JAK JSEM SE POSTAVIL DEMOKRACII


napsal Mike

Vlkův úvod:

Dostal jsem mail se žádostí o  vydání dále opublikovaného článku. Ta žádost mne postavila  před nelehkou volbu – Lukašenka  opravdu nemusím,  být Bělorusem bych nejspíš  protestoval v ulicích také.  Jakkoliv, po zkušenostech s  tím jak se vyvíjí  situace  u nás, mám jasno  o cílech těch, kteří běloruské protestující poslali do ulic a drží je tam. Ostatně,  vše je popsáno v ne až tak dávném článku

Bělorusko, Kypr, Řecko, Bulharsko – jak se to rýmuje?

Nicméně  ani tak bych  netoužil po spojování s podporou Lukašenka.

Ale  je tu i druhá strana  toho zaslaného textu. Která mluví o tuzemských poměrech!  Kde  Bělorusko, Lukašenko atd. atd. představují jen zástěrku pro…… pro co vlastně? Pro to, že jedni smějí demonstrovat  a jsou pod policejní  ochranou a drzí, s opačným názorem, při jeho vyjádření riskují fyzické útoky a  policejní násilí?

Jaký že je  autorský zákon Kosy?  Měřit  těm svým i těm protivným stejným metrem.  Jinak blog nemá žádný  smysl!  Vedle toho, mi  doklaplo, že  v něm nejde o Bělorusko a už vůbec ne o Lukašenka, nýbrž bytostně  o nás!   O tom, zda  si jsme  všichni  rovni, zda  reálně  existuje  nezadatelné právo na  vyjádření vlastního názoru a  zda  zakotvení nároku na  bezpečnost, ochranu  zdraví, o  životě nemluvě ,když už je to zapsáno v  Ústavě, je  realitou, či pouhopouhou fikcí výběrového charakteru!

Proto dnešní Mikeův  článek! Ale je na  čase  nechat promluvit  jeho osobně.

 

Abych si otestoval vztah zdejších  běloruských „demokratů“ k odlišným politickým názorům, pokud řeknu přímo k opozičním názorům,  vyrazil jsem v sobotu 15.8.2020 na demonstraci s úctyhodných záměrem, nyní cituji oficiální krédo této akce: “vyjádření nesouhlasu s oficiálními výsledky běloruských voleb a s brutalitou běloruské policie potlačující mírné protesty v zemi“.

Všimněte si prosím výrazu „mírné protesty v zemi“, budu tento pojem dále konfrontovat s českou realitou. Tuto akci v Praze organizovali Piráti z Prahy 6, dva zastupitele od Pirátů z tohoto městského úřadu jsem na této demonstraci poznal, poněvadž jsem se zúčastnil jako divák hlasování na zastupitelstvu městské části Praha 6 ohledně  odstranění sochy Koněva, organizované tenkrát ricinovým impresáriem Kolářem. Samozřejmě, Piráti (až na jednu výjimku) hlasovali tenkrát pro, aby Koněv uvolnil místo pro sochu Marie Terezie, která symbolizuje výraz ponížení českého národa, poněvadž tato představitelka Habsburského rodu zaplatila svoji válečnickou neschopnost a prohrané války s Pruskem darováním českého Kladska Prusku. A jak víte, už se nikdy Kladsko k českým zemím nevrátilo, tak za to se nyní budeme klanět této  císařovně cizího rodu i zájmů. Ale to je na jiné téma.

