopení.

Mail od  RP

Zdravím Vlk,
ku poslednému článku: Chcel som len ako chemik dať na pravú mieru rozoberanie % podielu, ktorý tam má. On totiž má na báhgloch 96,5 a viac obsah dusičnanu amónneho … neskôr si ale nedopatrením neuvedomil, že tie nižšie rozoberané percentá sú, jak aj tam je písané v snímkoch, obsah N – DUSÍKU ako prvku v zmesi. Toto je dôležitá info pre farmárov nakoľko ide práve o množstvo dusíka, ktoré ích zaujíma v hnojive, a nie dusičnanu/čpavku. Takže s identifikáciou výbušnina/hnojivo to nemusí mať nič. ( predaj tak čistého je tiež bežný aj vo večšej kiláži, ako tzv – technický : https://www.pgchem.sk/…-kg   —- „NITROPRIL HD“ je už len firemná produkčná značka a takú si popravde môže výrobca stanoviť akokoľvek ) K výrobe výbušnín je ho ale možné pravdaže využiť tak či tak, je to prosto prekurzor pre obe výroby. Mne len príjdu dve veci na tom blbé. Keď už to prevážali, také množstvo čistého pri rýchlej prevážke a spracovaní po dodávke nemusí byť problém … ale pri tak dlhom ležaní bych ho aspoň zamiešal hnojom. Ono problém s dusičnanom je obdobný, ako sa stal dávnejšie v US s jednou nedobre končiacou firmou vyrábajúcou zložku pre kozmické palivo:

https://www.youtube.com/…Wcw

… v tej dobe pravdaže nebolo ešte dostatočne odsledované čo to do chémie a bezpečnosti s chem. látkami, oproti dnešku a jednalo sa tiež o látku s vysokou teplotou vzplanutia – teda každý, včetne úradov brali, že pri bežnom skladovaní sa s tým čo to do požiarnej ochrany, nemá čo stať. Napokon, ako aj sa pri vyšetrovaní ukázalo, že samotný zamestnanci boli zaskočený, tým že tam došlo k požiaru, kde horela práve ích vyrábaná a skladovaná látka …. a tu príjde dôvod. Totižto v granuláte nie je problém, ale keď došlo prevádzkou ku stále väčšej prašnosti ! Spoločne s materiálom okolo, ktorý horľavosti napomáha. Toto isté platí prakticky pre mnohé horľavé llátky, dokonca aj pre uholný prach, ak dosiahne hodne jemný prach dostatočnú nasýtenosť v kyslíkom opatrenom vzduchu a zvýšenú teplotum okolia. Z fotiek zo skladu tiež pekne vidno, že to tam poriadkom neovplývalo. Následne, keď už začalo horieť jemné rozprášené matérium, spolu s čímkoľvek horľavím v okolí, tak dosiahnutie teploty vzplanutia – a teda detonácie je už len otázkou času. A ak je to navyše tak, že ten požiar tam mohol prejsť zo skladu s pyrotechnikou, tak namôjdušu bolo treba rovno evakuovať všetkých okolo pri prvých náznakoch požiaru.

Ešte pridám takú poznámku – dnes, teda aj vďaka neblahému koncu firmy Pepkon, sa o probléme prašnosti vie a aj „bezpečnejšie“ látky, ako dusičnan amónny majú svoje prísne skladovacie normy, za ktoré su u nás veľmi prísne poťahovačky a sankcie. Rozhodne, kdo to tam rozhodol skladovať a hlavne, do týždnňa nezabezpečiť podľa aj najmiernejších svetových noriem si tu pridal nemalej vlastnej viny. Prosto zanedbanie bezpečnosti hrubého zrna v krajine, kde ím takáto tragédia tým väčšmi nijak nepomôže.

 

Mail  od PS

Ahoj vlku,

nehledej záhady tam, kde stačí lidský šlendrián. Dusičnan amonný (ledek) je surovina, která má využití buď jako součást hnojiv nebo výbušnin. Aby vybuchoval potřebuje palivo a iniciátor. Nejjednodušší průmyslová trhavina se jmenuje DAP a obsahuje 94,5% ledku a 5,5% nafty. To složení nás učili už ve 2. ročníku kamenické průmyslovky v rámci střelmistrovského kurzu. Běžné využití bylo mimo jiné při rozmetávání hnoje po poli, kdy nálož střelmistr vyráběl v míchačce přímo na místě. K tomu, aby tato směs vybuchla je potřeba iniciace nějakou citlivější výbušninou (samotná rozbuška nestačí) např. Permonexem V19. Pokud byl v Bejrútu ledek uskladněn delší dobu v prostředí, kde se průběžně skladovalo kdeco tak si nedělám iluze o „pořádku“ v takovém skladu, kde
mohou být hořlavé zbytky čehokoliv včetně prachu (to je to potřebné palivo k výbuchu) a pokud byla v blízkosti i zábavní pyrotechnika (iniciátor) tak je na neštěstí zaděláno.

 

Maily od Jozefa

Mail č.1

výbuch spôsobila výbušnina nazývaná ANFO:

Ledek Amonný, užívá se jako hnojivo. Můžete ho zahřívat nebo pálit ale nic se nestane. Smícháme-li tento ledek s 6% objemovými nafty, dostaneme tak směs  zvanou ANFO, (94% NH4NO3, 6% fuel oil) tato směs se tímto stane „bulk explosive“, (objemová trhavina) má mírnou detonační rychlost 3 200 m /s.

