Znovu Bělorusko- sankce EU, rezoluce českého parlamentu,prohlášení prezidentů zemí V4, expertní článek a Ernestův doplněk


Situace v Bělorusku eskaluje. EU se  sice  nehodlá  vměšovat, „jenom“  rozhodla  o sankcích  vůči  této zemi a  neuznala  výsledek voleb, protože prý  nebyly  ani férové ani spravedlivé a  přes  to nevměšování požaduje, aby  tamní vládnoucí  garnitura předala  opozici moc  a  unijní finanční prostředky přesměrovala  nikoli na  běloruský stát,nýbrž  na  tzv.“občanskou společnost „.  Nic  více  nicméně.   Jsme přece  demokraté….  Což jsme  dokázali v Kosovu,Katalánsku i žlutých vestách ve  Francii.

Boj o „běloruskou demokracii“  se  odehrával nejen  na  evropské úrovni, nýbrž i na  těch  nižších.  Na  té  ryze  české,  viz rezoluce  přijaté  oběma  parlamentními komorami – senátem a  sněmovnou,  tak nadnárodním  levelu  V4.

Opět  megatuny  starosti o demokracii v  Minsku a a okolí. Zvláštní – když  padaly  policejní  výstřely  a  rány policejními obušky ve velkém  ve Spojených  státech, Španělsku, Francii atd.  nikdo  z  parlamentních  tuzemských  vždy  demokratů  ani nehlesnul. Asi tu  brutalitu  silových  složek  tenkrát  neviděli  kvůli  neprostupné cloně  slzného plynu. Lukašenko  ho  asi použil výrazně  méně, takže  český parlamentní demokrat  tu plynovou mlhu  prohlédl  a  zareagoval…

Nicméně  co mne  v souvislosti s prosazováním demokracie  na Bílé Rusi  dostalo maximálně, je  prohlášení prezidentů zemí  skupiny  V4!!! Tohle  nesmím nechat bez povšimnutí a přebírám jej 1:1 z Hradního úředního webu.

Takže takhle  to vidí prezidenti  Polska,Maďarska, Slovenska a  České republiky!!! Pikantní!!!  Zejména  v případě  toho polského a  maďarského. Jejich  vlastní země, podle  liberálně demokratických kritérií  vykazují  značný deficit demokracie, především co se týká svobody sdělovacích prostředků,  nezávislosti justice  a soudní praxe nebo přístupu  opozice  do médií  a  uplatňování  její kontrolní  úlohy    v  parlamentním státě  atd.  atd.  A  tihle  dnes  někoho mistrují a předepisují mu, jak má  konat ??????!!!!!!!

Nelze  než  znovu zopakovat už  milionkrát profláknuté  ….  na  rohu ulice  vrah o morálce  káže!  

Chtěl bych se  zeptat  Svědků Milošových  – milánkové,  jakpak  to máte  s  podpisem  vašeho  neomylného, za  živa  svatého,  vždycky  a všude  statečně  hájícího  jen a jen  suverenitu  a  zájmy  České  republiky, když  si to prohlášení  čtete?

Zejména  hned   úvodní  pasáž:

Vyjadřujíce naše nejhlubší znepokojení nad prezidentskými volbami v Bělorusku, jejichž výsledek nebyl přijat běloruskou společností, uznávajíce oprávněné touhy běloruského lidu, my, prezidenti České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska, členové EU i NATO,…..

a to, co  celý  spisek korunuje:

…. zahájit dialog mezi představiteli běloruských orgánů a společností a také zvážit opatření solidární s běloruským lidem; ….

Statečný  obránce  české samostatnosti ,nezávislosti,  našich bytostných zájmů a  vůbec  futrál  vší  dokonalosti  jménem Miloš  Zeman přičinil, nepochybně  s  vaším souhlasem a  vaším jménem  další nezapomenutelný  zářez  svého  vládnutí  k těm minulým:

-Odsouhlasení průletu  humanitárních bombardérů  nad ČR proti zbytkové Jugoslávii

-Připojení se  k sankcím EU proti  Rakousku,  když  vznikla  společná  vláda  rakouských lidovců  s Haiderovými Svobodnými, ačkoli ČR tehdy  v  EU ještě  dlouho nebyla

-vyslání prvního  českého vojenského kontingentu  do Afghanistánu, aby  tam  pod Kábulem bojoval za Prahu

– pozvání  venezuelského samozvance  Guaidoa  do Prahy a jeho znání  jako  hlavy  státu

Takže  k tomu všemu, jménem  nás  všech  přidal i Bělorusko!