Poněvadž jsem příznivcem Lukašenka, a vím, proč, vzal jsem si na tuto demonstraci pro-Lukašenkovský transparent, „Ať žije Lukašenko…“. Nejen, že jsem od začátku čelil častým výkřikům pražských Bělorusů okolo, že jsem fašista a provokatér, na což jsem já odpovídal se stoickým klidem, „ne, já nejsem provokatér, ale jsem jen zastánce jiného politického názoru“. To v očích oněch Bělorusů vyvolávalo překvapení a údiv, tak potom na Malostranském náměstí už to jeden „demokrat“ nevydržel a záludně mě napadnul zezadu se snahou mi vyrvat z rukou můj transparent. Měl jsem v ten moment pocit, jako by mi někdo skočil na záda Ale díky záludnosti tohoto útoku, se mu podařilo ten můj transparent získat a on ho pak odhodil na zem a vzdálil se ode mne pár kroků a vyčkával, co bude. Mohu dodat, že měl tak půlhlavový deficit proti mé výšce a to mu nedávalo příliš šance na mě znovu zaútočit a tak vyčkával.

Já ohromen tímto troufalým útokem přímo v centu české státnosti jsem nějakou dobu zůstal stát dezorientován nečekanou drzostí útočníka a v ten moment na mě udeřil zezadu další útočník, tentokrát uniformovaný! Ten mě uchopil zezadu předloktím své ruky za krk a dotáhl mě k nejbližšímu sloupu, kde mi zarval svůj ostrý loket do místa, kde tepala má krční tepna a přitisknul můj krk ke sloupu a držel a držel  Za tímto sloupem byla venkovní restaurace, tak návštěvníci měli zajímavé zpestření svého odpoledního posezení, a málem mohli na vlastní oči vidět obdobu Floyda v matičce Praze. Turisté si třeba mohli myslet, že se tu natáčí další díl Bondovky,

Už se mi pomalu začal ztrácet svět v mlhách a tak poslední, co mě napadlo, bylo, že ten dotyčný má sakra dobrý tréning, asi v jedné nejmenované zemi, kde se takto zbavují některých etnik. Ale možná ten příslušník, co mi chtěl pomáhat a chránit, mohl být jen judista z dobrého oddílu STS Chvojkovice – Brod. Že zde píši, to znamená, že ten příslušník to smrtelné sevření uvolnil včas. .Asi byl opravdu jen z Chvojkovic,možná z Brodu….

Jiný policista, který měl v práci onoho útočícího „demokratického“ Běloruse, se tomu svému objektu choval „v rukavičkách“, jak jsem pozoroval jedním okem. Možná, že byl onen Bělorus, na rozdíl ode mne, kryt nějakým tím evropským diplomatickým pasem. V každém případě, až se vrátí domů, tak bude na těch demokratických demonstracích v Minsku pět chválu na českou policii, jak tomu českému provokatérovi a fašistovi zakroutila demokraticky krkem. Takže účel to nakonec splnilo..

K další pozoruhodné události došlo již na konci průvodu, příznačně před Petříčkovým ministerstvem zahraničních věcí na Loretánském náměstí, kdy v průběhu projevů takových těžkých manipulátorů napojených na kdejaké západní služby, jako je třeba Fištejn, jsem zaregistroval rozhovor dvou osob ženského pohlaví, které kolem mě procházely, kdy jedna říká, „vyfoť ho, zjistíme si ho“.Myslela mne. Tak jsem si řekl, no asi jsi pořád hezkéj chlap a tvoje foto bude zdobit nějaký ten dámský památníček ukrytý pod polštářem. A tak se jedna z těch dvou osob ženského pohlaví ke mně postavila a druhá toho samého pohlaví nás vyfotila.

V pondělí 17.8.2020 přišla rána a já jsem nalezl své foto s onou osobou ženského pohlaví na facebookové stránce jistého Romana Máci /ano je to ten bijec  dezinformací a vytvářeč  seznamů protistátních živlů z Jandových Evropských  hodnot -pozn.vlk/ s naprosto obráceným popisem oné události a mým napadením.