Ide o bežnú trhavinu ktorá sa hojne používa pri banských trhacích prácach. Pripravuje sa priamo na mieste a k odpáleniu sa používa klasický dynamit. Mieša sa s miernym prebytkom nafty, oleja alebo petroleja čo zvyšuje objem plynu a teda účinok, tento nestechiometrický pomer spôsobuje vznik oxidov dusíka – červenohnedý dym a ten tam nepochybne bol. Z požiaru ktorý predchádzal výbuchu sa šíril šedobiely dym a bolo tam vidieť malé výbuchy, myslím že to bol iba zastierací manéver. Všeobecne sa prezentuje že vybuchol iba Ledek Amonný, aj to sa už stalo ale ten potrebuje k iniciácii ešte razantnejší výbuch, napr vojenskú trhavinu a pri takomto výbuchu nevznikajú oxidy takže výbuch je bezfarebný.

 

Mail č.2

Takže  hnojivo  či výbušnina?

aj jedno aj druhé, neporovnávaj obsah dusíka, ak porovnávaš čistotu v percentách tak ako hnojivo nie je čistota prioritou, ak to použiješ ako výbušninu tak aspom tých 99 percent /rozdiel je iba v cene/.

průmyslové trhavině Nitropril australského výrobce Orico (99%)tu platí to čo je napísané nižšie, tá priemyselná trhavina vzniká až po zamiešaní s uhľovodíkom/napr nafta/, nikdy sa nepoužíva ako samotný a to z dvoch dôvodov, je problém ju iniciovat a nemá taký účinok ako zmes ANFO…

 

Mail od PS

Osobně si myslím, že všechny okolnosti výbuchu v Bejrutu ukazují na průmyslovou havárii. Není to ani první, ani poslední havárie tohoto typu. Příčiny jsou vždy stejné, tedy řetězení lidských chyb a selhání.
Čistý dusičnan ammonný se jako trhavina nepoužívá, vždy jedině ve směsi s „palivem“, neboť dusičnan ammonný slouží jako oxysličovadlo. Čistý dusičnan ammonný sice může být přinucen k výbuchu, ale jen velmi nesnadno.

 

Maily  od  XX

Mail č.1

Jen nekonkretne – ledek amonny je obecne okyslicovadlo i dusikate hnojivo. Na co ho pouzijete, je celkem jedno a jeho cistota neni az tak smerodatna, staci vzit vetsi pocinovou naloz, nebo ho pred smichanim s horlavinou proste namlit. Pak ho odpalite i traskavinou, na rozdil od trhavinov pocinovky. V tom bordelu v tom skladu bylo prachu azaz, do toho blizke silo s obilovinami, takze o horlavy prach nebyla nouze.

Dalsi vec, ze zabavna pyrotechnika nemuze odpalit trhavinu amonledkoveho typu, je samozrejme nesmysl. Muze. Je to jen o tom, o jakem pyrotechnickem vyrobku se bavime.

No a nakonec, ze v Libanonu se nepouziva prilis zabavne pyrotechniky, to je take nesmysl. Jednak se tam delaji velke oslavy na plazi, kdy se pali nekolika desitek mist soucasne velke ohnostroje a dale pak, libanonsti ohnostrojari strili i v arabskem svete a Africe, takze ten material nutne nemusi byt jen pro Libanon.

 

Mail č. 2

Amonledkove trhaviny potrebuji okyslicovadlo a palivo. Ledek je jen a pouze okyslicovadlo, jako palivo staci primesi od 5 do 10 %, od rostlinnych oleju, nafty, cukru, mouky… kdyz se podivate na ten bordel na fotkach, tak uplne staci ledkovy prach smichany s organickym prachem na podlaze a pokud vam do toho vleti napriklad zableskova sloz (laicky „delobuch“ – traskavina, smes silneho okyslicovadla a kovoveho prasku, zpravidla chloristan sodny s hlinikovym praskem) tak lze rict prakticky s jistotou, ze k iniciaci dojde. Nasledna detonace si pak uz zije vlastnim zivotem. Namichat DAP z ledku o cistote 95 % neni zadna velka veda. Nejvetsim problemem je totiz vlhkost, ne cistota. Ledky jsou silne hygroskopicke a male mnozstvi vody vam tu vybusninu znehodnoti raz dva. Coz ale v Libanonu v lete neni tema.

V Cesku se dusicnan amonny flegmatizuje mletym vapencem prave proto, aby nemohl vybuchnout. At uz zamerne, nebo omylem. Neni to v ramci cele EU, napriklad v Polsku nakoupite jako zemedelec ducinan amonny bez flegmatizatoru. To ostatne velmi ocenil napriklad Breivik.

 

A  nakonec něco co tu ještě nebylo od  nicku  Kníže  Myškin

prave ma vcera upozornil jeden znamy arab (zo Syrie ktory zije na Slovensku) ze cez Bejrutsky pristav sa vozilo jedlo a tovar do Damasku a teda vybuch v pristave v Bejrute zhorsi zasobovanie Damasku (staci pozriet na mapu) a teda znizi stabilitu Asadovsho rezimu
Komu to prospeje? tomu kto nema rad Syriu a chce ju oslabit

Takze tolko Arab zo Syrie (nejde o moslima) posielam to ako perlicku, samozrejme s tym ze treba preverovat aj dalsie suvislosti.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.