Užijte  si ho a  oslavte  svého hrdinu!!!

Já se hodlám  věnovat  za  sebe  jiným věcem.   Snažím  se  nějak, alespoň trochu, dohonit  obrovský  deficit, jenž  cítím ohledně  nedostatečné  znalosti  běloruských  reálií,  nacházet  fundované zdroje, kde  absentuje  demagogie.   Jeden takový  k mému  překvapení  přinesl  server  Aktualne.cz. Považuji jej  za natolik zajímavý,  že  z něho podstatnou část  pro Kosu přebírám.

 

Běloruští vojáci mají radši Rusko než Lukašenka. Na Západ kašlou, říká analytik

Klíčovou úlohu v napjaté situaci v Bělorusku, které zažívá masové protesty proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, může sehrát armáda. Běloruští důstojníci jsou podle bezpečnostního experta Lukáše Dyčky z estonské Baltic Defence College výrazně nakloněni Moskvě. „Rusko je pro ně vzorem, z něhož si berou inspiraci a příklad,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v reakci na masové protesty přesunuje elitní výsadkovou brigádu k západním hranicím s Polskem, odkud podle něj hrozí jeho zemi nebezpečí. Netají se navíc tím, že pokud to bude nutné, s udržením u moci mu může pomoci ruská armáda. Jak si na tom ale stojí ta běloruská?

Asi se ptáte nejen na její úroveň, ale i její loajalitu k Lukašenkovu režimu. Možná vás překvapím, ale je mu méně nakloněná, než by se mohlo na první pohled zdát.

Čím to je?

Většina důstojníků absolvovala ruské vojenské či vyšší válečné školy, a jsou tedy mimořádně proruští. A uvědomují si to především v Estonsku či v pobaltských zemích, že běloruská armáda je a bude nejvíce proruským elementem v běloruské společnosti. Její armádní elita má nejenom zkušenosti z ruských vojenských škol, ale také úzké osobní vazby na vlivné ruské velitele.

Rusové se mimochodem o běloruské vojenské studenty vždy velmi dobře starali s tím, aby načerpali co nejvíce ruské kultury. Z toho pak logický pramení velký obdiv běloruských důstojníků nejenom k ruské kultuře, ale i armádě.

Proč jsou vlastně tito vojáci, jak říkáte, nepříliš naklonění prezidentovi Lukašenkovi?

Už asi tak šest sedm let byl právě Lukašenko brzdou úzké spolupráci s Ruskem. No a běloruská vojenská elita by si ji naopak přála co nejtěsnější.

Znamená to snad, že armádní špičky mohou časem hodit Lukašenka přes palubu a přiklonit se ještě těsněji k Rusku? A ptám se i proto, že Lukašenko se – alespoň verbálně – na vojenskou pomoc Ruska odvolává.

Odpovím trochu jinak. Mnohá česká média se velmi mýlí, když se domnívají, že Bělorusové, kteří nyní protestují na náměstích proti prezidentu Lukašenkovi, jsou automaticky prozápadní. A každý, kdo podporuje Lukašenka, je naopak proruský. To je ale obrovská hloupost a nesmysl.

Lidé, kteří se nyní bouří proti Lukašenkovi – a vztahuje se to i na armádu -, jsou velmi často naklonění Rusku. Prezidenta Vladimira Putina mají rádi. Na Západ tedy buď kašlou, často o něm nic nevědí, anebo je vůbec nezajímá. Proto bych byl velmi opatrný k apelům, že bychom měli běloruské demonstranty podpořit. Může totiž jít o skupiny, které jsou mnohem více proruské než samotný Lukašenko, který naopak v posledních letech moc proruský není.

Možná nevíte, že mnozí běloruští armádní důstojníci opouští nyní armádu s tím, že odmítají plnit protizákonné rozkazy. Logicky se podle mě bojí toho, že další vládnoucí elita by je mohla vyšetřovat či poslat za mříže. Ani podobné postoje ale neznamenají, že tito lidé jsou prozápadní. Znovu říkám: zejména v případě armády si naopak přejí ještě těsnější a užší integraci s Ruskem. Rusko je pro ně vzorem, z něhož si berou inspiraci a příklad.