Nebudu popisovat zavilé komentáře proti mé osobě pod tímto zmanipulovaným příspěvkem onoho futrálu  prravdomluvnosti  a serioznosti jménem  Máca, ale byl tam jeden komentář od jakéhosi  Jana Soukeho, který stojí za pozornost. On tam totiž vyzývá, aby „toho zmr..a někdo „sejmul“. Poněvadž si obě osoby ženského pohlaví opravdu zjistili moje jméno, a to i s titulem a datem narození, ale ne pro svůj památníček, ale proto, aby tyto informace mohly prezentovat na Mácově přísně  demokratické a evropsky  hodnotové  facebookové stránce, kde potom byla vyhlášena ta demokratická fatva na mou osobu, šel jsem případ nahlásit na policii se žádostí o zajištění mojí ochrany.

Jen bych dodal, že  když mohli dostat ochranu naši tři ricinoví impresáriové: Kolář – Hřib – Novotný na základě smyšleného příběhu o ricinové apokalypse, proč ne já, když nade mnou ted´ visí prokazatelně a veřejně ověřitelná  fatva „demokratů“? Policie mě za dva dny nato informovala, že dotyčného Soukeho zjistila, a již s ním mluvila, a že dotyčný bude pozván na policii, aby zdůvodnit svoje „demokratické“ oumysly ohledně mé osoby.

Z facebookové stránky  elitního demokrata  a ctitele  evropských hodnot Máci zmizel příspěvek Soukeho a moje jméno i s informací, že jsem navštívil koncert Alexandrovců (doplňuji záznamy z památníčku oněch osob ženského pohlaví, že jsem prosím na Alexandrovcích byl dokonce 2 x) a po pár dnech pak zmizela i celá facebooková stránka Mácy kompletně a to i s tím krásným společným fotem mé osoby s jednou z těch fotachtivých ženštin.

Po pár dnech po této události v Podhradí si jedna moje příbuzná všimla, že se mi objevil na krku evidentně pozůstatek po péči onoho policejního Ramba, který bych jako policejní „znaménko lásky“ tedy cucflek.

 S touto dobře viditelnou podlitinou jsem vyrazil učinit zápis o zásahu „demokratické“ policie na demonstraci proti brutalitě běloruské policie na služebnu naší české policie.Mají přecepomáhat a chránit, ne?

Asi bych to nechal  ten zásah příslušníka proti mě  být, přežil jsem ho, a já se na něho ani nezlobím, že mě málem udusil, ale pořád tady číst v novinách, jak Hamáček s Petříčkem podporují demokratické Bělorusy proti údajně brutální běloruské policii, tak to mě vhání tedy krev do žil. Já se tomuto příslušníku touto cestou omlouvám, pokud jsem mu způsobil problémy, že jsem na něho žaloval, ale at´ poděkuje Hamáčkovi za jeho pokrytectví. Zrovna před dvěma dny jsem četl, jak Hamáček poskytl politický azyl 49 Bělorusům, ke kterým se prý běloruská policie nezachovala hezky a přitom jeho policie zde v Praze málem uškrtila příslušníka české oposice, takže Hamáčku, vzkaz po tebe, ty kládu ve svém oku nevidíš?

Ale to stále ještě není ten zlatý hřeb mého povídání. Tak, jak jsem podal tří podněty na policii, tak už mi přišlo vyrozumění prozatím o dvou mých nahlášených kauzách. Pěkně po pořádku.

Nejdříve ta výzva k mému „sejmutí“. Tak tam je policejní závěr takový, že ten dotyčný „hrdina“ co mě nazval zmr…em, a aby mě někdo sejmul, tak ten najednou vyměknul a prý tvrdil policii, že on vůbec nemyslel mě, ale prý úplně někoho jiného. Mohl bych tu připomenout při této příležitosti případ jednoho nešťastníka z Ostravy, co si ulevil na facebooku ohledně smrti těch 4 českých vojáků v Afganistanu a dostal u soudu rok podmínku. Pokud si vzpomínáte, tak ho tenkrát práskla Černochová z ODS toho nešťastníka, tak v mém případě jsem to musel jít prásknout já sám osobně, přestože práskání nepatří k mým oblíbeným činnostem, příslušníku pořádkových sil, znovu se omlouvám. Ale tady Soukemu stačilo jen, aby řekl, že myslel třeba svého dědečka, který už je 3 roky pod zemí, a měl to vyžehleno. No dobře.Ale  stejněmi vrtá  hlavou, že  policie  odloží případ, kde někdo veřejně  vyzývá k likvidaci kohokoliv. Bez ohledu na  to, jestli onen  demokrat  Souke myslel mne  nebo někoho jiného. Zvláštní mi přijde, že policejní orgán  mu nepoložil jednoduchou otázku  – a pane  Souke, kde  je  tedy  tím zrm….,kterého chcete  zlikvidovat?

Ještě zajímavější je ta druhá kauza, to je ta stížnost na zásah policisty. Jen bych dodal, že tato věc byla řešena tzv. odborem vnitřní kontroly, to je odbor, který by měl vyšetřovat a napravovat nějaké ty přešlapy a hříchy těch konkrétních příslušníků, pokud k nim dojde, tedy měl by to být orgán vrcholně odborně  zdatný a vyšetřovatelsky  důkladný a  především nestranný. To máte jako s tím státním zastupitelstvím, máte normální státní zastupitelství, vrchní a pak nejvyšší státní zastupitelství, a vždy, ti co jsou výše, jsou také přece o parník spravedlivější, než ti na nižším stupni.

Tak tady mi odbor vnitřní kontroly police sdělil, že sice záznamy z policejních kamer odebrali, ale právě ty 4 minuty, které monitorují to, co se tam událo v době mého napadení na Malostranském náměstí, tak ty nejsou, zkrátka deska přeskočí, deska přeskočí, deska přeskočí.

Policejní záznam údajně začíná tím, jak já si spokojeně vykračuji v průvodu demokratů a pak je 4 minuty nic, a pak zase záznam ukazuje, jak stojím a přátelsky rozmlouvám s oním policistou u sloupu, kde jsem krátkou chvíli předtím sotva lapal po dechu. Tady opět musím zopakovat, že je mi to vrcholně trapné vůči tomu příslušníkovi donášet, ale pokud by ten Hamáček držel na uzdě tu svou nevymáchanou … , a nepoučoval policii v druhých zemích, co a jak mají dělat, a hleděl si udělat pořádek prvně ve svém vlastním chlívku, věc bych nevířil, ale vířit ji bude, pane Hamáčku, to vám slibuji. A to mám ještě v rukávu dalšího žolíka vůči české banánové policii, ale s tím příště.

Zajímavý je potom i ten argument z dopisu od policie, že jsem si toho 10 cm modráka mohl udělat nějakým jiným způsobem. To mě vedlo k úvahám, jak bych si tak velkého modrouše mohl sám vymodelovat. Na cucfleka z vášně to bylo až příliš velké, a to bylo dobře, protože to alespoň nevzbuzovalo žádné podezření u manželky. Pak mě napadlo, co kdybych si vzal ku pomoci ten čvachtavý gumový zvon, co se s ním čistí záchody a odpady? Tam by ta velikost si vzájemně odpovídala, zde mi zatím chybí praktický test proveditelnosti.

Že všichni ti kluci policajstký, co tam tenkrát pochodovali v tom demokratickém průvodu na Hrad, drželi basu a potvrzovali, že se mě ten příslušník ani nedotknul, tak to bych se na ně musel sám zlobit, kdyby tomu tak nebylo. Co by to pak bylo za partu, když jeden parťák práskal na druhého, že ano?

Ted´ ještě mě čeká třetí zpráva od policie, ona totiž každou mou kauzu řeší jiná policie, a ted´ by měl na řadu přijít konečně ten, co to všechno způsobil, to je ten Bělorus. Tak to jsem zvědav, no, jestli ted´ mají v policejním záznamu na Malostranském náměstí 4 minuty zrnění, tak to dává tomu Bělorusovi velkou šanci mě udolat i přes ten půlhlavový výškový deficit.