Často bývají nynější protivládní protesty Bělorusů srovnávány s těmi na ukrajinském Majdanu před šesti lety…

Nesrovnával bych je. Pokud byly ukrajinské protesty vyvolány i tím, že Ukrajinci viděli v západních demokraciích určitý vzor, tak v Bělorusku tomu tak rozhodně není. Bělorusové protestují proti Lukašenkovi jednoduše proto, že už přestala fungovat společenská smlouva, kterou jim tento prezident nabízel: „Já vám zaručím bezpečnost, práci a relativní blahobyt a vy za to nebudete demonstrovat.“

Jenomže bezpečnost jim už Lukašenko nějakou dobu není schopen zaručit. Lidé si navíc uvědomují, že jsou chudší než jejich profesní protějšky v Rusku, kde to dobře znají. Že se zkrátka Rusové mají v některých ohledech mnohem lépe než Bělorusové.

A pokud se ptáte na morálku běloruských vojáků a jejich loajalitu k Lukašenkovu režimu, tak si dovolím připomenout dilema ukrajinských vojáků, kteří sloužili na Krymu v době jeho ruské anexe. Jednoduše stáhli vlajku Ukrajiny a vyvěsili místo ní tu ruskou. Zejména když viděli, že ruští velitelé jsou pětkrát lépe placení než oni. Jinými slovy: inspirace Západem minimální a naopak obdiv k Rusku byl u těchto ukrajinských vojáků poměrně intenzivní. A stejné je to v Bělorusku.

Výsadkáři mezi demonstranty

Jaká je vlastně struktura běloruské armády? Převládá v ní stále sovětský vzor?

Od roku 2016 se Bělorusové řídí novou vojenskou doktrínou. Začaly se snižovat počty těžké techniky – letadel, tanků či dělostřeleckých systémů. Podporovány jsou naopak paradesantní či speciální síly. K dnešku jich je asi kolem šesti tisíc, což je na 48tisícovou armádu hodně. Právě do těchto rychle nasaditelných sil se v Bělorusku v posledních letech hodně investovalo.

Motiv je jednoduchý. Zaprvé to stojí mnohem méně než těžké obrněné jednotky a za druhé právě tito speciálové mohou, jak se alespoň Lukašenko domnívá, pomoci v nejvyšší nouzi s potlačením demonstrací.

Vztahuje se vaše hodnocení loajality běloruské armády i na tyto speciální síly?

Někteří výsadkáři byli údajně viděni jako protestující i na demonstracích. Ale i v jejich případě platí, že protesty výsadkářů či příslušníků speciálních sil proti Lukašenkovi nelze číst jako vyjádření jejich prozápadního postoje.

Při pohledu na agenturní snímky si nelze nevšimnout shody v technice běloruské a ruské armády. Jak to vysvětlit?

I v této oblasti jde o další úzké a zajímavé propojení Ruska a Běloruska. Bělorusové dodávají například ruské armádě těžké mobilní nosiče jejich strategických nukleárních raket. Například právě v této oblasti jsou Bělorusové velmi dobří. V některých ohledech jsou Rusové na běloruských zbrojních dodávkách dokonce závislí.

A zajímavé je i to, že právě dělníci zbrojovky, která vyrábí zmíněné mobilní nosiče ruských raket, vypískali Lukašenka skandováním, aby už rezignoval. Tento podnik je přitom jakousi výkladní skříní běloruského strojírenství. Jeho dělníci a konstruktéři si ale moc dobře uvědomují, že většina jejich produkce bude vždy směřovat do Ruska či na postsovětský trh, takže ani oni nemají určitě problém s ruským prezidentem Putinem.

V čem vlastně může teď Rusko pomoci Bělorusku? Ať již vojensky, či ekonomicky.

Něco už jsem zmínil. Běloruské ekonomice už ale Moskva léta výrazně pomáhá „jen“ tím, že mu dodává ropu a zemní plyn za dumpingové ceny. Bez těchto dodávek by běloruská ekonomika rychle zkolabovala.

Běloruská ekonomika na druhé straně profituje na sankcích Evropské unie proti Rusku. Tím, že se Rusko uzavřelo, se Bělorusku otevřel obrovský trh pro jeho zemědělské produkty a potraviny, což v menší míře platí i pro dodávky zboží Ruska Bělorusku. Sankce unie tedy paradoxně ještě více propojily ekonomiky těchto dvou zemí.

Demonstrace se Putinovi hodí

Nakolik je vlastně reálná vojenská pomoc Ruska Bělorusku?