Oni ti běloruští demokraté jsou taky jedna parta. To si představte, že když jsme tam stáli po zákroku já a ten policista, tak tam doběhl jeden další Bělorus a začal tam na toho „mého“ policistu křičet, že on to všechno viděl, a že viděl, jak já jsem prý napadl toho Bělorusa. On si jen ten dobrák neuvědomil, že ti policisté šli jen kousek za námi a že to celé museli na vlastní oči vidět. Připomněl mě tím ten starý socialistický vtip, jak se manžel dopustil té strategické chyby a chtěl věřit více svým vlastním očím než své vlastní manželce. Tady zřejmě ten Bělorus v obdobě předpokládal, že přece česká policie bude více věřit očím běloruského demokrata, než svým vlastním očím. Ten lhář když odcházel, tak mi alespoň šlápnul na ten pro- Lukašenkovský transparent a přitom si možná i trošku zakopuloval.

To, že to mám ted´ u demokratů pěkně poděláno, tak o tom tady píší i v „Demokratické Žumpě“. https://www.zumpalisty.cz/dva-provokateri-narusili-pochod-za-svobodne-belorusko/?fbclid=IwAR2IlWu8bnl6IdgG0cwk1F4egccuCuT3mLCtYhIaKODghLdG2PHd0L8J-zA.

Tam jsem se dozvěděl, že já dokonce podporuji masového vraha, no potěš pánbůh, tak to je ted´ zaděláno, abych si kvůli tomu říznul tu mou tepající tepnu na krku, co tak rozrajcovala toho policistu. Teď po mě půjde Mossad a všichni ti následníci Wiesenthala, tak to jsem si to pěkně nadělal do vlastního hnízda. Policejní ochranu nedostanu, ta je využita při hlídání těch 3 ricinových impresáriů. Víte co to je, než obkolesíte celé Řeporyje, aby ani myška neproklouzla, co to sežere živé síly?

Na druhé straně, ale alespoň ti Žumpa demokraté něco napsali. ČT celý ten průběh průvodu sledovala kameramani. Viděl jsem je dole v Klementinu a viděl jsem je pak nahoře na Loretánském náměstí, Na Loretánském náměstí jsme stáli (my jsme totiž byli dva, co se pustli do křížku s demokraty a demokracií v ČR) dokonce možná tak 4 m od nich, a myslíte, že vzali záběr na mě, anebo na ten můj transparent? A nebo že by natočili, jak mě tam policie na Malostranském náměstí napadla, přestože já jsem se nikoho ani nedotknul? Ani náhodou. To už i Demokratická Žumpa byla všímavější, než veřejnoprávní  TV, to musím říci, i když ten příběh podala v obráceném garde, ale možná, že jen z toho důvodu, že jim kručelo v žaludku hlady. To víte, živit se žurnalistikou bez přílivu koncesionářských poplatků, asi není žádný med.

No to vám povím, vážení, postavit se do cesty některým demokratům a určitému typu demokracie v této zemi, to dnes vyžaduje pořádnou dávku odvahy. Zdá se, že  je  jednoduší se místo demokracie v této zemi postavit do cesty ochlokracii, a že je někdy problém, tyto dva od sebe odlišit? To s vámi musím souhlasit.

Na závěr si dovolím tu vyšvihnout jedno ponaučení. Pokud někde shlédnete, že nastává rojení „demokratů“, tak rychle pryč, nic dobrého vás tam nečeká, neboť pro ně platí, demokracii ano, ale jen tu po našem.