Lukašenko je pro Putina stále větší přítěží. Rusko chtělo mít už před minimálně šesti lety vojenské základny v Bělorusku, Lukašenko ale tyhle plány Kremlu významně brzdil. Nepokoje v Bělorusku se teď proto ruskému prezidentu Putinovi ohromně hodí do jeho strategických plánů. Do Běloruska by teď mohli Rusové poměrně snadno nasunout významné síly svého Západního vojenského okruhu, což by jim mohlo pomoci v jejich postulované hrozbě od zemí NATO.

Souvisí s tím snad nějak Lukašenkovo zastrašování Severoatlantickou aliancí? Anebo i manévry běloruské armády na hranicích s Polskem?

Nevím, zda souvisí, ale je to realita, od které už není moc daleko k vyžádanému příjezdu ruské armády do Běloruska. K tomu se hodí jak ruské výsadkové jednotky, tak zejména 144. motostřelecká divize, která vznikla před čtyřmi lety. Dislokovaná je mimochodem přímo u běloruských hranic. K jejím hlavním operačním úkolům patří pomoc Bělorusku.

A může snad Rusko Lukašenkovi pomoci i s bojem proti „vnitřnímu nepříteli“?

Dokonce významněji než vojensky. Má velké zkušenosti s pomocí vládnoucím režimům ve Venezuele či Sýrii. Taková pomoc se ale už pochopitelně odehrává skrytě a velmi sofistikovaně.

Rusové se především ve Venezuele naučili být jakýmsi integrátorem. Jejich tajné služby se speciálními silami na sebe navážou ještě jakž takž fungující struktury rozpadajícího se státu – ať již části armády, či policie – s tím, že postupně nahradí jejich nepříliš funkční velení a řízení. Venezuele tak pomáhají, aby její silové složky fungovaly dál. V jisté míře by tomu tak mohlo být i v Bělorusku.

Znamená to snad, že Kremlu vyhovuje, kam až svou zemi Lukašenko dovedl? A bude ho snad podporovat přesně jen do chvíle, dokud to bude vyhovovat Putinovým záměrům, aby se pak Lukašenka v předem naplánovaný čas zbavil?

A já si dokonce myslím, že to, jak dopadly běloruské volby, mohl být i důsledek tlaku Kremlu, aby Lukašenka dostal tam, kam už ho dlouho chtěl mít – k rozmístění ruských vojenských základen v Bělorusku.

Umím si představit, že Rusové se Lukašenka časem zbaví. Ne ale hned a ne, pokud bude dělat to, co se mu řekne.

Jestliže totiž Putin dostane své vojáky do Běloruska, tak půjde o bezprecedentní strategický úspěch Moskvy a nikdo proti tomu nebude moci dělat absolutně nic. Západ totiž v Bělorusku nikdo nechce a on ani nemá žádné nástroje, jak tomu zabránit. Vše v Bělorusku teď zkrátka a dobře hraje Moskvě do karet.

Putin jako zachránce

Poněkud spekulativně se zeptám: Jak by mohl vstup ruské armády do Běloruska vypadat?

Vycházejme z toho, že Bělorusové mají Rusy obecně velmi rádi. Rusové tedy nebudou tak hloupí, aby do Běloruska nějak násilně vtrhli. Nepřevezmou na sebe obraz, že za všechno mohou oni, tak jako se to stalo na Ukrajině. Rusové teď Lukašenka zatím ještě potřebují. Nechají ho ale v problémech ještě pěkně vykoupat, aby se na něj vylila všechna nenávist demonstrantů. Až potom může přijít na scénu Rusko jako vzor stability a možná i protektor, který Bělorusům zajistí bezpečnost a prosperitu.

Pokud by Rusko vtrhlo do Běloruska jako na Ukrajinu, všechna nenávist by se obrátila proti Rusům a oni by ztratili všechnu podporu, které se u Bělorusů těší. Všimněte si mimochodem, že ruskou vojenskou podporu, které se dovolává Lukašenko, ruský prezident Putin nijak nekomentoval.

Zbytek článku si  snadno dočtete na původním zdroji. Konečně fundované  informace od někoho kdo má detailní vhled  a jen demagogicky  neblábolí to, co se  od něj očekává. Jestlipak si to přečte Miloš  Zeman?

Ale  musím přidat ještě  něco – velmi stručné a pregnantní shrnutí běloruských událosté od  Ernesta, tak jak ho sesumíroval z  ukrajinského a  běloruského informačního proudu – takže  Ernest- sami můžete posoudit jestli  je jeho text kompatibilní s tím, co říká ten expert  pro Aktualne.cz.Podotýkám, že  Ernest jeho  závěry  neznal.