A ještě bych dodal jednu optimistickou pointu na závěr. Pokud o sobě ti s Molotovovými koktejly z Minsku tvrdí, že jsou mírná opozice, jak to já mohu o sobě říci, že jsem byl úplně beránčí protihamáčkovská oposice, a přesto jsem dostal nakládačku. Nakládačku těch z Minsku alespoň odvysílaly radostně všechny ty západní televizní kanály, po té mé nakládačce zde v Praze zůstalo jen zrnění v policejních kamerách. Takže nevěště hlavu, běloruští demokraté, pořád jste dopadli lepé, než já tady v Praze.A co mne těší úplě nejvíce? No přece, že  si ze  svých daní platím policii, co mi pomáhá a chrání mne. Jennení úplně  jisté jestli  tu pomoc a  ochranu  vždycky  nutně přežijete!

Vlkův dodatek:

Mike  mi poslal jako přílohu i celé usnesení z policejního vyšetřování popsaného incidentu mezi ním a zasahujícím příslušníkem. Dokument je podepsán vyšetřující komisařkou  por. Mgr. Evou Růžkovou    a  Mgr.plk. Alešem Benediktem  policejním ředitelem na Praze 1.

Takže  mohu dosvědčit, že policejní vyjádření k popsanému incidentu odpovídají tomu, co v  dnešním textu Mike  uvádí. Tedy  ve  smyslu názvu  známého italského filmu Vyšetřování  skončilo, zapomeňte! nebo dobře známé a mnohokrát opakované slovenské realityverze – skutok sa nestal!

Nicméně je doopravdy  zvláštní, že  policista měl Mikea  napadnout , ausgerechnet   právě  v místě  a  časovém rozpětí, které není  vykryto v  daném prostoru policejními kamerami!

Zvláštní  náhoda!  Nezpochybňuji, že  skutečně  na místo eventuálního konfliktu  kamery nedohlédly. Tohle si vyfabulovat do úředního dokumentu představuje  příliš  drzou  lež  s hodně  krátkými nožičkami. A nikdo soudný  se jí nedopustí. Takže  ok.  Ale máme  zde  dvě verze  zda k policejnímu násilí došlo či nikoliv. Mikeovu a policisty. Mike má jen své tvrzení. Žádný  důkaz.  Chápu výsledný  verdikt. Bez důkazu nelze trestat. Nicméně  nevěřím ani  na  úžasné  náhody.  To si Mike  skutečně  všechno vymyslel  a učinil tak zcela  beztrestně a beze strachu, protože  dopředu věděl o mrtvém úhlu kamer,neboť jinde  by snadno došlo k odhalení  jeho lži? Jak takovouhle informaci civil může  získat.

A  jak to mají s  kamerami zasahující policisté?  Já bych si u nich, zejména  při nasazení v podobných případech  dovolil předpokládat, že  místa  instalací  dohledových prostředků jim jsou  bytostně známa. Takže?  Takže  bych se osobně, být inspekčním orgánem soustředil právě na tyto čtyři minuty….

Nehodlám nasazovat na PČR. Nejsem ani trochu spokojen  s Mikeovými nájezdy na  ministra vnitra  Hamáčka,    tohle není  ani meritem dnešního textu, stejně jako Lukašenko samotný, ale  hodně mi vadí nejistota, zda šetření  proběhlo jak  se patří, či zda „jelo po  kolegiální koleji“.  Rád  bych  cela jednoznačný závěr.     A ona  nepoložená, zcela automatická a na  výsost  triviální  otázka  verbálnímu násilníkovi Soukemu  – aby „toho zmr..a někdo „sejmul“ – kdo měl být  tím sejmutým ?,mne vede ke značné skepsi ohledně vynaloženého policejního úsilí věc  objasnit. Ale  je to skepse moje a  každý z čtenářů  má právo ji, jako zcela nedůvodnou,  odmítnout!  Máme přece  ústavně zaručené právo na  svobodnou tvorbu a veřejnou komunikaci vlastního názoru.  A přesně tohle  je leitmotiv  dnešního článku Kosy!

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.