Chtěl bych přičinit pár poznámek k vašemu článku o Bělorusku. U nás není známo, protože to mainstreamu nevyhovuje jako politicky korektní, že proti Lukašenkovi je DLOUHODOBĚ a koordinovaně vedena pomlouvačná kampaň opozičními médii ze zahraničí.

Z Polska to je NEXTA (https://www.youtube.com/channel/UCY_q9S5SOsIRZNUVrmHB1JQ)

a z Litvy stránky Telegramu (https://t.me/s/nexta_tv?before=3713)

a v Bělorusku soukromá společnost (http://belapan.com/)

Všechny tyto sdělovací prostředky v poslední době silně podporovaly hlavní oponentku Lukašenka Tichanovskou a ještě nebyly vyhlášeny oficiální výsledky voleb a už tyto prostředky spustily kampaň o falšování voleb. Příznačné je, že opozice nechce v této chvíli nové volby, ani přepočítání hlasů, ale na základě domněnky o falšování voleb rovnou požadují prohlášení Tichanovské za vítěze a předání moci.

Po vypuknutí protestů, které toto prohlášení vyvolaly a které byly připraveny a organizovány, došlo hned na počátku k násilnému střetnutí radikálních protestujících (převážně mládež, ta je nejlehčeji zneužitelná) s pořádkovou policií. Nechyběly tam ani zapálené pneumatiky, pokusy o molotovovy koktejly a podobně podle vzoru ukrajinského Majdanu. Byly tam i výzvy (právě ze zahraničních sdělovadel) k najíždění na policajty.

Samozřejmě si to policie nenechala líbit a došlo k násilí a k zadržování demonstrantů. Po dvou dnech organizátoři „zařadili zpátečku“, protože už měli důvod vykřikovat o brutálním násilí. Nechyběla jim ani lidská oběť – násilník Tarajkovsky (v minulosti trestán za zabití) – se smrtelně zranil při pokusu hodit na policisty výbušninu. Z tohoto kriminálníka udělaly zahraniční sdělovací prostředky oběť střelby policie a udělali z něj národního hrdinu v boji za svobodu a z jeho pohřbu, kterého se zúčastnili i západní diplomaté, obrovskou manifestaci proti Lukašenkovi (jak je to podobné „masáži“ demonstrantů na Majdanu, nebo našemu „mrtvému studentu Šmídovi). Prostě standardní scénář „barevné“ revoluce.

Jinou událostí, která proběhla ještě před volbami, bylo zadržení 33 Rusů – údajných Vagnerovců. Tuto podstavu zorganizovala ukrajinská tajná služba SBU, která se vystupovala coby Vagnerova vojenská soukromá společnost (tato skutečně existuje), tyto lidi najala s tím, že přes Minsk a Istanbul odletí do Venezuely hlídat venezuelská státní ropná zařízení. Poté, co se tato skupina sešla v Minsku, podvrhla Lukašenkovi informaci, že tato skupina má vyvolat v Bělorusku „bunt“ a svrhnout jej. Lukašenko na to „skočil“, skupinu nechal bez důkazů zadržet a uvažoval, že tuto skupinu vydá na Ukrajinu, protože v ní byli lidé, kteří se zúčastnili bojů na Ukrajině v řadách „separatistů“. To vyvolalo roztržku mezi Lukašenkem a Ruskem a popudilo proti Lukašenkovi i Bělorusy, kteří byli prorusky zaměřeni. Takže když vypukly nepokoje po volbách, stálo za Lukašenkem jenom málo lidí.

Výsledkem akce ukrajinské SBU a mediální masáže ze zahraničí je stav, který můžeme vidět dnes.

Jinak – již jsem vám poslal překlady článků z ukrajinských stránek STRANA.com, které obsahují jednak docela věrohodné informace a závěry jsou podle mne odpovídající.

Problémem Lukašenka je to, že odmítá běloruskou STÁTNÍ ekonomiku privatizovat a v podstatě zachoval státní vlastnictví a socialistickou ekonomiku. Proto také spíše než s RF spolupracuje s Čínou. Ale Čína je daleko, běloruská ekonomika je navázána na ruskou (která je kapitalistická) a ze strany západu Bělorusku škodí sankce. Přesto ale Lukašenko podporuje spojenectví s RF, ale odmítá se vzdát suverenity a stát se jednou ze svazových republik.

Ernest.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Ernestova svodka, Hodina vlka se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.